Úřad pro zahraniční styky a informace strana 2 z 2

Vláda se sešla na neformálním jednání o řešení energetické krize. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je situace neobvykle vážná a ministři mají jednat jak o podobě úsporného energetického tarifu, tak o zavedení daně z neočekávaného zisku pro energetické firmy. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) vláda v případě krize omezí teplo domácnostem, aby zachovala klíčové složky průmyslu v chodu.

Pokud premiér Petr Fiala (ODS) neodvolá ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) kvůli kontaktům nynějšího šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka s obviněným lobbistou Michalem Redlem, vyvolá opoziční ANO v Poslanecké sněmovně hlasování o nedůvěře vládě. Předseda hnutí Andrej Babiš to napsal v Mladé frontě DNES. Situace je podle něj příliš vážná a vyžaduje rázné řešení. Na Fialu dělá Babišův text dojem, že šéf ANO potřebuje překrýt své trestní kauzy v Česku a ve Francii. S tím souhlasí i Rakušan, pro své odstoupení nevidí důvod, řekl Radiožurnálu.

Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) míní, že setrvání nového šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka ve funkci závisí na tom, zda získá bezpečnostní prověrku, jak také už dříve uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle Žáčka je nutné o kontaktech Mlejnka s obviněným lobbistou Michalem Redlem hovořit. Očekává, že kauza bude mít na fungování Úřadu pro zahraniční styky a informace dopad. Pavel Žáček byl hostem Interview ČT24.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) odmítla, že by začala prověřovat současného ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petra Mlejnka kvůli úniku informací v kauze údajné korupce v dopravním podniku. Potvrdila ale, že v souvislosti s takzvanou Akcí Dozimetr prověřuje únik informací, se šéfem civilní rozvědky by nicméně neměl souviset. O Mlejnkovi tento týden informoval server Seznam Zprávy kvůli jeho opakovaným stykům s lobbistou Michalem Redlem, který je v korupční kauze stíhaný.

Sněmovní komise pro kontrolu Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), se bude 25. srpna zabývat kauzou kontaktů jeho šéfa Petra Mlejnka s obviněným lobbistou Michalem Redlem. Přizvala si k tomu jak Mlejnka, tak ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), řekla šéfka komise Taťána Malá (ANO). Server Seznam Zprávy ve středu uvedl, že Mlejnek měl minimálně od roku 2012 pravidelné kontakty s Redlem, který je stíhaný v korupční kauze Dozimetr. Rakušan řekl, že o vazbě s Redlem před jmenováním Mlejnka věděl a nevadila mu, protože vztah obou mužů byl pracovní.

Nový šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petr Mlejnek měl podle serveru Seznam Zprávy minimálně od roku 2012 pravidelné kontakty s podnikatelem Michalem Redlem, který je stíhán v korupční kauze Dozimetr. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) serveru řekl, že o vazbě s Redlem před jmenováním Mlejnka věděl a nevadila mu, protože vztah obou mužů byl pracovní. Na Twitteru později doplnil, že si za jmenováním Mlejnka stojí. Nového šéfa ÚZSI považuje za profesionála s úctyhodným kariérním profilem.

Generální ředitelství cel povede Marek Šimandl. Končící ředitel civilní rozvědky nastoupí do nové funkce 8. července, oznámilo ministerstvo financí. Celníci jsou nyní bez generálního ředitele, ke konci května rezignoval Milan Poulíček. Dočasně byl vedením generálního ředitelství pověřen Pavel Kotraba coby první ředitelův zástupce.

Novým ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) se od 8. července stane bývalý analytik Vojenského zpravodajství Petr Mlejnek. O den dříve skončí ve funkci šéfa rozvědky Marek Šimandl, který odchází na vlastní žádost. Novým náčelníkem Vojenské policie se od 1. července stane Otakar Foltýn z kanceláře náčelníka generálního štábu.

Případ bývalého náměstka Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Zdeňka Blahuta míří opět před soud. Státní zástupce Marek Bodlák jej podruhé obžaloval z podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby. Žalobce to uvedl v odpovědi na dotaz České televize. Blahut byl kvůli údajnému fiktivnímu nákupu obžalován už loni v květnu, soud však v srpnu nařídil policii případ došetřit. Žalobce se proti tomu bránil u vrchního soudu, ten ale jeho stížnost zamítl.

Pověřený ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka na čtvrtečním jednání Stálé komise pro kontrolu činnosti BIS odmítl, že by nechal odposlouchávat nejvyšší ústavní činitele, sdělili účastníci schůze. Hrad reagoval dalším obviněním ze zneužívání zpravodajských prostředků. Podle předsedy sněmovní komise Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) jde pouze o tvrzení. Důkazy chtějí i další členové komise. Tématu se věnovala čtvrteční Devadesátka a Události, komentáře.

Městský soud v Praze vrátil kriminalistům k došetření případ bývalého náměstka Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Zdeňka Blahuta. ČT informaci zjistila z justiční databáze. Žalobce na muže podal v květnu obžalobu z podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby kvůli hospodaření civilní rozvědky. Kvůli škodě 200 milionů korun mu za to v případě odsouzení hrozí až dvanáct let vězení. Je to vůbec poprvé, kdy takto vysoce postaveného důstojníka českých zpravodajských služeb stíhá policie. Podle soudu ale musí kriminalisté vyšetřování doplnit.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v souvislosti s vrbětickou kauzou zprostil mlčenlivosti šéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Marka Šimandla a policejního prezidenta Jana Švejdara. Uvedl to ve čtvrtek ve sněmovně. Po vypršení lhůty pro reakci na předžalobní výzvu se chystá podat žalobu na server Seznam Zprávy kvůli reportáži, že na interní schůzce hovořil o úmyslu „vyměnit mezinárodní skandál“ kolem explozí ve Vrběticích na Zlínsku za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V.

Státní zástupce obžaloval bývalého náměstka Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Zdeňka Blahuta, uvedl server Aktuálně.cz. Blahuta byl předloni v srpnu obviněn z podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby kvůli hospodaření civilní rozvědky. Podle serveru je to poprvé, kdy se takto vysoce postavený důstojník českých zpravodajských služeb bude zodpovídat před trestním soudem.

Prezident Miloš Zeman do generálské hodnosti povýšil či jmenoval 17 zástupců armády, policie, hasičů, Vězeňské služby, celníků a tajných služeb včetně ředitele rozvědky, Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Marka Šimandla nebo ředitele policejní Ochranné služby Jiřího Komorouse. Naopak Michala Koudelku z BIS opět opomenul.

Pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD) potvrdil, že s ním šéf sociálních demokratů, vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček mluvil o získání milionu vakcín Sputnik V z Ruska. O obsahu společné schůzky obou politiků, která se odehrála 15. dubna, ve čtvrtek napsal server Seznam Zprávy. Šéf sněmovního výboru pro kontrolu BIS Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) zároveň uvedl, že ředitel BIS Michal Koudelka potvrdil časovou osu ve vrbětické kauze, o níž mluvil Hamáček.

Vláda by měla uložit tajným službám a policii, aby prošetřily únik informací v případu Vrbětice, usnesla se sněmovna. Poslanci o okolnostech zrušené cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy jednali v utajeném režimu a bez přítomnosti kamer, stenozáznamu a například i bez mobilních telefonů. Z jednání se omluvili dva z pozvaných hostů – nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a policejní prezident Jan Švejdar.

Kybernetickým prostorem se začala šířit proruská kampaň podkopávající českou verzi událostí v kauze Vrbětice ještě předtím, než premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zprávu oznámili veřejnosti. Hospodářským novinám (HN) to v rozhovoru řekl ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Rusové podle něj s předstihem věděli, že Česko má důkazy o zapojení jejich tajných agentů do explozí muničních skladů v roce 2014.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) odmítl informace serveru Seznam Zprávy, že chtěl na plánované cestě do Moskvy vyměnit informace související s útokem na muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V a uspořádání summitu amerického a ruského prezidenta v Praze.

Sněmovna v souvislosti s explozemi ve Vrběticích odsoudila „teroristické útoky speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby“ v Česku. Poslanci také podpořili vyhoštění 18 ruských diplomatů a vyzvali vládu k zásadnímu omezení početního zastoupení na velvyslanectví Ruska v Praze.

Pražské městské státní zastupitelství podalo návrh na obžalobu bývalého náměstka Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Zdeňka Blahuta, uvedl Deník N. Muž byl předloni v srpnu obviněn z podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby kvůli hospodaření civilní rozvědky. Kvůli vysoké škodě za to v případě odsouzení hrozí až dvanáctiletý trest vězení.

Obhájce zadrženého poradce šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos Ivana Safronova tvrdí, že chybějí důkazy, které by jeho klienta usvědčovaly z vlastizrady. Ruská policie Safronova podezírá, že českým tajným službám předal informace o ruských dodávkách zbraní na Blízký východ a do Afriky.

Na Úřadu vlády by mohla vzniknout pozice národního poradce pro bezpečnost. Mluví o ní premiér Andrej Babiš a požadují ji i zpravodajské služby. Právě jejich činnost a práci dalších bezpečnostních složek, včetně policie, by měl nový člověk koordinovat. Konkrétnější plán nebo termín ale zatím chybí.

Ve věku 54 let zemřel bývalý šéf civilní rozvědky a někdejší velvyslanec v Izraeli Ivo Schwarz. Na Twitteru to oznámil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Schwarz byl nejdéle působícím ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace, v čele rozvědky stál osm let. Poté se stal českým velvyslancem v Izraeli. Podle Twitteru velvyslanectví bojoval Schwarz s leukémií.