Dillí strana 2 z 2

Přesně před sedmdesáti lety zabrala armáda Čínské lidové republiky (ČLR) území Tibetu, který byl původně mocnou feudální říší. Vojenská invaze podle čínského vedení měla za oficiální účel „zachránit tři miliony Tibeťanů před imperialistickým útlakem a zabezpečit ochranu západní čínské hranice“. Obsazení Tibetu, které se odehrálo 21. října 1950, později vyústilo v povstání, jež bylo krvavě potlačeno.

V Indii rapidně přibývá nakažených koronavirem, vysoký nárůst nemocných zaznamenávají úřady hlavně díky velkému testování, kdy každý den odeberou vzorky až milionu lidí. Denně tam přibývá i více než 75 tisíc nově potvrzených případů nákazy. Nejhorší situace je ve slumech ve velkých městech. Testování na vybraném vzorku obyvatel slumů v Bombaji ukázalo, že v chudinských čtvrtích má protilátky proti covidu-19 až 57 procent lidí. Počet nakažených ve druhé nejlidnatější zemi světa tak může být mnohonásobně vyšší, než uvádí oficiální statistiky.

Přední belgický virolog Mark Van Ranst v pátek varoval, že jeho země je možná na začátku druhé vlny epidemie covidu-19. Počet nových případů za týden tam totiž vzrostl o 32 procent. Světová zdravotnická organizace ohlásila rekordní počet nakažených koronavirem za den – 237 743 potvrzených případů. Rekordní nárůst počtu nakažených o více než 77 tisíc za den hlásí i Spojené státy. V Izraeli začínají protipandemická opatření, mnozí podnikatelé je však odmítají dodržovat.

Spěch, s jakým chce indická vládní agentura testovat a schvalovat domácí očkování proti novému koronaviru, vyvolává u vědců z celého světa obavy. Indie chce podle oficiálních materiálů, které unikly na internet, vakcínu vypustit do světa už 15. srpna –⁠ což je příliš málo času na to, aby prošla správnými testy a kontrolami. Také podle indické akademie věd je tento cíl „nerozumný a bezprecedentní“.

Čínští a indičtí armádní představitelé se na pondělních jednáních po pohraničním střetu v Himálaji, který skončil smrtí nejméně dvaceti vojáků, shodli na krocích potřebných pro uvolnění napětí v této sporné oblasti. Moskva mezi oběma zeměmi nehodlá hrát roli prostředníka, uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov po úterní videokonferenci se svým čínským a indickým protějškem.

Čína se s Indií domluvila na tom, že obě země co nejdříve uvolní napětí na sporné hranici v himálajském Kašmíru. Při pondělním střetu s čínskými vojáky na jednom z přechodů tam totiž zemřelo dvacet příslušníků indických jednotek. Média mluví také o nejméně 45 mrtvých nebo zraněných čínských vojácích, Peking ale ztráty dosud nepotvrdil. Ministři zahraničí obou zemí se domluvili na diplomatickém řešení.

Při pondělním incidentu na sporné hranici s Čínou zemřelo dvacet indických vojáků. S odvoláním na indickou armádu o tom informovala agentura Reuters. Předchozí zprávy agentury hovořily o dvanácti mrtvých. Indický ministr zahraničí si ohledně konfliktu volal se svým čínským protějškem a shodli se na diplomatickém řešení.

V Indii popravili čtyři muže odsouzené za brutální skupinové znásilnění a vraždu studentky v Dillí v roce 2012. Informovala o tom agentura Reuters. Případ vyvolal v indické společnosti šok a celostátní protesty. Úřady v minulosti několikrát vykonání nejvyššího trestu odložily.

Americký prezident Donald Trump během svého turné po Indii v pondělním prohlášení ocenil Indii jako tolerantní zemi. Netušil přitom, že se jen o pár ulic dál odehraje „městská válka“ mezi odpůrci a příznivci změny v zákonu o občanství. Střety měly tragickou dohru. Podle agentury Reuters během nich zemřelo nejméně dvacet osob a stovky dalších byly zraněny. Situaci se nepodařilo uklidnit ani po třech dnech.

Krátkodobé koncentrace prachových částic na mnoha místech České republiky v době silvestrovských a novoročních oslav opět překonaly všechny rekordy. Hlavní příčinou byly ohňostroje.

Při mohutném požáru v centru indické metropole Dillí zahynulo nejméně 43 lidí. Dalších 16 osob bylo převezeno do nemocnice s popáleninami či s dýchacími potížemi poté, co byli vystaveni množství kouře. Příčina neštěstí je zatím neznámá.

Znečištění ovzduší v indickém Dillí dosáhlo kritické úrovně a úřady obyvatele varovaly, aby s ohledem na své zdraví raději vůbec nevycházeli ven. Nejvyšší představitel města Arvind Kedžrivál situaci ve 40milionové metropoli označil za neúnosnou, na některých místech totiž koncentrace prachových částic přesáhla 900 mikrogramů na metr krychlový. Už koncentrace 500 mikrogramů je přitom považována za nanejvýš nebezpečnou.

Indická vláda tvrdí, že v Kašmíru postupně uvolňuje omezení, která měla zabránit větším nepokojům po ohlášeném odebrání autonomie. Nezávislí novináři však uvedli, že Dillí se naopak snaží ovládnout místní média a šíří propagandu. V regionu stále nefungují mobilní sítě. Neziskové organizace upozorňují, že jejich blokování se za vlády indického premiéra Naréndry Módího stalo běžnou praxí.

Pákistán podá žalobu na Indii k mezinárodnímu soudnímu dvoru OSN kvůli odebrání zvláštního statusu státu Džammú a Kašmír. Informovala o tom agentura Reuters. Americký prezident Donald Trump si kvůli pokračující krizi telefonoval s indickým premiérem Naréndrou Módím i jeho pákistánským protějškem Imranem Chánem. Obě strany vyzval ke klidu.

Více než 500 lidí zadržely od začátku týdne indické bezpečnostní síly ve svazovém státě Džammú a Kašmír ve snaze zabránit propuknutí násilí poté, co se indická ústřední vláda rozhodla této oblasti odebrat zvláštní autonomní status. Informovala o tom státní rozhlasová stanice All India Radio.

Indickou metropoli Dillí sužuje znečištěný vzduch a extrémní teploty, které ještě umocňuje neobvyklé mračno prachu usazené nad městem. Obyvatelé si stěžují na dýchací potíže, podle mnohých se už v metropoli nedá žít. Místní vláda dočasně zakázala veškeré stavební práce a nasadila hasiče, kteří město kropí. Lidem doporučila, aby vycházeli ven jen v případě nutnosti.