Z videoher děti agresivní nejsou, popsala rozsáhlá studie. Občasný vztek je normální

Dvojice vědců z Oxfordské univerzity zkoumala, jestli mají násilné videohry dopad na vyšší agresivitu mladých lidí. Oba psychologové tvrdí, že se jim nic takového prokázat nepodařilo.

O rizikovosti počítačových her, jejich možné návykovosti nebo dopad na agresivitu, vznikly už desítky vědeckých prací. Jejich výsledky se ale dramaticky liší studie od studie. Objevily se práce, které varovaly před dlouhodobými negativními dopady her, jiné je vůbec nenašly. Někteří vědci stopy agresivity u dětských hráčů těsně po této zábavě našli, jiní ne. Jak se v tom vyznat?

Každá práce o hrách má vlastní metodologii, zkoumá odlišné skupiny lidí a analyzuje vždy něco drobně odlišného. Proto je třeba brát závěry těchto výzkumů velmi opatrně, vždy s přihlédnutím k vymezení i rozsahu této práce. Zatím totiž nevzniklo mnoho takzvaných meta-studií, které by se podívaly na problém globálně a rozebraly výsledky stovek takových dílčích prací.

Dílčí užitečná studie

Nový výzkum je také jen dílčí, ale poměrně rozsáhlý. Vyšel v odborném časopise Royal Society Open Science a zkoumal na základě dotazníků přibližně tisícovku teenagerů a jejich rodičů z Velké Británie.

Vědci vycházeli z toho, že sice existuje značné množství prací o dopadu agresivity na hráče, ale tyto výzkumy se v drtivé většina soustředily jen na samotné mladé lidi, nikoliv na jejich rodiče. A právě na ně se zaměřili vědci v novém výzkumu. 

Psychologové se ptali dospívajících na všechno možné ohledně jejich hráčského života – kolik toho nahrají, kolik tím stráví času, jaké hry upřednostňují a další otázky. Mezi nimi byla ukrytá ta klíčová: jestli si myslí, že videohry je dělají více agresivními, ať už celkově, nebo těsně po ukončení hry. Na podobné otázky se pak tázali i rodičů těchto dětí.

Rodiče se nemusí bát

Na získaný materiál pak výzkumníci použili analytické statistické metody. Zjistili, že asi dvě třetiny dětí bez ohledu na pohlaví hrají videohry. A současně, že ani samotní teenageři ani jejich rodiče necítí, že by to nějakým způsobem zvyšovalo dětskou agresivitu. V odpovědích se také nenašly žádné stopy po skrývaném anti-sociálním chování.

Jediné, co se potvrdilo, byl fakt, že občas při hrách dochází k výbuchům agresivity, nejčastěji, pokud děti hrají samy nebo s vrstevníky. Podle psychologů jde ale o zcela přirozené chování, které je spojené s jakoukoliv jinou činností, kde se vyhrává – a prohrává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 15 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...