YouTube strana 4 z 4

Když v září roku 2014 zaplatila americká softwarová společnost Microsoft 53,4 miliardy korun za švédskou firmu Mojang, vypadalo to na první pohled jako vtip. Mojang měl totiž v portfoliu v podstatě jen jedinou úspěšnou hru. Ale pro Microsoft bylo důležité, jaká hra to byla – Minecraft.

Sociální síť Facebook zrušila účty skupině předních amerických extremistů. Vedení firmy čelí už delší dobu kritice, že se prostřednictvím této sítě šíří obrovské množství konspiračních teorií, lží a propagandy. Po rázném kroku však Facebook pro změnu čelí obvinění z cenzury.

Začínali točením vlastních videí, která dávali na internet. Teď si však nacházejí cestu do klasických redakcí. Z youtuberů se stávají novináři a televizní moderátoři. Může to ale přinášet rizika. Například v tom, že youtubeři si často vydělávají propagací různých produktů. Jaké to má výhody pro redakce, a jaké problémy naopak může tento trend přinášet? Téma pro Newsroom ČT24.

Google, YouTube a další velké internetové společnosti nově ponesou odpovědnost za obsah zveřejňovaný na svých stránkách. Autorům pak budou muset platit za využívání jejich děl. Reformu ochrany autorských práv na internetu podpořili europoslanci, kritici ji označují za cenzuru. Pirát Marcel Kolaja v pořadu Události, komentáře řekl, že jde o destrukci internetu.

Zástupci zemí Evropské unie a europarlamentu se večer dokázali shodnout na kompromisní podobě směrnice o ochraně autorských práv na internetu. Potvrdila to mluvčí nynějšího rumunského předsednictví EU. Nová pravidla posílí postavení tvůrců, jako jsou hudebníci, herci či novináři, vůči internetovým gigantům typu Google či Facebook.

Nevhodný obsah, který lidé sdílejí na sociálních sítích, se už dostal až do soudních síní. Lidé si přitom často neuvědomují, že i v internetovém prostoru mohou spáchat trestný čin. Krom mantinelů, které stanoví zákon, určuje pravidla toho, co se smí, také provozovatel sociální sítě či platformy. Odborník na právo v oblasti informačních technologií Vladimír Smejkal v pořadu 90' ČT24 upozornil, že i například Facebook je soukromá společnost. „Když se rozhodne mazat příspěvky všech lidí, jejichž příjmení začíná na S, je to v podstatě jeho právo,“ míní.

Karel „Kovy“ Kovář je jedním z mála českých youtuberů, kteří se zabývají médii. I proto si ho vybrala nezisková organizace Člověk v tísni, aby se stal tváří pořadu zaměřeného na mediální gramotnost. „Jak poznat hoax nebo mystifikaci? Googlujte, ověřujte zdroje a zkontrolujte, jestli náhodou takovouhle zprávu už někdo nevyvrátil,“ vysvětluje ve videu dvaadvacetiletý mladík. Zábavnou formou mají o mediálním světě učit i další projekty – například úniková hra Fakescape, která byla oceněna tento týden ve Spojených státech. Mediální výchova zábavnou formou je tématem nedělního Newsroomu ČT24.

Zástupci unijních zemí čtyři hodiny bouřlivě diskutovali o podobě směrnice o ochraně autorských práv na internetu, k žádné shodě přesto nedošli. Informovaly o tom diplomatické zdroje. Rumunské předsednictví následně odvolalo pondělní vyjednávání o konečné podobě legislativy se zástupci Evropské komise a Evropského parlamentu.

Audiovizuální internetové platformy jako Amazon či Netflix, které provozují službu videa na vyžádání, budou muset mít ve své nabídce nejméně 30 procent evropské tvorby. Novelu směrnice v úterý ve Štrasburku schválili poslanci Evropského parlamentu. Provozovatelé serverů pro sdílení videí rovněž budou muset od roku 2020 povinně odstraňovat obsah, který podněcuje k násilí a nenávisti.

Evropská komise hodlá přijít v září s návrhem, aby internetové firmy a platformy, jako jsou Facebook, Twitter či Google, měly v EU povinnost smazat nebezpečný teroristický obsah ze sítě okamžitě poté, co na něj budou upozorněny policií či prokuraturou některé členské země bloku.

Děti většinou nepoznají neoznačenou reklamu, kterou na internet vkládají oblíbení youtubeři nebo blogeři. Bez nápovědy ji pozná jen jedno dítě z deseti. Zhruba 60 procent rodičů přitom uvádí, že blogeři a youtubeři jejich děti ovlivňují.

Velké internetové firmy jako Facebook, YouTube či Twitter nyní odstraňují 70 procent nahlášených nenávistných projevů. Hlášení o nelegálním obsahu přitom dokážou ve čtyřech z pěti případů prověřit do 24 hodin. Řekla to evropská komisařka pro spravedlnost Věra Jourová na základě třetího hodnocení způsobu, jak firmy uplatňují kodex chování v této oblasti domluvený v roce 2016.

Když Logan Paul na svém kanálu na serveru YouTube zveřejnil před několika dny video z japonského „lesa sebevrahů“ včetně záběrů na mrtvého muže, dočkal se místo „lajků“ kritiky. Video bylo později z internetu staženo a Paul sepsal dlouhou omluvu.