Podněstří strana 2 z 3

Moldavská republika v úterý na několik hodin uzavřela svůj vzdušný prostor. Úřady krok zdůvodnily zajištěním bezpečnosti civilní dopravy, k opětovnému otevření došlo krátce před druhou hodinou středoevropského času. Úřad pro civilní letectví později podle agentury Reuters uvedl, že obdržel zprávu ministerstva obrany o tom, že byl nad severem země spatřen malý objekt připomínající meteorologický balon. Celá událost se odehrála poblíž hranic s Ukrajinou.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v televizním projevu prohlásila, že Rusko chce v zemi provést násilný převrat a odstranit současnou prozápadní vládní garnituru.

Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině ochromuje sousední Moldavsko. Postsovětskou republiku nezatěžuje jen příliv migrantů. Hrozbou jsou také ruské rakety a výpadky elektrického proudu. Zemi, kterou destabilizuje podněsterský separatistický region, také vyhrožuje ruský Gazprom utnutím dodávek plynu. Moldavané se proto obrací na Evropskou unii a Západ.

Rusko tento týden „dramaticky“ zaměřilo své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, uvedla vláda v Kyjevě. Jen od pondělí do středy zasáhly podle ní ruské střely asi třicet procent energetických zařízení v zemi. Ředitel Výzkumného energetického centra Ukrajiny Oleksandr Charčenko v rozhovoru se spolupracovnicí ČT Julií Netivodovou zdůraznil, že zasažené objekty nemají žádný vojenský význam a že se Moskva dopouští terorismu.

Ukrajina pokračuje v útocích na Hadí ostrov, který je pod ruskou kontrolou od začátku invaze. Kus skály v Černém moři asi 45 kilometrů od rumunského pobřeží do války neměl větší význam, nyní ale představuje klíčovou pozici pro ovládání černomořského námořního prostoru. Okupanti se tak snaží na ostrově posílit své pozice, zatímco ukrajinská armáda na ně dál útočí. Vybudování ruské základny s raketami dlouhého doletu by přitom nebylo hrozbou jen pro Ukrajinu, ale i území NATO. Ukrajinci ale oznámili, že se zaměří i na další strategická místa v Černém moři.

Pod povrchem letní letargie panuje v zapadlém zemědělském koutu válečné Ukrajiny – u hranic s Podněstřím – napětí. Za hraničním plotem má Rusko už ze sovětských dob několik plně obsazených vojenských základen. Od začátku války z Moskvy opakovaně zazněla hrozba otevřít třetí frontu právě odsud.

Ruské síly s podporou dělostřelectva zaútočily na centrum Severodoněcka a vytlačily z něj ukrajinské jednotky, uvedl ukrajinský generální štáb. Hlava Luhanské oblasti Sehij Hajdaj oznámil, že jsou zničeny všechny mosty vedoucí do města. Ukrajinci, kterým se po násilné deportaci podařilo uprchnout z Ruska, popsali britskému listu The Guardian dění ve filtračních táborech. Podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu zvýšilo napětí mezi devíti světovými jadernými státy a poprvé od studené války hrozí navýšení jaderného arzenálu.

Česko podporuje moldavské snahy o vstup do Evropské unie. Půjde o jednu z priorit českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině letošního roku. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání s moldavským ministrem zahraničí Nicolaem Popeskem to prohlásil šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Moldavsko očekává odpověď Evropské komise na svoji žádost o vstup do EU zhruba v první polovině června, řekl Popescu.

Moldavské úřady zadržely bývalého proruského prezidenta Igora Dodona. Stalo se tak v den, kdy pracovníci moldavské bezpečnostní služby a protikorupční agentury pod dohledem prokurátorů provedli v domě bývalé hlavy státu prohlídku kvůli podezření z korupce a vlastizrady. Dodon stál v čele země v letech 2016 až 2020, v úřadu ho vystřídala proevropská Maia Sanduová.

Z moldavského separatistického regionu Podněstří jsou hlášeny čtyři noční výbuchy. Území podle tamních představitelů zřejmě zasáhla munice vypálená z bezpilotních letadel, tuto informaci zatím nelze nezávisle ověřit. Podobné incidenty jsou z oblasti ovládané separatisty s vazbami na Rusko a jištěnými už tři dekády ruskými vojáky hlášeny dva týdny a vyvolávají obavy, že se boje z Ukrajiny mohou rozšířit přes hranici.

Evropská komise navrhuje do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do EU. O návrhu se bude debatovat, řada zemí má dodatečné podmínky. PKN Orlen tvrdí, že po zákazu ruské ropy se postará o zásobování regionu. Největší ruská banka Sberbank a dva další finanční domy by měly přijít o přístup ke SWIFTu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala také k přípravě poválečné obnovy Ukrajiny. Šéf Evropské rady Charles Michel přislíbil vojenskou podporu Moldavsku.

Předseda Evropské rady Charles Michel na středeční návštěvě Moldavska přislíbil významné navýšení vojenské podpory této zemi. Konkrétně by mělo jít o dodávky vojenského vybavení ozbrojeným silám. Michel do Moldavska zamířil poté, co byla z tamního separatistického Podněstří hlášena řada incidentů. Na mezinárodní scéně panují obavy, že by mohl být tento proruský region vtažen do války na Ukrajině. Ruské agrese se obává i Gruzie, která má na svém území dva regiony ovládané Ruskem podporovanými režimy.

Ministerstvo vnitra neuznávaného Podněstří, které ovládají proruští separatisté, v úterý obvinilo Ukrajinu, že z jejího území odstartoval bezpilotní letoun s trhavinou a kanystrem se zápalnou směsí. Informuje o tom ruská agentura TASS. Podle ukrajinské armády se v Podněstří chystá evakuace rodin ruských důstojníků, větší detaily ale Kyjev neposkytl.

Moldavsko se obává rozšíření konfliktu z Ukrajiny na své území. V zemi žije početná ruská menšina, která dává najevo loajalitu Moskvě a která vytvořila separatistické území s názvem Podněstří. Minulý týden v Podněstří došlo k několika nevyjasněným útokům a z Kremlu začínají zaznívat vyjádření o porušování práv ruskojazyčného obyvatelstva, stejně jako tomu bylo před útokem na ukrajinský Donbas. Rusové žijící v Moldavsku ale podle svých slov žádnou diskriminaci nepociťují. O náladách místních natáčel v Podněstří a v Moldavsku pro pořad Reportéři ČT redaktor Tomáš Vlach.

Ruská agrese na Ukrajině vnáší značný neklid také do blízkého zahraničí. V posledních dnech přicházejí varovné zprávy zejména z Podněstří, mezinárodně neuznávaného území proruských separatistů v Moldavsku.

Ruské tajné služby se snaží destabilizovat situaci v Podněstří a odradit Moldavsko od podpory Ukrajiny, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Narážel tak na bezpečnostní incidenty z posledních dní. Úzký pruh země na levém břehu řeky Dněstr má pověst místa, které se zaseklo v sovětských časech. Tamní parlament „hlídá“ majestátní socha Lenina a vlajka regionu zůstává jedinou na světě, na které je srp a kladivo. Každoroční oslavy nezávislosti doprovází přehlídka ruských vojáků s vozy ze sovětské éry. Nezávislost vyhlásilo Podněstří už před více než jednatřiceti lety, přesto ale oficiálně neexistuje. Neuznává ho totiž žádný stát včetně Ruska, které při jeho vzniku asistovalo.

Dvě exploze vyřadily v úterý ráno z provozu dvojici rozhlasových vysílačů v Podněstří. Informovalo o tom ministerstvo vnitra tohoto proruského separatistického útvaru na území Moldavska. Podněsterská bezpečnostní rada podle agentury TASS následně oznámila, že terčem „teroristického útoku“ se stala také vojenská jednotka poblíž hlavního města Tiraspolu. Moskva uvedla, že se chce vyhnout situaci, kdy by Podněstří bylo zataženo do konfliktu na Ukrajině.

Série explozí otřásla „ministerstvem státní bezpečnosti“ v největším městě moldavského separatistického regionu Podněstří, uvedla podle agentury Reuters místní televize TSV. Podněsterské „ministerstvo vnitra“ podle televize sdělilo, že neznámí útočníci na budovu v Tiraspolu stříleli z granátometů. Oběti zatím hlášeny nejsou. Oblast formálně patří Moldavsku, je však od počátku 90. let fakticky nezávislá díky ruské vojenské podpoře.

Nové satelitní snímky ukazují kopání hrobů poblíž Mariupolu či destrukci obcí v okolí Kyjeva. Útokům čelí východní a jižní regiony Ukrajiny. Střely s plochou dráhou letu v Oděse zabily osm lidí. Ruská armáda hlásí úspěchy na Donbase, ukrajinští obránci tvrdí, že v pátek odrazili osm útoků. Ukrajinské protiútoky nadále ztěžují postup invazních vojsk, míní britská rozvědka. Kreml poprvé oznámil, že hodlá Ukrajinu odstřihnout od moře. Podle poradce ukrajinského prezidenta ruské síly obnovily útok na mariupolskou ocelárnu Azovstal a snaží se ji dobýt.

Noc ze čtvrtka na pátek na východě Ukrajiny opět provázely těžké boje. Rusům stále vzdorují v mariupolské ocelárně Azovstal, kam se kromě posledních obránců města stáhli i místní obyvatelé. Ruský armádní činitel Rustam Minněkajev tvrdí, že cílem útoku je ovládnout celý Donbas a jih země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém vystoupení před portugalskými poslanci zopakoval, že se Rusko dopouští válečných zločinů. Na zločiny upozorňuje i Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva.

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na novou ruskou ofenzivu, východ země podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bude čelit četným náletům. Ruskem koordinované síly na Donbasu oznámily, že mají pod kontrolou přístav v Mariupolu, ukrajinská strana to ale nepotvrdila. Ruská armáda opět ostřelovala města na Donbasu. Čečenský vůdce Ramzar Kadyrov uvedl, že po „plném osvobození“ východu Ukrajiny se ruské síly opět pokusí obsadit Kyjev. Poprvé od útoku na nádraží v Kramatorsku vyjel z východu země evakuační vlak.

V obci Buzova u Kyjeva místní objevili další hromadný hrob. Východ Ukrajiny v noci čelil intenzivnímu ostřelování. Kyjev se chce před rozhovory o příměří soustředit na obranu území, například Mariupolu. Rusové pokračují ve snahách zastrašit civilisty – například schovávají v domácnostech výbušniny. Potřetí od začátku války došlo k výměně zajatců. V neděli má fungovat devět humanitárních koridorů. Ruské jednotky v neděli zcela zničily civilní letiště v třetím největším ukrajinském městě Dnipru, uvedli to ukrajinští představitelé.

Za 35 dní okupace ukrajinské obce Hostomel ruskými invazními vojsky se ztratilo přes čtyři sta lidí, prohlásil šéf tamní vojenské správy. Očití svědci podle něj potvrdili smrt některých z nich, část lidí se pohřešuje. Stovky lidí zabili okupanti ve městě Borodjanka, uvedl šéf humanitárního štábu Kyjevské oblasti. V Dněpropetrovské oblasti hlásí úřady zásah ropného zásobníku, ostřelování pokračovalo v Charkově či na Donbasu. Z oblastí bojů se v úterý podle ukrajinské vlády podařilo evakuovat přes tři tisíce osm set lidí, na patnáct set z nich z Mariupolu.

Historici, analytici a novináři predikují, co všechno se může dít na jihu a východě Ukrajiny, kde se nyní čekají nejtvrdší boje. Ruská armáda se stáhla z Kyjevské oblasti a z okolí Černihivu severovýchodně od metropole, podle analytika Richarda Stojara se teď musí „konsolidovat“. Historik Jan Rychlík hovoří o „velké politické prohře“, kterou by byla mírová dohoda na začátku května. Gubernátor Luhanské oblasti vyzval civilisty, aby se evakuovali, dokud to jde.