Osud vlády je nyní v rukou prezidenta Miloše Zemana. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) oznámil, že kvůli sporům s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) podá jeho kabinet demisi. Podle ústavního právníka Jana Kysely ale Zeman nemá povinnost demisi přijmout. Vše záleží na jeho uvážení.
Kysela: Prezident demisi vlády přijmout nemusí. Záleží na jeho uvážení
Kysela: Vláda v demisi by v krajním případě mohla být až do voleb (zdroj: ČT24)
„V tomto případě nejde o demisi povinnou. Povinná demise následuje po vyslovení nedůvěry vládě ze strany sněmovny nebo po schůzi sněmovny, která následuje po volbách. V takových případech má prezident povinnost demisi přijmout. V tomto případě ne,“ řekl Kysela České televizi.
Důležitý nyní bude výsledek jednání Sobotky se šéfy koaličních stran. Premiér oznámil, že demisi podá v průběhu týdne. Pokud by se na ní shodla celá vláda, byl by podle Kysely manévrovací prostor Zemana jiný, než kdyby ji za vládu podal pouze premiér.
Demise vlády podle Ústavy (arpa)
„Pokud by opravdu chtěla skončit celá vláda složená ze tří politických stran, tak asi není důvod, aby prezident takovou demisi nepřijal. Pokud by to naopak byla demise předsedy vlády proti vůli koaličních partnerů nebo možná dokonce proti vůli části ČSSD, tak by prezident mohl argumentovat, že existuje poptávka po zachování této vlády,“ domnívá se Kysela.
Vláda v demisi by mohla vydržet až do voleb
Ve chvíli, kdy by Zeman demisi kabinetu přijal, pověřil by ho vládnutím ve stavu demise a začal by hledat nového předsedu vlády. „Uvážíme-li, že doba do voleb není příliš dlouhá, tak jde o to, koho by vlastně našel. Zda by to byl někdo ze stávající vlády, někdo ze sněmovny nebo zda by hledal udržovací úřednickou vládu, se kterými máme zkušenost,“ vypočítává Kysela možné varianty.
Vyloučená ale podle něj není ani krajní možnost, že by vláda v demisi fungovala až do voleb. Na takovém postupu by se ale museli všichni shodnout: „Řeklo by se, že v zásadě nemá smysl jinou vládu sestavovat. Muselo by ale jít o konsensuální rozhodnutí. Nikoliv pouze o rozhodnutí prezidenta, že novou vládu sestavovat nebude.“
Pro předčasné volby musí být 120 poslanců
Poslední variantou jsou pak předčasné volby. Ty by nastaly v případě, že by s tím souhlasily tři pětiny poslanců. Volby by potom musely proběhnout do 60 dnů od rozpuštění sněmovny prezidentem. „Je otázka, zda má smysl předčasné volby konat, když ty řádné nejsou až tak vzdálené. To už jsou ale otázky politické, nikoliv ústavní,“ podotkl Kysela.