Veřejné osvětlení, které respektuje přirozené cykly přírody, si jako první v Česku pořídily středočeské Hrusice. Biodynamické lampy září naplno, jen když kolem nich někdo prochází – a během noci mění barvu světla tak, aby nevytvářely světelný smog a nerušily biologické hodiny lidí, zvířat, hmyzu ani rostlin.
- Ve světlem znečištěném prostředí žije až 80 procent světové populace, uvedla v nové studii Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu (IDA).
Barva světla, kterou po většinu noci svítí 11 biodynamických lamp v Hrusicích, se dá asi nejlépe přirovnat k červánkům. „Biodynamické znamená, že vlastně přechází kolem deváté hodiny z bílé do oranžové,“ vysvětluje Pavel Musil, dodavatel těchto svítidel a technologií. V oranžové až narůžovělé pak vydrží až do rána, kdy nastane svítání.
Toto světlo neobsahuje modrou barvu, která během noci v těle blokuje tvorbu hormonu melatoninu klíčového pro regeneraci organismu. Modré světlo v noci je podle řady vědeckých studií nezdravé pro přírodu i pro člověka.
„Souvisí to například s vymíráním hmyzu a ptactva,“ potvrzuje Hynek Medřický, člen Skupiny pro tmavou oblohu při Astronomickém ústavu Akademie věd. „Desynchronizuje cyrkadiální rytmus všech volně žijících druhů.“ Tento mechanismus je zodpovědný za spánek, odpočinek a regeneraci organismu – jeho narušení je zase spojené s řadou vážných poruch a chorob, například s depresemi, ale i rakovinou.
Cena podobná, efekt výrazný
Nové lampy napájené samostatně ze solárních panelů svítí oranžově od devíti do šesti ráno. Navíc se jejich výkon snižuje, když zrovna nikdo neprochází. Díky tomu vlastně i šetří obci elektřinu: „Náklady na výstavbu byly v tomto případě srovnatelné, ale teď už vlastně šetříme,“ dodává starosta Hrusic Petr Sklenář.
Toto osvětlení jednak minimalizuje světelné znečištění, ale podle autorů zároveň splňuje bezpečnostní normy: „A to jak po stránce intenzity osvětlení, tak po stránce rovnoměrnosti, což jsou ty nejdůležitější parametry,“ dodává dodavatel svítidel.
Řada přechodů po České republice je sice zcela správně, co se týče norem. Přesto jsou podle kritiků zbytečně přesvícené. Konkrétně je to problém načasování svícení a opět i barvy světla – viditelnost chodců by podle nich zajistil i teplejší odstín.
Hynek Medřický vysvětluje: „Je zbytečné, aby světla tak hodně svítila i ve dvě nebo ve tři hodiny ráno, kdy provoz klesá o 90 procent.“
Obce mohou na výměnu lamp žádat dotace
Ochrana přirozené tmy se stala tématem už i pro stát. Chystá proto sérii opatření včetně úpravy stavebního zákona – aby se nemohly opakovat případy podobné tomu, kdy jeden polský skleník zářil stejně jako stotisícové město.
Od loňska navíc mohou obce žádat dotace na rekonstrukci veřejného osvětlení. Celkem je k dispozici 120 milionů, každá obec může získat maximálně dva miliony. Nové lampy by měly být úspornější, směřovat světlo dolů, a nikoliv k obloze a neobsahovat modrou složku záření, která má na biorytmy největší vliv.
Podle ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové se ze 120 milionů korun, které ministerstva rozdělí v dotacích, vymění přes 60 tisíc lamp do konce roku 2021.
