Nigérie strana 3 z 5

Druhý nejlidnatější kontinent světa – Afrika – těžce zápasí s pandemií covidu. Řada tamních zemí ale nemá takové finanční prostředky, konexe a vliv jako bohatý Západ. Jedinou možnost proto vidí ve spolupráci s Ruskem nebo s Čínou, od kterých nakupují či odebírají vakcíny, jako jsou Sputnik V, CoronaVac od Sinovacu či Sinopharm. Otázky jejich účinnosti a testování se v řadě zemí neřeší. Stejně tak ani těsnější sbližování s dodavatelskými zeměmi, které tento obchod přináší. Pomáhají tomu dlouhodobě pěstované vztahy, o které se Peking v této oblasti snaží. Autorem textu je Kateřina Procházková z projektu Sinopsis.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve vystoupení na summitu zemí skupiny G5 Sahel (Čad, Mauritánie, Niger, Burkina Faso a Mali) naléhal na zesílení boje proti skupinám islamistů napojených na teroristickou síť al-Káida a na obnovu státní moci v oblastech, odkud se vlády dříve stáhly. Macron, který se summitu západoafrických zemí zúčastnil prostřednictvím videohovoru, ocenil mimo jiné i české zapojení do protiteroristické operace na západě Afriky.

Novou generální ředitelkou Světové obchodní organizace (WTO) se stala bývalá nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjová-Iwealová. Šestašedesátiletá politička označila za svou prioritu spolupráci členských zemí na řešení ekonomických a zdravotních dopadů pandemie. Funkce se ujme začátkem března. Předchozí generální ředitel WTO Robert Azevedo na konci loňského srpna odstoupil z rodinných důvodů.

Posun k takzvané zelené energii do roku 2040 připraví státy, kde se těží ropa a zemní plyn, až o třináct bilionů dolarů (až 277 bilionů korun). Uvádí to čtvrteční zpráva organizace Carbon Tracker, která si všímá finančních dopadů ekologičtějších způsobů výroby energie. Státní pokladny by v některých zemích mohly přijít minimálně o čtyřicet procent příjmů.

Už třetím rokem připadá na 24. leden Mezinárodní den vzdělávání. Zavedla jej OSN ve snaze poukázat na to, jak je vzdělání pro mírové snahy a udržitelný rozvoj ve strádajících regionech planety důležité. Přibližně pětina dětí v současnosti vyrůstá bez vzdělání. Pandemie, která v loňském roce zachvátila celý svět, v mnoha oblastech krizi ve školství ještě prohloubila. Podle UNICEF hrozí, že v řadě zemí vzniknou ztracené generace.

V neděli odpoledne začne v Izraeli platit třetí plošná uzávěra, která má zamezit nárůstu případů covidu-19. Nigérie ohlásila novou mutaci koronaviru, která je jiná, než je ta zjištěná v Británii a Jihoafrické republice. V Německu dále rostou počty nakažených, nejhorší situace je v sousedním Sasku. Francie poslala do britského Doveru testy na koronavirus, aby pomohla s odblokováním hranice, kde uvázli i Češi. Nizozemsko začíná při příletu ze zemí EU požadovat negativní test. Francouzský prezident už je bez příznaků nemoci covid-19 a může ukončit karanténu. Srbsko, Mexiko a Chile začínají ve čtvrtek očkovat proti koronaviru, naopak Brazílie zatím vakcínu neschválila.

Nigerijské úřady oznámily, že přes tři stovky unesených školáků byly předány vládním složkám. Další studenti zůstávají v rukou islamistů. Teroristická skupina Boko Haram, která se k únosu přihlásila, předtím zveřejnila video desítek hochů, o kterých tvrdí, že jsou právě ze severonigerijské školy. Dítě s obličejem pokrytým prachem a se škrábanci na záznamu tvrdí, že je jedním z 520 unesených školáků, píše AFP.

Po útoku ozbrojených mužů na internátní státní střední školu na severozápadě Nigérie se pohřešují stovky studentů. Útočníci se samopaly v pátek pozdě večer místního času přepadli školu ve městě Kankara ve státě Katsina. Zhruba polovina z 800 žáků se pohřešuje, informují agentury. Po pohřešovaných studentech pátrá policie, armáda i letectvo.

Prozaička Chimamanda Ngozi Adichieová se ve svém psaní vrací opakovaně do rodné Nigérie. Výjimkou nebyla už její prvotina Purpurový ibišek, kterou 26. listopadu vydává nakladatelství Host v českém překladu. Slibuje silný román o emočních bouřích dospívání, pevných rodinných poutech a svobodě. Ukázku z knihy nabízíme v tomto článku.

Pokud lidé nezačnou účinně reagovat na klimatickou změnu, mohou průměrné teploty v západní Africe do konce století odpovídat současným hodnotám z nejteplejších dní. Model zveřejněný ve studii, kterou otiskl internetový odborný časopis Climatic Change, počítá s tím, že za 80 let mohou květnové teploty v této části světa dosahovat 50 stupňů Celsia.

V hlavním městě Abuji i na desítkách dalších míst Nigérie stávkují proti policejní brutalitě tisíce demonstrantů. Střety s policií trvají přes deset dní a vyžádaly si minimálně patnáct životů. Nigerijská vláda v úterý reagovala na zvyšující se vlnu násilí povoláním speciálních jednotek, které ale k uklidnění situace výrazně nepřispěly. Situace v zemi se aktuálně ještě zkomplikovala uprchnutím dvou tisíc trestanců. Na některých místech byl proto vyhlášen zákaz vycházení. Nigerijci požadují sestavení nezávislé skupiny, která policejní násilí vyšetří, a žádají také propuštění lidí zatčených při demonstracích minulý týden.

Letošní Nobelovu cenu za mír získal Světový potravinový program (WFP) za své úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech. Oznámil to v pátek norský Nobelův výbor. Uvedl, že pandemie nemoci covid-19 zhoršila situaci milionů lidí po celém světě, kteří čelí hladu.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) byla založena 14. září 1960 na konferenci v Bagdádu a už desítky let hraje klíčovou roli na ropném trhu, přestože v posledních rocích sužují kartel rozpory a jeho vliv střídavě upadá, upozorňují někteří analytici zejména v souvislosti s břidlicovou revolucí v USA. V posledních měsících navíc cenu ropy rapidně poslala dolů také pandemie koronaviru a hrozí, že by se situace teď mohla opakovat, pokud přijde její druhá vlna.

Dětská obrna je choroba, která nejčastěji postihuje děti ve věku do pěti let – mnohdy vede k nenávratné paralýze a někdy i k úmrtí. Proti virem způsobené nemoci neexistuje žádná účinná léčba, ale nemoc dokáže zastavit a porazit očkování. Rozsáhlá očkovací kampaň v Nigérii, která byla poslední africkou zemí s obrnou, skončila. Celá Afrika je tedy nyní bez dětské obrny, nemoc přežívá už jen v Afghánistánu a Pákistánu.

Delegace Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) se o víkendu dohodla se zástupci vojenské junty v Mali na některých aspektech dalšího směřování země po armádním převratu z minulého týdne. Obě strany to oznámily po nedělních jednáních, přičemž podle agentury Reuters doplnily, že u vícero otázek zatím shoda nepanuje. Podle zdrojů agentury AFP navrhla junta tříleté přechodné období s představitelem ozbrojených sil v čele země.

Ve druhé polovině století ubude na světě obyvatel a v roce 2100 by na planetě mělo žít kolem 8,8 miliardy lidí. Uvádí se to ve studii Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME). Takový závěr se nicméně neshoduje s prognózami OSN, podle nichž by v té době mělo být na Zemi o dvě miliardy lidí více.

Nejméně 59 lidí přišlo o život při útoku, který je připisován džihádistům, v severovýchodní Nigérii. Incident se odehrál v úterý odpoledne, kdy ozbrojenci vypálili odlehlou vesnici Gubio ve státě Borno. Podle místních médií to mohla být odveta, ke které se ale dosud nikdo nepřihlásil, informoval zpravodajský web BBC.

V noci na čtvrtek zasáhly rakety nemocnici v libyjském Tripolisu. Vláda uznávaná OSN sídlící v metropoli z útoku viní síly generála Haftara. Ten se už rok neúspěšně snaží hlavní město dobýt. Dlouholetý konflikt rozdmýchává vojenská podpora ze zahraničí. Zejména z Turecka na jedné straně a z Egypta a Spojených arabských emirátů na druhé.

Vedení teroristické skupiny Islámský stát (IS) přiznalo spory a boje s konkurenční al-Káidou působící v západní části africké oblasti Sahel, která se nachází jižně od Sahary. Boje se odehrávají hlavně v Mali a Burkině Faso. IS tvrdí, že jako první útoky zahájila skupina Džamáat nusrat al-islám val muslimín (JNIM –⁠ Skupina podporující islám a muslimy) napojená na al-Káidu, která také začala v obou zemích s rozsáhlým náborem nových členů. O konkurenčním boji mezi radikály v Sahelu informuje zpravodajský server BBC.

Změnu klimatu lidstvo pocítí výrazněji a dříve, než se doposud předpokládalo. Tvrdí to nová studie, kterou publikoval prestižní časopis Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS). Podle ní každé oteplení o jeden stupeň Celsia donutí miliardu lidí, aby se přizpůsobila nesnesitelnému horku či se přestěhovala do chladnějších oblastí.

Extremistická organizace Boko Haram napojená na takzvaný Islámský stát povraždila 92 vojáků Čadu. K útoku došlo na ostrově uprostřed Čadského jezera. V oblasti, kde se střetávají hranice čtyř států, deset milionů lidí sužuje hladomor a nemoci. Nájezdy ozbrojenců humanitární krizi ještě prohlubují a uprchlické tábory v okolí plní statisíce nových utečenců.

Velká exploze otřásla vládní čtvrtí Abule Ado v nigerijském Lagosu během nedělního odpoledne. Výbuch zničil přes padesát budov, ztráty jsou i na životech. Během exploze zahynulo patnáct osob, těžce zraněno pak bylo přes šedesát lidí, převážně studentů. Záchranáři stále pokračují s hledáním pohřešovaných pod troskami zřícených domů. Policie začala s vyšetřováním. Není úplně jasné, co bylo příčinou, ale pátrání směřuje k opravám plynovodu, který procházel rozsáhlou rekonstrukcí.

Světová zdravotní organizace (WHO) zvýšila globální riziko kvůli šířícímu se koronaviru na „velmi vysoké“. Úřady v Litvě, na Novém Zélandu, v Bělorusku, na Islandu, v Nigérii a Mexiku potvrdily první případy. Jedna z japonských prefektur vyhlásila stav nouze, lidé tam nemají o víkendu vycházet z domu. Itálie hlásí už 21 obětí a Švýcarsko kvůli koronaviru zakázalo všechny akce, kterých by se mělo účastnit víc než tisíc lidí. Německo ruší obří cestovní veletrh v Berlíně.

České ministerstvo obrany navrhuje poslat šedesát vojáků do protiteroristických misí v Mali, Nigeru a Čadu. Návrh je v meziresortním připomínkovém řízení a musí jej schválit vláda a obě komory parlamentu. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) by účast českých vojáků v těchto misích, které by pravděpodobně zahrnovaly i bojové situace, byla přínosem jak z bezpečnostního, tak i diplomatického hlediska.