Zemědělský svaz strana 2 z 2

Agrární komora a Zemědělský svaz vyhlásily po čtvrtečním jednání s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) protestní pohotovost a založily krizový štáb obou organizací. Sdružení to oznámila ve společné tiskové zprávě. Důvodem jsou změny v návrhu pravidel vyplácení zemědělských dotací v Česku pro roky 2023 až 2027. Ty počítají mimo jiné s posílením dotací pro menší podniky na úkor větších.

Maximální investiční dotace na jeden projekt v zemědělství se definitivně sníží ze 150 na 30 milionů korun. Oproti původnímu návrhu ale ministerstvo zemědělství zvýší prostředky na první hektary z deseti na 23 procent. Po jednání pracovní skupiny k pravidlům čerpání dotací to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Ke snížení maximální dotace mají vážné výhrady velké zemědělské podniky sdružené v Agrární komoře nebo Zemědělském svazu. Nekula uvedl, že je připraven po roce 2023 pravidla upravit.

Na podzim se do sněmovny dostanou novinky od ministerstva zemědělství, které se týkají pravidel lovu. Neplatila by už plošně, ale podle revírů. Záleželo by na tom, jak je která oblast poškozená přemnoženou spárkatou zvěří. Šlo by o další úpravy mysliveckého zákona necelý rok od posledních změn.

Podíl nosnic v klecích v Česku klesl za poslední zhruba rok o 15 procentních bodů na 70 procent, uvedla předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Poslanci sněmovního zemědělského výboru v tomto týdnu nepodpořili zákaz klecového chovu, o zákazu v rámci zákona na ochranu zvířat proti týrání se bude jednat ve třetím sněmovním čtení. Podle Dlouhé by přechod na chov bez klecí stál zhruba pět miliard korun. Část z chovatelů by podle ní skončila, podle dřívějších vyjádření o tom uvažuje i Agrofert, který má zhruba milion z 5,4 milionu nosnic v komerčních chovech.

Za zvýšení cen potravin nemohou podle předsedy Zemědělského svazu a místopředsedy Agrární komory Martina Pýchy jen dopady koronavirové krize. Ceny v obchodech podle něj do velké míry formuje konkurence zahraničních obchodních řetězců. „To, co si v mnoha případech dovolí obchodníci u nás, si doma nedovolí,“ řekl v pořadu Interview ČT24. Zákon, který by stanovil poměr českých potravin v obchodech, by tak podle něj mohl pomoci malým českým zemědělcům prosadit se na trhu.

Nedostatek pracovních sil v zemědělství ani potravinářství výrobu neohrožuje, uvedli prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Přesto vyzvali studenty, aby přišli pomoci, dostanou normální mzdu. K práci v oboru teď není nutný potravinářský průkaz, stačí čestné prohlášení o bezinfekčnosti, dodala Večeřová. Pro pracovníky v oboru ale stále není dostatek ochranných pomůcek, upozornila.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) bude individuálně povolovat aplikaci jedu proti hrabošům na půdní povrch. Zemědělci se proti hlodavcům budou moci takto bránit, jakmile ústav zveřejní podrobnosti povolení. Zemědělský svaz krok uvítal, hraboši už prý způsobili škody za 1,7 miliardy korun.

Přemnožení hraboši polní už napáchali českým zemědělcům škody za půl miliardy korun, z obilovin se v poslední době přeorientovali na kukuřici i řepu a ohrožují taky ozimy. Oznámil to Zemědělský svaz, který dosud neúspěšně tlačí na státní úřady, aby mu usnadnily hubení polních škůdců. Právě záměr plošně aplikovat proti hrabošům jed Stutox II vyvolal v létě značné kontroverze.

Českému trhu chybí patriotický spotřebitel, který by řekl, že chce český jogurt, máslo nebo třeba maso. Přitom jeho tlak by přivedl na pulty mnohem více výrobků českých farmářů, tedy to, co české zemědělství nutně potřebuje. Myslí si to předseda Zemědělského svazu a viceprezident Agrární komory ČR Martin Pýcha.

Osevní plocha řepky se letos poprvé od roku 2015 meziročně snížila. Byla vyseta na 391 tisících hektarů, což je ve srovnání s minulým rokem úbytek o 4,9 procenta, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Mezi zemědělci a ekology přitom dlouhodobě probíhá spor o užitečnosti či škodlivosti pěstování řepky olejky.

Masné a mléčné výrobky, zelenina, ovoce nebo brambory. Potraviny, které produkují i tuzemští farmáři, přesto jich je v obchodech čím dál víc od zahraničních výrobců. Důvodem jsou nízké výkupní ceny surovin. Zemědělci je tak prodávají do zahraničí, odkud se k nám dováží hotové výrobky. Schodek agrárního zahraničního obchodu se tak loni meziročně prohloubil o zhruba 7,88 miliardy korun a dosáhl 40,3 miliardy korun, informovali zástupci Zemědělského svazu. To je dosud nejhorší výsledek.