Niger strana 2 z 3

Nigerští vojenští velitelé prohlásili generála Abdourahamaneho Tianiho za novou hlavu státu. Zároveň oznámili, že po svržení prezidenta Mohameda Bazouma pozastavili platnost ústavy a rozpustili všechny dosud existující státní instituce. Informovala o tom agentura Reuters. Paříž uvedla, že za prezidenta Nigeru nadále považuje Bazouma, a státní převrat spolu s Evropskou unií odsoudila.

Velení nigerské armády ve čtvrtek vyjádřilo podporu skupině vojáků, která ve středu oznámila, že sesadila prezidenta Mohameda Bazouma. Informovala o tom agentura AFP. Bazoum i ministr zahraničí jeho vlády vyzvali k uchování demokracie v zemi. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk, generální tajemník OSN António Guterres a Evropská unie apelovali na okamžité propuštění nigerského prezidenta. Stoupenci převratu mezitím v hlavním městě Niamey zapálili sídlo vládnoucí strany, načež je policie rozehnala slzným plynem, píše agentura Reuters.

Potopení lodi v severní Nigérii si vyžádalo životy nejméně stovky lidí, píše s odvoláním na tamní policii agentura AP. Pátrání po možných přeživších pokračuje. Loď se převrátila na řece Niger v pondělí brzy ráno, uvedla policie v nigerijském státě Kwara.

Senát podle očekávání schválil misi až patnácti českých vojenských policistů, kteří se mají podílet na vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině v důsledku ruské agrese. Souhlasil rovněž s vysláním dvou desítek armádních instruktorů do afrického Nigeru. Vyslání je podmíněno ještě souhlasem sněmovny, která by o vládním návrhu měla rozhodovat nejdříve příští týden. Horní komora taky podpořila návrh zákona o kompenzaci zdravotnickým zařízením v souvislosti s epidemií koronaviru.

Vyšetřovat válečné zločiny na Ukrajině bude moci až patnáct příslušníků Vojenské policie, schválili to ministři. Český příspěvek do vyšetřovacího týmu Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) budou muset povolit ještě poslanci a senátoři. Na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) kabinet také podpořil plán, aby mohly být do Nigeru vyslány až dvě desítky příslušníků speciálních sil. V zemi by působili jako poradci. Kabinet taky podpořil peněžité dary na pomoc uprchlíkům.

Francie, její evropští partneři a Kanada stáhnou ze západoafrického Mali své vojáky, kteří tam v rámci operace Barkhane a mise Takuba bojují s islamistickými milicemi. Důvodem jsou zhoršující se diplomatické vztahy s malijskou vládnoucí juntou. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) také Česko odvolá své vojáky, jiných misí v Mali se odchod netýká. Stažení vojsk dohodli politici ve středu v Paříži před summitem EU a Afriky, který začal ve čtvrtek v Bruselu. Toho se účastní také premiér Petr Fiala (ODS), který zde jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a rakouským kancléřem Karlem Nehammerem.

Rada bezpečnosti OSN se v pondělí neshodla na přijetí první rezoluce o souvislosti klimatických změn s globální bezpečností. Návrh zamítlo Rusko. Veto podle agentury AP překazilo víceletou snahu zvýšit důraz na ekologický aspekt při rozhodování nejvlivnějšího orgánu OSN.

Při sobotním útoku ozbrojenců na armádní základnu v západoafrickém Nigeru přišlo o život přes sto lidí. V neděli to uvedla agentura DPA s odvoláním na mluvčího tamní armády, podle kterého zemřelo 79 útočníků a 29 vojáků.

Zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti na území Česka v loňském roce schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání zveřejněných na webu kabinetu. Vláda také schválila humanitární pomoc ve výši 75 milionů korun, vklad více než dvou miliard korun do Evropského mírového nástroje či návrh novely autorského zákona, která má zajistit ochranu a licencování autorských práv na internetu a spravedlivou odměnu pro autory.

Skupina nigerských vojáků v noci na středu přepadla prezidentské sídlo v hlavním městě Niamey. Podle mluvčího nigerské vlády se pokusili o převrat. Několik lidí bylo podle mluvčího zatčeno a po dalších se pátrá. Mluvčí dodal, že situace je pod kontrolou. Agentury dříve informovaly, že u sídla prezidenta byla v noci slyšet střelba. Stalo se tak pouhé dva dny předtím, než se vlády ujme nově zvolený prezident Mohamed Bazoum.

Nejméně šedesát lidí zemřelo v neděli při sérii útoků na vesnice v západním Nigeru nedaleko hranic s Mali. S odvoláním na místní zdroje o tom v pondělí informovala agentura AFP. V loňském roce zahynuly kvůli islamistickým útokům v Nigeru stovky lidí.

V Nigeru se během neděle koná druhé kolo prezidentských voleb, které by mohly vést k prvnímu demokratickému předání moci od získání nezávislosti v roce 1960. Favoritem je vítěz prvního kola a kandidát vládnoucí strany Mohamed Bazoum. Druhým uchazečem o nejvyšší úřad v zemi je bývalý prezident Mahamane Ousmane, informovala agentura Reuters. V nedělní volební den na jihozápadě země zemřelo sedm členů místní volební komise, když jejich vůz najel na minu. Informovaly o tom lokální úřady.

Už třetím rokem připadá na 24. leden Mezinárodní den vzdělávání. Zavedla jej OSN ve snaze poukázat na to, jak je vzdělání pro mírové snahy a udržitelný rozvoj ve strádajících regionech planety důležité. Přibližně pětina dětí v současnosti vyrůstá bez vzdělání. Pandemie, která v loňském roce zachvátila celý svět, v mnoha oblastech krizi ve školství ještě prohloubila. Podle UNICEF hrozí, že v řadě zemí vzniknou ztracené generace.

Niger v únoru čeká druhé kolo prezidentských voleb, protože v tom prvním, které se konalo před týdnem, žádný z kandidátů nezískal více než 50 procent hlasů. O přízeň voličů se bude ucházet kandidát vládnoucí strany Mohamed Bazoum a bývalý prezident Mahamane Ousmane. O předběžných výsledcích voleb v sobotu podle agentury Reuters informovala státní volební komise.

Nigerijské úřady oznámily, že přes tři stovky unesených školáků byly předány vládním složkám. Další studenti zůstávají v rukou islamistů. Teroristická skupina Boko Haram, která se k únosu přihlásila, předtím zveřejnila video desítek hochů, o kterých tvrdí, že jsou právě ze severonigerijské školy. Dítě s obličejem pokrytým prachem a se škrábanci na záznamu tvrdí, že je jedním z 520 unesených školáků, píše AFP.

Česká armáda bude moci vyslat do zahraničních misí příští rok až 851 vojáků a o rok později nejvýše o stovku více. Předpokládá to vládní plán vojenských misí v cizině pro příští dva roky, s nímž souhlasila Poslanecká sněmovna hlasy 131 ze 158 přítomných poslanců. Proti byli poslanci SPD, KSČM a nezařazení zákonodárci. Nyní může mít armáda v zahraničí až 1096 vojáků, ve skutečnosti jich je nasazeno méně.

Už osmým rokem probíhá v oblasti Sahelu největší zahraniční operace francouzské armády s cílem porazit islamisty v čele s odnožemi al-Káidy a Islámského státu. Ozbrojené útoky si vyžádaly na deset tisíc mrtvých a milion lidí muselo opustit své domovy. I přes snahy o spolupráci s africkými silami obětí přibývá. Mnozí tak varují, že se ze Sahelu stává „francouzský Afghánistán“. Za ukončení intervence se protestuje v Africe i v samotné Francii. Paříž má však v oblasti své zájmy, a zatímco Spojené státy uvažují o stažení vojáků, do boje s džihádisty vyrazily další francouzské posily.

Vyslání až šesti desítek českých vojáků do Mali, Nigeru a Čadu má souhlas vlády. Zahraniční misi ještě posoudí obě komory parlamentu. Pokud ji poslanci a senátoři schválí, čeští vojáci se v zemích Sahelu zapojí do boje proti terorismu. Česká armáda už vojáky v Mali má, podílejí se tam na výcviku a ochraně výcvikové mise Evropské unie a v polovině roku se ujmou velení.

Papež František v tradičním vánočním poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k ukončení konfliktů zejména v zemích Blízkého východu. Zmínil Sýrii, Irák, Jemen, Libanon, Svatou zemi, ale i některé africké státy. Připomněl také humanitární krizi ve Venezuele či nedořešený konflikt na Ukrajině a jako mnohokrát předtím se stavěl na obranu uprchlíků.

Při úterním útoku ozbrojenců na armádní pozici na západě Nigeru přišlo o život 71 vojáků. Předchozí zprávy agentur večer potvrdilo nigerské ministerstvo obrany. Podle něj bylo také při útoku 12 vojáků zraněno a několik dalších se pohřešuje. Jde o nejtěžší ztráty nigerských ozbrojených sil za poslední roky. Jak velká byla skupina útočníků a jaké měla cíle, zatím není jasné. K útoku na stejném místě se už jednou přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS).

Francouzský voják přišel o život v bojové operaci v Mali. Poddůstojník Roman Pointeau zahynul při výbuchu nastražené nálože, přes kterou přejel jeho obrněný vůz. Při útoku na vojenskou základnu jinde na severovýchodě Mali přišla o život padesátka místních vojáků. Armáda v předchozích odhadech mluvila o 35 mrtvých. Tamní úřady incident označily za teroristický čin, prostřednictvím své agentury Amak se k němu přihlásil takzvaný Islámský stát (IS). Podle agentury AFP jde o jednu z největších ztrát, kterou malijská armáda za poslední roky utrpěla.

Šéf Kremlu Vladimir Putin uspořádal v Soči první rusko-africký summit, na který se do černomořského letoviska sjelo 43 afrických státníků. Dvoudenní konference, které spolu s Putinem předsedá egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, má potvrdit ruské ambice na africkém kontinentu a vytvořit předpoklady pro budoucí růst vzájemného obchodu.

Kvůli pokračujícím násilnostem na severovýchodě Nigérie uprchlo do sousedního Kamerunu jen během dvou víkendových dní přes 30 tisíc lidí. Uvedl to mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Babar Baloch. Podle něj bude letos na řešení humanitární krize v souvislosti s útoky islamistů v Nigérii potřeba nejméně 135 milionů dolarů (asi tři miliardy korun).

Itálie chce, aby si každá členská země Evropské unie stanovila kvóty na počet migrantů bez práva na azyl, jinak by jí hrozil finanční postih. Tento návrh představil italský premiér Giuseppe Conte na minisummit některých členů EU v Bruselu. Zvýšit by se mělo podle něj také úsilí při uzavírání dohod EU se zeměmi, ze kterých migranti do Evropy přicházejí, ale i ostraha vnějších hranic. Podle Conteho nabrala debata o migraci správný směr. Kde nebude společné řešení možné, jsou podle německé kancléřky Angely Merkelové namístě dohody jednotlivých zainteresovaných států.