Podněstří strana 2 z 2

Moldavsko se obává rozšíření konfliktu z Ukrajiny na své území. V zemi žije početná ruská menšina, která dává najevo loajalitu Moskvě a která vytvořila separatistické území s názvem Podněstří. Minulý týden v Podněstří došlo k několika nevyjasněným útokům a z Kremlu začínají zaznívat vyjádření o porušování práv ruskojazyčného obyvatelstva, stejně jako tomu bylo před útokem na ukrajinský Donbas. Rusové žijící v Moldavsku ale podle svých slov žádnou diskriminaci nepociťují. O náladách místních natáčel v Podněstří a v Moldavsku pro pořad Reportéři ČT redaktor Tomáš Vlach.

Ruská agrese na Ukrajině vnáší značný neklid také do blízkého zahraničí. V posledních dnech přicházejí varovné zprávy zejména z Podněstří, mezinárodně neuznávaného území proruských separatistů v Moldavsku.

Ruské tajné služby se snaží destabilizovat situaci v Podněstří a odradit Moldavsko od podpory Ukrajiny, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Narážel tak na bezpečnostní incidenty z posledních dní. Úzký pruh země na levém břehu řeky Dněstr má pověst místa, které se zaseklo v sovětských časech. Tamní parlament „hlídá“ majestátní socha Lenina a vlajka regionu zůstává jedinou na světě, na které je srp a kladivo. Každoroční oslavy nezávislosti doprovází přehlídka ruských vojáků s vozy ze sovětské éry. Nezávislost vyhlásilo Podněstří už před více než jednatřiceti lety, přesto ale oficiálně neexistuje. Neuznává ho totiž žádný stát včetně Ruska, které při jeho vzniku asistovalo.

Dvě exploze vyřadily v úterý ráno z provozu dvojici rozhlasových vysílačů v Podněstří. Informovalo o tom ministerstvo vnitra tohoto proruského separatistického útvaru na území Moldavska. Podněsterská bezpečnostní rada podle agentury TASS následně oznámila, že terčem „teroristického útoku“ se stala také vojenská jednotka poblíž hlavního města Tiraspolu. Moskva uvedla, že se chce vyhnout situaci, kdy by Podněstří bylo zataženo do konfliktu na Ukrajině.

Série explozí otřásla „ministerstvem státní bezpečnosti“ v největším městě moldavského separatistického regionu Podněstří, uvedla podle agentury Reuters místní televize TSV. Podněsterské „ministerstvo vnitra“ podle televize sdělilo, že neznámí útočníci na budovu v Tiraspolu stříleli z granátometů. Oběti zatím hlášeny nejsou. Oblast formálně patří Moldavsku, je však od počátku 90. let fakticky nezávislá díky ruské vojenské podpoře.

Nové satelitní snímky ukazují kopání hrobů poblíž Mariupolu či destrukci obcí v okolí Kyjeva. Útokům čelí východní a jižní regiony Ukrajiny. Střely s plochou dráhou letu v Oděse zabily osm lidí. Ruská armáda hlásí úspěchy na Donbase, ukrajinští obránci tvrdí, že v pátek odrazili osm útoků. Ukrajinské protiútoky nadále ztěžují postup invazních vojsk, míní britská rozvědka. Kreml poprvé oznámil, že hodlá Ukrajinu odstřihnout od moře. Podle poradce ukrajinského prezidenta ruské síly obnovily útok na mariupolskou ocelárnu Azovstal a snaží se ji dobýt.

Noc ze čtvrtka na pátek na východě Ukrajiny opět provázely těžké boje. Rusům stále vzdorují v mariupolské ocelárně Azovstal, kam se kromě posledních obránců města stáhli i místní obyvatelé. Ruský armádní činitel Rustam Minněkajev tvrdí, že cílem útoku je ovládnout celý Donbas a jih země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém vystoupení před portugalskými poslanci zopakoval, že se Rusko dopouští válečných zločinů. Na zločiny upozorňuje i Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva.

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na novou ruskou ofenzivu, východ země podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bude čelit četným náletům. Ruskem koordinované síly na Donbasu oznámily, že mají pod kontrolou přístav v Mariupolu, ukrajinská strana to ale nepotvrdila. Ruská armáda opět ostřelovala města na Donbasu. Čečenský vůdce Ramzar Kadyrov uvedl, že po „plném osvobození“ východu Ukrajiny se ruské síly opět pokusí obsadit Kyjev. Poprvé od útoku na nádraží v Kramatorsku vyjel z východu země evakuační vlak.

V obci Buzova u Kyjeva místní objevili další hromadný hrob. Východ Ukrajiny v noci čelil intenzivnímu ostřelování. Kyjev se chce před rozhovory o příměří soustředit na obranu území, například Mariupolu. Rusové pokračují ve snahách zastrašit civilisty – například schovávají v domácnostech výbušniny. Potřetí od začátku války došlo k výměně zajatců. V neděli má fungovat devět humanitárních koridorů. Ruské jednotky v neděli zcela zničily civilní letiště v třetím největším ukrajinském městě Dnipru, uvedli to ukrajinští představitelé.

Za 35 dní okupace ukrajinské obce Hostomel ruskými invazními vojsky se ztratilo přes čtyři sta lidí, prohlásil šéf tamní vojenské správy. Očití svědci podle něj potvrdili smrt některých z nich, část lidí se pohřešuje. Stovky lidí zabili okupanti ve městě Borodjanka, uvedl šéf humanitárního štábu Kyjevské oblasti. V Dněpropetrovské oblasti hlásí úřady zásah ropného zásobníku, ostřelování pokračovalo v Charkově či na Donbasu. Z oblastí bojů se v úterý podle ukrajinské vlády podařilo evakuovat přes tři tisíce osm set lidí, na patnáct set z nich z Mariupolu.

Historici, analytici a novináři predikují, co všechno se může dít na jihu a východě Ukrajiny, kde se nyní čekají nejtvrdší boje. Ruská armáda se stáhla z Kyjevské oblasti a z okolí Černihivu severovýchodně od metropole, podle analytika Richarda Stojara se teď musí „konsolidovat“. Historik Jan Rychlík hovoří o „velké politické prohře“, kterou by byla mírová dohoda na začátku května. Gubernátor Luhanské oblasti vyzval civilisty, aby se evakuovali, dokud to jde.

Ruské vzdušné síly zaútočily na Oděsu, podle Moskvy zničily rafinerii a zásobníky paliv. Doněcká a Luhanská oblast na východě Ukrajiny hlásí zesílené ostřelování ruskou armádou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že se nyní Moskva zaměří na ovládnutí východní a jižní části země. Rusové ostřelovali také druhé největší ukrajinské město Charkov.

Ukrajinské síly získaly podle náměstkyně ministra obrany Hanny Maljarové zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí a osvobodili ji od Rusů. Raketové údery na významné cíle na jihu a východě země ale neustávají a ruský tlak tam naopak narůstá. Ukrajinský armádní generální štáb tvrdí, že Rusko mobilizuje své jednotky v moldavském Podněstří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také prohlásil, že Rusko chystá nové útoky v Donbase a Charkově.

Ruský útok na Ukrajinu by mohl začít kdykoli v nadcházejících dnech, pravděpodobně leteckými údery, uvedl v pátek bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. Americký ministr zahraničí Antony Blinken již předtím řekl, že invaze může začít i v době konání zimních olympijských her. Uvedl také, že k ukrajinské hranici či na Moskvou okupované ukrajinské území se stále přesouvají nové ruské síly. USA mezitím dopravily na Ukrajinu další desítky tun munice. Nizozemsko, Japonsko, Lotyšsko, Británie a Spojené státy vyzvaly své občany k rychlému opuštění Ukrajiny.

Ukrajinská vojenská rozvědka tvrdí, že ruské tajné služby připravují provokace zamířené na ruské vojáky umístěné v separatistickém moldavském regionu Podněstří, ze kterých pak Moskva hodlá obvinit Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters a server Ukrajinska pravda. Ukrajinu zároveň v pátek zasáhl kybernetický útok. Přestaly fungovat internetové stránky ministerstva zahraničí a dalších úřadů. Podle ukrajinských bezpečnostních činitelů za útokem nejspíše stojí Rusko.

Tisíce lidí demonstrovaly v Kišiněvě před sídlem parlamentu, kde poslanci loajální k odcházejícímu proruskému prezidentovi připravili jeho prozápadní nástupkyni o klíčovou pravomoc. Jejich krok má zabránit nové prezidentce Maie Sanduové kontrolovat mocnou tajnou službu. Návrh předložený vládnoucími socialisty schválilo 51 z celkem 101 členů parlamentu, uvedla agentura AP s tím, že provládní většina také bez debaty schválila státní rozpočet na příští rok.

V prvním kole moldavských prezidentských voleb překvapivě zvítězila proevropská kandidátka Maia Sanduová nad proruským prezidentem Igorem Dodonem. Vyplývá to podle agentury AFP z téměř úplných oficiálních výsledků nedělního hlasování. Předchozí částečné výsledky připisovaly dílčí vítězství stávající hlavě státu. Sanduová a Dodon se utkají v rozhodujícím druhém kole voleb 15. listopadu.

Larisa Calicová napsala knihu Rok mládí o podmínkách, kterým čelí podněsterští branci na vojně. Vyzpovídala jich 12 a stránkami se line šikana, děsivé hygické podmínky nebo nedostatečná zdravotní péče. Kniha vydaná za přispění Člověka v tísni se rychle rozdala, pak vyšla elektronicky. Zaujala i bezpečnostní orgány neuznané republiky. Nakonec Calicovou obvinili a ta raději utekla. Už půl roku se skrývá.

Úzký pruh země na levém břehu řeky Dněstr má pověst místa, které se zaseklo v sovětských časech. Tamní parlament „hlídá“ majestátní socha Lenina a vlajka regionu zůstává jedinou na světě, na které je srp a kladivo. Každoroční oslavy nezávislosti doprovází přehlídka ruských vojáků s vozy ze sovětské éry. Nezávislost vyhlásilo Podněstří už před třiceti lety, přesto ale oficiálně neexistuje. Neuznává ho totiž žádný stát včetně Ruska, které při jeho vzniku asistovalo.

Moldavský parlament schválil složení a program nové vlády. V jejím čele stojí Ion Chicu, bývalý ministr financí a poradce proruského prezidenta Igora Dodona. Pro nový kabinet hlasovalo 62 z celkových 101 poslanců, podpořili ho zástupci socialistů a Demokratické strany (PDM). Zemí od únorových voleb zmítá politický chaos, nějakou dobu proti sobě dokonce stáli dva prezidenti a dvě vlády.