Historický on-line k 17. listopadu 1989

Lidé v čele davu začínají zapalovat svíčky, které pokládají na zem před příslušníky SNB, dívky jim za štíty dávají květiny přinesené z Vyšehradu. 

Vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze Miroslav Štěpán se telefonicky dožaduje zásahu proti demonstrantům. U velících důstojníků nenachází odezvu, ti hodlají respektovat služebně nadřízené. Jejich rozkaz zní: Nezasahovat, jen přehradit cestu do centra.

Ve Voršilské ulici se objevuje policejní kordon. Pořádkové jednotky uzavírají i ulice Mikulandskou a Karoliny Světlé. Deset tisíc lidí na Národní třídě netuší, že jsou od této chvíle ze všech stran obklíčeni. Zůstává už jen průchod k Národnímu divadlu. Ozývá se „Nechceme násilí!“, „Nechceme Čínu!“, ale také „Jakeše do koše!“ a „Jakešovo gestapo!“.

Školní pohotovostní oddíl SNB se rozestavuje za zády účastníků průvodu ve směru od mostu 1. máje.

Československá televize v hlavní zpravodajské relaci Televizní noviny informuje o vzpomínkovém průvodu a zmiňuje, že „celé akce se zúčastnili také studenti a občané, kteří zneužili masové události i k protisocialistickým vystoupením“.

Dav postupně zaplňuje celou Národní třídu. Je zde zhruba deset tisíc lidí. Poslední z nich se nacházejí na úrovni ulic Voršilská a Karolíny Světlé. Lidé v předních řadách si před policejním šikem sedají na zem. Zaznívají pokřiky „Jak dlouho ještě?“ a „Už to prasklo!“.

Čelo průvodu přichází za zpěvu písně „Ach synku, synku“ k policejnímu kordonu.

Na opačný konec Národní třídy dorazí třísetčlenný Pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti a narychlo (průvod je už na dohled) ulici u budovy nakladatelství Albatros přehradí. Rozkaz k přímému zákroku nedostal, stejně jako žádná jiná jednotka toho dne.

Průvod v situaci, kdy nemůže přes most, zahne doprava na Národní třídu. 

Demonstranti procházejí kolem Národního divadla, kde se právě hraje představení Dantova smrt. Herci jim mávají z oken, z davu se ozývají pokřiky „Národ sobě“ a „Svobodu umělcům, Svobodu kultuře, ať žije pan Kemr!“. U Kavárny Slavie zní „Platit! Platit!“.

Ve vysílačkách zazní rozkaz: „Přesuňte všechny síly k Národní třídě a zabraňte davu ve vstupu na Václavské náměstí.“

Přichází (zatím nekonkrétní) rozkaz, že se má dav na vhodném místě zablokovat. Policejní kordon následně zatarasí most 1. máje (dnes Legií) a zabrání tak průvodu případně odbočit směrem na Pražský hrad.

Lidé pokračují po nábřeží, místní se vyklánějí z oken a tleskají. Odpovědí je jim skandování „Češi, pojďte s námi!“. 

Průvod se v neprostupné Vyšehradské ulici otáčí, jeho konec zamíří Plaveckou ulicí na nábřeží Bedřicha Engelse (dnes Rašínovo) a vydává se podél Vltavy směrem k Národnímu divadlu.

Dav volá na příslušníky: „Pojďte s námi! Taky jste Češi!“.

Lidé zpívají hymnu. Zní pokřik „Zase jste nám lhali!“.

Dav zcela zaplnil Vyšehradskou ulici, jeho konec je v nedohlednu.

První ostrý střet dne (téměř dvě hodiny před událostmi na Národní třídě). Tlakem zadních řad dav proráží policejní kordon a jeho příslušníci útočí pendreky ve snaze demonstranty zahnat zpět. Lidé začínají utíkat, postupně se ale uklidňují, sedají si na zem. Poprvé zde zazní pověstné „Máme holé ruce!“, jeden ze symbolů listopadových událostí.

Lidé se mačkají na sebe a začínají propadat panice. Zní „Jakeš ven!“.

Průvod na konci Vyšehradské ulice u Botanické zahrady naráží na pohotovostní pluk a pořádkové jednotky Sboru národní bezpečnosti.

Před ministerstvem spravedlnosti ve Vyšehradské ulici už čeká nastoupený kordon pohotovostního pluku v bílých helmách a s obušky, který nehodlá pustit účastníky vzpomínkové akce do centra města. Rozkaz zní: zasahovat jen v případě napadení příslušníků davem. Čelo průvodu podchází železniční most a blíží se ke kordonu.

Dav pod Vyšehradem bouří „Chceme novou vládu!“.

Po odchodu ze hřbitova se dav štěpí na dva proudy. Ten slabší se chce dostat do centra města přes most Klementa Gottwalda (dnes Nuselský), ale u Paláce kultury (dnes Konferenčního centra) se otáčí a vrací se na Vyšehrad. To už se odsud hlavní proud vydal dolů Vratislavovou ulicí směrem na Výtoň.

Po aktu u Máchova hrobu opouští průvod Alexander Dubček, ikona osmašedesátého roku. I přesto je po chvíli preventivně zajištěn a stává se prvním zadrženým toho dne.