Vražda strana 3 z 5

Pitva dvou Ázerbájdžánců zatčených ruskou policií odhalila, že k jejich úmrtí došlo na následky bití. K případu, který vyvolal napětí mezi Baku a Kremlem, to v úterý podle agentury Reuters uvedl zástupce ázerbájdžánského ministerstva zdravotnictví. Prokuratura kavkazského státu uvedla, že zahájila vyšetřování pro podezření z vraždy.

Ázerbájdžán zrušil všechny plánované ruské kulturní akce v zemi na protest proti tomu, že dva příslušníci ázerbájdžánské diaspory přišli o život při zatýkání v Jekatěrinburgu, uvedla agentura AP s odvoláním na vyjádření ministerstva kultury. Ázerbájdžánská policie zároveň podnikla razii v kancelářích ruské agentury Sputnik v Baku a zatkla tři novináře. Kreml vyjádřil znepokojení ohledně situace ruských novinářů v Ázerbájdžánu a předvolal si velvyslance zakavkazské země.

Na několika místech Česka si lidé připomněli pětasedmdesát let od vraždy političky Milady Horákové ve vykonstruovaném procesu komunistického režimu a uctili památku i dalších zavražděných, umučených a vězněných z politických důvodů. Piet se účastnili také například předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO), šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS), místopředsedové Senátu Jiří Drahoš (za STAN) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL) či zástupci armády.

Jedinou ženou, kterou komunisté v Československu odsoudili a zavraždili v politickém procesu, byla Milada Horáková. Život právničky, národněsocialistické poslankyně a bojovnice za ženská práva ukončila po vykonstruovaném procesu šibenice ráno 27. června roku 1950. Výročí smrti Milady Horákové se připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu.

Krajský soud v Ostravě začal projednávat případ vraždy nemocné seniorky. Obžalovaná je sociální asistentka, která podle spisu úmyslně zanedbávala své povinnosti, kvůli čemuž její známá zemřela. Násilí od blízkých osob čelí skoro třicet procent starších lidí, ukázal nový sociologický průzkum Masarykovy univerzity. Ten se zaměřil také na situaci v pobytových službách.

Kriminalisté obvinili z vraždy pětašedesátiletého muže. Je podezřelý, že v neděli večer v Kostelci nad Černými lesy zabil padesátiletou ženu a o pět let mladšího muže. Kriminalisté budou podávat návrh na uvalení vyšetřovací vazby. Muži hrozí v případě odsouzení až výjimečný trest, informovala krajská policejní mluvčí Vlasta Suchánková.

Sedmačtyřicetiletý muž, který podle policie letos v únoru a březnu na Bruntálsku a Olomoucku založil několik lesních požárů, je podezřelý i z vraždy, přípravy několika dalších a z týrání zvířat. Podle policie se pokusil otrávit deset lidí, z nichž jeden člověk zemřel, další má doživotní následky. Navíc nelegálně drží střelnou zbraň, a to opakovací kulovnici. Muž skončil ve vazbě, hrozí mu i výjimečný trest včetně doživotí.

Pražský městský soud v úterý uložil seniorce a zubařce za usmrcení vůdce kutnohorské sekty 13 a 12 let vězení. Zubařce na čtyři roky zakázal vykonávat povolání ve zdravotnictví, žena navíc bude mít povinnost docházet na psychiatrické léčení. Verdikt, podle nějž obžalované spáchaly předem naplánovanou vraždu, není pravomocný, ženy se odvolaly. Přiznaly se a uvedly, že plnily mužovo přání odejít ze světa. Podle svých obhájců ale nebyly v době činu příčetné, protože na ně samozvaný léčitel přenesl své psychické bludy. Soud to odmítl.

Policistou roku se stal František Vychytil, který slouží ve Svitavách. Specializuje se na případy násilí, požárů a explozí. I proto byl u vyšetřování výbuchu průmyslové trhaviny ve společnosti Explosia, kde byly čtyři oběti, nebo u srážky dvou vlaků v Pardubicích. Poslední případ vraždy na Svitavsku v něm prý zanechal mrazivé stopy.

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.

Slovenský nejvyšší soud na úterním neveřejném zasedání zrušil předloňský verdikt nižšího soudu, který mimo jiné opět zprostil Mariana Kočnera obžaloby z objednání vraždy novináře Jána Kuciaka. Vyplývá to z oznámení nejvyššího soudu, které poskytla jeho mluvčí Alexandra Važanová. Nejvyšší soud zároveň rozhodl, že případ z důvodu neuposlechnutí jeho dřívějšího závazného pokynu projedná v novém líčení jiný senát soudu první instance.

Masakr karpatských Němců ze Slovenska československými vojáky na návrší Švédské šance nedaleko Přerova byl jedním z nejhorších případů msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu. Brutální vraždu více než dvou set šedesáti lidí, převážně žen, dětí a starců, nařídil důstojník československé armády Karol Pazúr před 80 lety, v noci z 18. na 19. června 1945.

Mexickou influencerku Valerii Márquezovou, která propagovala krásu a nákladný životní styl, zastřelil neznámý muž během jejího živého vysílání na TikToku. Případ vyšetřuje policie jako „femicidu“, tedy vraždu ženy kvůli jejímu pohlaví. Influencerka, která mohla podle spekulací mít milostný vztah s vysoce postaveným členem drogového kartelu Jalisco New Generation, při příchodu útočníka nejprve ztlumila zvuk svého přenosu, pak se chytila za břicho a sesunula na stůl. Přivolaná policie následně zjistila, že má několik střelných ran.

V mexickém státě Veracruz zastřelili během volební kampaně kandidátku na starostku a tři další lidi. Útok se stal v neděli a v pondělí ho potvrdila i mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová, podle níž zatím není jasný motiv činu. Zavražděná kandidátka patřila k vládní straně Morena. Podle agentury AP jde už o druhého zavražděného kandidáta před červnovými volbami ve státě Veracruz.

V terezínské policejní věznici gestapa v Malé pevnosti se 2. května 1945 odehrála poslední hromadná vražda českých odbojářů. O život přišlo 51 vězňů (včetně tří žen), převážně představitelů levicové mládežnické organizace Předvoj. Jejich životy vyhasly v den dobytí Berlína sovětskými vojsky a šest dní před koncem války.

Sektářské násilí v Sýrii si za poslední dva dny vyžádalo nejméně 73 lidských životů. Píše to agentura AFP s odkazem na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR). Už předtím informovala o středečním úmrtí patnácti drúzských bojovníků po přepadení bezpečnostními silami a ozbrojenci napojenými na stát u Damašku. Francie vyzývá k ukončení násilností, Izrael v reakci na útoky proti drúzům udeřil na předměstí syrské metropole.

Konec druhé světové války přinesl, kromě radosti z blížícího se vítězství, i řadu tragédií, které stály stovky lidských životů. Jedna z nich se odehrála před 80 lety, 29. dubna 1945, poblíž obce Salaš na Uherskohradišťsku. Nacisté a jejich pomocníci z řad takzvaných vlasovců povraždili dvacet lidí. Všichni zemřeli pouhý den před příchodem Rumunů, kteří obec osvobodili.

Kanadská prokuratura obvinila z několikanásobné vraždy muže, který v sobotu ve Vancouveru najel autem do davu na pouličním filipínském festivalu, čímž zabil jedenáct lidí a více než dvacet dalších zranil. Podle vyšetřovatelů je možné, že proti němu vznesou další obvinění, napsala agentura AP. Terorismus jako motiv činu policie už v neděli vyloučila, uvedla ale, že muže znala z minulosti kvůli jeho psychickým problémům.

Pro zubařku, jež usmrtila svého partnera, samozvaného léčitele a vůdce kutnohorské sekty, obžaloba žádá trest čtrnácti let vězení a pětiletý zákaz jakéhokoliv povolání ve zdravotnictví. Státní zástupkyně v závěrečné řeči trvala na tom, že žena spáchala předem promyšlenou vraždu a trestně za ni odpovídá. Odmítla tvrzení obhajoby, že muž trpěl bludy, které na partnerku přenesl, takže nebyla příčetná. Zubařka už dříve vypověděla, že ji partner fyzicky i psychicky týral, přál si zemřít a k činu ji přiměl.

Spojenými státy se ve velkém šíří šikana politických a názorových protivníků. Stěžují si na ni veřejně činní liberálové i konzervativci. V rozdělené americké společnosti se podle nich hojně vyskytuje takzvaný swatting, pojmenovaný po policejní zásahové jednotce swat. Jde o falešné nahlášení výbušniny či třeba vraždy, avšak s všudypřítomnými zbraněmi nebo s přehnanou reakcí policistů může skončit špatně. Situace je natolik vážná, že se jí zabývá už i Bílý dům.

Britská vláda ve spolupráci s vědci vyvíjí systém, jehož cílem je s pomocí umělé inteligence předpovědět, kdo by se mohl dopustit vážných násilných trestných činů včetně vražd, a to za pomoci analýzy dat policie a vězeňské služby. Píše to server deníku The Guardian. Kritici se obávají toho, že systém bude Brity nespravedlivě profilovat na základě citlivých osobních údajů.

Muž, který ubodal v červnu 2024 v Jevíčku na Svitavsku svoji partnerku, není trestně odpovědný kvůli duševní poruše. Způsobil si ji užíváním drog. Krajský soud v Pardubicích ho zprostil viny pro nepříčetnost a poslal ho do zabezpečovací detence. Tam může být neomezenou dobu, možnost je i doživotí, uvedl soudce Martin Trávníček. Rozsudek není pravomocný. Obhájkyně, státní zástupce a zmocněnkyně dětí a rodičů zabité ženy si nechali lhůtu na případné odvolání.

Ve Spojených arabských emirátech (SAE) byli odsouzeni k trestu smrti tři lidé, kteří loni v listopadu stáli za vraždou izraelsko-moldavského rabína Cviho Kogana. Čtvrtý pachatel má strávit zbytek života za mřížemi. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní agenturu WAM. Podle izraelských médii jde o Uzbeky.

Násilí mezi zločineckými gangy je v Evropě na vzestupu, stále více pachatelů vražd a pokusů o zabití přitom ještě nedosáhlo zletilosti. Tento jev řeší zejména Švédsko, kde se počet mladých podezřelých za rok více než ztrojnásobil. Trestné činnosti se tam navíc dopouští už i děti mezi deseti a čtrnácti lety. Gangy je využívají a manipulují s nimi pomocí peněz.