Karel Diviš strana 2 z 3

Kandidáti na novou hlavu státu odpovídali na otázky v prezidentské Superdebatě ČT. Pozvání přijalo osm z nich – Pavel Fischer, Jaroslav Bašta (SPD), Josef Středula, Petr Pavel, Tomáš Zima, Danuše Nerudová, Karel Diviš a Marek Hilšer (MHS). Účast odmítl Andrej Babiš (ANO). Debatu moderoval Martin Řezníček. Středula na konci pořadu oznámil, že se vzdává kandidatury na prezidenta ve prospěch Nerudové.

Už za týden bude jasné, kteří finalisté se utkají v druhém kole prezidentské volby. Kandidátům položila Česká televize sérii otázek na různá témata a postupně v Událostech představuje jejich názory. Nyní ČT nabízí odpovědi na otázku, jak a čím může prezident spojovat rozdělenou společnost. Kandidáti také odpovídali na to, jak by komunikovali o svém zdraví a nejbližších spolupracovnících na Pražském hradě.

V pátek 13. a v sobotu 14. ledna budou lidé potřetí v historii Česka v přímé volbě rozhodovat o hlavě státu. Hlasovat mohou ze zahraničí i zdravotnických zařízení. Na rozdíl od podzimních komunálních a senátních voleb bude možné odevzdat hlas i z covidové karantény či izolace. Web ČT24 přináší všechny potřebné informace k úspěšnému hlasování.

Průběh kampaní prezidentských kandidátů Andreje Babiše (ANO), Karla Diviše a Marka Hilšera předchází podle šéfkomentátora Deníku Martina Komárka jejich dalším politickým plánům. V případě neúspěchu by expremiér Babiš silnou kampaň vytěžil pro úspěch v dalších sněmovních volbách, senátor Marek Hilšer dle něj tyto volby považuje za přípravu pro znovuzvolení do horní komory a podnikatel Karel Diviš volby vnímá jako první politický boj. Analytik serveru Seznam Zprávy Václav Dolejší si myslí, že v prvním kole je Babiš umírněnější a s agresivnějším přístupem přijde v potenciálním druhém kole volby. Prezentace Karla Diviše je pro voliče obtížně čitelná kvůli jeho malé známosti, soudí Dolejší. Dodává, že u Hilšera je v současné kampani vidět větší vyčerpanost než před pěti lety. Kampaň a postoje Andreje Babiše, Karla Diviše a Marka Hilšera představil pořad 90' ČT24. Česká televize takto představuje kampaně všech devíti kandidátů na prezidenta republiky, a to po trojicích seřazených podle vylosovaných volebních čísel.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Karel Diviš. Podnikatel v oblasti IT a bývalý sportovní redaktor oznámil svůj záměr kandidovat v prezidentských volbách v lednu 2022. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo přes 63 tisíc lidí. Ministerstvo vnitra sice jeho kandidátku původně neregistrovalo pro množství neplatných podpisů, do volby ho ale vrátil Nejvyšší správní soud.

Za necelé dva týdny budou lidé vybírat nového prezidenta. A to už potřetí v přímé volbě. Na výběr mají z devíti kandidátů, kteří v následujících dnech povedou intenzivní kampaň. Někteří část rozpočtu šetřili právě na tuto horkou fázi. Shodně pak uchazeči o post hlavy státu mluví o tom, že budou na lidi apelovat, aby šli k volbám.

V prvním kole prezidentské volby by nyní uspěli Petr Pavel a předseda ANO Andrej Babiš. Ekonomka Danuše Nerudová na ně ztrácí více než tři procenta. Ve druhém kole by Babiš s oběma svými hlavními soupeři přesvědčivě prohrál, vyplývá z průzkumu agentury Median pro Mladou frontu DNES, který se konal na konci prosince. Šance ostatních šesti kandidátů jsou malé, nikdo z nich by v prvním kole nezískal přes pět procent hlasů.

Začala žhavá část kampaně před volbou prezidenta České republiky, kterého si lidé budou moci vybírat v prvním kole 13. a 14. ledna 2023. Kandidáti dostali zákonem vymezený pětihodinový prostor pro oslovení voličů ve veřejnoprávních médiích.

Ačkoli přišel o část kampaně kvůli svému dočasnému vyřazení z prezidentské volby, věří kandidát na hlavu státu Karel Diviš, že dokáže postoupit do druhého kola. Jako prezident by chtěl aktivně vystupovat, vyjadřovat své názory a korigovat kroky vlády. Věří, že pravomocí k tomu má hlava státu dost. Byl by pro změny ve fungování Evropské unie, považuje však za nesmyslné vystupovat z ní. Diviš byl hostem speciálního Hyde Parku, který postupně představuje postoje devíti prezidentských kandidátů.

Kandidát na prezidenta a podnikatel Karel Diviš v anketě České televize uvedl, že by jako hlava státu chtěl častěji vystupovat na jednání vlády či parlamentu. Prezident by totiž podle něj měl vládě domluvit a pokusit se pomoci, pokud neplní to, co slíbila. Na Pražském hradě by Diviš nechtěl bydlet a ani tam příliš úřadovat. „Chtěl bych být co nejvíce v terénu mezi lidmi,“ uvedl. Na tytéž anketní otázky postupně odpovídají všichni kandidáti na post hlavy státu.

„Dnes bych to nazval pracovitostí, dříve to byl workoholismus. Naučil se s tím pracovat a cení si svého volného času,“ říká o kandidátovi na prezidenta Karlu Divišovi jeho spolupracovník a přítel Ondřej Hlaváč. Štáb České televize strávil jeden den s každým z prezidentských kandidátů, a prostor tak dostali i jejich podporovatelé. S Divišem natáčel Pavel Schrötter.

Největší podporu v prvním kole prezidentské volby má nyní podle volebního modelu agentury Median generál Petr Pavel, volilo by ho 28 procent lidí. Druhá se umístila bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová s 27,5 procenta. Předseda ANO Andrej Babiš by se poprvé ocitl až na třetím místě, získal by 24,5 procenta hlasů. Ve druhém kole by Nerudová podle modelu porazila Pavla.

Do prezidentských voleb zbývají čtyři týdny. Kdyby se konaly nyní, byla by podpora Danuše Nerudové, Andreje Babiše (ANO) a Petra Pavla v prvním kole téměř vyrovnaná, kolem 26 procent. Ukazují to výsledky průzkumu, který pro ČT24 zpracovaly společnosti Data Collect a Kantar CZ. Agentury sbíraly data mezi pátým a čtrnáctým prosincem. Reprezentativní vzorek čítal 1243 respondentů. Možná statistická chyba se pohybuje od 0,5 do 2,8 procentního bodu.

Do prezidentských voleb zbývá již necelý měsíc, lidé budou moci potřetí přímo volit hlavu státu. Kandidátům položila Česká televize sérii otázek na různá témata a postupně v Událostech představuje jejich názory. Nyní ČT nabízí odpovědi na otázku, jak podstatné jsou z pohledu kandidátů sankce proti Rusku a jak důležitá je podpora Ukrajiny. Kandidáti také odpovídali na otázku, kam by měl prezident jezdit na zahraniční cesty.

Pro kandidáty je poměrně složité, když vypadnou z kampaně. Karel Diviš ale žádnou intenzivní kampaň nevedl, řekl v Událostech, komentářích politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Otto Eibl. Diviš neprošel u ministerstva vnitra, mezi prezidentské kandidáty ho pak ale zařadilo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Tyto události nicméně podle Eibla na výsledku ani na kampani nic nemění. Komentátor týdeníku Echo Daniel Kaiser Divišovi žádné šance nedává. Poznamenal ale, že se od ostatních kandidátů odlišuje. Je pestřejší, dovolí si třeba říci, že dává přednost rozvoji jaderné energie před obnovitelnými zdroji, uvedl Kaiser.

Kandidát na prezidenta Karel Diviš, kterého nedávno do klání o Hrad vrátil Nejvyšší správní soud, když zrušil dřívější rozhodnutí ministerstva vnitra, by se jako vrchní velitel ozbrojených sil zasadil o založení elektronické armády (e-armády). Ta by dle něj pokrývala například oblast kybernetické bezpečnosti či bezpilotních systémů. „Prezident by měl říct i věci, které nejsou příznivé a které možná ani neprospějí tomu, co řekne,“ přiblížil také v Interview ČT24. Chtěl by jako prezident s lidmi „mluvit na rovinu“. Diviš také zdůraznil, že je proti cenzuře. Česká televize postupně přinesla rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor vedl Daniel Takáč.

Státní volební komise vylosovala devíti kandidátům, kteří byli připuštěni k lednovým volbám hlavy státu, volební čísla. Budou jimy označeny hlasovací lístky a uchazeči je mohou využít i v kampani.

Nejvyšší správní soud (NSS) v úterý rozhodl, že se mezi kandidáty na prezidenta zařadí podnikatel Karel Diviš. Na NSS se také obrátil Karel Janeček, jeho stížnost proti neregistrování prezidentské kandidátky však soud zamítl. Z volby soud vyřadil Denisu Rohanovou, jejíž kandidaturu zpochybnila skupina senátorů, která podpořila Marka Hilšera. Právní úprava sběru podpisů by se dle NSS měla změnit. Janeček a Rohanová se obrátí na Ústavní soud.

Nejvyšší správní soud (NSS) při přezkoumávání registračního procesu občanských kandidátů pro prezidentskou volbu narazil podle členů specializovaného senátu na řadu problémů, deficitů právní úpravy a „neblahých skutečností“. Systém shromažďování padesáti tisíců podpisů a jejich ověřování je podle vyjádření soudců v podstatě neudržitelný a je čas uvažovat o jeho změně. „Když použiji okřídlené rčení, že volby jsou svátkem demokracie, tak musím říct, že příprava k této oslavě tomu vůbec neodpovídá, spíše naopak,“ řekl novinářům soudce Ivo Pospíšil.

Nejvyšší správní soud (NSS) v pondělí zamítl podnět nezaregistrovaného prezidentského kandidáta Libora Hrančíka z Olomouce. Podpořili jej pouze dva senátoři, minimální požadovaný počet je deset. Hrančík tedy kandidovat nebude. Soud zároveň apeloval na zákonodárce, aby nerozdávali podpisy na podporu prezidentských kandidátů lehkovážně, ale naopak uvážlivě. I uchazeči o kandidaturu by měli realisticky vyhodnotit své šance.

Nejvyšší správní soud (NSS) odmítl podněty nezaregistrovaných kandidátů na prezidenta Pavla Zítka a Romana Hladíka, do voleb se tedy ani jeden z nich nezapojí. Neuspěl ani muž z Lounska, jenž zpochybnil registraci všech kandidátů, které vnitro do voleb pustilo, a to kvůli údajným nezákonnostem a nesrovnalostem. O nejsledovanějších podnětech, které se týkají Karla Janečka, Karla Diviše a Denisy Rohanové, zatím volební senát NSS nerozhodl, musí to stihnout do 15. prosince.

Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel v souvislosti s registračním procesem pro volbu prezidenta 13 podnětů. Na soud se obrátilo pět kandidátů, které vnitro do voleb nepustilo, jde o podnikatele Karla Diviše a Karla Janečka, dále o Romana Hladíka, Pavla Zítka a Libora Hrančíka. Dále soud obdržel návrh na zrušení registrace Denisy Rohanové. Podala jej skupina senátorů, kteří pro prezidentskou volbu podpořili Marka Hilšera. Souhrnnou informaci zveřejnil NSS na webu.

Podnikatel a bývalý poslanec Tomáš Březina se neodvolá proti rozhodnutí ministerstva vnitra, které ho nezaregistrovalo do lednových voleb hlavy státu. Úřad mu uznal po kontrole chybovosti jen 45 894 podpisů občanů, podle zákona je pro kandidaturu potřeba přes padesát tisíc. V oficiálním vyjádření Březina nicméně uvedl, že je přesvědčený, že by s odvoláním uspěl, protože měl podpisů dost.