Petice strana 5 z 5

Starostové a zástupci obcí a měst ležících podél dálnice D56 mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem v Žabni symbolicky blokovali dopravu na souběžné silnici. Chtěli tak upozornit na situaci, kdy spousta řidičů zpoplatněnou dálnici objíždí přes okolní obce, což tam zhoršuje bezpečnost obyvatel, znečišťuje ovzduší a zvyšuje hluk.

Se jmenováním Jana Blatného (za ANO) ministrem zdravotnictví souhlasí většina lidí dotázaných na konci října v průzkumu, který provedla agentura STEM/MARK pro Českou televizi. Necelých 60 procent schvaluje i to, že tentýž post opustil Roman Prymula. Ten se ale stále těší mezi vládními politiky vysoké důvěře, více lidí důvěřuje už jen vicepremiérovi Janu Hamáčkovi (ČSSD). Největší míře nedůvěry čelí z vlády premiér Andrej Babiš (ANO).

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) potvrdil, že v minulosti podepsal petici Milionu chvilek pro demokracii za odstoupení premiéra Andreje Babiše (ANO). Do jeho vlády nyní vstoupil, protože pro něj bylo důležitější, že může pomoci v boji proti epidemii koronaviru, vysvětluje.

Už pět tisíc lidí podepsalo petici za zrušení dálničního poplatku mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem. Řada řidičů není ochotná za dálnici platit, a cestu si tak krátí přes okolní obce, kde je pak neúměrná dopravní zátěž.

Záchranářka Veronika Brožová, jejíž otevřený dopis vedl až k podání trestního oznámení ze strany kraje, je podle hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) obětí zákulisních půtek. Brožová ale s takovou interpretací nesouhlasí, do politických aktivit se prý nenechá zatáhnout. Za záchranářku se postavili její kolegové, podle nichž řekla pravdu, když na nedostatek ochranných pomůcek upozornila. Hejtmanka kvůli trestnímu oznámení čelí kritice z koaliční ČSSD, z opoziční ODS i od předsedy ANO Andreje Babiše.

Tři stovky obyvatel Drahanovic se v petici postavily proti plánům Olomouckého kraje postavit v obci bydlení pro lidi s kombinovaným postižením. Podle odpůrců by se například snížila hodnota okolních nemovitostí a ohrožené by mohly být i děti. Vedení kraje už prý stavbu plánuje několik let, s odpůrci chce jednat a záměr jim vysvětlit.

Z nemoci covid-19 se v Česku vyléčila už víc než polovina nakažených. Od rána přibylo vyléčených 183 na 3999, nakažených 37 na 7878. Úmrtí je 254. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) připustil, že vláda možná bude znovu žádat o prodloužení nouzového stavu. Poslanci jednali o koronavirových zákonech, schválili prodloužení vyplácení příspěvků pro živnostníky. Do sněmovny přinesli vládě petici pendleři, ve které se staví proti systému testování na hranicích. Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze opustil první pacient léčený experimentálním lékem remdesivir.

Valentina Těreškovová byla oslavována jako hrdinka, když se v roce 1963 stala první ženou ve vesmíru. Ve svých 83 letech se ale pro některé Rusy stala nenáviděnou postavou poté, co tento týden navrhla změnu ústavy, která by prezidentu Vladimiru Putinovi umožnila zůstat u moci až do roku 2036, píše agentura Reuters.

Na zlínském sídlišti se vede spor o venčení psů v parku. Majitelům zvířat se radniční vyhláška, která jim venčení zakazuje, nelíbí a ministerstvu vnitra odeslali petici proti ní. Jiní lidé nařízení vítají. Město zákaz odůvodňuje tím, že má přispět k ochraně dětí.

Přes dvacet tisíc Nizozemců protestuje proti výstavbě letiště u Lisabonu. Podle signatářů petice ranveje ohrozí břehouše černoocasé, nizozemské národní ptáky, kteří v portugalské přírodní rezervaci zastavují na svém tahu z Afriky do Beneluxu.

Senátoři připojili své hlasy k petici, jejíž signatáři žádají, aby vláda při zavádění unijní zbraňové směrnice neomezila právo českých občanů legálně vlastnit zbraň pro vlastní obranu. Obavy více než sta tisíc lidí, kteří petici podepsali, označilo senátní plénum za důvodné. Senátoři zdůraznili, že považují český zbraňový zákon za dostatečný.

V sobotu v podvečer naposledy odjedou z brněnské Zvonařky a z dačického autobusového nádraží autobusy linky, která obě města spojuje. S nedělní změnou jízdních řádu linka zanikne. O zachování unikátní linky, která prochází územím tří krajů, přitom lidé žádali peticí, argumentovali, že linkou Dačice–Brno jezdí nejen studenti do škol, ale také senioři do brněnské nemocnice. Rozhodnutí bylo na vysočinském krajském úřadu, který linku držel při životě.

Petici s 56 602 podpisy předali v pátek zástupci České společnosti ornitologické a Českomoravské myslivecké jednoty ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi (za ČSSD). Chtějí, aby resort usiloval o šetrnější zemědělské postupy vůči krajině. Tomuto tématu se věnoval i pořad Devadesátka ČT24. V něm se zásadně neshodl přírodovědec se zástupcem zemědělců.

Radniční opozice i občanská petice kritizují stavbu domu pro seniory a lidi trpící demencí na pražských Vinohradech. Ten má vzniknout na místě tenisových kurtů u Riegrových sadů. Kritikům se nelíbí, že Praha 2 zbourá kvůli stolůžkovému domu historické sportoviště a pokácí vzrostlé stromy. Podle vedení radnice jde o jediné možné místo na Praze 2 vhodné ke stavbě podobného zařízení.

Zástupci obcí Uhelná a Václavice na Liberecku předali ministru životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO) petice se zhruba sedmi stovkami podpisů. Signatáři se staví proti rozšíření hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice. Obávají se hlavně toho, že důl by ohrozil zdroje pitné vody pro obce. Brabec už v pátek prohlásil, že s rozšířením dolu nesouhlasí. V úterý vláda informaci ministerstva životního prostředí o nesouhlasném stanovisku vzala na vědomí. Podle Lubomíra Zaorálka (ČSSD) by se celá záležitost měla řešit i v Evropské komisi.

Zastupitelé tříapůltisícového Štramberku na Novojičínsku v pondělí odmítli rozšíření vápencového lomu a postavení nové cementárny. Místní proti záměru firmy LB Cemix protestují, obávají se například zhoršení kvality životního prostředí nebo ztráty spodní vody. Podle firmy jsou jejich obavy neopodstatněné.

Okamžik je v historii vlastně fikcí, upozorňuje publicista Pavel Kosatík. Letopočty, které se děti učí ve školách nazpaměť, nás klamou. Skutečné události jsou v čase rozprostřeny do mnohem větší šíře, píše v knize České okamžiky. Platí to i pro 17. listopad. Přelomová studentská demonstrace, která spustila řetězec dalších událostí, nespadla z nebe, ale předcházely jí jiné akce, které naznačovaly blížící se změny. S mírnou nadsázkou lze napsat, že listopad začal už v lednu, jak ukazuje výběr událostí roku 1989.

Společnost Zásobování teplem Vsetín zastavila přípravu stavby spalovny, kterou chtěla umístit do vsetínské lokality Ohrada. Radní totiž nesouhlasí s jejím umístěním v tomto místě. Proti spalovně protestovali také místní obyvatelé, petici podepsalo pět tisíc lidí.

Téměř 18 tisíc lidí podepsalo petici za zachování prostoru u bývalého Stalinova pomníku a jeho okolí. ČT to potvrdil zástupce petičního výboru Jiří Herman, který v úterý dokumenty předal pražskému magistrátu. Iniciátoři petice chtějí zamezit tomu, aby na místě vznikla jakákoliv stálá instituce.

Právo bránit se legálně drženou zbraní chce do ústavního pořádku zakotvit skupina senátorů. Zákonodárci horní komory připravili novelu, která má mimo jiné reagovat na snahu Evropské unie držení zbraní regulovat, a doplnila by Listinu základních práv a svobod. Senátorská iniciativa vychází z petice, kterou podepsalo přes sto tisíc lidí.

Před 30 lety byl pražský Palác kultury plný lidových milicionářů a příslušníků SNB. V projevech zaznívala ostrá kritika signatářů petice Několik vět, komunisté navíc spustili propagandu, ve které chartisty a další opoziční skupiny označovali za teroristy i fašisty.

Některé radnice začínají být zdrženlivé při pronajímání svých pozemků cirkusům s živými zvířaty. Reagují tak na petice nebo výsledky internetových anket, ze kterých vyplývá, že se část veřejnosti staví kriticky k cirkusovým drezurám a podmínkám, ve kterých zvířata žijí. Cirkusy ale pohrozily místním samosprávám, že se obrátí na soudy.

Stavební úřad městské části Brno-sever zahájil územní řízení, jehož součástí je demolice jedné z budov věznice na Cejlu. Na místě, kde trpěly a umíraly oběti nacismu i komunismu, by mělo v budoucnu vyrůst kreativní centrum. Proti záměru se ale postavili historici i památkáři z Česka i zahraničí. Během dvou dnů podepsaly petici desítky lidí.

První polovina roku 1989 v Československu se nesla ve znamení sílící aktivity opozice, která postupně pronikala i mimo oblast disentu. Jednou z klíčových událostí té doby byl vznik petice, pod kterou se masově podepisovali představitelé kultury i dělníci. Text Několika vět byl poprvé zveřejněn 22. června v tehdy ilegálních Lidových novinách. Přesně o týden později manifest zazněl na rozhlasové stanici Svobodná Evropa. Petici pak postupně podepsalo na 40 tisíc lidí.