Jaderná energie strana 2 z 3

Premiér Petr Fiala (ODS) přivítal v úterý ve Strakově akademii předsedu jihokorejské vlády Han Tok-sua. Jednali spolu o spolupráci v jaderné energetice, akademické oblasti či železniční dopravě. Hovořili také o situaci na Ukrajině a možnostech společné pomoci zemi, která čelí ruské invazi. Probírali také vývoj na Korejském poloostrově a případnou denuklearizaci KLDR.

Spojené státy se snaží najít cestu z energetické krize mimo jiné vývojem nových atomových reaktorů. Nový experiment ale vyvolává kontroverze, protože má využívat jako palivo vysoce obohacený uran.

Energetická krize znovu otevřela debatu o zvýšení podílu státu ve firmě ČEZ. Zestátnění energetické firmy je ale podle bývalého generálního ředitele společnosti ČEZ a bývalého vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla „nesmyslné a zbytečné“. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce, kde mu oponoval investor, analytik a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Do pořadu byli pozváni i zástupci ministerstva financí a průmyslu a obchodu, kteří byli ale ochotní bavit se pouze o energetické koncepci státu. Obě instituce pozvání odmítly kvůli debatě o návrhu zákona o přeměnách obchodních společností a otázce zestátnění ČEZ.

Ukrajinská společnost Energoatom a americká firma Holtec International podepsaly dohodu o výstavbě až 20 jaderných bloků s reaktory SMR-160 na Ukrajině. Energoatom o tom informoval na Facebooku.

Pravidelnou výrobu elektřiny zahájil v neděli ve Finsku – s velkým zpožděním – největší evropský jaderný reaktor Olkiluoto 3 (OL3). Elektřinu má vyrábět nejméně 60 let. Stalo se tak den poté, co Německo natrvalo odpojilo své poslední tři jaderné reaktory.

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni stoupl na rekordních 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst podle firmy reflektuje enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Premiér Petr Fiala (ODS) chce zhruba sto miliard korun letošních odvodů ČEZ státu využít na pomoc s vysokými cenami elektřiny, budování dálnic či výdaje na obranu. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) označil čistý zisk v souvislosti s vysokými cenami energií za krutý žert.

K energiím je potřeba se naučit přistupovat jinak. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) to může znamenat začít se věnovat tématům jako energetická účinnost a úspory. Řekl to v Událostech, komentářích. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar upozornil, že Česko bude muset vybojovat bitvu za jadernou energetiku a její budoucnost na evropské úrovni.

Kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů (OZE) je pro Česko jediným skutečně bezpečným scénářem. Na zahájení Evropského jaderného fóra v budově České národní banky to v pátek řekl premiér Petr Fiala (ODS). Odolný energetický systém se ve středoevropských podmínkách nemůže obejít bez stabilního nízkoemisního zdroje, a tím je jádro, míní. Dodal, že Evropa si nemůže dovolit být v energetice závislá na třetích stranách. Eurokomisařka Kadri Simsonová doplnila, že pro zachování současné kapacity jaderných zdrojů v EU budou v příštích dekádách potřeba investice 350 až 450 miliard eur (až 11 bilionů korun).

Rakousko se kvůli dočasnému zařazení jádra a plynu mezi zelené investice obrátilo na Soudní dvůr Evropské unie. Oznámila to ministryně pro ochranu klimatu Leonore Gewesslerová. Podle agentury APA se k rakouské žalobě chce připojit také Lucembursko.

Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně si tak výrazně polepšila, a to konkrétně o 32 miliard korun. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Podle odhadů ČEZu by se pak čistý zisk skupiny mohl na konci roku pohybovat mezi šedesáti a šedesáti pěti miliardami korun. Stát může podle analytiků využít zisku ČEZu k pomoci lidem s cenami energií prostřednictvím dividendy. Získal by tak více peněz než mimořádným zdaněním. Zavedení sektorové daně pro banky či energetické firmy je podle nich ekonomický nesmysl.

Dohoda členských států Evropské unie o omezení spotřeby zemního plynu během topné sezony je podle zvláštního zmocněnce pro otázky energetické bezpečnosti Václava Bartušky mimořádným úspěchem. V pořadu Události, komentáře řekl, že se avizovanou dobrovolnou úsporou 15 procent spotřeby podaří nahradit výpadky dodávek plynu z Ruska. Potíže v energetickém sektoru podle něj budou trvat ještě tři roky. Věří ale, že je Evropa zvládne a získá stabilní dodavatele.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) ve středu podpořili dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice. Na plénu odmítli námitku proti takzvané taxonomii prosazovanou zvláště levicovými frakcemi. Cílem pravidel, která podporuje většina členských zemí včetně Česka, je motivovat investory k podpoře energií nahrazujících například ropu či uhlí. Aktuálním hlasováním padla poslední překážka pro přijetí těchto pravidel.

Česko potřebuje, aby Evropa považovala jádro za čistý zdroj energie, řekl premiér Petr Fiala (ODS) předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Ten do Strakovy akademie zavítal, aby diskutoval přípravy českého předsednictví v Radě Evropské unie, jehož se Praha ujme v červenci. Fiala také předeslal, že jeho kabinet je připraven přidat peníze do rozpočtu předsednictví, bude-li to potřeba.

Česká vláda hodlá v roce českého předsednictví Evropské unie více než dosud budovat vztahy se zeměmi mimo Visegrádskou skupinu (V4), na niž se orientoval předchozí kabinet. V Bruselu to řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN). Na prvním jednání v sídle Evropské komise debatoval mimo jiné o přípravách předsednictví, které začne v červenci. Mezi nové české partnery by podle Beka měla patřit například Francie, která EU vede v současnosti.

Evropská komise (EK) chce zařadit jádro a zemní plyn mezi zelené investice. Informoval o tom v sobotu ekonomický list Financial Times (FT), který má chystaný návrh k dispozici. O zařazení jaderné energie na seznam zelených investic dlouhodobě usiluje například Česko a Francie. Striktně proti tomu jsou Rakousko či Německo. Návrh EK ocenili premiér Petr Fiala (ODS), ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), bývalý ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) i další čeští politici.

Německo s koncem roku ukončí provoz ve třech jaderných elektrárnách, zbývající tři pak podle dosavadních plánů vypne do konce roku 2022, čímž se po šesti desetiletích rozloučí s nukleární energetikou. Odstavení jaderných elektráren, likvidace radioaktivního odpadu, demontáž zařízení a následné demolice staveb jsou během na dlouhou trať. Než bude na místě reaktorů opět zelená louka a než bude jaderný odpad zabezpečen, mohou uplynout i desítky let.

Podnik zaměřený na pokročilou jadernou energii založený miliardářem Billem Gatesem TerraPower postaví experimentální jadernou elektrárnu s reaktorem chlazeným sodíkem ve Wyomingu. Projekt v hodnotě čtyř miliard amerických dolarů, tedy zhruba 89,2 miliardy korun, bude z poloviny financovat americká vláda. Elektrárna vznikne v místě, kde bude v roce 2025 uzavřena uhelná elektrárna, napsala agentura Reuters.

První návrh dohody klimatického summitu v Glasgow je na světě. Státy vyzývá, aby už od příštího roku začaly naplňovat plány vedoucí ke zpomalení oteplování planety. Text poprvé vybízí k ukončení spalování uhlí a financování fosilních paliv, do poloviny století k uhlíkové neutralitě. Podle expertů je ale návrh příliš vágní a dohoda v takové podobě k omezení oteplování na 1,5 stupně od průmyslové revoluce nepovede. Britský velvyslanec Nick Archer v Událostech, komentářích řekl, že zelená transformace není důvodem vysokých cen energií.

Rychlé tempo odstavování uhelných bloků v Česku znamená, že bude těžké nahradit jejich kapacitu jen připravovaným novým jaderným blokem v Dukovanech, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr životního prostředí a místopředseda ANO Richard Brabec. „Bude nutné postavit i nové plynové bloky,“ dodal.

Stát by mohl stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech financovat zcela sám. Je to varianta pro případ, že by zapojení energetické firmy ČEZ do financování bylo příliš drahé, uvedl ve středu ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). Podle něj by to mohlo snížit výkupní ceny energie. Podle původních plánů se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent pak měl zaplatit ČEZ. Zástupci tripartity žádají po vládě rychlý tendr k Dukovanům bez redukce počtu uchazečů.

Bezpečnostní výjimka vůči rizikovým uchazečům by podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) měla být uplatněna hned na začátku tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Považuje to za nejčistší způsob. Uvedl také, že tendr by mohl být připraven ještě před parlamentními volbami v příštím roce. Firma ČEZ jej plánovala vypsat do konce roku, premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády minulý týden řekl, že soutěž není připravená.

Příprava výstavby nového bloku dukovanské jaderné elektrárny se komplikuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí řekl, že tendr zatím není připravený a rozhodovat by o něm neměla vláda před volbami. Generální ředitel a předseda představenstva společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru pro Interview ČT24 uvedl, že polostátní firma má výběrové řízení připravené. Vyjádřil se i k informacím, že ho prezident Miloš Zeman oslovil, aby vedl úřednickou vládu.

Na stavbě nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany se podle dosavadních předpokladů firmy ČEZ vystřídá okolo pěti tisíc pracovníků dodavatelských firem. Profese se budou střídat, ve špičce by tak na staveništi mohlo být najednou asi 1500 lidí. Uvedl to Petr Závodský, generální ředitel firmy Elektrárna Dukovany II (EDU II), která stavbu bloku připravuje.

Spojené arabské emiráty zahájily provoz jaderné elektrárny, a staly se tak první zemí arabského světa s touto technologií. Informoval o tom předseda vlády emirátů a dubajský vládce šajch Muhammad bin Rašíd Maktúm. Podle agentury Reuters se jedná o první reaktor jaderné elektrárny Baráka.