Příroda strana 2 z 5

Jsou slepí, jsou lysí, jsou specializovaní. O životě rypošů – podzemních savců, kteří žijí v koloniích jako hmyz – vědci získali nové informace. Výzkum ukázal, že si podobně jako hmyz rozdělují specializované funkce.

Pozoruhodný exemplář osminohého členovce popsali biologové v Thajsku. Nově objevený druh, pod který spadá, má přitom celou řadu zajímavých a netypických vlastností.

Lidé se bojí vlků víc než většiny jiných zvířat. Ale nové studie ukazují, že tito predátoři se člověka obávají ještě mnohem více.

Jednou za pět let vzniká velká hodnotící zpráva, která se týká kvality životního prostředí zemí Evropské unie. Ta nejnovější aktuálně varuje před křehkostí evropských ekosystémů.

Vědci ze šedesáti univerzit celého světa studovali výšku stromů na téměř dvou stovkách pozemků, kde mohou růst bez dalších negativních vlivů – nikdo je nekácí a jsou daleko od znečištění. Výsledky ukazují, že už nejméně třicet let se tam stromy zvětšují poměrně k tomu, jak v atmosféře přibývá oxidu uhličitého.

Odborná porota soutěže Nikon Small World in Motion zveřejnila vítěze už patnáctého ročníku. Nesoutěží v ní umělci, ale vědci, kteří se pokoušejí ukázat veřejnosti, jak nádherné tvary a barvy se skrývají ve světě, od kterého je odděluje objektiv mikroskopu.

Los Emil, který se v posledních týdnech po putování Českem pohyboval po severním Rakousku, byl v pondělí ráno uspán, protože se nebezpečně přiblížil dálnici u hornorakouské obce Sattledt. Podle rakouských médií bylo poté zvíře naloženo na přívěs a transportováno do okresu Rohrbach na pomezí hranic Rakouska, Německa a Česka. Byl tak vypuštěn do volné přírody poblíž českého Národního parku Šumava, kde už je losí populace.

Nový výzkum horských luk ukázal, že i když je příroda nedotčená lidským vlivem, stejně tam dochází k výraznému úbytku létajících druhů hmyzu.

Klimatické přínosy výsadby stromů se podle nového výzkumu zřejmě dost přeceňují. Autoři studie navrhují způsoby, jak rychle zajistit, aby lesy plnily roli pohlcovače nadbytečného uhlíku lépe a účinněji.

Mezi lidmi roste obliba glampingu, tedy luxusního kempování v přírodě s komfortem hotelu. Atraktivní je i originální prostředí ubytování. Na více než šesti stech místech si lze zarezervovat pobyt například v houseboatu, jurtě nebo ve včelíně, kde mohou hosté zažít spaní nad desítkami tisíc včel. Rychlý rozmach glampingu však přináší i problémy. Současná legislativa s ním přímo nepočítá a povolení závisí na rozhodnutí samospráv a místních podmínkách. Navíc se objevily i nedotažené projekty, proto se před rezervací vyplatí číst recenze. V budoucnu by měl pomoci certifikační systém, který připravuje Asociace glampingu a malého bydlení, spolu s manuálem rad, jak luxusní kempování provozovat v souladu s legislativou.

Na svobodě jsou ještě dva vlci, kteří zatím neznámým způsobem utekli z výběhu u návštěvnického centra v Srní na Klatovsku. Potvrdily to genetické testy ze vzorků trusu, které zoologové šumavského parku odebrali v terénu. Oba vlci, kteří jsou na svobodě, se pohybují v západní části Šumavy, v širší oblasti kolem návštěvnického centra. Jedno ze zvířat se přitom podle posledních pozorování pomalu stále víc přibližuje k centru v Srní, uvedl mluvčí parku Jan Dvořák.

Na kolmé skále pod vodopády řeky Aquidauana biologové pozorovali tisíce ryb, které se pokoušely tuto vysokou překážku překonat. Vědci až doposud nic takového u tohoto druhu neviděli.

Lidé se za poslední staletí vzdálili od přírody více než kdykoliv předtím v dějinách, tvrdí nový výzkum. Stačilo 220 let a propojení s přírodou se podle této studie snížilo o celých 60 procent. A pokud lze věřit počítačovým modelům, jež vědci využili, tak toto propojení bude klesat i nadále.

Největší masové vymírání mořských hvězdic přineslo možná až miliardy mrtvých zvířat. A vědeckou záhadu, kterou vědci rozluštili až dvanáct let poté, co se odehrála.

Ekosystémy tvořené většinou neznámými organismy, které se živí sírou a metanem, se podařilo popsat expedici zkoumající hlubiny u Kamčatky. Čínští vědci prozkoumali v miniponorce jedno z nejhlubších míst na Zemi: dno Kurilského příkopu mezi Ruskem a Japonskem, asi devět tisíc metrů pod hladinou oceánu.

Od července můžou pastevci žádat o dotace na budování obrany proti chráněným predátorům. Stát slibuje uhrazení nákladů až ze sta procent. Peníze mají jít například na vylepšení elektrických ohradníků na ochranu proti vlkům či zpevnění hrází kvůli norování bobrů. Za čtyři roky dosud ministerstvo obdrželo 146 žádostí o celkovou podporu devadesáti milionů korun. Pro porovnání – 130 milionů, tedy skoro o polovinu více, stály jen loni státní kasu kompenzace škod, které predátoři způsobili. „Prevence ve výsledku je nejenom levnější, ale pokud nedojde ke škodě, tak s tím nejsou spojené ty další konflikty,“ podotýká ředitel odboru druhové ochrany ministerstva životního prostředí Jan Šíma.

V borových lesích se rychle šíří invazní i původní druhy škůdců, kterým se daří v suchem oslabených porostech. Zdravý je v některých oblastech jen jeden strom z deseti. Rozsáhlá kalamita jako u smrků zatím podle vědců nehrozí, výrazné hospodářské ztráty však ano. Například jediná pilořitka borová dokáže zahubit celý strom, protože při kladení vajíček uvolňuje toxiny a houby. Řešením je podle odborníků především druhová pestrost porostů.

Los evropský, kterého lidé pojmenovali Emil, nadále bloudí Českem. Zvíře se stalo nečekaným hrdinou sociálních sítí i miláčkem venkova. Objevilo se totiž na místech, kde by ho málokdo čekal – tento týden třeba na frekventované křižovatce v Želechovicích nad Dřevnicí, kde museli zasáhnout policisté a doprovodit ho zpět do lesa. Podle odborníků zřejmě dorazil z Polska, kde je těchto majestátních zvířat víc. „Byli bychom rádi, kdyby dorazil na Šumavu a posílil tamní mikropopulaci,“ řekl v pořadu Události, komentáře, který moderovala Jana Peroutková, zoolog Národního parku Šumava Jan Mokrý.

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) zkouší nové postupy v péči o rostlinné druhy v krkonošské tundře ohrožené klimatickou změnou. Hlavním cílem je zachovat zejména populaci endemické kvetoucí rostliny všivce krkonošského, který kromě Krkonoš nikde jinde na světě neroste.

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.

Ukrajina se snaží decentralizovat svou energetickou soustavu, ale v Zakarpatí se tento projekt setkal s odporem. Ukrajinská firma po přesunu z východu země staví větrné turbíny vysoko v horách, což podle ekologů likviduje přírodu. Jak zjistil štáb České televize, stavba zřejmě souvisí se slibem dodávat zelený vodík do zemí Evropské unie včetně Česka.

V Česku panuje horké počasí. V souvislosti s tím platí v řadě oblastí výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před nebezpečím požárů. Ty přitom mohou v horkém a suchém počasí vzniknout i na základě drobnosti, jako je třeba nedopalek od cigarety. Na co dalšího si dát pozor a co na základě výstrah mohou stanovit vyhlášky či nařízení územních celků?