Zdeněk Nytra strana 3 z 3

Senát ve čtvrtek zamítl novelu krizového zákona, která má zavést až třímilionové sankce pro firmy za porušení protikoronavirových opatření vlády. Horní komora odmítla v prosinci tuto předlohu projednávat ve zrychleném řízení. K důvodům patřil nesouhlas senátorů s vládním záměrem pokutovat živnostníky, kteří se potýkají s dopady vládních protiepidemických opatření. Senátoři také přijali návrh, podle kterého by měla ministerstva po společnostech v holdingu Agrofert požadovat s ohledem na audit Evropské komise neoprávněně vyplacené dotace.

Senát podle předsedy nejpočetnějšího klubu horní komory Zdeňka Nytry (ODS) kráčí ke schválení změn ve vládním daňovém balíčku v duchu dohody senátorů s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Především by se měla snížit poslanci schválená sleva na poplatníka. Nytrův klub, který zastřešuje ODS a TOP 09, ale bude při hlasování zřejmě rozpolcen. Podle poslance TOP 09 Miroslava Kalouska nebudou senátoři této strany hlasovat pro dohodnuté změny, pokud zároveň neprojdou úsporná opatření. Poslanec vládního ANO Jan Řehounek varoval před tím, že by nakonec neprošla sněmovní ani upravená senátní verze daňového balíčku, to by podle něj znamenalo rozpočtové provizorium. Zákonodárci debatovali o daňovém balíčku v Událostech, komentářích.

Výrazné snížení daní drtivé většiny zaměstnanců z dvaceti na patnáct procent z hrubé mzdy, o tři tisíce ročně vyšší slevy na dani na poplatníka a k tomu ještě kompenzace většiny výpadku daňových příjmů pro obce a kraje. Senát začíná mít jasno o své verzi daňového balíčku na rok 2021. Česká televize zjistila, že pro sazby daně z příjmu ve výši 15 a 23 procent z hrubé mzdy i vyšší slevy chtějí v Senátu hlasovat senátoři zvolení za ODS, KDU-ČSL a hnutí ANO. Tato hlasovací koalice má v horní parlamentní komoře pohodlnou většinu.

Poslanci se měli na začínající prosincové schůzi dolní komory zabývat předlohami, které jim vrátil Senát. V rámci novely o zavedení paušální daně pro živnostníky už souhlasili se zvýšením příjmů pro samosprávy a postavili se proti návrhu horní komory na odklady odpadové legislativy. Odmítli také návrh senátorů na změny zákona proti praní špinavých peněz.

Poslanci minulý týden nečekaně schválili dva daňové návrhy, které přitom byly zamýšleny jako alternativní. Prošlo jak snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 procent z hrubé mzdy, tak zvýšení slevy na poplatníka o víc než devět tisíc korun za rok. V Senátu se nyní řeší, jak ven z této situace, která by výrazně negativně zasáhla příjmy veřejných financí. Šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS) navrhuje kompromis: mírně snížit sazbu daně z příjmu a zároveň zvýšit slevu na poplatníka. S podobnou variantou přišel i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Senát ve čtvrtek odmítl novelu, podle níž by zdravotní pojišťovny mohly hradit antigenní testy na koronavirus přímo distributorům. Horní komora dále schválila novelu, která má umožnit vysokým školám i příští rok vyučovat a zkoušet na dálku a upravovat harmonogram studia. Senátoři také připravili návrh k Ústavnímu soudu na zrušení zákazu prodeje ve většině obchodů. Řešili mimo jiné i situaci v Radě České televize.

Senát posunul přes nesouhlas ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) účinnost nového odpadového zákona z ledna 2021 o rok. Spolu s dalšími pozměňovacími návrhy změnu termínu posoudí sněmovna. Podle členů horní komory nejsou dostatečně připraveny prováděcí předpisy, což by mohlo způsobit chaos v nakládání s odpady po Novém roce.

Je šance, že se obchody otevřou v předvánočním období, řekl senátorům vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle něj ale zatím nelze slíbit, zda to bude například 5. nebo 10. prosince. Záležet to bude na účinnosti dosavadních protikoronavirových opatření a vývoji pandemie. Reagoval tak na senátorskou kritiku o účelovosti uzavření většiny maloobchodů, zatímco obchodní řetězce otevřeno mít mohou.

Předsedou Senátu zůstane s největší pravděpodobností Miloš Vystrčil (ODS). Podpoří ho do této funkce i hnutí STAN, oznámil jeho předseda Vít Rakušan. Senátní frakce ODS a Starostů budou mít v povolebním složení horní komory dostatek hlasů k Vystrčilovu zvolení. Volba předsedy Senátu by se měla uskutečnit v listopadu.

Pokud se nezmění epidemiologická situace, mohou dětské letní tábory začít už od 27. června; zástupci organizátorů se na tom dohodli s hygieniky. Ministerstvo zdravotnictví také stanoví maximální cenu testu na covid-19 pro samoplátce a správní úřady.

Vláda schválila návrh na zrušení daně z nabytí nemovitosti a po předchozím souhlasu sněmovny prodloužila nouzový stav kvůli pandemii do neděle 17. května. Kabinet také upravil omezení pro pendlery, na test budou muset jen jednou do měsíce. Změnila se i pravidla pro nošení roušek, nově je nebudou muset za určitých podmínek mít například děti nebo umělci. Ministři ve čtvrtek také rozhodli, že od 11. května bude možné pořádat akce s účastí do 100 lidí, velké festivaly se ale letos v létě konat nebudou.

Ošetřovné pro rodiče, kteří zůstali doma s dětmi kvůli zavření škol, stoupne na 80 procent denního vyměřovacího základu. Dávku nově dostane vedle zaměstnanců i část lidí, kteří pracují na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti, schválili senátoři. Senátoři odhlasovali také vyšší platby státu do zdravotního pojištění za děti nebo důchodce. Příspěvky pro osoby samostatně výdělečně činné ale chtějí vyšší, bude se tím muset znovu zabývat dolní komora.

Na sobotním kongresu občanských demokratů obhájil svůj předsednický mandát už potřetí Petr Fiala. Podporu mu vyjádřilo z více něž pětistovky účastníků kongresu 470 občanských demokratů. Post první místopředsedkyně obhajovala Alexandra Udženija, delegáti ji ovšem nezvolili. Druhý pokus odmítla. O její křeslo se poté přihlásili Zbyněk Stanjura, Pavel Novotný a Marie Kubíková, strana z nich i na popud Fialy vybrala Stanjuru.

Prvním místopředsedou ODS byl zvolen Zbyněk Stanjura, který získal 322 hlasů od pěti stovek delegátů kongresu. Proti němu kandidovala Marie Kubíková, která oslovila 69 delegátů, a Pavel Novotný. Ten získal 65 hlasů. Post původně obhajovala Alexandra Udženija, kterou ale delegáti v prvním kole odmítli. Místopředsedy zůstávají Martin Kupka, Martin Baxa a Miloš Vystrčil, s nejvíc hlasy se k nim připojí europoslanec Alexandr Vondra.

Premiér Andrej Babiš (ANO) je podle dočasné senátní komise k návrhům auditních zpráv Evropské unie ve střetu zájmů. Uvedl to její předseda Zdeněk Nytra (ODS). Senátoři proto chtějí premiéra pozvat na jednání, aby se k jejich názoru vyjádřil. Komise zároveň požádá horní komoru o prodloužení mandátu, který jí končí v lednu. V té době totiž ještě nemusí být unijní zprávy definitivně hotové. Závěry komise vysvětlil Nytra v pořadu Události, komentáře.

Ministerstvo financí trvá na tom, že nemůže třetím osobám včetně senátorů vydat návrhy auditních zpráv, které se týkají premiéra Andreje Babiše (ANO). Předseda senátní komise pro posouzení auditů Zdeněk Nytra (ODS) uvedl, že Evropská komise, na kterou ministerstvo odkazuje, ale nezakázala návrhy zpráv senátorům poskytnout.

Kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) vznikla i senátní komise. Ministerstva jí ale odmítla vydat obě předběžné auditní zprávy. Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) nařkl horní komoru, že vytváří vyšetřovací komisi, i když jí to ústava neumožňuje, a vyvíjí tak politický tlak na nezávislé vyšetřování. S tím ale nesouhlasí šéf horní komory Jaroslav Kubera (ODS). Diskutovali spolu v Otázkách Václava Moravce.

Namísto nalepovacích kuponů elektronické dálniční známky, které půjdou zaplatit přes internet. Změnu, která přijde s rokem 2021, posvětil ve středu Senát s tím, že výše ročního poplatku 1500 korun zůstává. Není však vyloučeno, že i to se změní, případně že se vrátí do hry jednodenní kupony nebo se zavedou krajské dálniční známky – i když s těmi se zatím nepočítá, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr dopravy Vladimír Kremlík (nestr. za ANO).

Dočasná senátní komise k vyhodnocení auditů Evropské komise se na čtvrtečním půlhodinovém jednání dohodla, že se chce zabývat jak případným střetem zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), tak jednotlivými dotačními programy a projekty, které jsou v předběžné auditní zprávě zmíněny. Uvedl to její předseda Zdeněk Nytra (ODS). Komise se znovu sejde ve čtvrtek 15. srpna, Nytra na její jednání pozve prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslava Kalu.

Za pohrdání Senátem označila horní komora přístup vlády kvůli tomu, že mu ministerstva odmítla poskytnout návrhy auditních zpráv Evropské komise, které se týkají premiéra Andreje Babiše (ANO). Tři ze čtyř oslovených ministerstev navíc odmítla vyslat své zástupce do senátní komise pro posouzení auditů a ministři odmítli přijít na její čtvrteční zasedání, uvedl předseda komise Zdeněk Nytra (ODS). Babiš kritiku odmítá a věří, že ministerstva postupují v souladu s předpisy.

Senát ustavil dočasnou komisi k vyhodnocení unijních auditů týkajících se premiéra Andreje Babiše (ANO) a vyplácení evropských dotací do českého zemědělství. Dvanáctičlennou komisi, která nebude vyšetřovací, bude řídit Zdeněk Nytra z klubu ODS. V tajné volbě získal 58 z 62 odevzdaných hlasů. Komise se poprvé sejde v úterý 2. července. Babiš uvedl, že v případě pozvání přijde problematiku do Senátu vysvětlit.

Chystané rozšíření elektronické evidence tržeb (EET) o další obory v rámci 3. a 4. fáze si nevyžádá přijetí dalších kontrolorů, řekl v pořadu Devadesátka ČT24 ředitel sekce metodiky a výkonu daní Generálního finančního ředitelství Jiří Fojtík. Se současnými 300 kontrolory se totiž podle něho počítalo pro všechny čtyři fáze EET.