Dillí strana 2 z 3

Uhlí tvoří v Indii hlavní zdroj energie. Kromě energie ale zemi přináší i řadu problémů. Vláda proto rozhodla, že nejméně dalších pět let se žádné další uhelné elektrárny stavět a plánovat nebudou.

Kvalita ovzduší ve městě New York se ve středu večer kvůli kouři z kanadských lesních požárů rekordně zhoršila. Na americkém indexu AQI, pomocí něhož se kvalita vzduchu měří, dosáhlo znečištění bodu 413, což znamená nebezpečnou úroveň. Za celou dobu měření se přitom New York podle BBC nikdy nedostal nad bod 174. Město se aktuálně stalo světovou metropolí s nejhorší kvalitou ovzduší. Mezi americkými městy na tom byla ještě hůř Filadelfie. Zamlžené nebe mohli pozorovat i obyvatelé jihu Spojených států.

Sever Afghánistánu a Pákistánu zasáhlo v úterý zemětřesení, které mělo podle americké geologické služby (USGS) sílu 6,5 stupně. Hlášeno je podle agentur AP a Reuters zatím 11 obětí a přes sto zraněných. Zemětřesení bylo v hloubce téměř 188 kilometrů a jeho epicentrum se nacházelo v horském pásmu Hindúkuš nedaleko odlehlé afghánské provincie Badachšán.

Indie balancuje mezi velmocemi, uvedl indolog z Ústavu asijských studií Filozofické fakulty UK Zdeněk Štipl v souvislosti s postojem země k válce na Ukrajině. Dodal, že nelze očekávat, že by země opustila partnerství s Ruskem, zároveň se ale Dillí stále více přibližuje k Západu. V případě Číny pak orientalista a sinolog Martin Hála podotkl, že čínská neutralita rozhodně neutralitou není.

Zasedání ministrů zahraničí skupiny G20 v Dillí bylo bouřlivější než v minulých letech. USA vyzvaly účastníky k tlaku na Rusko, aby ukončilo svou agresivní válku vůči Ukrajině. Spolu s Ruskem to odmítla Čína. G20 se proto neshodla na společném prohlášení. Ukrajinský konflikt za poslední rok pohnul geopolitickými  svazky a izolované Rusko hledá nové spojence.

Ve věku 79 let zemřel pákistánský prezident z let 2001 až 2008 Parvíz Mušaraf. Zemřel po dlouhé nemoci v nemocnici v Dubaji, kde v posledních letech žil. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na pákistánská média. Jeho úmrtí potvrdilo diplomatické zastoupení Pákistánu ve Spojených arabských emirátech i pákistánská armáda, jejíž složky vyjádřily v této souvislosti soustrast.

Skládky odpadu u velkých měst jsou zdrojem vylučování velkého množství metanu, který přispívá k oteplování. Uvádí se to ve studii zveřejněné tento týden v časopise Science Advances. Vědci, kteří se na ní podíleli, sledovali uvolňování plynů nad čtyřmi velkými městy – indickými Dillí a Bombají, pákistánským Láhaurem a argentinským Buenos Aires.

Záchranáři v západoindickém státě Gudžarát denně sbírají ze země desítky vyčerpaných a dehydrovaných ptáků, kteří padají z nebe, zatímco zemi spaluje vlna veder a zdroje vody vysychají. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na veterináře a ochránce volně žijících zvířat.

Indický premiér Naréndra Módí a předseda britské vlády Boris Johnson se v Dillí shodli na nutnosti příměří na Ukrajině a podepsali novou obrannou dohodu. Obě země plánují i partnerství v oblastech technologií, vědy a zdravotnictví. Johnson po setkání prohlásil, že by chtěl, aby státy do konce října dojednaly smlouvu o volném obchodu, informovala agentura Reuters.

Spojené státy poprvé ohlásily přes milion pozitivních testů za den, počet pacientů s covidem-19 v nemocnicích tam přesáhl sto tisíc. Francouzští vládní představitelé slíbili, že do poloviny ledna přijmou plánovaný zákon o zákazu vstupu neočkovaných do pohostinských a dalších zařízení. Britská ministerská náměstkyně pro očkování a veřejné zdraví uvedla, že hospitalizovaní s covidem-19 nyní vykazují mírnější příznaky.

Odpalování petard a ohňostrojů bývá vnějším doprovodným znakem největšího a nejdůležitějšího indického svátku Díválí (Svátek světel). V domácnostech se v tom čase podává dobré jídlo, zapalují se speciální svíčky a lampy, uklízí a zdobí se domy, konají se společné modlitby rodin a návštěvy příbuzných a přátel. Pětidenní svátek má pro hinduisty podobnou důležitost jako vánoční svátky pro křesťany. Jeho oslavy často přispívají ke zhoršení smogové situace v indických městech.

Indie si připomíná 74. výročí vyhlášení nezávislosti, kterou se chystá slavit i indická komunita v Česku. Velvyslanec Hemant Kotalwar při této příležitosti ve Studiu 6 zavzpomínal na složitou minulost země, na vřelé vztahy s Československem z období první republiky i na profesora Vincence Lesného.

Zdravotníci na Slovensku začali v pondělí očkovat obyvatele ruskou vakcínou Sputnik V, zájem místních o látku je ale zatím nízký. Indie díky příznivému vývoji pandemické situace rozvolňuje protikoronavirová opatření, v tamních dvou metropolích se otevřou obchody, restaurace, kina nebo posilovny.

Indie je v současné době covidem-19 nejvíce postiženým státem světa. Od loňského vypuknutí pandemie už ohlásila více než 17,6 milionu případů. Řada expertů ale upozorňuje, že tato čísla vůbec neodráží realitu a možný počet nakažených je mnohem vyšší.

Indie se dál potýká s mohutným vzedmutím koronavirové pandemie. Druhá nejlidnatější země světa již pátý den v řadě hlásí rekordní denní bilanci nových infekcí. Úřady za poslední den zaznamenaly 352 991 nakažených a 2812 obětí epidemie. Většina nemocnic v metropoli Dillí a řadě dalších měst již nemá volná lůžka a nakažení jsou tak nuceni léčit se doma nebo shánět léky na černém trhu. Spojené státy, Evropská unie i Velká Británie pošlou do Indie ochranné pomůcky a bomby s kyslíkem, kterých je v zemi kritický nedostatek.

Koronavirus v Indii se šíří stále rychleji. Jen za středu úřady ohlásily přibližně 315 tisíc nových případů, což je podle agentury Reuters vůbec nejvyšší denní přírůstek zaznamenaný v jedné zemi. Přes dva tisíce lidí za poslední den v souvislosti s covidem-19 zemřelo.

Loni v září Indie registrovala téměř 100 tisíc nových případů nákazy koronavirem denně a byla na cestě předstihnout Spojené státy a stát se zemí s nejvyšším počtem infekcí na světě. Nemocnice byly plné a indická ekonomika v těžké recesi. O čtyři měsíce později denní přírůstky nakažených výrazně poklesly. 26. ledna Indie s téměř 1,4 miliardy obyvatel zaznamenala pouhých 9100 nových případů za den, což bylo nejméně za posledních osm měsíců. A také to bylo méně než v České republice, která měla týž den podle posledních dat ministerstva zdravotnictví 9190 nových případů.

Přesně před sedmdesáti lety zabrala armáda Čínské lidové republiky (ČLR) území Tibetu, který byl původně mocnou feudální říší. Vojenská invaze podle čínského vedení měla za oficiální účel „zachránit tři miliony Tibeťanů před imperialistickým útlakem a zabezpečit ochranu západní čínské hranice“. Obsazení Tibetu, které se odehrálo 21. října 1950, později vyústilo v povstání, jež bylo krvavě potlačeno.

V Indii rapidně přibývá nakažených koronavirem, vysoký nárůst nemocných zaznamenávají úřady hlavně díky velkému testování, kdy každý den odeberou vzorky až milionu lidí. Denně tam přibývá i více než 75 tisíc nově potvrzených případů nákazy. Nejhorší situace je ve slumech ve velkých městech. Testování na vybraném vzorku obyvatel slumů v Bombaji ukázalo, že v chudinských čtvrtích má protilátky proti covidu-19 až 57 procent lidí. Počet nakažených ve druhé nejlidnatější zemi světa tak může být mnohonásobně vyšší, než uvádí oficiální statistiky.

Přední belgický virolog Mark Van Ranst v pátek varoval, že jeho země je možná na začátku druhé vlny epidemie covidu-19. Počet nových případů za týden tam totiž vzrostl o 32 procent. Světová zdravotnická organizace ohlásila rekordní počet nakažených koronavirem za den – 237 743 potvrzených případů. Rekordní nárůst počtu nakažených o více než 77 tisíc za den hlásí i Spojené státy. V Izraeli začínají protipandemická opatření, mnozí podnikatelé je však odmítají dodržovat.

Spěch, s jakým chce indická vládní agentura testovat a schvalovat domácí očkování proti novému koronaviru, vyvolává u vědců z celého světa obavy. Indie chce podle oficiálních materiálů, které unikly na internet, vakcínu vypustit do světa už 15. srpna –⁠ což je příliš málo času na to, aby prošla správnými testy a kontrolami. Také podle indické akademie věd je tento cíl „nerozumný a bezprecedentní“.

Čínští a indičtí armádní představitelé se na pondělních jednáních po pohraničním střetu v Himálaji, který skončil smrtí nejméně dvaceti vojáků, shodli na krocích potřebných pro uvolnění napětí v této sporné oblasti. Moskva mezi oběma zeměmi nehodlá hrát roli prostředníka, uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov po úterní videokonferenci se svým čínským a indickým protějškem.

Čína se s Indií domluvila na tom, že obě země co nejdříve uvolní napětí na sporné hranici v himálajském Kašmíru. Při pondělním střetu s čínskými vojáky na jednom z přechodů tam totiž zemřelo dvacet příslušníků indických jednotek. Média mluví také o nejméně 45 mrtvých nebo zraněných čínských vojácích, Peking ale ztráty dosud nepotvrdil. Ministři zahraničí obou zemí se domluvili na diplomatickém řešení.

Při pondělním incidentu na sporné hranici s Čínou zemřelo dvacet indických vojáků. S odvoláním na indickou armádu o tom informovala agentura Reuters. Předchozí zprávy agentury hovořily o dvanácti mrtvých. Indický ministr zahraničí si ohledně konfliktu volal se svým čínským protějškem a shodli se na diplomatickém řešení.