Nigérie strana 4 z 5

V neděli odpoledne začne v Izraeli platit třetí plošná uzávěra, která má zamezit nárůstu případů covidu-19. Nigérie ohlásila novou mutaci koronaviru, která je jiná, než je ta zjištěná v Británii a Jihoafrické republice. V Německu dále rostou počty nakažených, nejhorší situace je v sousedním Sasku. Francie poslala do britského Doveru testy na koronavirus, aby pomohla s odblokováním hranice, kde uvázli i Češi. Nizozemsko začíná při příletu ze zemí EU požadovat negativní test. Francouzský prezident už je bez příznaků nemoci covid-19 a může ukončit karanténu. Srbsko, Mexiko a Chile začínají ve čtvrtek očkovat proti koronaviru, naopak Brazílie zatím vakcínu neschválila.

Nigerijské úřady oznámily, že přes tři stovky unesených školáků byly předány vládním složkám. Další studenti zůstávají v rukou islamistů. Teroristická skupina Boko Haram, která se k únosu přihlásila, předtím zveřejnila video desítek hochů, o kterých tvrdí, že jsou právě ze severonigerijské školy. Dítě s obličejem pokrytým prachem a se škrábanci na záznamu tvrdí, že je jedním z 520 unesených školáků, píše AFP.

Po útoku ozbrojených mužů na internátní státní střední školu na severozápadě Nigérie se pohřešují stovky studentů. Útočníci se samopaly v pátek pozdě večer místního času přepadli školu ve městě Kankara ve státě Katsina. Zhruba polovina z 800 žáků se pohřešuje, informují agentury. Po pohřešovaných studentech pátrá policie, armáda i letectvo.

Prozaička Chimamanda Ngozi Adichieová se ve svém psaní vrací opakovaně do rodné Nigérie. Výjimkou nebyla už její prvotina Purpurový ibišek, kterou 26. listopadu vydává nakladatelství Host v českém překladu. Slibuje silný román o emočních bouřích dospívání, pevných rodinných poutech a svobodě. Ukázku z knihy nabízíme v tomto článku.

Pokud lidé nezačnou účinně reagovat na klimatickou změnu, mohou průměrné teploty v západní Africe do konce století odpovídat současným hodnotám z nejteplejších dní. Model zveřejněný ve studii, kterou otiskl internetový odborný časopis Climatic Change, počítá s tím, že za 80 let mohou květnové teploty v této části světa dosahovat 50 stupňů Celsia.

V hlavním městě Abuji i na desítkách dalších míst Nigérie stávkují proti policejní brutalitě tisíce demonstrantů. Střety s policií trvají přes deset dní a vyžádaly si minimálně patnáct životů. Nigerijská vláda v úterý reagovala na zvyšující se vlnu násilí povoláním speciálních jednotek, které ale k uklidnění situace výrazně nepřispěly. Situace v zemi se aktuálně ještě zkomplikovala uprchnutím dvou tisíc trestanců. Na některých místech byl proto vyhlášen zákaz vycházení. Nigerijci požadují sestavení nezávislé skupiny, která policejní násilí vyšetří, a žádají také propuštění lidí zatčených při demonstracích minulý týden.

Letošní Nobelovu cenu za mír získal Světový potravinový program (WFP) za své úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech. Oznámil to v pátek norský Nobelův výbor. Uvedl, že pandemie nemoci covid-19 zhoršila situaci milionů lidí po celém světě, kteří čelí hladu.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) byla založena 14. září 1960 na konferenci v Bagdádu a už desítky let hraje klíčovou roli na ropném trhu, přestože v posledních rocích sužují kartel rozpory a jeho vliv střídavě upadá, upozorňují někteří analytici zejména v souvislosti s břidlicovou revolucí v USA. V posledních měsících navíc cenu ropy rapidně poslala dolů také pandemie koronaviru a hrozí, že by se situace teď mohla opakovat, pokud přijde její druhá vlna.

Dětská obrna je choroba, která nejčastěji postihuje děti ve věku do pěti let – mnohdy vede k nenávratné paralýze a někdy i k úmrtí. Proti virem způsobené nemoci neexistuje žádná účinná léčba, ale nemoc dokáže zastavit a porazit očkování. Rozsáhlá očkovací kampaň v Nigérii, která byla poslední africkou zemí s obrnou, skončila. Celá Afrika je tedy nyní bez dětské obrny, nemoc přežívá už jen v Afghánistánu a Pákistánu.

Delegace Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) se o víkendu dohodla se zástupci vojenské junty v Mali na některých aspektech dalšího směřování země po armádním převratu z minulého týdne. Obě strany to oznámily po nedělních jednáních, přičemž podle agentury Reuters doplnily, že u vícero otázek zatím shoda nepanuje. Podle zdrojů agentury AFP navrhla junta tříleté přechodné období s představitelem ozbrojených sil v čele země.

Ve druhé polovině století ubude na světě obyvatel a v roce 2100 by na planetě mělo žít kolem 8,8 miliardy lidí. Uvádí se to ve studii Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME). Takový závěr se nicméně neshoduje s prognózami OSN, podle nichž by v té době mělo být na Zemi o dvě miliardy lidí více.

Nejméně 59 lidí přišlo o život při útoku, který je připisován džihádistům, v severovýchodní Nigérii. Incident se odehrál v úterý odpoledne, kdy ozbrojenci vypálili odlehlou vesnici Gubio ve státě Borno. Podle místních médií to mohla být odveta, ke které se ale dosud nikdo nepřihlásil, informoval zpravodajský web BBC.

V noci na čtvrtek zasáhly rakety nemocnici v libyjském Tripolisu. Vláda uznávaná OSN sídlící v metropoli z útoku viní síly generála Haftara. Ten se už rok neúspěšně snaží hlavní město dobýt. Dlouholetý konflikt rozdmýchává vojenská podpora ze zahraničí. Zejména z Turecka na jedné straně a z Egypta a Spojených arabských emirátů na druhé.

Vedení teroristické skupiny Islámský stát (IS) přiznalo spory a boje s konkurenční al-Káidou působící v západní části africké oblasti Sahel, která se nachází jižně od Sahary. Boje se odehrávají hlavně v Mali a Burkině Faso. IS tvrdí, že jako první útoky zahájila skupina Džamáat nusrat al-islám val muslimín (JNIM –⁠ Skupina podporující islám a muslimy) napojená na al-Káidu, která také začala v obou zemích s rozsáhlým náborem nových členů. O konkurenčním boji mezi radikály v Sahelu informuje zpravodajský server BBC.

Změnu klimatu lidstvo pocítí výrazněji a dříve, než se doposud předpokládalo. Tvrdí to nová studie, kterou publikoval prestižní časopis Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS). Podle ní každé oteplení o jeden stupeň Celsia donutí miliardu lidí, aby se přizpůsobila nesnesitelnému horku či se přestěhovala do chladnějších oblastí.

Extremistická organizace Boko Haram napojená na takzvaný Islámský stát povraždila 92 vojáků Čadu. K útoku došlo na ostrově uprostřed Čadského jezera. V oblasti, kde se střetávají hranice čtyř států, deset milionů lidí sužuje hladomor a nemoci. Nájezdy ozbrojenců humanitární krizi ještě prohlubují a uprchlické tábory v okolí plní statisíce nových utečenců.

Velká exploze otřásla vládní čtvrtí Abule Ado v nigerijském Lagosu během nedělního odpoledne. Výbuch zničil přes padesát budov, ztráty jsou i na životech. Během exploze zahynulo patnáct osob, těžce zraněno pak bylo přes šedesát lidí, převážně studentů. Záchranáři stále pokračují s hledáním pohřešovaných pod troskami zřícených domů. Policie začala s vyšetřováním. Není úplně jasné, co bylo příčinou, ale pátrání směřuje k opravám plynovodu, který procházel rozsáhlou rekonstrukcí.

Světová zdravotní organizace (WHO) zvýšila globální riziko kvůli šířícímu se koronaviru na „velmi vysoké“. Úřady v Litvě, na Novém Zélandu, v Bělorusku, na Islandu, v Nigérii a Mexiku potvrdily první případy. Jedna z japonských prefektur vyhlásila stav nouze, lidé tam nemají o víkendu vycházet z domu. Itálie hlásí už 21 obětí a Švýcarsko kvůli koronaviru zakázalo všechny akce, kterých by se mělo účastnit víc než tisíc lidí. Německo ruší obří cestovní veletrh v Berlíně.

České ministerstvo obrany navrhuje poslat šedesát vojáků do protiteroristických misí v Mali, Nigeru a Čadu. Návrh je v meziresortním připomínkovém řízení a musí jej schválit vláda a obě komory parlamentu. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) by účast českých vojáků v těchto misích, které by pravděpodobně zahrnovaly i bojové situace, byla přínosem jak z bezpečnostního, tak i diplomatického hlediska.

Papež František v tradičním vánočním poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k ukončení konfliktů zejména v zemích Blízkého východu. Zmínil Sýrii, Irák, Jemen, Libanon, Svatou zemi, ale i některé africké státy. Připomněl také humanitární krizi ve Venezuele či nedořešený konflikt na Ukrajině a jako mnohokrát předtím se stavěl na obranu uprchlíků.

Při úterním útoku ozbrojenců na armádní pozici na západě Nigeru přišlo o život 71 vojáků. Předchozí zprávy agentur večer potvrdilo nigerské ministerstvo obrany. Podle něj bylo také při útoku 12 vojáků zraněno a několik dalších se pohřešuje. Jde o nejtěžší ztráty nigerských ozbrojených sil za poslední roky. Jak velká byla skupina útočníků a jaké měla cíle, zatím není jasné. K útoku na stejném místě se už jednou přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS).

Příběh dvou Nigerijců, který 3. prosince přinesl bosenský server Žurnal, byl zřejmě složitější, než se zdálo. Muži tehdy řekli, že přijeli do Chorvatska na turnaj ve stolním tenise a po něm si vyrazili do města bez dokladů, které zapomněli v hotelu. Zastavila je prý policie, která je násilím donutila přejít hranici do Bosny a Hercegoviny a tamního uprchlického tábora. Nyní chorvatské úřady říkají, že muži od počátku plánovali v Evropě zůstat a pingpong ani neuměli.

Dva studenti z Nigérie zamířili v listopadu do Chorvatska, aby se zúčastnili mezinárodního univerzitního turnaje ve stolním tenisu. Den před odletem zpátky domů je na ulici v Záhřebu zadržela policie. Pasy si mladíci nechali v hotelu v kufru a policisté usoudili, že polapili migranty. Aniž by případ dostatečně vyšetřili, odvezli je přes hranice do Bosny, kde je umístili do uprchlického tábora. Přestože organizátoři turnaje potvrdili jejich identitu i platnost víz, oba tam stále jsou. A víza jim brzy vyprší.

Šéf Kremlu Vladimir Putin uspořádal v Soči první rusko-africký summit, na který se do černomořského letoviska sjelo 43 afrických státníků. Dvoudenní konference, které spolu s Putinem předsedá egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, má potvrdit ruské ambice na africkém kontinentu a vytvořit předpoklady pro budoucí růst vzájemného obchodu.