Roskosmos: Mohla to být i sabotáž. Rusko potvrdilo, že za díru v ISS může člověk

Mikrotrhlinu, která se na konci srpna objevila v kosmické lodi Sojuz MS-09 připojené k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), zavinila technologická chyba způsobená lidskou rukou, nikoli dopad meteoritu. Uvedl to šéf ruské kosmické agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Roskosmos podle něj nyní zvažuje možná vysvětlení, včetně sabotáže.

„Teorii o dopadu meteoritu jsme vyloučili, protože trup lodi byl zjevně poškozený zevnitř. Zatím je brzy na to přesně říci, co se vlastně stalo. Zdá se však, že trhlinu způsobila chvějící se ruka… Na povrchu jsou stopy po sklouznutí vrtačky,“ uvedl Rogozin podle agentury TASS v jednom pondělním televizním vystoupení.

Vybraná data z historie ISS a několik zajímavostí
Zdroj: Wikipedia.org/National Geographic.com/nasa.gov

Agentura podle Rogozina nyní zjišťuje, zda šlo o nehodu, nebo záměrné poškození. Snaží se rovněž přijít na to, kde trhlina vznikla – zda na Zemi, nebo až ve vesmíru.

Podle ruských odborníků v noci na minulý čtvrtek z lodi unikl vzduch kvůli dvoumilimetrové trhlině. V pátek Roskosmos oznámil, že mikrotrhlina už je hermeticky uzavřená a tlak v orbitálním komplexu je ve stanovených parametrech. Osazenstvo ISS podle Roskosmosu nebylo v ohrožení.

Posádku komplexu obíhajícího kolem Země ve výšce kolem 400 kilometrů v současné době tvoří Rusové Oleg Artěmjev a Sergej Prokopjev, Američané Ricky Arnold, Drew Feustel a Serena Auňónová Chancellorová a Němec Alexander Gerst. Artěmjev, Feustel a Arnold mají ISS opustit 4. října v lodi Sojuz MS-08.

Personál stanice mají následně doplnit ruský kosmonaut Alexej Ovčinin a americký astronaut Nick Hague. Jejich start v lodi Sojuz MS-10 je stanoven na 11. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 7 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...