Zdravotní pojišťovny strana 3 z 3

I druhý den po změně ve frekvenci hrazení preventivních testů pokračují nejasnosti. Některá odběrová místa, zejména ta při soukromých laboratořích stále nenabízejí PCR vyšetření hrazené plošně ze zdravotního pojištění. A to i přesto, že ministerstvo v úterý rozhodlo o zvýšení plateb od pojišťoven na 614 korun za PCR test. Ministerstvo zdravotnictví přijalo opatření, že lidé mají nárok bez doplatku na PCR test dvakrát do měsíce a antigenní test jednou za týden. Na některých místech jsou přitom testy zapotřebí častěji. Třeba v nemocnici nesmí být starší 48 hodin.

Češi budou mít v červnu z pojištění hrazeny dva testy na covid-19 metodou PCR a čtyři antigenní testy, řekl po jednání vlády ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). Kabinet zároveň rozhodl, že se od 31. května otevřou venkovní bazény. Otevření vnitřních prostor restaurací je v plánu od 14. června, pokud se nezhorší epidemická situace. Už od úterý 25. května se také rozšíří okruh lidí, kteří budou moci využít ubytování v hotelech či penzionech.

O tisíce se rozšířil počet pacientů se záněty střev nebo kloubů, kteří dostávají moderní biologickou léčbu. Na trhu přibývá levnějších a stejně účinných kopií originálních léků, jimž končí patenty. Za poslední tři roky to přineslo úsporu šest miliard korun.

Vláda by neměla do tendru na dostavbu Dukovan zvát uchazeče z Číny a Ruska, míní Senát. Podle zákonodárců jsou tyto země bezpečnostní hrozbou. Horní komora schválila náhrady zdravotnickým zařízením od pojišťoven za výpadky příjmů. Umožnila také, aby pojišťovny mohly posílit objem peněz na samotestování ve firmách.

Česká národní banka (ČNB) zřejmě získá zákonnou pravomoc určovat podmínky získání úvěrů na bydlení, dosud mohla jen vydávat doporučení. Změnu zákona schválila sněmovna. Podpořila dále také v prvním kole návrh, aby lidé ještě letos mohli začít dostávat občanské průkazy s čipy, které by obsahovaly jejich otisky prstů. Poslanci zároveň odsouhlasili i předlohu, která umožní náhrady za výpadky příjmů způsobených koronavirovou krizí zdravotnickým zařízením a shodli se na posílení objemu peněz na samotestování u pojišťoven.

Kvůli omezení neakutní péče tuzemské nemocnice měsíčně prodělávají více než tři miliardy korun a některá zdravotnická zařízení proto omezují potřebné investice. Pomoci by jim měla kompenzační vyhláška. Zákon, který je potřebný pro její přijetí, ministr Jan Blatný (za ANO) představil členům sněmovního výboru pro zdravotnictví a současně ubezpečil, že k ohrožení péče nedojde.

Vláda na pondělním jednání schválila velkou novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, pacientům se vzácnými onemocněními by se díky ní měla usnadnit cesta k moderní léčbě. Podle ministerstva zdravotnictví jde co do rozsahu o největší změnu za posledních třináct let a platit by měla od roku 2022, úpravu nyní bude muset schválit parlament.

Nemocnice Na Pleši v Nové Vsi pod Pleší, ve které kriminalisté z podílu na podvodu obvinili bezmála šedesát lidí z řad zdravotnického personálu i pacientů, dál pokračuje v běžném provozu. Na zařízení se zaměřili kriminalisté kvůli podezření, že od pojišťoven inkasovalo peníze za neprovedené úkony. Podle vlastního forenzního auditu nemocnice se žádný trestný čin nestal.

Poskytovatelé zdravotní péče opět jednali s pojišťovnami i ministerstvem zdravotnictví o kompenzacích za ztráty způsobené koronavirem. Shodli se, že krize zasáhla všechna odvětví. Resort vyčíslil výpadek příjmů na víc než 30 miliard korun. Dohodu s pojišťovnami zatím neuzavřely nemocnice.

Nemocnice vyjde boj s koronavirem na stovky milionů korun. Některé se proto dostávají do potíží a hrozí, že budou muset omezit nákupy nových přístrojů nebo investice, a i přesto hrozí, že na konci roku budou ve ztrátě.

Policisté chtějí poslat lobbistu Romana Janouška a další čtyři lidi před soud kvůli transakcím kolem firmy Chambon. Ta údajně od zdravotních pojišťoven inkasovala neoprávněně velké úhrady za krevní testy. České televizi informaci potvrdil státní zástupce Alexandr Dadam z  Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.

Podle pojišťoven a ministerstva zdravotnictví roste počet lidí, kteří se domáhají nejlepší možné léčby rakoviny a jiných vzácných onemocnění prostřednictvím výjimky stanovené zákonem. S přibýváním moderních, účinných medikamentů roste i šance na úspěšnou léčbu. Jenže bývá drahá a teprve čeká na schválení Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL). Pojišťovny je mnohdy odmítají proplácet, někteří lidé se proto s nimi i soudí. Ministerstvo zdravotnictví chce, aby nové a účinné léky byly dostupnější a lidé se k nim dostali rychle a běžnou cestou, proto chystá novelu zákona.

Provoz e-neschopenek začal bez problémů a systém je plně funkční. Od spuštění na Nový rok jich sociální správa dostala do čtvrteční 11. hodiny přes šest tisíc. Ve Zlínském kraji část praktických lékařů ale dál vyplňuje papírové tiskopisy a elektronicky neschopenky nevystavuje, a to na protest proti zvýšeným nákladům.

Sněmovna se odpoledne neočekávaně vrátila k daňovému balíčku a schválila ho. Ještě dopoledne poslanci na návrh předsedajícího Vojtěcha Filipa (KSČM) ukončili debatu o tomto sporném návrhu, byť do ní bylo přihlášeno ještě 25 poslanců. Tento postup vyvolal zhruba hodinovou kritiku zástupců opozice. Nařkli koalici, že porušuje zákon. Vládní návrh na zvýšení daní nyní dostane k projednání Senát, ale je pravděpodobné, že ho vrátí zpět sněmovně.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem se domluvil na tom, že do zdravotnictví prostřednictvím úhradové vyhlášky půjde dalších 4,9 miliard korun. Babiš dosud úhradovou vyhlášku otevírat odmítal, v pátek ale změny připustil. Platí i původní závazek rozdělit z rezerv pojišťoven dalších šest miliard, takže v rozpočtu přibude zhruba 10,8 miliardy korun. Více peněz od zdravotních pojišťoven požadoval takzvaný krizový štáb zdravotníků.

Zástupci takzvaného krizového štábu zdravotníků a premiér Andrej Babiš (ANO) se neshodli na posílení výdajů na zdravotnictví na příští rok z rezerv zdravotních pojišťoven. Znovu se sejdou začátkem příštího týdne. Babiš si chce data, která mu štáb na úterním jednání předal, do té doby ověřit. Podle zástupců odborů, nemocnic a pacientů je potřeba do zdravotnictví přidat 13 miliard korun, peníze chtějí získat právě z pojišťoven. Ty ale chtějí příští rok přidat jen šest miliard.

Ochranný limit doplatků na léky na recept pro invalidní důchodce 3. stupně bude od příštího roku 500 korun stejně jako pro seniory nad 70 let. Dosud dostávali zpět až částku nad 5000 korun jako ostatní zdraví dospělí. Na Twitteru to uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Národní rada osob se zdravotním postižením snížení ochranného limitu žádala už loni.

V jakém stavu jsou tuzemské nemocnice a ordinace? Zatímco tajemnice ministra zdravotnictví pro ekonomické záležitosti Helena Rögnerová zdůrazňuje, že nikdy tolik peněz do sektoru neplynulo jako teď a že nemají známky toho, že by hrozila krize, podle šéfa České lékařské komory Milana Kubka krize je. Zajištění dostupnosti péče v nemocnicích je podle něj možné pouze díky plošnému a systematickému porušování zákonů. V rezervách pojišťoven přitom je desetkrát tolik, kolik ukládá zákon, kritizoval v pořadu Události, komentáře.

Pojišťovny uzavřely dohody o úhradách zdravotní péče pro příští rok v deseti ze 14 segmentů péče. Změny úhrad budou zejména u zubařů, praktických lékařů a gynekologů. Přibudou nové hrazené výkony, péče o těhotné se bude hradit jako balíček. Oznámili to zástupci ministerstva zdravotnictví, pojišťoven a primární péče. Letos bylo plánováno na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění 320 miliard korun, polovina jde do péče v nemocnicích. Praktičtí a zubní lékaři mají asi po šesti procentech.

28. únor platí za světový den vzácných onemocnění. Patří mezi ně třeba i Wilsonova choroba, při které tělo není schopné zbavovat se mědi přijímané v potravě. Ta se pak hromadí v játrech a v mozku a poškozuje je. Pokud se neléčí, může končit smrtí. V Česku je asi 300 pacientů se zmíněnou diagnózou. Čeští vědci v současnosti vyvíjejí šetrnější léčbu. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) by se lidé s vzácnými onemocněními mohli v budoucnu rychleji a snadněji dostat k moderní a drahé léčbě a lékům.