Univerzita obrany strana 2 z 2

Ruská armáda na východě Ukrajiny zintenzivnila útok na Severodoněck poté, co obsadila město Lyman, nedaleký železniční uzel. Podle analytiků mají Rusové i Ukrajinci na Donbase značné ztráty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj popsal situaci u Severodoněcka a také Lysyčansku jako nepopsatelně těžkou. V příštím týdnu očekává „dobré zprávy“ ohledně dodávek zbraní ze Západu.

Do české armády by mělo letos vstoupit osmnáct set mužů a žen, tedy o sedm set víc, než se plánovalo dříve. Rozhodla o tom ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Zájem o profesionální službu i o aktivní zálohu roste s válkou na Ukrajině.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a epidemiolog Roman Chlíbek představili Národní institut pro zvládání pandemie (NIZP). Ministr bude spoléhat na Centrální řídicí tým, jehož součástí jsou zástupci armády, i na data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Expertní poradní orgán má vládě pomáhat v souboji s epidemií koronaviru, při které aktuálně hrozí nárůst infekcí způsobených variantou omikron.

Ministerstvo zdravotnictví by mělo příští týden rozhodovat o tom, jak to v Česku bude s třetí dávkou očkování proti covidu-19. Definitivně jasno má být do konce srpna. Šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO) už proto požádal Klinickou skupinu, Českou vakcinologickou společnost a Státní ústav pro kontrolu léčiv, aby mu sdělily svůj odborný názor. Třetí dávku by měli dostat například lidé s transplantovanými orgány, někteří onkologičtí pacienti nebo senioři. Ukazuje se, že by v těle už totiž nemuseli mít dostatek protilátek.

Problémy s dechem, únavou nebo soustředěním se mohou objevovat i několik týdnů a měsíců po prodělání covidu-19. Takzvaný postcovidový syndrom se týká zhruba deseti procent lidí. Rychlejší a efektivnější péči o ty z nich, kterým může s přetrvávajícími potížemi pomoct rehabilitace, slibuje projekt Teresa. Pustili se do něj lékaři v Centru postcovidové péče ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. A s pomocí vědců ze tří univerzit dokončili pilotní testování na čtrnácti pacientech.

Prezident Miloš Zeman do generálské hodnosti povýšil či jmenoval 17 zástupců armády, policie, hasičů, Vězeňské služby, celníků a tajných služeb včetně ředitele rozvědky, Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Marka Šimandla nebo ředitele policejní Ochranné služby Jiřího Komorouse. Naopak Michala Koudelku z BIS opět opomenul.

V Česku se podíl vojákyň v armádě za posledních dvacet let zvednul a jejich současný počet, přes tři a půl tisíce, je v historii samostatné České republiky nejvyšší. Pomalu přibývá i žen s nejvyššími hodnostmi. V sobotu získala česká armáda v osobě Zuzany Kročové druhou generálku, která je zároveň první rektorkou v historii Univerzity obrany. S rozvojem technologií a vývojem úkolů a funkcí, které armáda plní, přibývá vojákyň i ve světě.

Smlouvu o zákazu jaderných zbraní (TPNW) před třemi lety v OSN podpořilo přes sto států. Nyní dohoda vstupuje v platnost a ratifikovala ji padesátka zemí převážně z Afriky a Jižní Ameriky. Jaderné velmoci ale mezi signatáři úmluvy chybí a dokument nechtějí uznat ani členské země NATO či američtí spojenci Austrálie nebo Japonsko. Podle českého ministerstva zahraničí TPNW nezbaví svět jediné hlavice. Zastánci jaderného odzbrojení přesto slaví a doufají, že smlouva zahájí cestu k odstranění nukleárních zbraní – podobně jako byly postupně zakázány například biologické či chemické zbraně.

Počty nakažených koronavirem klesají stejně jako počty otestovaných. Ulevuje se i laboratořím, některá odběrová místa proto omezují kapacity nebo se úplně ruší. Intenzita testování přitom výrazně ovlivňuje index protiepidemického systému (PES). Každý čtvrtý provedený test je stále pozitivní.

Jak se Rusko zachová vůči sousednímu Bělorusku, kterým zmítají rozsáhlé protesty po prezidentských volbách, je těžké předvídat, ale vojenská intervence není pravděpodobná. V Událostech, komentářích se na tom shodli historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany a Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Prezident Alexandr Lukašenko je nyní nejslabší za celou dobu své vlády, opozici ale chybí výrazná tvář, míní také.

Jihomoravští hygienici zahájili ostrý provoz chytré karantény a v Moravskoslezském kraji se na její zavedení začali připravovat. A to i když ji ještě nemohou spustit naplno – banky zatím čekají na vyjádření regulátorů kvůli využití lokalizace na základě údajů z platebních karet. Základem chytré karantény přitom vedle vzpomínkové mapy vytvořené z údajů z mobilních telefonů tvoří právě karetní stopa. Dohromady mají pomoci s dohledáváním potenciálně nakažených lidí.

Přestože až 40 procent uchazečů o vstup do řad profesionálních vojáků a vojákyň neprojde vstupním sítem, armádě se daří naplňovat plán přímého náboru. V Událostech, komentářích to řekl zástupce náčelníka Generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč. V armádě v současnosti slouží profesionálně skoro 22 tisíc lidí. Vláda počítá s tím, že v roce 2030 bude mít armáda až 30 tisíc profesionálů a dalších 10 tisíc mužů a žen v aktivních zálohách.

Devět stovek vojáků české armády a nastupujících studentů brněnské Univerzity obrany v neděli složilo slavnostní vojenskou přísahu před prezidentem Milošem Zemanem a dalšími státníky.

Většina vysokých škol už termín pro podání přihlášek uzavřela, zájemci o vysokoškolské studium ale stále mají šanci vkročit do prvního semestru ještě letos na podzim. Přihlášky přijímá například Univerzita Karlova, Univerzita obrany, Česká zemědělská univerzita nebo zlínská Univerzita Tomáše Bati.

Účast amerického prezidenta Donalda Trumpa na nedávném summitu NATO spolehlivě přitáhla pozornost k jeho opětovným požadavkům na zvýšení vojenských výdajů v evropských zemích. Nechme stranou jeho narážku o potřebě vydávat čtyři procenta hrubého domácího produktu – seriózní debata se točí okolo čísla polovičního: známé mantry výdajů dvou procent HDP na obranu.