Karel III. strana 3 z 3

Královnu Alžbětu II. na poslední projížďce Londýnem doprovodilo v pondělí přes 140 kadetů britského námořnictva. Ti táhli dva a půl tuny těžkou lafetu s rakví. Nejprve do Westminsterského opatství a pak i z něj. Celkem se do procesí zapojily dva tisíce vojáků, stejný počet dohlížel na bezpečnost. Celé procesí mělo jasně dané jak pořadí zúčastněných, tak rychlost. Pohřbu se zúčastnily stovky světových lídrů, s královnou se ale naposledy loučili i obyvatelé Velké Británie.

Ve Westminsterském opatství se uskutečnila bohoslužba za Alžbětu II. Byla vrcholnou událostí pondělního státního pohřbu britské panovnice, na který přijelo na pět set státníků a dalších významných osobností z celého světa. Osm nosičů po skončení bohoslužby za zvuku varhan přeneslo rakev na lafetu, kterou 142 příslušníků královského námořnictva odtáhlo centrem Londýna k Wellingtonovu oblouku. Odtud byla rakev pohřebním vozem převezena na hrad Windsor. Během smutečního obřadu byla spuštěna do krypty v kapli svatého Jiří. Večer se s ní na soukromém obřadu ještě naposledy rozloučí nejbližší.

Americký prezident Joe Biden přiletěl v sobotu pozdě večer do Londýna na pondělní pohřeb královny Alžběty II. Podle britského listu The Guardian neformální jednání šéfa Bílého domu s novou britskou premiérkou Liz Trussovou, původně plánované na neděli, bylo přesunuto na středu na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Pondělní pohřeb budou podle médií provázet obří bezpečnostní manévry, očekává se pět stovek hlav států a do Londýna zamíří asi milion lidí. Má jít patrně o nejsledovanější akci v britských dějinách.

Lidé, kteří se chtějí rozloučit s královnou Alžbětou II. u její rakve, nyní stráví ve frontě asi deset hodin. Nečekaně je navštívil nový britský král Karel III. spolu se svým starším synem Williamem, novým princem z Walesu. Úřady již dříve vyzvaly další zájemce, aby přišli nejdříve v poledne, protože zájem je stále obrovský a do fronty míří další truchlící. Někteří, kteří panovnici vzdali úctu v noci na sobotu, strávili ve frontě dlouhých 25 hodin. Záchranáři za tři dny ošetřili 710 lidí, kteří čekali ve frontě. Do nemocnice jich odvezli dalších 81. Obávají se, že počty by mohly kvůli velmi chladnému počasí dále stoupat, napsal list The Guardian.

Přístup do fronty, v níž lidé čekají, aby se v budově parlamentu v centru Londýna mohli poklonit rakvi se zemřelou britskou královnou Alžbětou II., byl nejméně na šest hodin pozastaven. Oznámila to dopoledne britská vláda, podle níž není možné frontu dále prodlužovat.

Nový britský král Karel III. má po celém Spojeném království řadu paláců a panství, ke kterým má vřelý vztah. Po smrti královny Alžběty II. získal mnohá nová panství, která se pojí s funkcí panovníka, a musí se proto i přestěhovat. Naopak jiná sídla musí přenechat novému korunnímu princi, svému synu Williamovi, píše agentura AFP.

Zesnulá britská panovnice po druhé světové válce spojila Velkou Británii i přes rozdílnost jednotlivých regionů. Zármutek nad jejím úmrtím je tak teď cítit jak v Anglii, tak ve Skotsku, Walesu i Severním Irsku, popsal britský velvyslanec v České republice Nick Archer. Také král Karel III. podle něj půjde ve stopách své matky. Je zkušený a moudrý, ale zároveň lidský, popsal v pořadu Události, komentáře diplomat, který s nastupujícím panovníkem řadu let spolupracoval.

Rakev s pozůstatky britské královny Alžběty II. v úterý, pátý den po jejím úmrtí, opustila Skotsko. Krátce po půl sedmé večer středoevropského času byla z Edinburghu přepravena armádním letounem RAF na vojenské letiště Northolt v Londýně. Smuteční procesí poté rakev dopravilo do Buckinghamského paláce, kde se s ní společně rozloučí členové královské rodiny. Do katedrály v Edinburghu dorazilo během úterý uctít památku královny na šestadvacet tisíc návštěvníků.

Smuteční průvod s rakví zesnulé britské královny Alžběty II. doputoval ke Katedrále svatého Jiljí v Edinburghu, kde poté bohoslužba připomněla život zesnulé královny a jejího vřelého vztahu ke Skotsku. Na mši, kterou zahájil reverend Calum MacLeod, byl patrný skotský vliv. V edinburghské katedrále bude rakev s Alžbětou II. vystavena do úterního odpoledne.

Smuteční kolona vezoucí rakev s královnou Alžbětou II. dorazila zhruba po šestihodinové cestě ze skotského zámku Balmoral do Edinburghu. Rakev až do pondělí zůstane v paláci Holyrood, který je oficiálním sídlem britského panovníka ve Skotsku. Podél silnic, kudy smuteční kolona projížděla, stály tisíce lidí, další tisíce Britů čekaly na královnu v Edinburghu. V neděli mezitím proběhlo slavnostní prohlášení Karla III. novým králem ve Walesu, Skotsku a Severním Irsku, později také na Gibraltaru. Proklamace o jeho nástupu na trůn zazněla den poté, co ho jako panovníka oficiálně prohlásila Nástupnická rada v Londýně.

Posledního rozloučení s královnou Alžbětou II. se za Českou republiku zúčastní předseda vlády Petr Fiala (ODS). V rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1 to uvedl prezident Miloš Zeman. Dodal, že důvodem je doporučení nelétat letadlem, které mu kvůli zdraví radí jeho ošetřující lékaři. Státní pohřeb britské královny Alžběty II. se uskuteční v pondělí 19. září ve Westminsterském paláci.

Státní pohřeb britské panovnice Alžběty II. se uskuteční v pondělí 19. září v londýnském Westminsterském opatství. Informoval o tom Buckinghamský palác. Předtím bude rakev se zesnulou královnou čtyři dny vystavena ve Westminsterském sále v budově parlamentu. Stráž u ní budou držet i členové královské rodiny.

Nástupnická rada v sobotu oficiálně oznámila úmrtí královny Alžběty II. a prohlásila Karla III. novým britským králem. Oznámení poprvé v historii vysílala televize. Prohlášení jako první podepsal korunní princ William, následovaný Karlovou manželkou, královnou Camillou, a britskou premiérkou Liz Trussovou. Karel III. se stal králem automaticky ihned po smrti Alžběty II., sobotní ceremoniál to ale oficiálně potvrdil. Karel III. pověření přijal a složil tradiční přísahu britských panovníků, že bude ochraňovat Skotskou církev.

Alžbětinská éra skončila. Po smrti královny Alžběty II. se novým panovníkem Spojeného království a dalších 15 nezávislých států sdružených ve Společenství národů stal její syn Charles, který si zvolil panovnické jméno Karel III. Na trůn usedl po rekordně dlouhé době strávené v roli následníka trůnu, prince z Walesu. Úkolu, na který se připravoval celý život, se ujímá v 73 letech.

Nástup krále Karla III. na britský trůn oživil výzvy politiků a aktivistů z Austrálie a bývalých britských kolonií v karibské oblasti, aby se jejich země zbavily nynějšího uspořádání s britským monarchou jako hlavou státu. Někteří také žádají, aby Británie zaplatila odškodné za koloniální nadvládu, během níž byly z Afriky do Ameriky a Karibiku převezeny statisíce lidí, kteří pak museli pracovat v otrockých podmínkách na plantážích vlastněných Brity.

Nový britský král Karel III. přednesl v pátek v podvečer svůj první projev k národu. Vzpomínal v něm na svou matku, královnu Alžbětu II., a její dlouholetou službu veřejnosti. Královna Alžběta II. byla inspirací, její skon nás naplnil zármutkem, jako ona chci slíbit doživotní službu vlasti, uvedl. V sobotu bude Karel III. v londýnském Paláci svatého Jakuba oficiálně prohlášen králem.

S úmrtím královny Alžběty II. se panovníkem automaticky stal její syn, dříve princ Charles, dnes už král Karel III. Jeho dosavadní místo přebere králův prvorozený syn William. Ve svém prvním projevu Karell III. oznámil, že Williamovi udělí titul prince z Walesu. Automaticky jej následník trůnu nezískává. Linie nástupnictví se posunula kupředu poprvé po více než sedmdesáti letech a za tu dobu doznal změn i systém následnictví.

S nástupem svého manžela Karla III. na trůn se Camilla stává královnou manželkou. Právě otázka jejího titulu byla ve Spojeném království řadu let předmětem diskusí. Jindy samozřejmá věc – tedy že králova choť bude královnou – byla v případě rozvedené Camilly zamotanější.

Smrt britské královny Alžběty II. zasáhla bezmála celý svět. Jednotlivé státy od čtvrtka vyjadřují hlubokou soustrast s královskou rodinou slovy i činy. Mnohé světové památky se zbarvily do rudé, modré, bílé nebo královské fialové. Státní vlajky pak byly vyvěšeny jen na půl žerdi.

Alžběta II. byla nenápadnou panovníci, která svou práci vykonávala poctivě. Dokázala si politiky okolo sebe získat svou osobností, šarmem, ale i vtipem, zavzpomínal v Devadesátce ČT24 odborník na protokol a expert na královské rodiny Jindřich Forejt.  Přiznal, je pro něj nezvyk mluvit o britské panovnici v minulém čase, zároveň vyzdvihl, že odešla i královna Kanady, Austrálie, Nového Zélandu; jejích poddaných je tedy mnohem více než jen na Britských ostrovech.

Královna Alžběta II. byla nejdéle vládnoucí panovnicí v britských dějinách. Na její vládu a stabilitu i modernizaci, kterou Británii přinesla, vzpomíná celý svět a historici hovoří o tom, že s její smrtí skončila jedna éra. Na panovnici, která psala dějiny, se zároveň bude vzpomínat jako na dámu, která dovedla být lidská a neformální, která milovala psy, byla fanynkou koňských dostihů a do sedla usedala i ve velmi pokročilém věku. Podívejte se na život Alžběty II. ve fotografiích.

Ve věku 96 let zemřela britská královna Alžběta II. Informaci o úmrtí večer zveřejnil královský palác. Novým panovníkem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska se stal její syn princ Charles. Ve svém prvním prohlášení jako král Karel III. uvedl, že truchlí kvůli odchodu vážené panovnice a milované matky. Alžběta II. zemřela na skotském zámku Balmoral, kam za ní během čtvrtka přijeli členové rodiny. Ještě v úterý královna plnila své pracovní povinnosti, když jmenovala do funkce premiérku Liz Trussovou.

K úmrtí britské panovnice Alžběty II. se vyjádřili také politici přímo z Británie a ze zemí britského společenství (Commonwealthu). Nová britská premiéra Liz Trussová ji označila za skálu, na které byla vystavěna moderní Británie.

Okamžikem skonu královny Alžběty II. se rozběhl desítky let připravovaný plán nazvaný „Operace London Bridge“, kterým se řídí britská ministerstva, londýnská metropolitní policie, veřejnoprávní média i ostatní země Společenství. O některých detailech rozhodovala sama Alžběta II., další schválil její syn a nový král, Karel III.