České drony vyhrály mezinárodní prestižní soutěž na okruhu Formule 1

Tým z elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze získal na mezinárodní soutěži dronů v Abú Zabí kompletní sadu medailí. Zvítězil ve sběru předmětů pomocí skupiny autonomních helikoptér. V kategorii autonomní přistání na vozidle skončilo družstvo ČVUT druhé a v soutěži Grand Challenge vybojovalo spolu s univerzitou v Padově bronzovou medaili.

Robotická soutěž Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC) se konala na závodním okruhu Formule 1 v Abú Zabí od čtvrtka. Do soutěže, která měla čtyři kategorie, se přihlásilo 143 týmů z 35 států. Do finále postoupilo pětadvacet družstev.

Tým ČVUT, doplněný o zástupce Pensylvánské univerzity a univerzity v britském Lincolnu, vedl v soutěži Martin Saska. „Naše řešení se ukázalo jako nejspolehlivější a jako jediní jsme dokázali úspěšně absolvovat všechny čtyři pokusy v disciplínách řešených helikoptérami,“ zdůraznil Saska.

České drony sbírají nejlépe na světě

V soutěži zaměřené na sběr předmětů pomocí skupiny dronů nenašlo družstvo ČVUT konkurenta. Drony předměty sbíraly bez jakéhokoliv zásahu člověka, což je technologie na hraně současných vědeckých poznatků.

Nahrávám video
Úspěch českých dronů
Zdroj: ČT24

Za úspěšné autonomní přistání dronu na jedoucím vozidle dostalo české družstvo 97,653 bodu ze 100 možných. Skončilo tak na druhém místě za týmem z Pekingského technologického institutu, přičemž od vítězství ho dělil necelý bod.

České drony v poušti
Zdroj: ČVUT

Díky zisku „divoké karty“ se české družstvo mohlo zapojit i do soutěže Grand Challenge, složené ze tří dílčích úkolů. Ve spolupráci s týmem univerzity v italské Padově se ČVUT podařilo vybojovat třetí místo za týmy z Bonnu a Curychu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 17 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...