Podnikatel strana 3 z 5

Česká republika se chce kromě evropského sankčního seznamu řídit i svým vlastním. Jeho vytvoření umožní nový sankční zákon, který už je ve sněmovně ve třetím čtení. Na zařazení lidí na sankční seznam chce stát spolupracovat s policií i tajnými službami. Dostat by se na něj mohli lidé i firmy napojené na organizovaný zločin.

Díky tomu, jak lidé a firmy šetří na energiích, by podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) mohlo Česko zvládnout zimu bez větších problémů. V opačném případě by muselo dojít na regulace. Omezení dodávek ale ministr považuje za nepravděpodobné, uvedl v Událostech, komentářích. Podle prezidenta Hospodářské komory (HK) Vladimíra Dlouhého jsou české firmy schopné snížit spotřebu ještě víc. Pokud jde o pomoc firmám, exministr průmyslu a místopředseda ANO Karel Havlíček řekl, že kvůli pozdní podpoře nejsou české firmy konkurenceschopné.

Krajský soud v Plzni zrušil v odvolacím řízení omezení svéprávnosti podnikateli a lobbistovi Michalu Redlovi, který je stíhaný v kauze korupce v pražském dopravním podniku, známé jako Dozimetr. Uvedl to server Novinky.cz. Odůvodnění rozsudku zatím není známé.

Městský soud v Brně se začal v pondělí zabývat případem údajných členů či spolupracovníků ukrajinské mafie, konkrétně takzvané luhanské brigády. Skupina zejména po ukrajinských podnikatelích údajně požadovala výpalné za ochranu. Pět mužů a dvě ženy jsou obviněni z účasti na organizované zločinecké skupině, muži také z vydírání a obě ženy z legalizace výnosů z trestné činnosti. V pondělí má soud na programu výslech obžalovaných, v úterý začne s výslechy svědků.

Důvěra v českou ekonomiku v červenci meziměsíčně klesla o 2,6 bodu na 95,7 bodu, snížila se u podnikatelů i spotřebitelů. V případě druhé jmenované skupiny se důvěra propadla na nejnižší hodnotu od začátku průzkumu v lednu 2003.

Policisté odložili případ prověřování milosti, kterou udělil prezident Miloš Zeman kvůli vážné nemoci podnikateli Pavlu Podroužkovi. Detektivové nezjistili, že by byl spáchán trestný čin, uvedl server Seznam Zprávy. Státní zástupkyně, která kauzu dozoruje, by měla během několika dní postoj policie buď potvrdit, nebo ho vrátit k došetření. Omilostněný muž podle dřívějších informací médií dále podnikal, řídil své firmy nebo cestoval.

Za podvedení téměř osmi tisíc investorů uložil soud ve čtvrtek podnikateli Jiřímu Kubíčkovi osm let vězení, peněžitý trest devět milionů korun a maximální možný, tedy desetiletý, zákaz působení ve vedení firem. Podle rozsudku způsobil Kubíček škodu dvě a čtvrt miliardy korun. Část jeho majetku, který zajistila policie, má propadnout státu ve prospěch poškozených. Verdikt není pravomocný, podnikatel vinu odmítá a odvolal se.

Státní zástupce žádá pro podnikatele Jiřího Kubíčka devět let vězení, desetiletý zákaz činnosti ve vedení firem a také peněžitý trest. Uvedl to v závěrečné řeči u pražského městského soudu. Podle obžaloby Kubíček podvedl 7801 investorů a způsobil jim celkovou škodu nejméně dvě a čtvrt miliardy korun, když jim sliboval zhodnocení jejich vkladů prostřednictvím robota – automatického obchodního systému. Muž vinu odmítá.

Navýšení platů státních zaměstnanců o osm procent je možné, řekl v Interview ČT24 předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. Jako nereálné ale vidí zvýšení platů o patnáct procent, které navrhuje Českomoravská konfederace odborových svazů. Podle Dufka je vláda rozhodnuta dělat vše pro to, aby další peníze navíc dávat nemusela. Zároveň si myslí, že rozdíl mezi hrubými mzdami a platy není tak velký, jak uvádějí statistiky.

Příspěvek pět tisíc korun by měl stát vyplatit na děti, kterým letos 1. srpna nebude ještě 18 let. Pokud na ně rodiče pobírají přídavky, měli by dávku dostat automaticky v srpnu. Ostatní rodiče s loňským příjmem do milionu hrubého o ni budou muset požádat elektronicky přes aplikaci, nebo osobně v CzechPointech. U zaměstnaných se bude příjem zjišťovat ze základu pro odvody a u živnostníků a podnikatelů z daňových přiznání. Při dalším zdražování by vláda mohla vyplacení jednorázového příspěvku ještě zopakovat. Vyplývá to z návrhu zákona, který připravilo ministerstvo práce.

Vláda předložila kvůli agresi vůči Ukrajině dva návrhy, které počítají s možností vlastního sankčního seznamu nebo odstřižení lidí napojených na Kreml od českých státních zakázek. Oba materiály jsou teď v připomínkovém řízení. Na limity legislativy při uplatňování sankcí už dřív upozornil premiér Petr Fiala (ODS).

Finanční analytický úřad podle informací ČT prověřuje majetek podnikatele Leonida Levitina, jehož bratr Igor je poradcem ruského prezidenta Vladimira Putina. Levitin přes anonymní firmu investoval v Česku více než sto milionů korun. Ovládá například Ústav sociální péče v Brdech. Zástupci společnosti ale o okolnostech celé investice odmítají mluvit.

Finanční analytický úřad (FAÚ) předběžným opatřením zakázal nakládat s majetkem firmy, kterou řídí sankcionovaný Rus Alexander Pumpjanskij. Zjistili to Reportéři ČT s tím, že se jedná o budovu hotelu Westend v Mariánských Lázních.

Podnikatel a bývalý poslanec Tomáš Březina se chce ucházet o post prezidenta. Možnost kandidovat si chce zajistit pomocí petičních podpisů. Březina se označil za pravicového politika a voliče chce oslovit například potřebou druhé transformace České republiky nebo řešením „byrokratické hydry“. Pětašedesátiletý Březina svou kandidaturu oznámil ve středu na tiskové konferenci.

Pět lidí z rozsáhlého případu údajných daňových podvodů, ve kterém figuruje i pražský podnikatel Jan Kočka, uznalo vinu. Se státním zástupcem se následně dohodli na trestu. V kauze je obžalováno 26 lidí a čtveřice firem, podle státního zástupce zkrátili daně zhruba o 150 milionů korun. Pětapadesátiletý Kočka s obžalobou nesouhlasí. Případ začal v pondělí projednávat pražský městský soud.

Česko začalo prověřovat finanční transakce některých ruských podnikatelů, kteří mohou představovat bezpečnostní riziko. Stát doplňuje takzvaný vnitřní sankční seznam - potvrdil to ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle informací ČT je mezi prověřovanými lidmi i ruský podnikatel Sergej Majzus, který v tuzemsku vlastní rozsáhlý majetek.

Ústavní soud (ÚS) dal podnikateli a vývojáři střeliva ze Znojemska šanci na vyšší odškodnění za nezákonné trestní stíhání. Krátce před formálním zahájením stíhání, kdy už rodina věděla, že policie podezírá podnikatele z nedovoleného ozbrojování, se zhoršil jeho zdravotní stav a manželka spáchala sebevraždu. Muž vysoudil 130 tisíc korun, mnohem méně, než požadoval. Podle nálezu ÚS lze za výjimečných okolností odškodnit i újmu související s trestním řízením, která vznikla před zahájením stíhání.

Pokud stát bude podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) nějaké kompenzace vyplácet, zaměří se na podnikatele, kteří si bez takové pomoci těžko poradí. Zároveň by měli prokázat životaschopný podnikatelský model, aspoň částečně uzpůsobený na aktuální podmínky trhu. Ministerstvo průmyslu a obchodu za bývalého vedení Karla Havlíčka (ANO) rozdávalo podle Síkely podporu velmi neúčelně. Pokud to nebude absolutně nutné, stát už peníze nebude poskytovat plošně, oznámil.

Paušální daň vstupuje do druhého roku svého fungování a pro nové zájemce zbývá čas do pondělí, pokud se k ní chtějí v letošním roce přihlásit. Podnikatelé, kteří už režim využívají, znovu oznámení podávat nemusejí. Je jich zhruba 66 tisíc. Pro rok 2022 se měsíční platba zvýšila o zhruba pět set korun za měsíc, a to s ohledem na růst záloh na sociální a zdravotní pojištění.

S nárůstem cen energií může malým a středním podnikatelům pomoci nová záruka, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou (NRB). Informovala o tom mluvčí resortu Štěpánka Filipová. Výzva byla podle ní zveřejněna v pondělí, příjem žádostí o záruku začne 17. prosince s tím, že maximální výše může být až dva miliony korun.

Rada Evropy kvůli věznění disidenta a mecenáše Osmana Kavaly zahájila proti Turecku řízení, které může vyústit v přijetí sankcí nebo vyloučení Turecka z této organizace. Tento postup odhlasoval takzvaný Výbor ministrů, v němž zasedají zástupci 47 členských států.

Žalobce navrhl pro lobbistu Romana Janouška za podílnictví v kauze údajného podvodu společnosti Chambon sedm až osm let vězení. Firma podle obžaloby v letech 2009 až 2011 nejprve přes jinou laboratoř a pak i sama prováděla vyšetření na přítomnost extrahumánního genomu, což jsou hlavně infekční viry či bakterie. K tomu ale neměla oprávnění, pojišťovnám tak účtovala za analýzu lidské DNA, která je však dražší.

Krajský soud v Brně začal ve čtvrtek ukládat první tresty v daňové kauze podnikatele íránského původu Shahrama Zadeha. Jde o obžalované, kteří se přiznali a se státním zástupcem uzavřeli dohodu o vině a trestu. V případu je z miliardových daňových úniků obžalováno celkem 14 lidí, soud ale část obžalovaných včetně Zadeha vyčlenil do samostatných trestních řízení. Rozsudků tak zazní několik. Obžaloba skupinu viní z daňových úniků dvě a půl miliardy korun při dovozu pohonných hmot.

V kauze fiktivních žádostí o vyplacení kompenzačních bonusů uložil nepravomocně zlínský krajský soud Janu Šimulákovi trest pěti let. Odpykat si je má ve věznici s ostrahou. Jeho bývalou družku Nikolu Breuerovou zprostil obžaloby. Dvojici hrozilo za podvod pět až deset let vězení. Jde zřejmě o první případ podvodů s kompenzačními bonusy, které loni policie odhalila. Peníze z nich byly určeny pro podnikatele ovlivněné opatřeními proti šíření covidu.