Stanislav Polčák strana 3 z 4

Polsko dlouhodobě vzbuzuje kontroverze v souvislosti s tím, jak zachází se sexuálními menšinami. Europoslanci Kateřina Konečná (KSČM) a Stanislav Polčák (STAN) se shodují, že Polsko by se mělo řídit společnými evropskými hodnotami, k čemuž se zavázalo. Upozorňují ale, že Česko by mohl potkat podobný osud – tedy omezení čerpání finančních prostředků v souvislosti se střetem zájmů. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.

Evropská unie bude mít nový program pro prevenci zdravotních rizik, oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová během tradičního poselství o stavu Unie. Před europoslanci mluvila i o nutnosti podpořit očkování proti koronaviru, investicích do digitalizace, výrobě čipů nebo boji se změnami klimatu. Zmínila také bývalého českého prezidenta Václava Havla, když prohlásila, že lidé bojující za svobodu, kteří před více než třiceti lety strhli železnou oponu, usilovali o stejné hodnoty jako ti, kdo po druhé světové válce položili základy sjednocování Evropy.

Vít Rakušan obhájil funkci předsedy hnutí Starostové a nezávislí. Na republikovém sněmu v Praze ho podpořilo 95,7 procenta delegátů. V úvodním projevu uvedl, že hnutí je dlouhodobě nejvíc podceňovanou silou na politické scéně. Koaliční spolupráce hnutí s Piráty podle něj funguje, projekt má Česku vrátit budoucnost. Kromě Rakušana obhájil také funkci prvního místopředsedy Jan Farský, pro něhož hlasovalo 94 procent delegátů. Ani on neměl protikandidáta. Místopředsedy zůstávají bývalý šéf hnutí Petr Gazdík a poslankyně Věra Kovářová. V nové čtyřčlenné sestavě řadových místopředsedů je doplnili europoslanec Stanislav Polčák a starosta Dolních Břežan Věslav Michalik.

Daňový balíček zůstává v platnosti, i když ho nepodepsal prezident Miloš Zeman. Ústavní soud tak zamítl návrh na jeho zrušení předložený některými senátory. Kvůli chybějícímu Zemanovu podpisu totiž existovaly pochybnosti o ústavnosti přijetí a vyhlášení zákona. Daňový balíček kromě dalších změn například zrušil superhrubou mzdu. Podle soudu Zeman nepostupoval v souladu s ústavou, ale platnost zákona to neovlivnilo.

Mezi Zlínský kraj a obce v okolí Vlachovic-Vrbětic na Zlínsku, kde v roce 2014 vybuchly dva sklady s municí, by se podle návrhu zákona mělo při jednorázovém odškodnění v souvislosti s výbuchy rozdělit přes 350 milionů korun. Kraj a obce Vlachovice, Lipová, Haluzice, Bohuslavice nad Vláří a město Slavičín by peníze měly dostat do konce roku. Tamní obyvatelé by měli o odškodnění požádat. Pokud tak učiní všichni a za celé období, mělo by se mezi ně rozdělit asi 300 milionů korun.

Zbylá část vyhoštěných zaměstnanců ruského velvyslanectví v pondělí po 16:40 odletěla z ruzyňského letiště do Ruska. Do letadla, které zamířilo do Moskvy, nastoupilo odhadem šest až sedm desítek lidí. Česko museli opustit kvůli kauze Vrbětice do konce května. Od úterý by na ruské ambasádě v Praze mělo působit sedm diplomatů a 25 administrativně-technických pracovníků. Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) také vznikne nová pracovní skupina, která se bude zabývat možným odškodněním obyvatel v okolí Vrbětic, kde v roce 2014 explodovaly dva muniční sklady.

Nejjednodušší cestou k odškodnění obcí a obyvatel v okolí muničního areálu ve Vrběticích je přijetí speciálního zákona, míní ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Po jednání se starosty Slavičína, Vlachovic, Lipové a Haluzic předeslal, že celou věc předloží v pondělí na jednání vlády.

Soudní dvůr EU nařídil Polsku okamžitě zastavit těžbu v uhelném dole Turów, jak žádalo Česko. Zákaz těžby bude platit až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu, oznámil soud. Pokračování těžby do finálního verdiktu by dle soudu mohlo mít negativní dopad na životní prostředí i zdraví. Čeští politici mluví o prvním vítězství a skvělé zprávě, polský premiér o nespravedlnosti.

Obce a lidé z okolí vrbětického areálu, kde v roce 2014 vybuchly dva sklady s municí, žádají stát o odškodnění v řádu stovek milionů korun. Kvůli explozím a zásahu složek integrovaného záchranného systému, který skončil až loni, nemohli majitelé hospodařit na stovkách hektarů pozemků. Byly podle nich znehodnoceny, událost snížila cenu nemovitostí, měla i dopad na kvalitu života obyvatel. Vyšetřování nedávno ukázalo na důvodné podezření o zapojení ruských agentů GRU do explozí.

Evropští lídři budou na konci května řešit další dopady zhoršujících se vztahů s Moskvou. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové to bude pro Česko příležitost potvrdit jednotné stanovisko své zahraniční politiky. Řekla to v pondělní 90' ČT24. Vyzývá také západoevropské státy k silnější společné reakci na kauzu Vrbětice. Podle místopředsedkyně Evropského parlamentu Dity Charanzové (za ANO) se diplomatická jednání zintenzivňují.

Počet potvrzených případů koronaviru v Česku znovu překročil desetitisícovou hranici. V úterý testy odhalily 10 883 nakažených, to je zhruba o 3100 méně než minulý týden. Snížil se také počet hospitalizovaných, v nemocnicích bylo v úterý 8402 lidí s covidem. Chronicky nemocní se mohou od středy začít hlásit k očkování proti covidu-19 přednostně díky kódům od ambulantních specialistů. Přidělovat je mohou například kardiologové, onkologové, diabetologové nebo plicní lékaři.

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová připraví do příštího týdne úpravy protiepidemického systému PES, řekl po zasedání Ústředního krizového štábu jeho předseda a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). PES má obsahovat jasná kritéria, za kterých bude možné přistoupit na rozvolňování. V úterý přibylo v Česku dalších 13 934 případů covidu-19, což je zhruba o 1400 méně než ve stejný den předchozího týdne. Reprodukční číslo zůstává těsně pod hodnotou jedna, zvýšilo se z 0,94 na 0,97.

Evropská unie v reakci na koronavirovou pandemii výrazně posílí svůj společný rozpočet na zdravotnictví. Evropský parlament (EP) v úterý velkou většinou hlasů schválil financování nového unijního zdravotnického programu částkou 5,1 miliardy eur (téměř 135 miliard korun). Sedmadvacítka zemí ji v příštích sedmi letech vyhradí na společnou prevenci chorob či vybudování krizových zásob léků a zdravotnického materiálu.

Ústavní soud ve středu oznámí, jak rozhodl o systému voleb do sněmovny a rozdělování mandátů. Zabýval se návrhem skupiny senátorů, kteří v roce 2017 požádali o zrušení stávajícího systému přepočtu hlasů při volbách do Poslanecké sněmovny. Vadí jim, že zvýhodňuje úspěšnější strany. Ústavní soud zároveň odmítl návrh skupiny senátorů na zrušení prezidentova rozhodnutí o termínu voleb do Poslanecké sněmovny. Volby budou  8. a 9. října, termín tak nadále platí.

Prezident Miloš Zeman varuje v dopise Ústavnímu soudu před rizikem neřešitelné ústavní krize, ke které by podle něj mohlo vést zrušení systému voleb do Poslanecké sněmovny. Apeluje na ústavní soudce, že pokud vyhoví žalobě části senátorů, sněmovna a Senát již do říjnových voleb nemusí nelézt shodu nad zněním nového volebního zákona. To by vedlo k ústavní krizi, která nemá řešení, uvedl prezident. V dopise kritizuje soud, že o záležitosti za tři roky nerozhodl. Dopis v pondělí prezidentův mluvčí zveřejnil na webu Pražského hradu.

Ústavní soud by měl podle senátorů za Starosty zrušit rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana o vyhlášení termínu voleb do Poslanecké sněmovny pro zneužití pravomocí hlavy státu. Vyhlášení termínu říjnových voleb na konci loňského prosince považují Starostové za zásah do férovosti volební soutěže a zvýhodnění vládních stran vůči vznikajícím opozičním koalicím.

Až 28 miliard ročně chtějí od vlády obce a kraje, pokud začne platit daňový balíček ve znění, které prošlo sněmovnou. ČT to v pondělí řekl šéf Svazu měst a obcí (SMO) František Lukl. Balíček obsahuje zejména zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazby daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 procent z hrubé mzdy. Nyní ho bude posuzovat Senát, kde chce SMO spolu se Sdružením místních samospráv a Asociací krajů své návrhy projednat. Ve středu se pak kvůli opravě zákona o daňovém balíčku sejde se šéfem Senátu a předsedy senátorských klubů i premiér Andrej Babiš (ANO).

Vláda obnoví činnost Ústředního krizového štábu. Oznámil to premiér Andrej Babiš (ANO), ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) doplnil, že k tomu dojde v pondělí. Důvodem je podle premiéra špatná komunikace mezi ministerstvem zdravotnictví a kraji. Nákaza nemocí covid-19 v Česku v posledních dnech skokově narůstá, ve čtvrtek přibylo tři tisíce nových případů a Babiš a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch proto nevylučují ani opětovné vyhlášení nouzového stavu.

Obce v pololetí hospodařily s přebytkem 8,4 miliardy korun, což bylo meziročně o osmnáct miliard méně. Kraje vykázaly přebytek 12,7 miliardy korun, což je v meziročním srovnání o  necelých jedenáct miliard méně. Do hospodaření obcí i krajů se podle ministerstva financí výrazným způsobem promítlo zpomalení ekonomiky způsobené opatřeními proti šíření koronaviru, což vedlo mimo jiné k poklesu daňových příjmů samospráv. Napjaté bude zřejmě hospodaření obcí i v příštím roce, kdy s očekávaným zrušením superhrubé mzdy klesnou příjmy veřejných rozpočtů.

Zákon jim sice garantuje nárůst, ale platy ústavních činitelů zůstanou v příštím roce zřejmě stejné jako letos. Mohly by se i snížit. S návrhem na zmrazení přicházejí opoziční poslanci i ministerstva financí a práce a sociálních věcí. Právě resort Jany Maláčové (ČSSD) pak v jedné z variant počítá i s případným poklesem platů. Vedle politiků by se ale změny dotkly i justice, soudců a státních zástupců. S tím však nesouhlasí premiér Andrej Babiš (ANO).

Evropská komise v pátek schválila notifikaci na program COVID lázně. V pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) to řekla ministryně pro místní rozvor Klára Dostálová (za ANO). Přijít by podle ní měla na začátku příštího týdne. Podle prezidenta Svazu léčebných lázní a šéfa lázní Jáchymov a Luhačovice Eduarda Bláhy ale zhruba třetina ze 120 tisíc lidí, kteří si poukaz na pobyt v lázních stáhli, nebude mít možnost ho uplatnit. Lidé podle Dostálové dosud využili přes pět tisíc poukazů.

Ministerstvo vnitra připravilo čtyři alternativy pro možnost hlasování z karantény při říjnových volbách do krajů a Senátu. Jedná se o takzvané drive-in hlasování, tedy volení z auta, dále zvláštní okrsky zřízené například v uzavřených domovech seniorů, možnost zmocnění zástupce a docházkové komise. Po jednání se zástupci parlamentních stran to oznámil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Úterní dosažení dohody na summitu EU je pozitivní zprávou. Shodli se na tom europoslanci s místopředsedkyní Evropské komise Věrou Jourovou (ANO) a vicepremiérem Karlem Havlíčkem (za ANO) v Událostech, komentářích a Devadesátce. Krize podle Jourové ukázala, že členové Unie jsou si partnery, kteří si jsou schopni vzájemně pomáhat.

Za rezolucí Evropského parlamentu podle premiéra Andreje Babiše (ANO) stojí čeští europoslanci, kteří dělají vše pro to, aby Českou republiku v Bruselu poškodili. Babiš to sdělil v reakci na páteční kritické usnesení Evropského parlamentu kvůli jeho možnému střetu zájmů. Rezoluce se podle něj snaží ovlivnit výsledek auditních procesů v rámci Evropské unie.