Petr Šonka strana 2 z 2

Vakcína proti nemoci covid-19 bude zřejmě vůbec nejrychleji vyvinutou vakcínou v historii lidstva. Od jejího zavedení si mnozí slibují návrat do života před pandemií. V souvislosti s očkováním se ale objevují i různé dezinformace. Ty nejčastější v pořadu Devadesátka rozebrali ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), vakcinolog a epidemiolog Roman Chlíbek a virolog Ivan Hirsch.

O podrobnostech plošného testování na koronavirus by se mělo rozhodnout v nejbližších dnech, je ale možné, že testovat se bude později, připustil náměstek ministra zdravotnictví Aleksi Šedo. „Jsme teď v situaci, která je epidemiologicky paradoxně dost nepříznivá,“ vysvětlil v Otázkách Václava Moravce. Podle jeho slov také není příliš pravděpodobné, že by se stát vydal slovenskou cestou a chtěl testovat téměř každého obyvatele.

Ministerstvo zdravotnictví chystá plošné testování obyvatel na koronavirus. Resort už jednal se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a v pondělí odpoledne se kvůli tomu sejde ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) s praktickými lékaři. Šéf resortu chce zajistit testovací sady pro 10 milionů lidí, jejich cena by se tak mohla vyšplhat až na 3,5 miliardy korun. Plošně by se mohlo začít testovat už za dva týdny.

Roman Prymula (za ANO) nastupuje do vedení ministerstva zdravotnictví v okamžiku, kdy je Česko v žebříčku nárůstu nákaz koronavirem po Španělsku druhým nejhorším státem v Evropě. Zastavit tento negativní trend chce omezením otevírací doby restaurací a barů nebo snížení počtu návštěvníků veřejných akcí. Zda tato opatření pomohou a jestli se české zdravotnictví dokáže postarat o větší počet pacientů s těžkým průběhem covidu-19, zhodnotili lékaři, epidemiologové a odborníci na zdravotnictví v Událostech, komentářích.

V Česku už začala druhá vlna koronavirové epidemie. Za 14 dnů až tři týdny může být stejně vysoký počet hospitalizovaných jako na jaře. V Otázkách Václava Moravce to uvedl vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula.

Povinné nošení roušek vůbec nemělo být rušeno, tvrdí zdravotnický expert opoziční ODS a někdejší primátor hlavního města Bohuslav Svoboda. Ohlášený návrat roušek od prvního září proto považuje za opožděný. Zakrývání úst a nosu je podle něj jediné efektivní preventivní opatření, které je dispozici. Kromě toho dodává lidem potřebné vědomí rizika. „V okamžiku, kdy jsme roušky zrušili, je všichni odhodili a chovali se, jako kdyby tady žádné nebezpečí nebylo,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.

České nemocnice se vracejí ke standardnímu provozu. Zatímco od poloviny března prováděly většinou jen akutní zákroky, teď už znovu zvou lidi k běžným operacím a zákrokům. Zprovozňují se také ambulance, ve kterých je ale velmi náročné zachovat přísná hygienická pravidla a omezit setkávání pacientů. O tématu v Událostech, komentářích mluvil ředitel pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) David Feltl, podle kterého by pandemie české zdravotnictví natrvalo ovlivnit neměla. Druhým hostem byl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Roušky pro praktické lékaře se pokusí ministerstvo zdravotnictví zajistit. Podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) jedná s dodavateli, mohly by být k dispozici v řádu týdnů, oznámil na tiskové konferenci. Praktičtí lékaři dopoledne na svém pražském sněmu vyjádřili obavu z toho, že nebudou mít ochranných prostředků dostatek, když na trhu nyní nejsou. Lékaři bez roušek by se mohli stát přenašeči.

I racionální člověk může panikařit, pokud nemá dostatek ucelených informací. V pořadu Události, komentáře na to v souvislosti s novým koronavirem upozornil primář psychologického oddělení Vojenské nemocnice Brno Jiří Brančík. Vláda by proto podle něj měla především pečlivě informovat občany, jaké nebezpečí hrozí a jaké jsou možné postupy v případě šíření nemoci.

Výhrady k elektronickým neschopenkám i spokojenost s jejich spuštěním vyjadřují poslanci sociálního výboru sněmovny, kteří hodnotili první měsíc fungování systému. Ministerstvo práce projekt chválí, někteří praktičtí lékaři ale zůstávají kritičtí.

První statistiky ministerstva práce a sociálních věcí ukazují, že nemocných po zrušení karenční doby přibylo. Že lidé začali neschopenky zneužívat, ale resort i někteří politici odmítají. Poukazují na to, že tento doklad musí vystavit lékař. Kritici namítají, že nemocných přibylo zhruba tolik, o kolik po zavedení karenční doby počet nemocných klesl. Náhrada mzdy, kterou od začátku července lidé první tři dny nemoci opět dostávají, je navíc podle nich příliš štědrá.

Lékaři chtějí úhradu za vydání e-neschopenky. Na středečním jednání je v tom podpořil poslanecký výbor pro zdravotnictví. Ministerstva práce i zdravotnictví ale úkon platit odmítají, podle obou ministrů je to povinnost toho druhého. Systém se bude používat od ledna příštího roku.