Roskosmos: Mohla to být i sabotáž. Rusko potvrdilo, že za díru v ISS může člověk

Mikrotrhlinu, která se na konci srpna objevila v kosmické lodi Sojuz MS-09 připojené k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), zavinila technologická chyba způsobená lidskou rukou, nikoli dopad meteoritu. Uvedl to šéf ruské kosmické agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Roskosmos podle něj nyní zvažuje možná vysvětlení, včetně sabotáže.

„Teorii o dopadu meteoritu jsme vyloučili, protože trup lodi byl zjevně poškozený zevnitř. Zatím je brzy na to přesně říci, co se vlastně stalo. Zdá se však, že trhlinu způsobila chvějící se ruka… Na povrchu jsou stopy po sklouznutí vrtačky,“ uvedl Rogozin podle agentury TASS v jednom pondělním televizním vystoupení.

Vybraná data z historie ISS a několik zajímavostí
Zdroj: Wikipedia.org/National Geographic.com/nasa.gov

Agentura podle Rogozina nyní zjišťuje, zda šlo o nehodu, nebo záměrné poškození. Snaží se rovněž přijít na to, kde trhlina vznikla – zda na Zemi, nebo až ve vesmíru.

Podle ruských odborníků v noci na minulý čtvrtek z lodi unikl vzduch kvůli dvoumilimetrové trhlině. V pátek Roskosmos oznámil, že mikrotrhlina už je hermeticky uzavřená a tlak v orbitálním komplexu je ve stanovených parametrech. Osazenstvo ISS podle Roskosmosu nebylo v ohrožení.

Posádku komplexu obíhajícího kolem Země ve výšce kolem 400 kilometrů v současné době tvoří Rusové Oleg Artěmjev a Sergej Prokopjev, Američané Ricky Arnold, Drew Feustel a Serena Auňónová Chancellorová a Němec Alexander Gerst. Artěmjev, Feustel a Arnold mají ISS opustit 4. října v lodi Sojuz MS-08.

Personál stanice mají následně doplnit ruský kosmonaut Alexej Ovčinin a americký astronaut Nick Hague. Jejich start v lodi Sojuz MS-10 je stanoven na 11. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled