Ochrana přírody strana 4 z 5

Na státním zámku v Opočně byl ve středu zahájen 54. ročník Národního sokolnické setkání. Jde o mezinárodní setkání určené i pro širokou veřejnost. Ranní nástupy a večerní výřady jsou vždy hojně navštěvovány nejen občany Opočna. Zájemci mohou fandit při Mistrovství sokolovitých dravců ve stoupavém letu, zažít ukázky výcviku dravců, nebo se zúčastnit doprovodných akcí. Sami sokolníci o sobě říkají „Nelovíme pro kořist, ale pro všechno to krásné při lovu“. Zájemci mohou na zámku zhlédnout prastarou techniku lovu za pomocí ptáků do 10. října.

Americké úřady oficiálně prohlásily za vyhynulé 23 druhů zvířat a rostlin, mezi nimi například datla knížecího. Ptáka dříve považovaného za jeden ze symbolů severoamerické přírody vědci spatřili naposledy v roce 1944. Administrativa prezidenta Joea Bidena rovněž oznámila, že znovu začne stíhat soukromé firmy, které nepodnikají dostatečné kroky k ochraně divokých ptáků.

V souvislosti s nelegálním lovem chráněných zvířat na území České republiky obvinila policie dvanáct lidí. Na tiskové konferenci Generálního ředitelství cel to řekl vedoucí oddělení koordinace celních podvodů Pavel Kuchynka. Podle vyšetřovatelů skupina organizovala pro zájemce ze Slovenska lov nelegálně dovezených tygrů. Plánovaný lov se ale neuskutečnil, protože dodavatel se rozhodl tygry vyvézt legálně. Případ se týká také lovu chráněných rysů.

Od začátku roku do konce prázdnin přišli celníci na pražském Letišti Václava Havla na 37 pokusů přivézt do Česka nepovolené suvenýry. Nejčastěji se jednalo o léčebné přípravky, korály nebo motýly, našla se ale i kostra leguána, sušený mořský koník nebo kůže kozorožce. Naopak z Česka do Spojených arabských emirátů se cestující pokusili vyvézt čtyři dravé ptáky. Česká televize to zjistila od Celního úřadu Praha Ruzyně. Zabavených suvenýrů i udělených pokut bylo letos méně než loni i v posledním roce před pandemií.

Ochránci přírody zachraňují z rybníka v Nasavrkách na Chrudimsku tisíce vzácných škeblí. Rybník patří městu, které ho vypustilo a vylovilo z něj ryby. Chránění měkkýši ale v bahně zůstali a hrozí jim úhyn. Případ řeší Česká inspekce životního prostředí, která k vypuštění vody udělila povolení.

Ani sucho neohrozilo ryby, které milují výhradně čistou a dobře okysličenou vodu. Překvapilo to ochránce přírody ve Žďárských vrších. Ohrožené střevle potoční, které na některých místech objevili, považovali za vyhynulé. Jak je možné, že v regionu tyto drobné rybky přežily, odborníci netuší.

Na okrajích hnědouhelného Dolu ČSA na Mostecku vědci objevili vzácné druhy hmyzu i ptáků. Zjištění je to tak významné, že kvůli němu těžaři zastavili rekultivační práce. Podle plánů se tam měly vysázet stromy a založit nové lesy, teď ale biologové a ekologové požadují, aby okolo dolu vzniklo unikátní bezzásahové území.

Na vrcholy Beskyd míří stále více turistů. Výrazně jich přibylo s covidovou epidemií. Lidé ale stále častěji porušují různá pravidla. Parkují mimo vyznačená místa a odhazují odpadky. Narůstající množství návštěvníků ohrožuje chráněnou přírodu, naopak poskytovatelům ubytování vyhovuje. Problémy mají i v Jeseníkách.

O zařazení jedné z nejcennějších částí Jizerskohorských bučin na seznam UNESCO rozhodl ve středu Výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. Jde o první tuzemskou přírodní lokalitu na tomto seznamu. Bučiny jsou také první českou oblastí označenou jako součást dědictví celého lidstva.

Ochránci přírody kritizují výjimky Chráněné krajinné oblasti Jeseníky vydané v souvislosti se zásahem proti kůrovci. Rozhodnutí správy území umožňuje kácení kůrovcem napadených stromů i v nejcennějších lokalitách národních přírodních rezervací. Správa ale tvrdí, že na zájmy ochrany přírody myslela.

Ostravská zoo ve středu představila novou expozici pro kondory a další jihoamerické ptáky nazvanou La Pampa. Jde o největší průchozí voliéru v zahradě a byla pojmenovaná po provincii v centrální Argentině. Voliéra je součástí chovatelsko-expozičního zařízení Jižní Amerika, které vzniklo úpravou expozice malých šelem, řekl ředitel zoo Jiří Novák.

Biolog Marco Wagemann se dlouhodobě zabývá ochranou malých zvířat v místech, kde dochází ke změně prostředí po zásahu člověkem. Jeho agentura na ochranu přírody cílí na jednotlivé lokality, ve kterých má vzniknout nová výstavba. V těchto oblastech organizuje odchyt a přesun zvířat do nových lokalit. Zachraňoval je i na budoucím staveništi u města Landau. Základem jeho práce je trpělivost a čekání. Často o úspěchu rozhoduje malý pohyb nebo zvuk. Vzhledem k absenci speciálního vybavení pro odchyt si biolog vyrábí tyto pomůcky sám. Pracuje tak se speciálními žabími sítěmi, udičkami na plazy a nitkovými lasy na odchyt ještěrek.

Strážci šumavského národního parku  vyrazili na společné hlídky s policií. V celé oblasti totiž přibývá přestupků. Šumava je stejně jako vloni plná turistů. Služby s policisty jsou hlavně preventivní. Zabránit mají nejen porušování návštěvního řádu, ale také napadení strážců. I takové případy teď vedení parku řeší.

Na řece Temži poblíž Londýna začalo sčítání labutí královny Alžběty II. Tým v čele s královniným značkovačem labutí Davidem Barberem se jako každý rok pokusí co nejvíce vodních ptáků odchytnout, registrovat a prohlédnout, aby je následně opět pustil na svobodu. Tradice sahá až do daleké historie. První zprávy o kroužkování vodních ptáků se vyskytují již ve 12. století, kdy byl tento zvyk spojován především s gastronomií. Labutě patřily mezi vybrané pochoutky. Alžběta II. má právní nárok na každou neokroužkovanou labuť plující ve veřejných vodách, ale tohoto práva nevyužívá. Smyslem moderního kroužkování je především ochrana a zjištování stavu ptactva, měření a odchyt nebo ošetření poraněných labutí.

Mexická vláda oficiálně upustila od politiky udržování zóny bez rybolovu v místech, kde žije poslední asi desítka kriticky ohrožených sviňuch kalifornských. Podle ochránců přírody to znamená, že vzdala snahu o jejich záchranu.

Kvůli vysokému napětí uhyne každý rok v Česku až 300 tisíc ptáků. Energetici se proto ve spolupráci s ochránci přírody snaží dráty elektrického vedení zabezpečit. Tam, kde to nejde, je přesouvají do země. Jedním z takových míst se má stát i lokalita bývalého lomu v Mikulově na Břeclavsku.

Správa národního parku České Švýcarsko si dala za cíl spolu s vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) spočítat všechna auta, která do parku a blízké chráněné oblasti vjela a zaparkovala tam. Průzkum měl také zachytit, kde auta skutečně parkovala, kolik z nich bylo na oficiálních místech a kolik třeba na okraji lesa. Kapacita parkovišť je v oblasti dlouhodobě nedostačující a data by měla vést ke zlepšení situace.

Skupina dobrovolných potápěčů, vědecké centrum pro výzkum pobřeží a thajské královské námořnictvo odstraňují „sítě duchů“. Tak nazývají námořníci i ochranáři rybářské sítě, které se utrhly z rybářských lodí a potopily se na dno. Ochranáři se zaměřili na chráněnou oblast Ko Losin, kde opuštěné sítě pokrývaly korálový útes. Sítě v podstatě korál „udusí“ a znemožní mu další rozvoj. V důsledku toho korál umírá. Ochranáři tak postupně z oblasti Thajského zálivu odstranili v uplynulých dnech téměř tři tisíce metrů čtverečních sítí.

Zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a ministerstva životního prostředí (MŽP) v úterý s polskými partnery kontrolovali stavbu rozhledny na vrcholu Králického Sněžníku. Impulsem byly protesty ekologických organizací, že se při stavbě porušují stanovené podmínky ochrany přírody. MMR požádalo polské partnery o založení pracovní skupiny, která by sledovala dodržování pravidel a úroveň turistického ruchu, uvedl v tiskové zprávě mluvčí MMR Vilém Frček. Rozhlednu staví polská strana v programu přeshraniční spolupráce.

Husté lesy mezi pískovcovými skalami v Českém Švýcarsku jsou minulostí, kůrovci tam podlehla už většina smrků.  Ačkoliv se dříve mrtvé stromy kácely, teď je lesníci nechávají v přírodě, kvůli čemuž ale správci národního parku museli uzavřít několik turistických tras. Suché stromy by totiž mohly být pro návštěvníky nebezpečné.

Na dvě černé stavby na Červenohorském sedle upozornilo Hnutí Duha. Obě slouží jako restaurace a bar u sjezdovky. Původně dostaly výjimku od správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO), ta je ale v jednom případě jedenáct let propadlá, v druhém resort stavbu bez povolení rozšířil. Obě budovy teď posuzuje stavební úřad v Šumperku, v krajním případě provozovatelům hrozí jejich odstranění.

Na Sněžce a v Obřím sedle u bývalé Obří boudy u Slezského domu jsou od pátku ochranné sítě. Mají zamezit návštěvníkům v pohybu mimo vyznačené plochy a tedy devastaci přírody, řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Správa KRNAP ve spolupráci s polskými kolegy instalovala zábrany na obou místech už na loňskou hlavní turistickou sezonu, která připadá na červenec a srpen.

Mládě slona afrického, které se ve zlínské zoologické zahradě narodilo v neděli, uvidí návštěvníci poprvé zblízka o víkendu. Jde o samečka, je to první mládě slona afrického narozené v Česku. Po narození mláděte v neděli ráno pracovníci zahrady pavilon i okolí venkovního výběhu uzavřeli, chtěli slonicím a mláděti dopřát maximální klid. „Budeme chování slonic neustále sledovat, v případě nepříznivé reakce opětovně přistoupíme k uzavření okolí kolem pavilonu a výběhu slonů,“ řekl v pátek ředitel zahrady Roman Horský.

Na několika místech hlavního města Velké Británie Londýna se objevily „pochodující“ skupinky dřevěných slonů v životní velikosti. Výstava je součástí charitativní akce, která poukazuje na ochranu slonů ve volné přírodě a spolužití člověka vedle těchto zvířat. S iniciativou nazvanou „CoExistence“ přišla organizace Elephant Family, která se od roku 2002 touto činností intenzivně zabývá. Během téměř dvacetileté existence má za sebou přes 170 úspěšných projektů. Organizace je dlouhodobě podporována britskou královskou rodinou, a tak se jedna ze sloních skupin objevila i přímo před Buckinghamským palácem. Sloni byli ručně vyrobeni komunitami lidí v jihoindickém státě Tamilnádu. Ty žijí v těsné blízkosti těchto velkých savců.