Bulharsko strana 5 z 5

Za bezprecedentní, nemyslitelné a hanebné označil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov rozhodnutí Bulharska, Černé Hory a Severní Makedonie nepovolit mu přelet do Srbska, kde měl v pondělí zahájit dvoudenní návštěvu. Moskva a Bělehrad jsou blízcí spojenci. Přestože Srbsko únorovou ruskou invazi na Ukrajinu odsoudilo, k západním sankcím se nepřipojilo.

Ruská plynárenská společnost Gazprom zastavila vývoz plynu do Finska. Podle agentury Reuters to oznámil finský operátor Gasgrid. Finská společnost Gasum, která je státním velkoobchodem s plynem, v pátek uvedla, že ji Gazprom o chystaném přerušení dodávek plynu od sobotních 06:00 SELČ informoval. Finský podnik předtím odmítl platit Gazpromu za dodávky v rublech. Finsko již dříve ohlásilo také ukončení dovozu ruské elektřiny, ke stejnému kroku se kvůli solidaritě s bojující Ukrajinou rozhodla přistoupit od neděle i Litva.

Ruská společnost Gazprom od sobotního rána přeruší vývoz plynu do Finska. Oznámila to finská společnost Gasum, která je státním obchodníkem se surovinou. Odmítla totiž platit za dodávky v rublech. Problémy vyplývající z odklonu od ruského plynu řeší i v Německu, kde plánují nové terminály schopné přijímat dodávky z lodí.

Ukrajinský provozovatel plynárenské soustavy kvůli okupantům přerušil tranzit ruského plynu přes měřicí stanici Sochranovka dále do Evropy. Dodávky plynu na Slovensko přes Ukrajinu podle údajů slovenského operátora TSO Eustream klesly.

Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě jednal s bulharským protějškem Rumenem Radevem. Odpoledne se bulharský prezident setká také s představiteli parlamentu a s premiérem Petrem Fialou (ODS). Podle Zemana většinu času ve vzájemné diskusi věnovali ruské agresi na Ukrajině, česká hlava státu vyjádřila jednoznačnou podporu pro vstup Bulharska do schengenského prostoru. Radev ocenil vzájemné vztahy, zároveň vyjádřil obavu o energetickou nezávislost obou zemí a dopad sankcí v podobě embarga na dovoz ruské ropy.

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.

Polsko-litevský plynovod GIPL v neděli podle plánu zahájil provoz a od začátku týdne už přes něj proudí plyn do Polska. Uvedla to v pondělí polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Ve čtvrtek GIPL oficiálně slavnostně otevřeli představitelé Polska, Litvy, Lotyšska a Evropské unie. Plynovod dlouhý 522 kilometrů, na jehož financování se podílela EU, propojuje sítě pro přepravu plynu v Polsku a Litvě.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák v Interview ČT24 vyjádřil přesvědčení o tom, že postup evropských zemí v souvislosti s energetickou krizí bude jednotný. Zkritizoval například českou vládu za to, že údajně nemá připravený plán pro průmysl v případě, že bychom se najednou ocitli bez ruského plynu. Vadí mu také to, že nevznikl plynovod Stork, který by spojil Česko s Polskem.

Německo v odvetě za ruskou invazi na Ukrajinu podporuje možnost společného embarga Evropské unie na dovoz ropy z Ruska, prohlásila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Tamní šéf hospodářského resortu Robert Habeck před týdnem řekl, že Německo by se již nyní dokázalo bez ruské ropy obejít. Podle českého ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) by bylo Česko ochotno podpořit ukončení dovozu ruské ropy do konce letošního roku za určitých okolností. Naopak Maďarsko v pondělí zopakovalo, že jakékoliv unijní embargo na dovoz ropy a plynu z Ruska nepodporuje.

Polsko a Česko společně Bruselu navrhnou, aby Evropská unie poskytla zvláštní finanční podporu zemím při zvládání přílivu uprchlíků z Ukrajiny. Oznámil to polský premiér Mateusz Morawiecki po pátečním jednání s předsedou české vlády Petrem Fialou (ODS) ve Varšavě. Do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přicestovaly tři miliony Ukrajinců, do Česka asi 300 tisíc.

Cena zemního plynu pro evropský trh v reakci na přerušení dodávek do Polska a Bulharska ve středu ráno poskočila zhruba o pětinu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nemá vláda žádné signály o tom, že by surovina do Česka přestala proudit, český kabinet ale podniká kroky, aby zajistil dostatek plynu jak pro tuzemské domácnosti, tak firmy. Při nedostatku by se podle ministerstva průmyslu dodávky zachovaly hlavně domácnostem a kritické infrastruktuře, jako jsou třeba nemocnice.

Ruský plynárenský podnik Gazprom úplně zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska kvůli tomu, že země nezaplatily v rublech. Gazprom konstatoval, že dodávky obnoví až poté, co země za plyn zaplatí. Země zdůrazňují, že krok porušuje uzavřené smlouvy. Podle Bruselu je Evropa připravena a zareaguje společně. Agentura Bloomberg informovala, že už čtyři evropské země platí Moskvě za plyn v rublech. Moskva musí platit pokutu za zastavení plynu, rubly platit nebudeme, řekl polský premiér Mateusz Morawiecki.

Prezident Miloš Zeman po jednání se svým polským protějškem Andrzejem Dudou na Pražském hradě ocenil postoj sousední země v rámci ukrajinské krize. Polsko se stalo hlavním obráncem evropských hodnot a profilující zemí v odporu proti ruské agresi na Ukrajině, řekl. Vyjádřil zemi plnou podporu v problematice zastavení dodávek ruského plynu. Duda se odpoledne sešel s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se, že prioritou je zajištění energetické bezpečnosti. Potvrdili odhodlání pokračovat v podpoře Ukrajiny.

Vláda v tuto chvíli nemá informace ani signály, že by Česku hrozilo zastavení dodávek plynu z Ruska, jako se to stalo Polsku a Bulharsku, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Je však nutné s takovou možností počítat, kabinet podle Fialy dělá kroky k tomu, aby zajistil dostatek plynu pro domácnosti i firmy. Ministerstvo průmyslu uvedlo, že při vážném nedostatku by se dodávky zachovaly jen domácnostem a kritické infrastruktuře, například nemocnicím. Podle plynárenské společnosti Net4Gas jsou ale dodávky plynu do Česka stabilní a soustava funguje bez omezení. Většina plynu se do Česka nyní dostává z východní části Německa.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier slíbil další pomoc Ukrajině, včetně vojenské. Ukrajinský velvyslanec v Berlíně v této souvislosti ocenil nabídku na dodávku systému Gepard z Německa, upozornil však, že bez potřebné munice ji nebude moci využít. Munici pro systémy Gepard má Německo od Švýcarska, to ale reexport na Ukrajinu vetovalo.

Vládní dluh unijních zemí loni mírně klesl na 88,1 procenta hrubého domácího produktu. Meziročně se tak snížil skoro o dva procentní body. Český vládní dluh loni byl podle Eurostatu šestý nejnižší – dosahoval zhruba 42 procent HDP. Oproti roku 2020 ale narostl o víc než čtyři procentní body a zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii, na což upozornilo i ministerstvo financí. V prvním čtvrtletí stoupl státní dluh o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun.

Podle průzkumu ministerstva práce a sociálních věcí mezi firmami jsou v Česku desetitisíce volných pracovních míst vhodných pro zájemce z Ukrajiny. Nejčastěji jsou to pozice pro pomocné pracovníky, je ale i vysoká poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích. Česko od počátku války vydalo již téměř 302 tisíc speciálních víz pro lidi prchající před ruskou invazí na Ukrajině. Ve středu udělilo 2800 speciálních víz, což je zhruba stejný počet jako ve stejný den minulý týden. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) požádá Česko a dalších osm států Evropskou komisi o finanční pomoc v souvislosti s uprchlickou krizí způsobenou válkou na Ukrajině.

Ruské ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo vyhoštění 15 nizozemských a čtyř rakouských diplomatů a zatím blíže neupřesněného počtu pracovníků belgického velvyslanectví v Rusku. Moskva tak podle svého prohlášení reaguje na dřívější deportaci ruských diplomatů z těchto zemí. Evropské státy od začátku ruské invaze na Ukrajinu vyhostily více než 300 zaměstnanců ruských diplomatických misí, napsala agentura Reuters.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ani americký prezident Joe Biden se v tuto chvíli nechystají na Ukrajinu. Ta vyplnila dotazník, který by se měl stát výchozím bodem pro rozhodování Evropské unie o členství Kyjeva v EU. Rusko pokračuje ve vyhošťování cizích diplomatů ze země. Za nežádoucí osoby prohlásilo některé pracovníky bulharského velvyslanectví v Moskvě. Ruský prezident Vladimir Putin také telefonicky hovořil se šéfem palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem o jednání Moskvy s Kyjevem či o eskalaci izraelsko-palestinského napětí.

Zemřel známý vůdce ruské krajní pravice Vladimir Žirinovskij, který se léčil z covidu. Jeho smrt oznámil šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin.

Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko v úterý oznámily, že celkem vypovědí přes sedmdesát ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a také to, že ruští diplomaté údajně v zemích prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko vypoví 33 pracovníků velvyslanectví v Lublani. Podobný krok oznámilo také Rumunsko a Portugalsko. Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu uhlí do Evropské unie. O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí Unie, a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.

Čeští vojáci odjedou v pondělí na misi na Slovensko, kde povedou mnohonárodní bojové uskupení Severoatlantické aliance. Jednotka vznikla kvůli snaze NATO posílit východní členské země Aliance kvůli zhoršené bezpečnostní situaci po útoku Ruska na Ukrajinu. Uskupení může mít až 2100 vojáků, česká armáda do něj vyšle několik set lidí.

V noci ruské rakety zcela zničily plný sklad ropy v Dnipru, zranění nikdo neutrpěl. Invazní armáda podle ukrajinských médií ostřelovala rovněž opuštěný sklad Červeného kříže v Mariupolu. Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že otevře humanitární koridor z Mariupolu do Záporoží v pátek. Šéf NATO očekává přeskupení ruské armády a další útoky. Z areálu odstavené jaderné elektrárny Černobyl se zcela stáhly ruské jednotky. Během ruské invaze na Ukrajinu, která trvá pět týdnů, zemřelo v této zemi nejméně 1232 civilistů, oznámil to ve čtvrtek Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.