Vítkov strana 2 z 2

Na pražském Vítkově v pátek oficiálně skončila mise české armády v Afghánistánu. Za necelých dvacet let na ní sloužilo přes 11 500 vojáků, 14 z nich nepřežilo. „Pocity jsou vždycky složité, a je to o to horší, když ty vojáky znáte. Několik z nich bylo mými přáteli. V minulosti jsme sloužili u jedné jednotky,“ uvedl v Událostech, komentářích armádní generál a náčelník Generálního štábu Armády České republiky Aleš Opata.

Československá obec legionářská oslaví 100. výročí od svého vzniku. Její slavnostní zasedání se v pátek večer konalo v Pantheonu Národního muzea v Praze a účastnili se ho mimo jiné váleční veteráni, potomci československých legionářů nebo náčelník generálního štábu Aleš Opata.

Vzpomínkou na padlé vojáky a slavnostním nástupem na pražském Vítkově česká armáda symbolicky ukončila své působení v Afghánistánu. Pietní připomínky zahraniční mise, na které sloužilo asi jedenáct a půl tisíce českých vojáků, se účastnili ústavní činitelé, zástupci armády i současní a bývalí vojáci, kteří v Afghánistánu působili. Doprovázel ji přelet vojenské techniky nebo výstava o historii mise.

Česko si v sobotu připomnělo 76. výročí konce druhé světové války v Evropě. Politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem se zúčastnili pietního aktu u Národního památníku na Vítkově, kde u hrobu Neznámého vojína položili věnce. Den kapitulace nacistického Německa v roce 1945 slaví Česko společně s většinou evropských států jako státní svátek.

Přesně 102 let od konce první světové války svět uctil válečné veterány. Účastníky historických, ale i nedávných konfliktů si připomnělo také Česko. Do letošních pietních akcí však výrazně zasáhla pandemie koronaviru.

Česko prochází 102 let od vzniku Československa velmi těžkým obdobím. Jeho obyvatelé by se proto měli podle premiéra Andreje Babiše (ANO) semknout a překonat jej. Babiš byl jedním z politiků, kteří přišli na Vítkov položit věnce. Nepoložili je – jako obvykle – společně během pietního aktu. Ten armáda kvůli stále sílící pandemii covidu-19 zrušila. Místo toho přijížděli postupně. V poledne uctila státní svátek také Hradní stráž slavnostním střídáním, při kterém zazněla státní hymna.

Zarputilý husitský vojevůdce se stal během dějin symbolem boje za národní samostatnost, odvahy legionářů, prvorepublikových ideálů i komunistické revoluce. Socha Jana Žižky z Trocnova, která patří mezi největší pomníky svého druhu na světě, začala vznikat už ve třicátých letech, slavnostního odhalení se však dočkala až 14. července 1950 k výročí proslulé bitvy, která se na pražském Vítkově odehrála. Obrovský bronzový jezdec stojí nad Prahou už sedmdesát let.

V dobovém kontextu šlo spíš o menší střetnutí, přesto se konflikt na Vítkově zapsal mezi nejslavnější bitvy české historie. Na pomoc obléhaným husitům dorazily v kritickou chvíli posily z Prahy. V protiútoku, jehož efekt husité údajně znásobili bojovým „Hrrr na ně!“, byli křižáci zahnáni na útěk. Vítězství, které de facto ukončilo křížovou výpravu, považovali husité za projev boží přízně. A tak se šarvátka o několik dřevěných srubů stala symbolem, který žije v české národní paměti dodnes. Slavná bitva se odehrála přesně před 600 lety, 14. července 1420.

Česká republika bude i po předání předsednictví Visegrádské čtyřky (V4) Polsku nadále vést projekt nákupu munice. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) to řekl po jednání se svým slovenským a maďarským protějškem a s náměstkem polského ministra obrany. Věří, že projekt by mohl být dokončen ještě letos. Nákup malorážné munice by měl být uskutečněn přes alianční agenturu NSPA.

Česko a celý svět si připomínají 75 let od konce nejhoršího konfliktu v dějinách – druhé světové války. Na pražském Vítkově proběhl tradiční pietní akt ke Dní vítězství, jehož podobu také ovlivnila světová pandemie koronaviru. Počet učastníků ministerstvo obrany výrazně omezilo, politici se u pomníku neznámého vojína scházeli postupně.

Ve výrazně pozměněné a redukované podobě si letos Česká republika připomene 75. výročí konce druhé světové války. Například tradiční pietní akt na pražském Vítkově sice proběhne, ale za přísných opatření proti šíření koronaviru. Politici budou na místo přijíždět postupně v desetiminutových intervalech a po položení věnce budou muset odejít. Omezí se i počet účastníků. Komornější byl i středeční pietní akt v Plzni, který mohla veřejnost sledovat pouze on-line.

V roce 1990 se poprvé po 41 letech otevřela krypta v památníku v Praze na Vítkově. Byli u toho přítomni i pyrotechnici. Podívejte se na původní reportáž včetně původní nedokonalé zvukové stopy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

V Praze, Vítkově a Olomouci si lidé připomínali dvě významné události. Jednu, kterou minulý režim zamlčoval, a druhou, kterou naopak každoročně okázale slavil: upálení Jana Zajíce v roce 1969 a únorové události roku 1948.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Průmysl i doprava jsou zdroje hluku, na které si lidé často stěžují. Úřady sice dávají za překročení limitů pokuty, ty ale podle ombudsmanky Anny Šabatové mnohdy nic neřeší. Veřejná ochránkyně práv proto úřadům doporučuje častěji přikročit k jiné sankci – pozastavení provozu.

U příležitosti Dne válečných veteránů si v pondělí vojáci, politici i veřejnost na pražském Vítkově připomněli oběti a účastníky válek. Během oslav dostalo osm osobností vysoká ocenění ministerstva obrany. Jeden novodobý válečný veterán byl povýšen do hodnosti plukovníka.

V části Moravskoslezského kraje se od 9. června změní jízdní řády autobusů. Největší změny nastanou na Opavsku a v oblasti Vítkova, kde bude autobusovou dopravu nově provozovat společnost ČSAD Vsetín. Nahradí nynějšího dopravce TQM holding. Kraj připouští, že první týden může být situace chaotická.

Před Národním památníkem na Vítkově se sešli nejvyšší představitelé státu a armády, aby si připomněli, že před 74 lety skončila druhá světová válka v Evropě. Věnce položili prezident Zeman, premiér Babiš i předsedové obou komor parlamentu. Výročí konce války si lidé připomínají i na dalších místech v Praze i v celé republice.

„Protože se navzdory činu Jana Palacha vrací náš život do starých kolejí, rozhodl jsem se, že vyburcuji Vaše svědomí jako pochodeň č. 2. Nedělám to proto, aby mne někdo oplakával, nebo proto, abych byl slavný, anebo snad že jsem se zbláznil. K tomuto činu jsem se odhodlal proto, abyste se už vážně vzchopili a nedali sebou vláčet několika diktátory,“ vysvětlil osmnáctiletý student Jan Zajíc svůj radikální čin. Přesně před padesáti lety, na výročí „Vítězného února“, se v jednom z domů na pražském Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil.

Putovní výstava připomíná osud a čin studenta Jana Zajíce, který se před padesáti lety upálil na Václavském náměstí v Praze na protest proti okupaci Československa sovětskou armádou. Zahájena byla v pátek ve Vítkově na Opavsku, kde se Zajíc narodil. V dalších měsících bude výstava čítající několik desítek panelů putovat i po školách. Uvedl to starosta Vítkova Pavel Smolka.

Správa železniční dopravní cesty chce letos v Moravskoslezském kraji opravit celkem osm nádraží. Největší investice bude směřovat do Havířova, konkrétně 120 milionů korun. Nově by kromě cestujících mělo nádraží sloužit i sportovcům nebo kulturním akcím. Objekt se přitom měl před lety bourat.

Na Opavsku a Vítkovsku v zimě nemusejí vyjet autobusy; nový provozovatel má totiž nedostatek personálu, a lidem tak hrozí, že by od prosince zůstali na půl roku bez veřejné dopravy. Moravskoslezský kraj nyní intenzivně situaci řeší.

Objevte pražskou divočinu, vyzývá Galerie Jaroslava Fragnera názvem své aktuální výstavy. Upozorňuje na zanedbané lokality metropole, které mají potenciál být významnými rekreačními zónami a ostrovy zeleně.