Ekvádor strana 3 z 4

Epicentrum pandemie covidu-19 se přesouvá do Jižní Ameriky. Nejpostiženější zemí je Brazílie, kde za čtvrtek přibylo 20 tisíc nových případů. Celkový počet odhalených nakažených se blíží hranici 300 tisíc. V některých městech jsou nemocnice na pokraji kapacity. Pohled na situaci v Jižní Americe nabídli ve čtvrtečních Událostech, komentářích ČT24 velvyslankyně v Brazílii Sandra Lang Linkensederová a iberoamerikanista Josef Opatrný.

Itálie do třetího dubna pozastaví veškerou postradatelnou výrobu. V Německu mají být zakázána shromáždění dvou a více lidí. Tamní vědci ale navrhují zastavení provozu, a to minimálně do Velikonoc. Řecko od příštího týdne zavede celostátní karanténu.

Evropská unie uzavře na třicet dnů své vnější hranice. Shodli se na tom premiéři a prezidenti členských zemí EU. Své hranice uzavírají i další země. Ukrajina omezuje dopravu, ve velkých městech od úterý nejezdí metro. Rakousko izolovalo další obce, karanténní opatření nově platí ve Francii. V Srbsku nesmějí vycházet senioři. Čínská provincie Chu-pej hlásí jednoho nového pacienta, Jižní Korea má už třetí den v řadě méně než sto nově infikovaných.

Nákaza novým typem koronaviru se po celém světě od začátku jeho šíření potvrdila u více než 109 tisíc lidí. Vyplývá to z údajů na speciálním webu badatelů z americké Johns Hopkins University, kteří globální epidemii monitorují. Zatímco v Číně epidemie zpomaluje, Itálie dala do karantény 16 milionů lidí, v Německu i Francii je už více než tisíc nakažených. Podle rakouského kancléře Sebastiana Kurze je jen otázku času, než k podobně přísným opatřením, jako jsou ta italská, přistoupí i další země EU.

Radní Brna vyhlásili výběrové řízení na ředitele Úrazové nemocnice. Potvrdil to náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL). Nemocnici pátým rokem řídí Zdeněk Buštík. Městu se podle Hladíka nelíbí ekonomická situace nemocnice a přístup ke koronaviru. Personál nechal odejít tři studentky z Milána, které se přišly zeptat na vyšetření. Nákaza se u dvou později v Praze potvrdila.

Česko má pět případů nákazy koronavirem. Celkem bylo testováno více než dvě stě lidí, oznámil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Zatím poslední nakažená byla v kontaktu s Američankou, jež leží na Bulovce už od neděle. Podle Vojtěchova náměstka Romana Prymuly je Praha v kontaktu s americkou firmou, která vyvíjí lék remdesivir na koronavirus. Přislíbila v případě potřeby jeho dodávky.

Armádní speciál s pěti tunami humanitární pomoci odletěl v neděli ráno do Pekingu. Do Číny veze roušky, respirátory či ochranné obleky, přistát by měl v pondělí. Ve světě hlásí první oběti nemoci COVID-19 Austrálie a Thajsko, nákaza se rozšířila do Arménie, Ekvádoru či Irska.

Po čtyřech dnech líčení ve čtvrtek soud v Londýně přerušil ostře sledovaný proces kolem žádosti Spojených států o vydání zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange. Znovu se bude záležitostí zabývat od 18. května, informovala agentura AFP. Právníci se přou například o to, zda by Assangeova extradice porušovala příslušnou britsko-americkou dohodu.

V tichomořském souostroví Galapágy bude do volné přírody vypuštěn samec želvy sloní, jehož libido pomohlo zachránit vlastní druh před vyhynutím. S odvoláním na správu Galapážského národního parku o tom informoval server BBC.

Ponorka převážející drogy z Kolumbie a zadržená v neděli policií u severozápadního pobřeží Španělska měla na palubě přes tři tuny kokainu. Na černém trhu by se látka prodala za více než 100 milionů eur, což v přepočtu dělá asi 2,6 miliardy korun. Vyzdvižení plavidla ze dna komplikovalo špatné počasí. Podle deníku El País jde o první „narkoponorku“, jež přeplula Atlantik do Evropy a již se podařilo zadržet.

Švédská prokuratura zastavila předběžné vyšetřování zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange, který v zemi čelil obvinění ze znásilnění. Prokurátorka Eva-Marie Perssonová na tiskové konferenci řekla, že pro další stíhání neexistuje dostatek důkazů. Australan je nyní v britském vězení, kde čeká na výsledek řízení o vydání do Spojených států. Tam má stanout před soudem kvůli nezákonnému zveřejnění tajných dokumentů.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.

Nejvyšší volební soud v Bolívii zveřejnil konečné výsledky prvního kola prezidentských voleb. Potvrzují těsné vítězství současné hlavy státu Eva Moralese. Ten tak získá už čtvrtý mandát a u moci zůstane do roku 2025. Doma i v zahraničí ale čelí obviněním z volebních manipulací. Mezinárodní pozorovatelé Organizace amerických států (OAS) Moralesovi doporučili, aby připustil konání druhého kola voleb. K tomu se připojily i Spojené státy a Evropská unie.

Prezident Ekvádoru Lenín Moreno v pondělí podepsal dekret, kterým odvolal svůj kontroverzní balíček úsporných opatření. V noci na úterý o tom informovala agentura Reuters. Úsporná opatření vyvolala v zemi vlnu nepokojů. Obyvatele pobouřilo zejména zrušení dotací na pohonné hmoty, po kterém ceny nafty v Ekvádoru vzrostly o více než sto procent.

Prezident Ekvádoru Lenín Moreno odvolá balíček úsporných opatření, kvůli jehož zavedení zemí v posledních dnech zmítala vlna nepokojů. Dohodl se na tom podle agentury AP s lídry domorodých národů, kteří výměnou za ústupek vyzvou své stoupence k ukončení protestů a silničních blokád.

Ekvádorský prezident Lenín Moreno přehodnotí rozhodnutí o zrušení dlouholetých státních dotací benzinu a nafty, proti němuž v zemi protestují domorodí obyvatelé. Nenaznačil ale, že by se jej chystal vzít zpět. Informovala o tom agentura Reuters. Po 11denních protestech se v neděli poprvé sejde k jednání ekvádorská vláda a představitelé domorodých organizací. S odkazem na společné sdělení OSN a katolické církve o tom informovala agentura AFP.

Několik stovek demonstrantů vniklo v úterý do budovy ekvádorského parlamentu, než je krátce poté slzným plynem vyhnala policie. Do ekvádorské metropole Quito podle místních médií dorazilo už na deset tisíc lidí z celé země, aby se manifestací připojili k národní stávce plánované na středu. Při protestech, které vypukly před týdnem po oznámení vlády zrušit dotace na benzin a naftu a které jsou nejhoršími nepokoji v zemi za několik let, zemřeli už dva lidé. Oba při nehodách během demonstrací doprovázených blokádami silnic po téměř celé zemi.

Ekvádorský prezident Lenín Moreno vyhlásil výjimečný stav kvůli protestům, které zablokovaly silnice po celé zemi. Lidé demonstrují proti vládním úsporným opatřením. Vadí jim hlavně to, že po čtyřiceti letech končí dotace na pohonné hmoty, které tak zdražily na dvojnásobek. Policie v souvislosti s protesty zatkla už téměř tři stovky lidí.

Přes 10 tisíc Venezuelanů překročilo o víkendu hranici z Kolumbie do Ekvádoru. Od pondělí totiž začalo platit nařízení, podle něhož si před vstupem do země musí venezuelští emigranti zažádat o humanitární vízum. Ekvádorská vláda se tak snaží omezit masovou migrační vlnu do své země.

Přesně před dvěma sty lety, 7. srpna 1819, udělali latinskoameričtí povstalci rozhodující krok k nezávislosti na Španělsku. V bitvě u kolumbijského Boyacá tehdy jejich vojska pod vedením Simona Bolívara porazila koloniální armádu. Vítězství obrátilo vývoj ve prospěch povstalců a otevřelo cestu k osvobození jihoamerických zemí od španělské nadvlády.

Několik zemí Latinské Ameriky vyhlásilo fytosanitární pohotovost v obavě z rozšíření choroby, která ohrožuje banánovníky. Učinily tak poté, co houbovitá plíseň postihla jednu plantáž v Kolumbii u hranic s Venezuelou. Zatím není potvrzeno, že jde o obávanou variantu takzvané panamské nemoci, která v minulosti zlikvidovala ve světě celý jeden druh banánů. Informoval o tom deník El País.

Únik e-mailů demokratů před prezidentskými volbami v USA řídil podle španělské bezpečnostní agentury Julian Assange, a to přímo ze svého azylu na ekvádorské ambasádě v Londýně. Dokládají to záznamy z kamer, které exkluzivně získala americká televize CNN. Mají potvrzovat i to, co tvrdil už zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, a sice, že elektronickou poštu získal zakladatel WikiLeaks od ruských hackerů.

Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange z dalších téměř dvou desítek trestných činů, včetně spiknutí za účelem získání tajných informací o národní bezpečnosti. Sedmačtyřicetiletý Assange je nyní v britské vazbě a USA žádají jeho vydání.

Švédská prokuratura v pondělí oznámila, že požádala o formální zadržení Juliana Assange. Zakladatel serveru WikiLeaks je v současnosti ve vazbě v Británii a ve skandinávské zemi čelí obvinění ze znásilnění. Podle agentury Reuters by vyhovění žádosti znamenalo první krok v procesu vydání Australana z Británie do Švédska. Assange si v Británii odpykává padesátitýdenní trest za porušení podmínek kauce z roku 2012.