Sjezd strana 2 z 3

Máme za sebou mnoho nenávisti, bolesti a dokonce i krve, proto musíme pracovat na míru. Na hlavním shromáždění na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně to v neděli prohlásil český ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který sudetské Němce pozdravil jako milé krajany. Bek se po Danielu Hermanovi a Pavlu Bělobrádkovi (oba KDU-ČSL) stal třetím úřadujícím členem české vlády, který se sudetoněmeckého setkání zúčastnil. Šéf sudetských Němců Bernd Posselt se po Bekově projevu omluvil za podíl sudetských Němců na nacismu.

Tchaj-wan se znepokojením sleduje vývoj po dvacátém komunistickém sjezdu v Číně, který v čele potvrdil prezidenta Si Ťin-pchinga na dalších pět let. Pronesl tam, že strana zahrnuje do své charty zmínku o odporu Pekingu vůči nezávislosti ostrovního státu. Nevyloučil přitom ani vojenský zásah. Tchaj-wan v reakci uvedl, že se nevzdá své suverenity a nebude ani dělat kompromisy ohledně svobody a demokracie. Kateřina Procházková z projektu Sinopsis jej v tomto přirovnala k Ukrajině - a uvedla, že má naději, že by Západ Tchaj-wan také podpořil.

V Pekingu skončil 20. sjezd čínské komunistické strany, jejíž členové do bezprecedentního třetího funkčního období zvolili generálním tajemníkem Si Ťin-pchinga. Tomu se navíc podařilo obklopit ve vedení pouze spojenci, což podle asijské zpravodajky ČT Barbory Šámalové znamená mimo jiné to, že bude pokračovat mezi Číňany neoblíbená politika nulové tolerance vůči koronaviru. Jejím prostřednictvím Peking navíc kontroluje pohyb obyvatel.

Čínský prezident Si Ťin-pching byl potvrzen do funkce generálního tajemníka Komunistické strany Číny na bezprecedentní třetí pětileté funkční období. Strana zároveň jmenovala nový sedmičlenný stálý výbor, v jehož čele stojí právě 69letý Si a v němž dominují prezidentovi spojenci. V širším 25členném politbyru chybí poprvé po čtvrtstoletí ženy, podotýkají agentury.

Čína je na prahu zásadních změn. Na 20. sjezdu komunistické strany, která jako jediná řídí zemi, se rýsují větší mocenské posuny, než se očekávalo. A to ve prospěch prezidenta Si Ťin-pchinga, který vstupuje do bezprecedentního třetího funkčního období. Klíčové pozice v aparátu totiž mají obsadit jeho nejvěrnější spojenci.

Hongkong podle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v posledních pěti letech přešel „od chaosu k vládnutí“. Si to řekl v projevu k začátku 20. sjezdu Komunistické strany Číny, na němž by podle očekávání měl být znovuzvolen, přestože by podle tradic čínských komunistů měl odejít do důchodu. V projevu, který byl retrospektivní, ale také načrtl politické směřování pro příští období, hovořil i o Tchaj-wanu. V souvislosti s ním hovořil o „americkém vměšování“. Zmínil se ale i o tržní ekonomice, kterou podpořil, nebo o pandemii covidu-19. Projev odměnilo přes dva tisíce posluchačů potleskem.

Tchaj-wan se nevzdá své suverenity a nebude ani dělat kompromisy ohledně svobody a demokracie. Uvedl to úřad tchajwanské prezidentky, čímž reagoval na prohlášení čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten v neděli na sjezdu komunistické strany v Pekingu řekl, že je pro mírové sjednocení s Tchaj-wanem, ale že Čína se nevzdá svého práva použít k tomu i sílu, bude-li vyprovokována.

Na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), největší odborové centrály v Česku, v sobotu promluvil prezident Miloš Zeman. Delegáty například vyzval, aby se snažili zakotvit vliv zaměstnanců a odborářů ve vedení firem a staronového šéfa ČMKOS Josefa Středulu vyzval ke kandidatuře v blížících se prezidentských volbách.

Němečtí Zelení si na digitálním sjezdu vybrali do svého čela poslance a favority volby Ricardu Langovou a Omida Nouripoura. Osmadvacetiletá Langová ve vedení strany, tradičně vedené dvěma lídry, nahradí nynější ministryni zahraničí Annalenu Baerbockovou a 46letý Nouripour vystřídá ve stranické funkci současného ministra hospodářství a ochrany klimatu Roberta Habecka.

V příštím roce čeká hned čtyři sněmovní strany volba vedení. Už v lednu bude na kongresu ODS obhajovat post lídra nynější premiér Petr Fiala. Andrej Babiš předstoupí před delegáty celorepublikového sněmu hnutí ANO v únoru. Během roku 2022 budou vedení volit i KDU-ČSL a Piráti. Všechna politická uskupení chtějí na svých shromážděních řešit přípravu na obecní a senátní volby.

Michal Šmarda je novým šéfem ČSSD, statutárním místopředsedou zvolili delegáti mimořádného sjezdu Igora Bruzla. Oba jsou hlavně komunální politici, Šmarda je starostou v Novém Městě na Moravě, Bruzl bohumínským místostarostou. Nový předseda dostal od delegátů přesně takové vedení, jaké si přál, mezi řadovými místopředsedy jsou Tomáš Petříček, Martin Netolický a Robin Šín. Dál je to také Břetislav Štefan a Daniela Ostrá. Vedení ČSSD přebírají dva měsíce poté, co strana vypadla z Poslanecké sněmovny, a rok po volbách, po nichž přišla o senátorský klub.

TOP 09 i další dva roky povede dosavadní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová. Na sobotním sněmu neměla vyzyvatele. V kandidátském projevu zdůraznila, že Česko čelí mnoha krizím a očekávání od nadcházející vlády jsou vysoká. Kabinet podle ní musí obnovit důvěru ve stát, instituce a politiku. Prvním místopředsedou zůstává senátor Tomáš Czernin, jasno je i o dalších místopředsedech.

Po více než čtyřiceti letech totality se čeští lékaři opět mohli začít profesně sdružovat; na ustavujícím sjezdu v říjnu 1991 v Seči u Chrudimi založili Českou lékařskou komoru. Do jejího vedení sjezd zvolil Miloše Štejfu. S odstupem tří dekád je na reportáži zajímavé i to, že v ní vystupuje i dosud aktivní člen občanské demokracie Bohuslav Svoboda.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Československá obec legionářská oslaví 100. výročí od svého vzniku. Její slavnostní zasedání se v pátek večer konalo v Pantheonu Národního muzea v Praze a účastnili se ho mimo jiné váleční veteráni, potomci československých legionářů nebo náčelník generálního štábu Aleš Opata.

Mimořádný sjezd KSČM, na kterém by strana ještě před říjnovými sněmovními volbami zvolila nové vedení, se neuskuteční. Rozhodl o tom ústřední výbor. Žádala ho o to přitom víc než třetina okresních organizací. Sjezd komunistů s volbou nového vedení tak bude až v listopadu, tedy po volbách. Do debat se ale promítalo i blížící se hlasování o nedůvěře vládě.

Vládní ČSSD uspořádala dvoudenní on-line sjezd strany. Po páteční volbě vedení, ve které k sobě dostal z velké části nový tým předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček, vyhradili sociální demokraté sobotu programové diskusi. Mluvilo se o důchodové reformě, privatizaci zdravotnictví či podpoře nájemního bydlení. Hamáček vyjádřil přesvědčení, že ČSSD má nejlepší program, lidi i řešení a podaří se jí po podzimních volbách setrvat ve sněmovně.

Předsedou ČSSD byl znovu zvolen Jan Hamáček, záda mu bude jako statutární místopředseda nadále krýt Roman Onderka. Hamáček na sjezdu strany zvítězil nad poslankyní Kateřinou Valachovou i ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem. Dostal hlasy 140 z 270 delegátů. Petříček a Valachová byli v kandidátských projevech kritičtí vůči koaliční spolupráci s ANO. Hamáček coby její spoluarchitekt a vicepremiér se sice vůči některým krokům ANO ohradil, odchod z vlády by však považoval za chybu.

Komunisté kvůli koronaviru potřetí odložili volební sjezd. O zrušení termínu 27. a 28. března v pátek rozhodl výkonný výbor strany. Kvůli epidemii koronaviru požádala v únoru KSČM pro uspořádání sjezdu o výjimku ministerstva zdravotnictví, kvůli nárůstu počtu infikovaných a přísnějším opatřením ale nechce na rozhodnutí čekat.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček bude na dubnovém sjezdu ČSSD obhajovat funkci předsedy strany, řekl v rozhovoru pro pondělní Mladou frontu Dnes (MfD). Svou kandidaturu na šéfa sociálních demokratů před týdnem ohlásil místopředseda ČSSD a ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček.

Koaliční ČSSD posunula kvůli epidemii covidu-19 sjezd z původně plánovaného lednového termínu na 9. a 10. dubna příštího roku. Na návrh užšího vedení o tom v elektronickém hlasování rozhodlo předsednictvo strany. Sociální demokracie doufá v to, že pozdější termín umožní, aby se delegáti na sjezd mohli dostavit osobně.

Hygienici v pondělí časně ráno uzavřeli Uničov, Litovel a Červenku včetně všech místních částí, aby tam zabránili dalšímu šíření koronaviru. Lidé nemohou území těchto měst a obcí opustit a zakazuje se i pohyb mimo místo jejich trvalého pobytu, a to minimálně na dobu 14 dnů, vyplývá z nařízení. Opatření se týká i dopravy, na dálnici D35 u Litovle jsou uzavřeny sjezdy a nájezdy 248 a 253. Olomoucký kraj k pondělnímu odpoledni eviduje 38 potvrzených případů nového koronaviru, v celém Česku bylo ráno potvrzeno 298 nemocných. Kvůli čtyřem potvrzeným případům se dopoledne uzavřela i obec Kynice na Havlíčkobrodsku.

Lidovci si na sobotním sjezdu zvolili do vedení strany Mariana Jurečku. Bývalý ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL působí ve straně už více než dvě dekády a platí za dobrého zákulisního vyjednavače. Mezi priority považuje tento nadšený farmář dostupnost bydlení, výstavbu dopravní infrastruktury či důchodový systém. Po nadcházejících volbách do parlamentu nevylučuje spolupráci s žádnou stranou s výjimkou SPD a komunistů.

Nejsilnější slovenská vládní strana Smer-SD si připomněla dvacet let od založení. Premiér Peter Pellegrini na sjezdu uvedl, že strana chce opět vyhrát nadcházející parlamentní volby a pokračovat v naplňování myšlenek sociálního státu. Současně varoval před nestabilitou, kterou podle něj představuje spojování nesourodých opozičních stran. Pellegrini také odmítl spolupráci s extremisty. Smer-SD je favoritem voleb, obliba strany ale postupně klesá.

Předsedkyně německých křesťanských demokratů (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová překvapila své spolustraníky, když jim na sjezdu v Lipsku oznámila, že je připravena okamžitě skončit ve funkci, pokud nenajde dostatečnou podporu pro svou politiku. Reagovala tak na kritiku kvůli klesajícím preferencím strany a neúspěchům v posledních zemských volbách. Sjezd se za ni postavil, ale o tom, kdo CDU povede do dalších voleb a kdo bude jejím kandidátem na kancléře, se bude rozhodovat až za rok.