Korespondenční hlasování strana 2 z 2

Korespondenční volbu by mohli Češi v zahraničí poprvé využít ve volbách do sněmovny v roce 2025. Od roku 2026 by mohli dopisem hlasovat také v prezidentských a evropských volbách. Návrh koaličních poslanců ve středu podpořila vláda. Proti novele jsou opoziční hnutí ANO a SPD, mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.

Lidé zřejmě získají možnost prokazovat se digitálně místo fyzickými doklady. Předpokládá to návrh zákona o právu na digitální služby, který ve středu schválila vláda a který ještě čeká posouzení parlamentem. Digitální stejnopisy dokladů by ale neměly fyzické průkazy nahradit a nebude možné je použít ani pro dálkové prokazování totožnosti, řekl ve středu novinářům vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). Spuštění projektu by podle předkládací zprávy k zákonu mělo státní správu vyjít zhruba na půl miliardy korun, roční provozní náklady odhaduje vláda na 50 milionů korun. Vláda také ve středu schválila poslaneckou verzi zákona o správě voleb, která zachovává hlasování ve dvou dnech.

Poslanci odsunuli jednání o ročním odkladu účinnosti části sporného stavebního zákona, návrh vzbudil ve sněmovně rozsáhlou diskusi. SPD v dolní komoře zablokovala projednávání senátního návrhu na zavedení korespondenční volby poslanců a prezidenta, vynutila si přerušení schůze.

Americké ministerstvo spravedlnosti zažalovalo stát Texas kvůli kontroverzním změnám volebního práva. Nový zákon údajně ve více ohledech omezuje možnosti hlasování. Žaloba byla podána ve čtvrtek u soudu v San Antoniu, informovala agentura DPA.

Desítky tisíc lidí vyšly v sobotu do ulic ve Washingtonu a dalších amerických městech, aby demonstrovaly na podporu volebních práv menšin. Organizátoři se obávají, že volební reformy, které prosazují některé republikánské státy, mohou výrazně ztížit účast příslušníků menšin ve volbách. Pochody se uskutečnily k 58. výročí slavného projevu kazatele a politika Martina Luthera Kinga, který je známý pod názvem I Have a Dream (Mám sen).

Lidé, kteří budou na podzim v karanténě kvůli koronaviru, budou nejspíš také moci vybírat poslance v říjnových volbách. Sněmovna zřejmě schválí zákon, podle něhož voliči budou smět podobně jako při loňských krajských a senátních volbách hlasovat do přenosné schránky nebo z auta na volebních stanovištích. Dolní komora normu poslala do závěrečného kola schvalování. Poslanci se na jednání věnovali také pravidelným interpelacím. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) během nich uvedl, že termín pro podání nabídek na největší armádní zakázku – dodávku pásových bojových vozidel pěchoty – se odkládá.

Ve středu 7. dubna  by měli poslanci definitivně schválit novelu volebního zákona. Byly nutné kompromisy, aktuální podoba zákona ale pravděpodobně projde, shodli se ve středečních Událostech, komentářích předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), předseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) a Vojtěch Pikal (Piráti). Problematickou otázkou by ale mohlo být korespondenční hlasování.

Korespondenční hlasování ve volbách je téma, které si současná vláda napsala do svého programového prohlášení, s jeho prosazením však nespěchá. Po prezidentských volbách v USA mají z této formy někteří čeští politici obavy. Nedávno vzniklá koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL ale chce korespondenční hlasování zařadit na program lednové schůze sněmovny. Podporu má i od vládní ČSSD. Pro Reportéry ČT natáčel David Vondráček.

Do politiky vstoupil během éry prezidenta Richarda Nixona, v Senátu poprvé usedl v roce 1973 jako třicetiletý vdovec. O prezidentský úřad se poprvé ucházel na sklonku 80. let. Do Bílého domu se o dvacet let později dostal jako viceprezident, nyní mu bude šéfovat z oválné pracovny. Joe Biden zažil kostrbatý vstup do demokratických primárek, chytil ale druhý dech a jeho centristický přístup nakonec oslovil rekordní množství Američanů.

Nejvyšší soud USA zamítl žalobu amerického státu Texas zpochybňující vítězství Joea Bidena v prezidentských volbách. Je to další rána pro dosluhujícího prezidenta Donalda Trumpa, který se spolu s Texasem, dalšími republikánskými státy a stovkou republikánských kongresmanů snažil zvrátit těsný výsledek hlasování ve čtyřech jiných amerických státech – Georgii, Michiganu, Pensylvániu a Wisconsinu – ve svůj prospěch. Informují o tom světové agentury.

Do souboje o Bílý dům zbývají dva dny. Letošní hlasování provází rekordní zájem odvolit v předstihu osobně nebo poštou. Využilo toho už 90 milionů Američanů, tedy plná třetina voličů. Důvodem jsou hlavně obavy z pandemie. Debata o korespondenčních hlasech ale přerostla v politickou bitvu. I proto, že kvůli nim se může volební drama výrazně protáhnout.

Federální soud ve Spojených státech dočasně zablokoval změny americké pošty, které podle čtrnácti států celostátně zkomplikují doručování. Úpravy jsou podle soudce „politicky motivovaným útokem na výkonnost“ podniku před plánovanými listopadovými prezidentskými volbami. Ty se i kvůli epidemii covidu-19 mají zčásti konat korespondenčně. Informovala o tom agentura AP.

Šéf americké pošty (USPS) prohlásil, že do voleb pozastaví všechny reformy této federální agentury, napsala agentura Reuters. Reformy se v posledních dnech staly středobodem politických sporů. Demokraté v nich totiž vidí snahu republikánů zmanipulovat podzimní prezidentské volby. V nich se očekává zvýšené korespondenční hlasování kvůli pandemii.

Strany a hnutí zastoupené ve sněmovně měly do úterý předložit své návrhy a připomínky na to, jak umožnit účast u podzimních voleb lidem v karanténě. Ve středu je proberou na ministerstvu vnitra. Nejpravděpodobnější variantou je zatím odevzdání lístku z auta. Podporu naopak nejspíš nezíská korespondenční hlasování.

Společnost Twitter, která provozuje stejnojmennou sociální síť, poprvé označila tweety amerického prezidenta Donalda Trumpa za nepřesné. Upozornění se týká Trumpova tvrzení, že korespondenční hlasování způsobí volební podvody. Společnost ho opatřila označením Fact Check, v němž upozorňuje, že toto tvrzení je neopodstatněné, protože jiná korespondenční hlasování nevykazují zvýšené množství podvodů. Upozorňuje i na další faktické chyby. Trump v reakci uvedl, že Twitter potlačuje svobodu slova, a pohrozil sociálním sítím regulací či uzavřením.

Dolní komora polského parlamentu schválila vládou navržený zákon, který všeobecně umožňuje hlasovat v prezidentských volbách korespondenčním způsobem. Volby, které v zemi kvůli koronaviru vyvolaly velké spory, se ale po dohodě šéfů stran vládní koalice v původním termínu 10. května konat nebudou.

Dolní komora polského parlamentu v noci po dlouhém jednání schválila plán vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) na výhradně korespondenční hlasování při květnových volbách prezidenta. Sejm nejprve návrh zákona odmítl zařadit na program hlasování, ale PiS si nakonec zajistila většinu. Hlavu státu mají Poláci vybírat 10. května a favoritem je zatím dosavadní prezident Andrzej Duda. Podle polských médií PiS uvažuje o posunutí hlasování o jeden týden. O návrhu, který budí obavy opozice i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), bude nyní jednat Senát.

Jediný volební den místo dvou a také korespondenční hlasování Čechů v zahraničí chystá v novém volebním zákoně ministerstvo vnitra. Podle jednoho z autorů novely Petra Mlsny, náměstka ministerstva vnitra, nazrál čas, aby české volby vešly do 21. století. Korespondenční hlasování je zneužitelné minimálně, uvedl v Událostech, komentářích. Podle politologa Jiřího Pehe se povede politická bitva, ne pro všechny strany jsou totiž hlasy krajanů výhodné.