Politik strana 2 z 2

Pokud státy v nejbližší době nesníží radikálně emise skleníkových plynů, může to vést ke zhroucení ekosystémů a k tomu, že se Země stane částečně neobyvatelnou. Více než 11 tisíc akademiků ze 153 zemí světa včetně desítek odborníků z Česka vydalo prohlášení před prosincovou Konferencí OSN o změnách klimatu (COP25) s cílem oslovit zejména politiky.

O deset procent v příštím roce porostou platy politiků, soudců a státních zástupců. Vyplývá to ze zpřesněných dat ministerstva práce a sociálních věcí. Spolu s učiteli, které také čeká desetiprocentní růst, si tak ústavní činitelé v roce 2020 polepší nejvíc. Naopak většině dalších státních zaměstnanců vzrostou platy méně, do tarifů dostanou pevnou částku 1500 korun.

Bývalý předseda Věcí veřejných Vít Bárta nedostane od státu 20 milionů korun, které požadoval jako odškodnění za své trestní stíhání. Ve středu o tom pravomocně rozhodl pražský městský soud. Nárok někdejšího ministra dopravy je podle něj promlčený. Bárta dříve čelil obžalobě z toho, že dal úplatek dvěma stranickým kolegům, justice mu ale vinu neprokázala.

Slováci vyšli do ulic v reakci na zveřejnění nahrávky z odposlechů ze starší korupční aféry Gorila i kvůli podezřením z uplácení některých činitelů. Shromáždění v Bratislavě svolaly jak opoziční a neparlamentní strany, tak občanská iniciativa Za slušné Slovensko. Iniciativa po loňské vraždě novináře Jána Kuciaka stála za největšími protivládními demonstracemi od roku 1989.

Kongres německé vládní strany, bavorské Křesťanskosociální unie (CSU), v pátek zvolil do čela uskupení opět Markuse Södera. Dvaapadesátiletý politik, který je od loňska také bavorským premiérem, dostal 91,3 procenta hlasů delegátů, tedy ještě více než při lednovém prvním zvolení do čela strany.

Ruská policie pokračuje v raziích ve štábu Fondu boje s korupcí (FBK) opozičního předáka Alexeje Navalného. Informoval o tom ředitel FBK Ivan Ždanov na Twitteru. Podle něj se úterní razie týkaly nejméně tří desítek adres v asi patnácti ruských městech. Další pokračovaly i ve středu. Důvodem vyšetřování fondu je podezření z praní špinavých peněz, což Navalnyj odmítá.

Kampaň kanadského premiéra Justina Trudeaua před říjnovými volbami poznamenalo zveřejnění 18 let staré fotografie, na níž má černý obličej a turban. Politik se omlouvá za rasismus, opoziční konzervativci mluví o šoku a zklamání. Černobílý snímek, který zveřejnil časopis Time, vznikl na karnevalu ve škole, kde Trudeau učil.

Obyvatelé části ruských regionů půjdou v neděli k volbám, z nichž vzejdou městští zastupitelé, starostové nebo gubernátoři. Největší rozruch vyvolaly v Moskvě. Odmítnutí opozičních kandidátů na základě podivných informací o podpisech na jejich podporu vyvolalo sérii násilně potlačených demonstrací. Podobné problémy jsou všude. Důvodem podvodů je podle opozice uchování kontroly nad mohutnými toky peněz z rozpočtů měst a oblastí, které často končí v kapsách režimních politiků.

Široká koalice německých politiků požaduje ukončení výjimky, podle které platí pro masné produkty nižší sazba DPH. Výnosy z vyšší daně by měly přispět k lepším životním podmínkám chovaných zvířat. Opoziční strany – s výjimkou Zelených – nesouhlasí.

Íránský ministr informatiky a komunikačních technologií Mohammed Džavád Azarí Džahromí spojuje minulost i budoucnost své země. O mladém politikovi se začíná mluvit jako o možném nástupci umírněného prezidenta Hasana Rouháního. Džahromí se v mantinelech autoritářské moci umí pohybovat s elegancí, která o generaci starším lídrům schází. Jeho odpůrci ale poukazují na to, že vzešel z prostředí tajných služeb, měl na starosti cenzuru a sledování odpůrců režimu.

Informace o svém majetku za loňský rok stále tají zhruba čtyři tisíce veřejných funkcionářů. Řadí se mezi ně poslanci, senátoři, ale i starostové a další úředníci. Se zveřejňováním nesouhlasí hlavně komunální politici. Sdružení místních samospráv chce kvůli tomu příští týden jednat s ministerstvem spravedlnosti.

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. Rozhovory probíhají v pořadí podle volebních čísel stran. S číslem 4 kandidují Národní socialisté, do voleb je vede nestraník Ivan Šterzl. Rozhovor s ním vedl Daniel Takáč.

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. Rozhovory probíhají v pořadí podle volebních čísel stran. S číslem 2 kandiduje Strana nezávislosti České republiky, do voleb ji vede předseda strany František Matějka. Rozhovor s ním vedl Daniel Takáč.

Švédská studentka Greta Thurnbergová je v současnosti asi nejslavnější aktivistkou na planetě. Svou páteční absencí ve školních lavicích dává najevo nespokojenost s přístupem politiků ke změnám klimatu. K nesouhlasu se přidávají i desetitisíce studentů v dalších zemích po celém světě, v pátek vyšly do ulic Paříže stovky lidí. Jedny z největších protestů se průběžně konají také v Německu, kde už na ně reagovala i kancléřka Angela Merkelová.

Policie nebude stíhat brněnského politika Svatopluka Bartíka za výrok, že prezident Miloš Zeman má rakovinu a zbývá mu pár měsíců života. Definitivně o tom rozhodl státní zástupce, který zamítl stížnost Hradu proti odložení věci. Informaci přinesl server Lidovky.cz. Výrok Zemanovi podle vyšetřovatelů vzhledem k jeho znovuzvolení neublížil. Podle Hradu, který chce pokračovat v civilním sporu, bude mít verdikt negativní důsledky pro celou společnost.

Politickou scénou v americké Virginii otřásá série skandálů. Poté, co guvernéra Ralpha Nothama dostihlo jeho údajné pózování pro rasistickou fotku starou 35 let, se do obdobných problémů dostal i vrchní žalobce Mark Herring. Guvernérův zástupce Justin Fairfax byl pro změnu obviněn ze sexuálního násilí. Případy mohou mít vliv i na prezidentské volby v příštím roce. Pomyslné kostlivce ve skříni přitom mají demokraté i republikáni.

Poslanci a senátoři se rozcházejí v názoru na zavedení celostátního referenda. V týdnu o něm zástupci obou parlamentních komor jednali. Všelidové hlasování je prioritou i pro vládu, která ho zmiňuje ve svém programovém prohlášení. Jenomže jiný pohled na všelidové hlasování mají senátoři. Prosazují jinou změnu ústavy: chtějí prodloužit lhůtu na projednávání zákonů z třiceti na 60 dní.