Oděská oblast strana 3 z 3

Ukrajinou hýbe aféra kolem bývalého šéfa mobilizace pro Oděskou oblast Jevhena Borisova. Podle vyšetřovatelů bral úplatky za udělování výjimek mužům, kteří nechtěli do boje proti ruským okupantům. Jeho příbuzní si přitom náhle pořídili luxusní auta a nemovitost ve Španělsku. O případu informoval britský Telegraph. Kyjev se obtížně snaží nahradit tisíce padlých vojáků, do boje tak často míří i nedávno propuštění zajatci nebo lidé bez řádného výcviku. Náboráři oslovují civilisty i na ulicích. Skandál vyvolal rozkaz k odvodu pro Ukrajince bez rukou, na něhož se měla vztahovat automatická výjimka. Bojovat proti Rusům nakonec nemusel.

Ukrajinské síly za uplynulé dva týdny osvobodily osm obcí včetně vesnice Pjatychatky, uvedla v pondělí náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Citovala ji agentura Reuters. O získání Pjatychatek ukrajinskými vojáky o víkendu informoval šéf ruské okupační správy v Záporožské oblasti, Moskva ovšem uvedla, že se útok podařilo odrazit. Jihoukrajinská Oděská oblast a západoruská Bělgorodská oblast rovněž v průběhu pondělí hlásily útoky a ostřelování, na ruské straně je podle šéfa Bělgorodské oblasti nejméně sedm zraněných. Analytici amerického Institutu pro studium války (ISW) mají za to, že ukrajinská strana nyní může dočasně protiofenzivu přerušit, aby přehodnotila strategii.

Část ropné rafinerie v Krasnodarském kraji na jihu Ruska zachvátil požár poté, co ji zasáhl dron, uvedla ve čtvrtek agentura TASS s odvoláním na záchranáře. Další incident se odehrál v ropném závodě Novošachtinsku v Rostovském kraji na jihozápadě Ruska, kde podle agentury explodoval bezpilotní letoun. Zprávy o útocích bezpilotních letounů na různé ruské cíle přicházely i v minulých dnech. Nálety ve čtvrtek hlásí také Ukrajina, Rusko vyslalo drony na Kyjev a Oděskou oblast. Většinu z nich protiletecká obrana zlikvidovala.

Ukrajinská města a energetická infrastruktura se v noci na čtvrtek staly terčem nové vlny ruských vzdušných útoků, první po zhruba třech týdnech. Ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny ruské rakety zasáhly rezidenční oblast a vyžádaly si tam nejméně pět obětí, celkem v zemi zemřelo nejméně devět lidí. Druhé největší ukrajinské město Charkov bylo bez proudu a vody, ostřelování na čas přerušilo také vnější napájení Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.

Ukrajina hlásí další rozsáhlý vzdušný útok ruských sil na svou infrastrukturu. Kyjevem otřásly výbuchy, exploze byly hlášeny i z jiných míst. Některá města se podle úřadů ocitla bez elektřiny. Úder poškodil devět energetických zařízení, řekl podle agentury Reuters ministr energetiky Herman Haluščenko. Nejméně dva lidé zahynuli při zásahu obytné budovy v Krivém Rihu, třetí v Chersonu, většinou ale ruské údery cílily na kritickou civilní infrastrukturu. Bez proudu je Charkov a další velká města přerušila provoz hromadné dopravy – včetně kyjevského metra.

Rusko podniklo další rozsáhlé vzdušné údery na Ukrajinu, které si podle ministra vnitra Denyse Monastyrského vyžádaly deset lidských životů. Dalších 36 lidí bylo zraněno. Explozi hlásí i Kyjev, podle starosty Vitalije Klička byla zasažena infrastruktura a město zůstalo bez vody. Celá Kyjevská oblast je po útocích bez proudu. Ruské útoky v ukrajinské metropoli podle úřadů zasáhly obytnou budovu, zemřeli nejméně tři lidé a devět dalších je zraněných. Problémy hlásí rovněž dvě ukrajinské atomové elektrárny. Kyjev žádá kvůli úderům o naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Gruzie byla vždy lídrem mezi východoevropskými zeměmi,“ prohlásil v červnu „bez přehánění“ premiér země Irakli Garibašvili. Tbilisi splnilo domácí úkoly ohledně přistoupení k Evropské unii a nyní je na tahu Brusel, dodal s odkazem na očekávané rozhodnutí o udělení kandidátského statusu. Unie to ale viděla jinak a Tbilisi se muselo spokojit jen s tím, že sedmadvacítka uznala jeho evropskou perspektivu. Gruzie sice dříve platila mezi zájemci o členství v EU za tahouna reforem, od nich se ale odklonila směrem ke zneužívání moci a systémové politické korupci.

Pod povrchem letní letargie panuje v zapadlém zemědělském koutu válečné Ukrajiny – u hranic s Podněstřím – napětí. Za hraničním plotem má Rusko už ze sovětských dob několik plně obsazených vojenských základen. Od začátku války z Moskvy opakovaně zazněla hrozba otevřít třetí frontu právě odsud.

U Hadího ostrova v Černém moři se potopil ruský remorkér, který v pátek zasáhly raketami ukrajinské síly, řekl guvernér Oděské oblasti Maksym Marčenko. Rusko se dále soustředí na dobytí Severodoněcka a podle Institutu pro studium války má těžké ztráty. Invazní vojska se také znovu snaží postupovat jižně od Izjumu, reportuje britská rozvědka. Ruské rakety zasáhly ropnou rafinerii v Kremenčuku.

Ruské síly s podporou dělostřelectva zaútočily na centrum Severodoněcka a vytlačily z něj ukrajinské jednotky, uvedl ukrajinský generální štáb. Hlava Luhanské oblasti Sehij Hajdaj oznámil, že jsou zničeny všechny mosty vedoucí do města. Ukrajinci, kterým se po násilné deportaci podařilo uprchnout z Ruska, popsali britskému listu The Guardian dění ve filtračních táborech. Podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu zvýšilo napětí mezi devíti světovými jadernými státy a poprvé od studené války hrozí navýšení jaderného arzenálu.

Ruská armáda dál shromažďuje jednotky za hranicemi východní Ukrajiny a ostřeluje civilní cíle v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti. Boje pokračují i v Mariupolu. Dalším terčem ruských útoků se pravděpodobně stanou města Kramatorsk a Kosťantynivka, uvedlo britské ministerstvo obrany, které zároveň varovalo, že se Rusové vrací ke své tradiční vojenské doktríně. Ruské ministerstvo obrany přiznalo potopení vlajkové lodi své Černomořské flotily, křižníku Moskva. Podle ruské strany bylo při vzdušném útoku ukrajinských sil v příhraniční vesnici v Brjanské oblast zraněno sedm lidí, k útoku údajně došlo i v ruské Belgorodské oblasti.