Tomáš Baťa strana 2 z 2

Třicáté výročí sametové revoluce si připomněli i krajané v Kanadě. Země zažila několik emigračních vln z Československa, jedna z největších přišla po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Toronto se pak především díky manželům Škvoreckým stalo jedním z center českého exilu.

Prezident Miloš Zeman propůjčil Řád Bílého lva in memoriam Janu Antonínu Baťovi. Československý průmyslník, vizionář a spisovatel ho získal za zvláště vynikající zásluhy o stát. Vyznamenání přebíral 54 let po smrti zlínského podnikatele jeho vnuk John Baťa Nash. „Myslím si, že by byl skutečně hrdý a plný díků. Myslím si, že můj dědeček byl ze sto deseti procent Čechem,“ vzpomínal pak v rozhovoru pro Události, komentáře. Ptala se ho Daniela Písařovicová.

Na břehu malé řeky Dřevnice ve Zlíně vznikla 21. září 1894 dílna, která se věnovala výrobě obuvi a stala se zárodkem věhlasné firmy. Jeden z jejích zakladatelů Tomáš Baťa měl velký sen, který se postupně měnil ve skutečnost. Až do té míry, že přispěl k založení moderního průmyslu v tehdejším Československu. Na základě jeho odkazu vzniklo obuvnické impérium, jehož příběh je dnes zapsán v nejedné knize o ekonomice a reklamě.

Před 125 lety stvrdily úřady razítkem budoucímu zlínskému továrníkovi Tomáši Baťovi založení obuvnické dílny. Byl to první krok k vybudování kolosu Baťa. Principy podnikání, které vynesly Baťovo jméno do celosvětového povědomí, si ve středu připomněly více než tři stovky byznysmenů na konferenci Baťův odkaz v Evropě, která se koná jednou za pět let. Letos se zaměřila na klíč k Baťovu úspěchu: ke spokojeným lidem.

Nová generace Manželských etud a poslední cesta žlutých trabantů patří k dokumentům, které Česká televize uvede ve svém podzimním programu. Z novinek diváky zve také k putování za pivem s Matějem Ruppertem, seznámení s „králem obuvi“ Baťou či k analýze třiceti porevolučních let nebo k dalším osudům převážně romských Ptáčat.

Vědci z Fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) se věnují výzkumu elektromagnetické kompatibility přístrojů v nemocničním prostředí. Chtějí například zjistit, jestli bude možné používat určité přístroje u pacientů s kardiostimulátorem či zda na operačním sále bude moci být zapnutý mobilní telefon nebo notebook, sdělil mluvčí univerzity Jan Malý.

Zlínský kraj nechal zpracovat další posudky na projekt nové krajské nemocnice, která má vzniknout ve Zlíně-Malenovicích. Další posudky si vyžádali zastupitelé, kteří o nemocnici jednali už v dubnu, po několika hodinách debaty ale tento bod odložili. Hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL) i nadále tvrdí, že výstavba na zelené louce by byla zhruba o dvě miliardy levnější než oprava stávající nemocnice. Stavba by navíc podle něj byla i zhruba o pět až šest let rychlejší než oprava původního nemocničního areálu.

Do zlínského Památníku Tomáše Bati se vrátil letoun Junkers F13, ve kterém v roce 1932 zahynul zakladatel obuvnického impéria Tomáš Baťa. Jde o maketu, již pro obnovený památník vyrobila olomoucká firma TechProAviation. Výroba trvala déle než rok, náklady byly šest milionů korun. Přispělo město Zlín, také rodina Baťů a řada sponzorů.

Nový dokument o jednom z největších českých podnikatelů a jeho následovnících vypráví nejen příběh slavného obuvníka, ale ptá se po možnostech kapitalismu. Film Baťa, první globalista režiséra Petera Kerekese se už ve čtvrtek představil v „baťovském“ Zlíně, slavnostní premiéra se koná v pátek večer v pražském kině Lucerna.

Jednoduché linie, ocel, sklo, střízlivá modernost a točitá schodiště jakoby plující v prostoru patří k rukopisu architektky Evy Jiřičné. Její projekty mají punc originality a prosvětlené interiéry vyplňují luxusní obchody, byty i kanceláře po celém světě. Třetího března tato zřejmě nejznámější česká architektka současnosti slaví osmdesátiny.

Zlín získal dva vzácné dokumenty: rodný list a cestovní pas světoznámého obuvníka Tomáše Bati. V každém je ovšem jiné datum narození. Pas byl proto ve skutečnosti neplatný. Zlínu dokumenty darovali Baťovi potomci z Kanady.

Jedna z dominant baťovského Zlína je znovu v původní kráse. Obchodní dům z roku 1931 postavený podle návrhu slavného architekta Františka Lydie Gahury je součástí náměstí Práce společně s Velkým kinem, Společenským domem i někdejší správní budovou firmy Baťa. Prošel rekonstrukcí, jejíž tvůrci se snažili vrátit budovu do podoby třicátých let.

Podnikatelem století se stal podle hlasování členů Hospodářské komory otec mezinárodního obuvnického impéria Tomáš Baťa. Jako druhý se umístil zakladatel továrny Škoda v Plzni Emil Škoda a jako třetí vynálezce František Křižík. Do první desítky se nedostal žádný zástupce podnikání po roce 1989.

Zlaté hodinky Tomáše Bati se po šestaosmdesáti letech definitivně vrátily do Zlína. Zakladatel globálního obuvnického impéria je měl na ruce v okamžiku tragické smrti v roce 1932. Jeho příbuzní hodinky předali novým správcům do Zlína, umístěné budou v připravovaném Baťově památníku.

Dělí je tisíce kilometrů, přesto mají jedno společné – založili je bratři Baťové. Ve městech jako Batanagar nebo Bataypora postavila obuvnická společnost v první polovině minulého století domy pro svoje dělníky. Jak se v nich žije dnes, zachytil dokument Batalives. Diváci mohou do „baťovských životů“ nahlédnout v kinech od čtvrtka 5. dubna.