Téma Rozuzlení vládní krize? Babiš opustil kabinet strana 5 z 5

Osud vlády je nyní v rukou prezidenta Miloše Zemana. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) oznámil, že kvůli sporům s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) podá jeho kabinet demisi. Podle ústavního právníka Jana Kysely ale Zeman nemá povinnost demisi přijmout. Vše záleží na jeho uvážení.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) oznámil, že podá demisi své vlády. Podle analytiků oslovených ČTK lze očekávat reakci hlavně u kurzu koruny, který by mohl být více rozkolísaný. Demise by ale neměla ohrozit vývoj ekonomiky ani vnímání země zahraničními investory, míní analytici. Česko totiž těží z předchozí dlouhé stability.

Finanční správa provedla přes tisíc kontrolních úkonů souvisejících s jednokorunovými dluhopisy. Na dani doměřila 87 milionů korun. Po jednání vlády to novinářům řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Je přesvědčen, že kabinetu spolu se svou náměstkyní a ředitelem správy Martinem Janečkem předložil o záležitosti vyčerpávající zprávu, jak požadovala sociální demokracie. Její předseda a premiér Bohuslav Sobotka však označil jeho materiály za „pamflet“.

ČSSD žádá, aby daňová správa zveřejnila informace o provedených kontrolách emisí dluhopisů v nominální hodnotě jedné koruny, které firmy vydávaly v roce 2012. Premiér a předseda strany Bohuslav Sobotka v pátek na tiskové konferenci vyjádřil podezření, že je některé firmy vydaly ve snaze vyhnout se daňové povinnosti. Ministr vnitra a první místopředseda sociální demokracie Milan Chovanec se také obává, že by případné daňové úniky mohly být letos v létě promlčeny.

Vláda schválila návrh na zdanění výnosů z korunových dluhopisů, který předložil jako poslanecký návrh zákona vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO). Nikdo z ministrů nebyl proti, informoval na Twitteru mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale už před jednáním vlády vyjádřil pochybnosti o tom, zda sněmovna stihne do konce volebního období normu projednat.

Prověřování obou trestních oznámení sněmovní komise k reorganizaci policie skončilo. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) nezjistila, že by vyšetřovatel Milan Vaculík v souvislosti s podezřením na únik informací spáchal trestný čin. Trestní oznámení na státního zástupce Petra Šeredu pak žalobci odložili už před měsícem.

Spor ve vládní koalici o nezdaněné výnosy z dluhopisů ministra financí graduje. Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka obvinil ministra financí a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, že návrhem na zdanění korunových dluhopisů přiznal, že na daních obral stát o 52 milionů. Andrej Babiš to ale zásadně odmítá a zpochybnil smysl další koaliční spolupráce. Kvůli objasnění, jak ministr financí získal jednu a půl miliardy na nákup nezdaněných dluhopisů, chce svolat TOP 09 mimořádnou schůzi. Zatím ale na ní nemá dostatek hlasů.

V rámci zákona navrhne ministr financí Andrej Babiš (ANO), aby byly od ledna 2018 daněny korunové dluhopisy vydané v roce 2012, prohlásil v Otázkách Václava Moravce. Reaguje tak i na kritiku, která se objevila v souvislosti s tím, že Agrofert vydal desetileté korunové dluhopisy s šestiprocentním úrokem, které Babiš koupil. Odmítá přitom, že by zneužil zákon. Peníze, které ale získal tím, že je nemusel danit, dá na charitu.

Pokud prezident Miloš Zeman podá ústavní stížnost kvůli zákonu o střetu zájmů, pravděpodobně neuspěje. Uvedl to v pořadu OVM šéf Legislativní rady vlády Jan Chvojka. Otázku šance prý konzultoval s několika experty na ústavní právo. Poté, co dolní komora přehlasovala prezidentské veto, chce Hrad novelu hnát právě před Ústavní soud.

Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš převedl společnosti Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů, tak jak už dříve slíbil, že to udělá do konce února, aby vyhověl zákonu o střetu zájmů. Ten mimo jiné zakazuje členům vlády, aby se jejich firmy mohly ucházet o dotace. Dohled nad správci fondů bude vykonávat tříčlenná rada – její členkou je i Babišova partnerka Monika. Správci jsou Zbyněk Průša a Alexej Bílek.

Politici většinou nepovažují vložení akcií Agrofertu a SynBiolu do svěřenských fondů za definitivní vyřešení střetu zájmů ministra financí Andreje Babiše (ANO). Podle předsedy ODS Petra Fialy se Babiš Agrofertu zbavovat ani podle novely zákona o střetu zájmů nemusel, jde mu pouze o to, aby společnost mohla dál čerpat dotace a pobídky. O Babišův střet zájmů se chtějí nadále zajímat TOP 09 i KSČM.

Závěrečná zpráva poslanecké vyšetřovací komise k reorganizaci policie oživila spory na politické scéně. Kritici v čele s Andrejem Babišem (ANO) se k závěrům komise staví skepticky. Podle Babiše jsou výsledky výsměchem. Ostatní strany však závěrečnou zprávu ocenily. Podle představitelů ODS je alarmující zejména postup olomouckého státního zastupitelství, zatímco ČSSD zdůrazňuje hlavně roli Babiše jako kritika změn v policii.

Zda se ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO nákupem dluhopisů vlastní firmy Agrofert nedopustil krácení daně, má zjistit úřad finanční správy. Ten by mu také mohl případně daň doměřit. Úřad spadá pod ministerstvo financí, které Babiš řídí. Otázce střetu zájmů politika a majitele Agrofertu se věnovali Reportéři ČT.

Poslanci definitivně schválili „lex Babiš“. Jde o původní vládní novelu zákona o střetu zájmů upravenou tak, že výrazně omezí podnikání Andreje Babiše, pokud zůstane šéf ANO ve vládě. Do sněmovny se zákon vrátil po prezidentském vetu, poslanci však navzdory odporu Babišova hnutí hlavu státu přehlasovali. Prezident Miloš Zeman již ohlásil, že kvůli zákonu podá ústavní stížnost.

Prezident Miloš Zeman vetoval zákon o střetu zájmů. Norma má omezit podnikání členů vlády. Poslanci ji schválili na konci listopadu. Firmy ministra financí Andreje Babiše (ANO) by se v případě platnosti zákona nemohly ucházet o nenárokové dotace nebo veřejné zakázky. Babiš veto prezidenta uvítal.

Bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta poprvé veřejně promluvil od chvíle, kdy byla spuštěna Národní centrála proti organizovanému zločinu. V pořadu Interview ČT24 řekl, že za roky, kdy útvar fungoval, ho nedokázal nikdo porazit. Až teď.

V Česku začala fungovat Národní centrála proti organizovanému zločinu. Vznikla sloučením dosavadního protimafiánského a protikorupčního policejního útvaru, působit v ní bude 870 lidí. Vznik centrály vyvolal roztržku uvnitř vládní koalice mezi ČSSD a hnutím ANO, které hrozilo odchodem z vlády, nelíbil se ani státním zástupcům. Kvůli reorganizaci policie byla zřízena i sněmovní komise.

Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) opouští další lidé. Podle Mladé fronty Dnes jde například o elitního detektiva a vedoucího ostravské expozitury ÚOOZ Jiřího Komárka nebo někdejšího vedoucího plzeňské expozitury Karla Mikuláše. Následují tak svého bývalého šéfa Roberta Šlachtu, který z čela útvaru odešel v červnu kvůli plánované reorganizaci policie.

Přestože koaliční strany mají různé názory na reformu policie, vláda je efektivní a pro sociální demokracii smysluplná, neboť prosazuje potřebné zákony. V pořadu Týden v politice to uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Otázku policejní reformy podle něj hnutí ANO „brutálním způsobem“ zpolitizovalo, spor ale koalici nerozložil.