Zdeněk Nytra strana 2 z 3

Novým senátorem za Ostravu se ve druhém kole volby stal dosavadní senátor Zdeněk Nytra (SPOLU), získal 51,53 procenta hlasů. Druhý Miroslav Antl (ANO) dostal 48,46 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 14,45 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 36,51 procenta.

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Ostrava-město postupují senátor Zdeněk Nytra (ODS) a právník Miroslav Antl (za ANO). Nytru podpořilo 25,42 procenta voličů, kteří přišli k prvnímu kolu, Antl získal 22,53 procenta hlasů. Druhé kolo se uskuteční v pátek 30. září a v sobotu 1. října.

Senát ve středu schválil, že spotřební daň z nafty a benzinu se minimálně od začátku letošního června do konce září sníží o 1,50 koruny na litr. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) senátorům řekl, že v případě nafty by snížení na minimální hranici stanovenou EU mohlo být trvalé. Čtyřměsíční snížení daně je vládní reakcí na zvýšení cen pohonných hmot, které podle analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Advokát Petr Poledník nebude ústavním soudcem, Senát jeho nominaci neschválil.

Horní parlamentní komora označila během středečního jednání za nepřijatelné omilostnění šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka prezidentem Milošem Zemanem. Senátoři schválili usnesení odsuzující masakr v Buči, odmítli ale návrh, podle něhož by se čeští dobrovolníci mohli zapojit do bojů na Ukrajině na základě vládní výjimky. Rozhodli také o uzákonění Dne národního vzdoru a Dne odchodu okupačních vojsk.

Senát asi neschválí nominaci bývalého místopředsedy České advokátní komory Petra Poledníka na ústavního soudce. Vedle senátorů STAN ji nepodpoří pravděpodobně ani frakce ODS a TOP 09, uvedl ve středu její předseda Zdeněk Nytra. Jejich kluby mají v Senátu většinu. Poledníka nominoval prezident Miloš Zeman jako nástupce Kateřiny Šimáčkové, která přešla loni k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Senátoři ve středu podpořili změny ve zdravotním pojištění cizinců nebo určení těžebních poplatků. Kvůli invazi Ruska na Ukrajinu požadují další postihy pro občany i firmy Ruska a Běloruska. Horní komora také podpořila dohodu s Německem o rozvoji Labské vodní cesty. Situací na Ukrajině se od rána několik hodin zabývala také dolní komora parlamentu. Senátoři v prvním kole projednávání kývli na novelu branného zákona, podle níž by se Češi mohli zapojit do bojů o Ukrajinu na straně obránců.

Senát ve čtvrtek zamítl spornou novelu pandemického zákona, která zejména rozšiřuje možnosti vydávání protikoronavirových opatření a prodlužuje rovněž účinnost zákona ze závěru února na konec listopadu. Senátoři poukazovali na možnost protiústavnosti některých ustanovení a kritizovali zrychlené schvalování ve stavu legislativní nouze. Vládní předlohu znovu posoudí sněmovna. Poslanci by o ní mohli hlasovat příští týden.

Senátoři ve čtvrtek umožnili zmrazení platů ústavních činitelů na loňské úrovni, přestože se k návrhu negativně vyjádřily dva klíčové výbory. Zákon bez projednání poslali prezidentovi. Horní komora také schválila zvýšení příspěvku na bydlení kvůli rostoucím cenám energií. Projednávání nastavení dotační podpory zemědělcům Senát neschválil.

Senát se ve shodě s vládou postavil proti návrhu Evropské komise, který má stanovit rámec pro zdanění energetických produktů a elektřiny. Označil to za zásah do daňové pravomoci členských států. Podle Senátu je tento dokument navíc v rozporu se zásadou subsidiarity, tedy principu, že problémy se mají řešit na úrovni členských států. Senát se také shodl na tom, že přijetí tak ambiciózního plánu, jako je Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal), v situaci, kdy není známo, jak se nahradí dosavadní zdroje energie, je nezodpovědné.

Zákony, které poslanci schválili na své poslední schůzi, bude Senát projednávat až po sněmovních volbách. Sejít se má ve druhé polovině října. Pokud by s návrhy nesouhlasil, případně je chtěl s úpravami vrátit, znamenalo by to, že se normy už schválit nestihnou. Právě proto poslanci chtěli horní komoře poslat jen ty zákony, které jsou nekonfliktní. Podle šéfa sněmovny Radka Vondráčka (ANO) by neschválení zákona ze strany Senátu mohlo znamenat definitivní konec dotyčné legislativy.

Zmrazení platů politiků na pět let, které navrhl premiér Andrej Babiš (ANO), by mohlo projít dolní komorou. Zákon podle zjištění ČT nechce blokovat žádná ze sněmovních stran. Aby začal platit, musí ho schválit i senátoři, někteří ale návrh kritizují jako populistický.

Senát vrátil do Poslanecké sněmovny zákon o přechodu k nízkouhlíkové energetice, který má umožnit stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Členové horní komory chtějí, aby se do zákona dostaly silnější bezpečnostní prvky při výběru dodavatelů stavby. Senátoři také schválili zakotvení práva bránit se zbraní v Listině základních práv a svobod.

Senátoři dále jednomyslně zamítli stavební zákon. Vrací se tedy do Poslanecké sněmovny, která může senátní veto přehlasovat 101 hlasy. V horní komoře zněly výhrady hlavně vůči tomu, že by se měly stavební úřady centralizovat a přesunout pod stát. Senátoři se také obávají, že změny nakonec prodlouží stavební řízení, ačkoli vláda deklaruje zcela opačný cíl. Horní komorou naopak prošla novela, která zavede občanské průkazy s čipy, na nichž budou i otisky prstů.

Horní komora vyzvala české politické představitele, aby se neúčastnili zimní olympiády v Číně v příštím roce, a nelegitimizovali tak pokračující porušování lidských práv v této asijské zemi. Čínská ambasáda se proti tomu okamžitě ohradila. Senát pak ve čtvrtek neodmítl uzákonění předepsané vzdálenosti pro objíždění cyklistů, zmírnil ale sankce za nedodržení. Změny posoudí sněmovna.  Senátoři vrátili poslancům s dalšími změnami i novelu exekučního řádu. Vyzvali také vládu k vymáhání dotací po holdingu Agrofert.

Senát schválil beze změn volební novelu, která mimo jiné zavádí potřebný nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty. Nepřijal však možnost korespondenční volby pro české občany v zahraničí s ohledem na to, že to sněmovna v současném složení odmítá. Hlasování poštou chce nabídnout až dolní komoře, která vzejde z říjnových voleb. Senátoři ve čtvrtek také rozhodli, že požádají o odložení automatického zavedení datových schránek pro občany po použití jejich elektronické identity na rok 2023.

Horní komora ve čtvrtek pravděpodobně podpoří sněmovní verzi volebního zákona. Podle senátorských klubů se pro to najde dostatek hlasů. A to i přesto, že část zákonodárců bude chtít do novely ještě prosadit korespondenční volbu pro Čechy žijící v zahraničí. Takovou úpravu navrhuje 14 senátorů. Prezident Zeman už dříve avizoval, že normu podepíše v té verzi, ve které prošla sněmovnou.

Senátoři diskutují o možnosti podat žalobu proti prezidentu Miloši Zemanovi. Někteří členové horní komory vidí v jeho výrocích k případu vrbětických výbuchů možnou velezradu. Podle hlavy státu existuje kromě podezření na akci ruských agentů i možnost, že explozi způsobila neodborná manipulace. Premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) ale jakoukoli druhou vyšetřovací verzi odmítli.

Senát odmítl povinný podíl tuzemských potravin v českých obchodech. Novelu zákona o potravinách, která měla kvóty zavést od příštího roku, vrátil sněmovně s návrhem na vypuštění tohoto sporného návrhu. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) vyřazení kvót podpořil. Do vládní novely se kvóty dostaly ve sněmovně na základě pozměňovacího návrhu poslanců SPD a provází je od začátku kritika. Očekává se, že sněmovna už je znovu nepodpoří.

Kvóty na prodej českých potravin ve velkých obchodech platit nebudou. Ve čtvrtek je podle dohody zamítne Senát a vrátí zákon o potravinách zpátky do sněmovny. Senátoři se obávají například vyšších cen nebo nedostupnosti některých potravin. Ve sněmovně pak už podle zjištění České televize nebude pro kvóty potřebných 101 hlasů. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) považuje jejich provedení za špatné, důraz by kladl na lokální potraviny, řekl ve středečních Událostech, komentářích.

Kvóty na prodej českých potravin ve velkých obchodech platit nebudou. Už ve čtvrtek je podle dohody zamítne Senát a vrátí zákon o potravinách zpátky do sněmovny. Senátoři se obávají třeba vyšších cen nebo nedostupnosti některých potravin. Česká televize zjistila, že ve sněmovně při opakovaném hlasování nebude pro kvóty hlasovat potřebných 101 poslanců. Znovu je nepodpoří ani jedna z vládních stran.

Návrh na přezkum vyhlášení nynějšího nouzového stavu, který byl v pátek podán, podepsalo 35 senátorů. Ústavní soud má podle nich rozhodnout, zda vláda postupovala v souladu s ústavou. Autoři stížnosti nepředpokládají, že by Ústavní soud o návrhu rozhodl před koncem aktuálního nouzového stavu, který podle čtvrtečního rozhodnutí sněmovny potrvá nejdéle do 27. února.

Povinné kvóty na prodej českých potravin ve velkých obchodech velmi pravděpodobně nebudou platit od příštího ledna. Přestože je minulou středu schválili poslanci, v Senátu pravděpodobně narazí. Kvóty odmítají tři nejsilnější kluby, které mají v horní parlamentní komoře jasnou ústavní většinu.

Zavedení povinných kvót na české potraviny v obchodech kritizují někteří senátoři, horní komora je zřejmě odmítne. Avizovali to senátoři z klubů ODS a STAN, které jsou nejsilnějšími frakcemi v horní komoře. Zákonodárci kvóty označili za nesmyslné. Podle občanských demokratů by vedly k výraznému zdražení potravin a nahrávají jen velkým potravinovým výrobcům. S návrhem má problém i Evropská komise. Bude zkoumat, jestli kvóty neomezí volný pohyb zboží.

Ústavní soud by měl podle senátorů za Starosty zrušit rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana o vyhlášení termínu voleb do Poslanecké sněmovny pro zneužití pravomocí hlavy státu. Vyhlášení termínu říjnových voleb na konci loňského prosince považují Starostové za zásah do férovosti volební soutěže a zvýhodnění vládních stran vůči vznikajícím opozičním koalicím.