Předseda vlády strana 3 z 5

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že se mu nepodařilo sestavit novou vládní koalici. Mandát k sestavení nového kabinetu tak vrací prezidentovi Reuvenu Rivlinovi. Jeho kancelář informovala, že šanci nyní bude mít šéf centristické koalice Modrobílí Benny Gantz.

V Libanonu pokračují druhým dnem největší protesty za poslední roky. Policie rozháněla protestující slzným plynem. Lidé si stěžují na špatnou ekonomickou situaci. Rozlítil je také plán vlády zavést nové daně a poplatky na tabák, benzin, ale i aplikaci WhatsApp. Premiér Saad Harírí dal politickým oponentům třídenní ultimátum na dohodu o zásadních reformách.

Kongres německé vládní strany, bavorské Křesťanskosociální unie (CSU), v pátek zvolil do čela uskupení opět Markuse Södera. Dvaapadesátiletý politik, který je od loňska také bavorským premiérem, dostal 91,3 procenta hlasů delegátů, tedy ještě více než při lednovém prvním zvolení do čela strany.

Premiér Boris Johnson nemá vyhráno, upozorňují britská média. I když se mu podařilo s vyjednavači EU dosáhnout změn v brexitové dohodě, v parlamentu bude v sobotu při jejím schvalování čelit přesile. Aritmetika v Dolní sněmovně je pro premiéra znepokojivá, proto se v Londýně naplno roztočila hra o získání dostatečného počtu hlasů.

Britský deník The Guardian napsal na svém webu, že jednání o brexitu se odblokovala. Premiér Boris Johnson prý přistoupil na to, aby se celní kontroly prováděly v Irském moři. To by znamenalo, že Severní Irsko fakticky zůstane v celní unii s EU, i když z ní Spojené království vystoupí. The Guardian získal informaci od britských i unijních vyjednavačů.

Francouzský premiér Edouard Philippe si myslí, že kroky Turecka a Spojených států v Sýrii budou mít vážné důsledky pro celý region a nevyhnutelně umožní teroristické organizaci Islámský stát (IS) obnovit svou činnost. Turecko po odsunu amerických vojáků zahájilo 9. října na severu Sýrie proti kurdským jednotkám YPG ofenzivu s cílem vytlačit kurdské oddíly od hranice a vytvořit tam bezpečnostní pásmo pro návrat syrských uprchlíků.

Prioritou britské vlády bude opustit Evropskou unii 31. října, uvedla královna Alžběta II. při zahájení nové schůze britského parlamentu. Podle tradice přečetla před oběma komorami řeč, kterou napsala vláda premiéra Borise Johnsona a ve které vytyčila priority na další období. Poslanci následně zahájili pětidenní debatu, kterou ukončí hlasování o programovém prohlášení. Výsledek je pro Johnsona nejistý, protože ve sněmovně nemá jeho kabinet většinu. Lídr opozice žádá, aby poslední slovo ohledně brexitu dostal lid.

České předsednictví Evropské unii v druhé polovině roku 2022 by mělo stát zhruba 1,24 miliardy korun. Na pondělním zasedání to schválila vláda. Pro materiál předložený premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) ale nehlasoval žádný z ministrů nominovaných sociální demokracií. ČSSD považuje plánované výdaje za podhodnocené.

Porážka komunismu a osamostatnění Česka a Slovenska, tak vidí hlavní klady revoluce v listopadu 1989 a pozdějšího vývoje bývalý disident a někdejší slovenský premiér Ján Čarnogurský. Naopak za problematické považuje, že příliš velký význam nabyly peníze. Uvedl to v Interview ČT24. Vyzdvihl i smysl Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), která podle něj pomohla zastavit návrh na automatické rozdělování migrantů podle kvót.

Velká Británie se připravuje na kolaps jednání s Evropskou unií. S odvoláním na vysoce postavený zdroj z britské vlády o tom informoval časopis The Spectator. Podle bývalé ministryně Amber Ruddové by mohl být zdrojem poradce premiéra Dominic Cummings. Podle opozice se tak snaží sabotovat jednání. Kabinet také představil změny v prozatímním celním režimu, který by vstoupil v platnost v případě odchodu bez dohody. Uvedl, že 88 procent dovozu by nečelilo clům. Do termínu brexitu zbývá 23 dní.

Britský premiér Boris Johnson požádá zbytek Evropské unie o další odklad brexitu, jestliže se k 19. říjnu parlament nedohodne na podobě odchodu z EU. Píše se to v dokumentech předložených britskou vládou u soudu ve Skotsku, kde se v pátek začala projednávat stížnost proti Johnsonovi. Obsah dokumentů se zdá být v rozporu s veřejnými výroky ministerského předsedy, uvádí televize Sky News. Johnson totiž opakovaně tvrdil, že země opustí EU na konci října v každém případě.

Britský premiér Boris Johnson předstoupil před poslance, aby jim vysvětlil svůj brexitový plán, jak jej k tomu vyzvala opozice. Hlavním bodem je náhradní řešení za problematickou irskou pojistku, která je součástí rozlukové dohody s Bruselem. Návrh následně odmítl brexitový výbor Evropského parlamentu a nepřesvědčil ani šéfa Evropské rady Donalda Tuska a předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera.

Vláda na mimořádném jednání schválila uspořádání státního pohřbu k uctění památky Karla Gotta. Oznámil to premiér Andrej Babiš (ANO). Podmínkou je, že bude souhlasit Gottova rodina. Populární zpěvák zemřel v úterý před půlnocí ve věku 80 let.

Vládní strany se po letních sporech o obsazení postu ministra kultury znovu ocitly na prahu koaliční krize. Přiblížila ho snaha ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) samostatně navrhnout, třeba formou poslaneckého návrhu, bankovní daň. Premiér Andrej Babiš (ANO) kvůli tomuto plánu dokonce pohrozil koncem koalice.

Premiér Andrej Babiš (ANO) je připraven vypovědět koaliční smlouvu, pokud by ministryně práce a sociálních věcí z ČSSD Jana Maláčová předložila jako poslanecký návrh zavedení bankovní daně. Maláčová o takové možnosti hovořila v Otázkách Václava Moravce. Babiš však věří, že jde o marketingový tah - upozornil, že zdanění bank není v programovém prohlášení vlády ani v koaliční smlouvě. Andrej Babiš byl hostem úterních Událostí, komentářů.

Britský premiér Boris Johnson uvedl, že nehodlá odstoupit, aby umožnil další odklad brexitu a zamezil tak odchodu Británie z EU bez dohody. Johnson to řekl BBC před zahájením výroční konference vládní Konzervativní strany, která potrvá do 2. října. Podle britských médií by z ní mohl vzejít plán konzervativců na řešení patové situace ohledně brexitu.

Hlasování o vyslovení nedůvěry vládě britského premiéra Borise Johnsona by se mohlo uskutečnit v nadcházejícím týdnu. Podle BBC to v sobotu řekl poslanec za Skotskou národní stranu (SNP) Stewart Hosie. Vůdce opozičních labouristů Jeremy Corbyn uvedl, že poslední rozhovory s opozičními stranami byly produktivní a že vznik přechodné vlády je den ode dne pravděpodobnější.

Verdikt britského nejvyššího soudu, podle kterého bylo přerušení parlamentní schůze vládou nezákonné, označují světová média za přelomový, zásadní nebo historický. Mluví také o porážce, ponížení nebo dokonce katastrofě pro britského premiéra Borise Johnsona, ale i o velkém vítězství demokracie. Britská provládní média rozsudek pohoršil.

Nejvyšší soud Spojeného království jednomyslně rozhodl, že krok premiéra Borise Johnsona vedoucí k přerušení zasedání parlamentu na pět týdnů nebyl v souladu se zákonem. Proti rozhodnutí soudu se nelze odvolat. Poslanci se tak mohou sejít, další postup teď mají v rukou předsedové obou komor parlamentu. Šéf Dolní sněmovny John Bercow sdělil, že poslanci se sejdou ve středu ve 12:30 středoevropského letního času. Premiér Johnson uvedl, že verdikt bude respektovat.

Britský Nejvyšší soud zasadil svým rozhodnutím o nezákonnosti vynuceného přerušení schůze parlamentu premiérovi Borisi Johnsonovi ránu. V prvních komentářích se na tom shodují média. Podle listu The Irish Times autorita ministerského předsedy zásadně utrpěla. Podle agentury Bloomberg je nyní otázkou, zda Johnson odejde, nebo zda využije krize k tomu, aby znovu přesvědčil parlament k vypsání předčasných voleb. Deník Evening Standard, který vychází odpoledne, na titulní straně napsal: „Vinen“.

Vůdci dvou nejsilnějších formací v izraelském parlamentu se shodli, že spolu začnou jednat o vytvoření koaliční vlády. Benny Gantz z uskupení Modrobílí a dosluhující premiér Benjamin Netanjahu ze strany Likud to oznámili po schůzce s prezidentem Reuvenem Rivlinem. Modrobílí získali ve volbách 33 a Likud 31 mandátů. Dohromady by tak měli ve 120členném parlamentu většinu 64 poslanců.

Prezident Miloš Zeman v neděli odmítl, že by se zpronevěřil svým slovům v předvolební kampani, když nyní přislíbil v případě nutnosti abolici (tedy zastavení trestního stíhání) pro premiéra Andreje Babiše (ANO) v případu Čapí hnízdo. Podle něj jde o zpolitizovaný proces. V rozhovoru pro Blesk.cz Zeman také uvedl, že je na Babišovi, zda abolici přijme. Premiér ale zopakoval, že by abolici nepřijal.

Debata o tom, zda by premiér Andrej Babiš (ANO) podepsal případné rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana, kterým by hlava státu zastavila Babišovo trestní stíhání, pokud by bylo obnoveno, je podle premiéra zbytečná. K otázce případné abolice se odmítla vyjádřit ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Šéf koaliční ČSSD Jan Hamáček ji označil za nepřiměřený zásah do fungování justice a rovnosti před zákonem. Předseda ODS Petr Fiala navrhl šéfům opozičních stran kvůli celé věci schůzku.

Pokud by došlo k obnovení stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) v kauze Čapí hnízdo, prezident Miloš Zeman by využil své ústavní pravomoci a zastavil by ho. Hlava státu to oznámila v rozhovoru na TV Barrandov. Premiérovo stíhání kvůli údajnému dotačnímu podvodu zrušili pražští žalobci minulý týden, jejich rozhodnutí nyní přezkoumá nejvyšší státní zástupce. Prezidentova slova jeho práci neovlivní, prohlásil pro ČT mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.