Venkov strana 2 z 2

Vyzyvatelem maďarského premiéra Viktora Orbána v parlamentních volbách v příštím roce bude pravděpodobně Péter Márki-Zay. Po sečtení zhruba 60 procent hlasů z primárních voleb opozice vede tento konzervativní starosta se ziskem přibližně 60 procent hlasů. Jeho oponentka, europoslankyně Klára Dobrevová už uznala svou porážku.

Afghánská vláda rychle ztrácí kontrolu nad zemí, z níž se stáhly jednotky koalice vedené USA. Mocenské vakuum zaplňují především velitelé lokálních ozbrojených skupin. Mnozí z nich se hlásí k islámskému hnutí Taliban, další chtějí hájit své obce proti němu. A šanci zaplnit místo po Američanech cítí také regionální mocnosti: Čína, Indie, Pákistán, Írán i Rusko. Situaci pro web UnHerd rozplétá bývalý voják a autor řady textů o konfliktech nejen v Afghánistánu působící mimo jiné na londýnské King's College Mike Martin.

Německá farmářka se rozhodla sousedský spor o příliš hlasitě kokrhajícího kohouta dohnat až před soud, protože zvuky vydávané zvířaty podle ní k venkovu patří a nemají být důvodem ke stížnostem. Chovatelka kohouta Karin Pfeiferová-Rockenfellerová rozlítila svého souseda, který požadoval, aby byl pták na noc zavřený uvnitř, a nerušil tak noční klid. To ale farmářka odmítá, a dokonce spustila petici, kterou chce dosáhnout prohlášení zvuků venkova za národní dědictví, které je třeba chránit, napsal deník The Times.

Na vlastní byt si lidé v Česku vydělávají nejdéle v Evropě, navíc ceny bytů a domů po epidemii koronaviru ještě poskočily. Politici se shodují na potřebě dostupného bydlení. Prosadili by ho větší družstevní výstavbou nebo rozšířením bytových fondů obcí. O regionálním rozvoji a také dopravě debatovali zástupci devíti politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně ve speciálu Událostí, komentářů, sešli se v historické tramvajové vozovně v pražských Střešovicích. Debatu moderovala Jana Peroutková.

Jak se proměnily české vesnice po roce 1989 a které obce se věnují kvalitní architektuře a estetické úpravě veřejných prostor, zmapovali dokumentaristka Michaela Hečková a designér Matěj Chabera. V projektu a knize s názvem Možnosti vesnice autoři představuji příběhy dvanácti obcí, jež splňují atributy kvalitní výstavby nebo přestavby. Kniha, která obrazově provádí českým venkovem, současně slouží jako pomůcka pro architekty, starosty, cestovatele a angažované občany. Vizuální putování nabízí obrazová galerie.

Šíření nákazy koronavirem se v Indii od počátku pandemie dělo poněkud odlišně od dalších států. V zemi bylo nejdříve málo případů a byla premiantem světa, aby se posléze dostala na přední příčky žebříčků nakažených. Jen o pár měsíců později se ale situace výrazně zlepšila. V dubnu 2021 už ovšem počty nakažených opět dosahují astronomických výšin a vědci se tak ptají, co za podivným vývojem v zemi stojí.

Vysočinu trápí řada problémů. Téměř polovina obcí v kraji se počítá mezi obce malé, které nejvíce trpí odchody mladých lidí z venkova do měst. Komplikovaná je v kraji také doprava – v zimě je do některých obcí takřka nemožné dojet autem či hromadnou dopravou. O možnostech nápravy v předvolební debatě diskutovali lídři krajských kandidátek.

Hejtman? Na Vysočině jím je už 12 let Jiří Běhounek. A kandiduje znovu z prvního místa. Nestraník v barvách ČSSD je nejdéle sloužícím ze všech tuzemských hejtmanů. V posledních čtyřech letech ale už sociální demokraté neobsadili celou krajskou radu. Vládli v široké koalici se třemi dalšími stranami.

Podívejte se, jak v roce 1990 vypadala Maříž. Tato jihočeská vesnice jen tak tak unikla osudu mnoha jí podobných obcí, které za komunistického režimu kvůli své poloze v hraničním pásmu zcela zanikly.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Prodejen spadajících pod velké obchodní řetězce je v současnosti v České republice více než 1500. Jejich síť v přepočtu na obyvatele je jedna z nejhustších na světě. Pořád přitom přibývají nové a firmy neplánují omezení expanze ani v příštích letech. Ve velkých městech ale už chybí příhodné pozemky. Nákupní parky se tak přesouvají do menších sídel a konkurují původním místním prodejnám.

Petr Pithart v projevu pro Československou televizi dementuje zavádějící výklad svých dřívějších výroků o stavu venkova. Podává při tom nelichotivou zprávu o životních podmínkách obyvatel malých měst a obcí Československa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Obce, ve kterých žije okolo 250 obyvatel, se podle posledních statistik rychle vylidňují. Zůstávají v nich hlavně senioři, naopak ekonomicky aktivní lidé odcházejí. Sdružení místních samospráv proto navrhuje, aby obce dostávaly nové peníze od státu i na seniora staršího 65 let. Podobný příspěvek funguje na Slovensku. O příspěvku budou obce debatovat na svém sněmu.

Vládní strana Právo a spravedlnost míří v nedělních parlamentních volbách v Polsku k jasnému vítězství. Těží především ze sociální politiky, která poprvé po pádu komunismu významněji pomohla chudší části společnosti. To vykrádá elektorát levicové opozice, která se v průzkumech potácí na třetím místě. Druzí liberálové zase podle mnohých jen kritizují a nenabízejí důvěryhodný pozitivní program. Opozici nepomáhá ani spojování sil. Lidé v neděli rozhodují o novém složení obou komor parlamentu.

Česká televize začíná vysílat nový dokumentární cyklus Trvalé bydliště venkov. Představí život na vesnici i práci v zemědělství. Autorem cyklu je režisér David Slabý a diváky provede herec Otakar Brousek. První díl startuje už v pátek 6. září na ČT2.

Některé jihomoravské obce se snaží vrátit krajinu téměř o sedmdesát let nazpět, velké lány rozdělit cestami, a víc se tak přiblížit podobě, kterou měl venkov před vznikem jednotných zemědělských družstev v 50. letech. Cílem je silněji provázat zemědělské plochy s jejich okolím, tlumit erozi a pomáhat v půdě udržet vodu.

Jdi na venkov! Vybízí názvem nová výstava v Západočeské galerii. Přibližuje lidovou kulturu a s ní související výtvarné umění od roku 1800 až do roku 1960. Zaměřuje se při tom na kulturu venkovského lidu, která v českém umění byla zásadnější než lidová kultura městského prostředí.

V Česku panují nejnižší příjmové rozdíly ze zemí Evropské unie. Příjem pětiny nejbohatších je tu 3,4krát vyšší než příjem pětiny nejchudších, zatímco v osmadvacítce dosahuje průměrný rozdíl pětinásobku. Česko je také státem s nejnižší mírou chudoby a sociálního vyloučení, které hrozí zhruba 12 procentům obyvatel. V Unii se to týká průměrně 22 procent lidí. Vyplývá to z aktuálních zpráv Evropské komise o situaci v členských státech a z údajů Eurostatu. Výše mediánu nominálních příjmů v Česku však dosahuje jen necelé poloviny průměru evropské osmadvacítky.