Školství sport věda a mládež strana 2 z 3

Děti potřebují kvalitní vzdělání, pedagogové ohodnocení a prestiž, vzdělávací systém pružnost reakce na měnící se svět kolem nás

České školství potřebuje zejména stabilitu. Aby se učitelé nemuseli probírat stohy formálních dokumentů a mohli hlavně učit

Nechceme školné, které zadluží velkou část absolventů. Při navyšování platů jsou prioritou pedagogové. Chceme svobodný software do škol

Vzdělávání je základ pro život a je nejlepší investicí, a to nejen osobní, ale také nejlepší investicí státu

Na prvním místě jsou ve školství učitelé a jejich žáci

Chceme zkvalitnění českého systému vzdělávání. Je třeba vyřešit systém financování a navýšit mzdové prostředky pro všechny typy škol

Budeme usilovat o moderní vzdělávací systém. Naší prioritou je podpořit výzkum, vědu a inovace a zároveň výrazně navýšit výdaje na sport

Kvalitní celostní vzdělávání; změna způsobů financování; vrácení hodnoty učitelům; nižší administrativní zátěž; vyšší odpovědnost rodičů

Chceme české školství stabilizovat a zajistit podmínky pro kvalitní a dostupné vzdělávání. K tomu je nezbytné důstojné ohodnocení pedagogů

Škola musí v žácích rozvíjet to, na co mají talent

Zvýšit prestiž učitelů, podpořit základní i aplikovaný výzkum, zprůhlednit financování sportu a podporovat mládežnické kluby; pohyb ve škole

Navrhované navýšení rozpočtu jen o 700 milionů namísto slíbených 4,5 miliardy je pro vysoké školy nepřijatelné, a pokud nedojde k dohodě, chtějí akademici demonstrovat. V Interview ČT24 to řekl  rektor Masarykovy univerzity a místopředseda České konference rektorů Mikuláš Bek. Podle něj české vlády zcela ztratily schopnost dlouhodobého plánování a trpí kvůli tomu i školství.

Měli bychom směřovat spíše ke snížení schodku a strukturálním reformám než k předvolebnímu zvyšování platů, řekl v pořadu 90' ČT24 prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Vláda v pondělí zahájí debatu o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí navrhuje rozpočet se schodkem 50 miliard korun. V návrhu ovšem ještě přetrvávají rozpory ohledně zvýšení platů ve veřejném sektoru. Ve hře je i přidání finančních prostředků vysokým školám, k čemuž se vláda v minulosti zavázala vlastním usnesením i schváleným usnesením Poslanecké sněmovny ČR. I o tom budou ještě před schůzí vlády jednat od ranních hodin ve Strakově akademii špičky koalice.

Peníze potřebné na nárůst mezd ve veřejném sektoru a navýšení u učitelů by podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) mohly pokrýt nespotřebované výdaje v rozpočtech ministerstev. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) to ale po prostudování údajů od resortů odmítl. Na účtech podle něj potřebné peníze nemají.  Koaliční ČSSD i KDU-ČSL s tím ale nesouhlasí.

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl stížnosti ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a Univerzity Karlovy ve sporu s prezidentem Zemanem kvůli nejmenování profesorů. Prezident předloni nejmenoval kunsthistorika Fajta profesorem, kvůli čemuž pak Fajt i univerzita podali žalobu na ochranu proti nečinnosti, avšak neuspěli. Stejně dopadli s následnou kasační stížností. NSS neveřejně rozhodl ve středu, odůvodnění připravuje k brzké publikaci.

Protože návrh státního rozpočtu na rok 2018 nepočítá s požadavky vysokých škol, vyhlásí Česká konference rektorů na 2. až 6. října protestní Týden pro vzdělanost. Současný návrh rozpočtu na příští rok počítá pro VŠ s navýšením pouze o 700 milionů korun oproti letošku.

Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Reagují tak na pondělní jednání koalice, která se neshodla na tom, jakým způsobem a z čeho zvýší platy učitelů a pracovníků ve školství. Cílem odborářů je v listopadu dosáhnout patnáctiprocentního nárůstu u pedagogů a desetiprocentního navýšení u ostatních školských zaměstnanců. Šéf ČMKOS Josef Středula navíc hrozí, že se k učitelům mohou přidat další profesní skupiny.

Koaliční strany ani po několikahodinovém jednání nedošly k rozhodnutí, jakým způsobem zvednout platy učitelů a ostatních státních zaměstnanců. Schodek rozpočtu nechtějí zvyšovat, což je přitom podle dřívějších slov ministra financí Ivana Pilného jediné řešení, jak vyhovět požadavku školských odborů na patnáctiprocentní růst. Znovu mají jednat za týden.

Do Úlibic nedaleko Jičína se po čtyřiceti letech vrací škola, která je nejmenší základní školou v Česku. Úlibice mají tři sta obyvatel a v pondělí 4. září tam začala výuka, přestože se ministerstvo školství zprvu tvářilo odmítavě a se zřízením tak malé školy nesouhlasilo. Ve třídě tam totiž první školní den byli jen tři lidé. Učitelka a její dva žáci.

Do školních lavic letos zamířilo zhruba 108 tisíc prvňáčků, což je podle odhadů ministerstva školství po několika letech poprvé pokles. Naopak počet středoškoláků se zhruba po deseti letech zvýšil. Prezident Miloš Zeman zahájil školní rok na pražské Akademii řemesel. Nemocného ministra školství Stanislava Štecha (za ČSSD) na začátku školního roku zastoupili jeho náměstci, kteří zavítali na několik různých škol v Praze, Středočeském, Pardubickém a Olomouckém kraji.

Česko se bude ucházet o pořádání Světových dnů mládeže pro rok 2022. Zájem ministerstva kultury schválila vláda a informoval o něm mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Setkání křesťanů z celého světa organizuje katolická církev a tradičně se ho účastní i papež.

Začíná školní rok a docela poprvé jde do školy zhruba 108 tisíc dětí. Většina z nich se do školy těší, ale stává se, že škola jejich očekávání zcela nenaplní. Rodiče by měli počítat s tím, že taková možnost existuje a být k prvňákům obzvláště vnímaví. Dětský psycholog Václav Mertin také varuje před přetěžováním prvňáků další činností. Považuje za dostatečné, když mimo školu chodí na jeden, maximálně dva kroužky.

Ministerstvo školství nepovolilo sedmadvaceti soukromým školám zahájit provoz od 1. září. Někteří ředitelé mluví o tom, že k soukromému školství se nově na ministerstvu staví zády. Dokonce kvůli tomu vzniká i ústavní stížnost. Resort se ale brání tím, že kritéria se nijak nezměnila, jen úředníci důkladněji posuzují žádosti.