Bulharsko strana 5 z 5

Prezident Miloš Zeman po jednání se svým polským protějškem Andrzejem Dudou na Pražském hradě ocenil postoj sousední země v rámci ukrajinské krize. Polsko se stalo hlavním obráncem evropských hodnot a profilující zemí v odporu proti ruské agresi na Ukrajině, řekl. Vyjádřil zemi plnou podporu v problematice zastavení dodávek ruského plynu. Duda se odpoledne sešel s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se, že prioritou je zajištění energetické bezpečnosti. Potvrdili odhodlání pokračovat v podpoře Ukrajiny.

Vláda v tuto chvíli nemá informace ani signály, že by Česku hrozilo zastavení dodávek plynu z Ruska, jako se to stalo Polsku a Bulharsku, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Je však nutné s takovou možností počítat, kabinet podle Fialy dělá kroky k tomu, aby zajistil dostatek plynu pro domácnosti i firmy. Ministerstvo průmyslu uvedlo, že při vážném nedostatku by se dodávky zachovaly jen domácnostem a kritické infrastruktuře, například nemocnicím. Podle plynárenské společnosti Net4Gas jsou ale dodávky plynu do Česka stabilní a soustava funguje bez omezení. Většina plynu se do Česka nyní dostává z východní části Německa.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier slíbil další pomoc Ukrajině, včetně vojenské. Ukrajinský velvyslanec v Berlíně v této souvislosti ocenil nabídku na dodávku systému Gepard z Německa, upozornil však, že bez potřebné munice ji nebude moci využít. Munici pro systémy Gepard má Německo od Švýcarska, to ale reexport na Ukrajinu vetovalo.

Vládní dluh unijních zemí loni mírně klesl na 88,1 procenta hrubého domácího produktu. Meziročně se tak snížil skoro o dva procentní body. Český vládní dluh loni byl podle Eurostatu šestý nejnižší – dosahoval zhruba 42 procent HDP. Oproti roku 2020 ale narostl o víc než čtyři procentní body a zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii, na což upozornilo i ministerstvo financí. V prvním čtvrtletí stoupl státní dluh o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun.

Podle průzkumu ministerstva práce a sociálních věcí mezi firmami jsou v Česku desetitisíce volných pracovních míst vhodných pro zájemce z Ukrajiny. Nejčastěji jsou to pozice pro pomocné pracovníky, je ale i vysoká poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích. Česko od počátku války vydalo již téměř 302 tisíc speciálních víz pro lidi prchající před ruskou invazí na Ukrajině. Ve středu udělilo 2800 speciálních víz, což je zhruba stejný počet jako ve stejný den minulý týden. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) požádá Česko a dalších osm států Evropskou komisi o finanční pomoc v souvislosti s uprchlickou krizí způsobenou válkou na Ukrajině.

Ruské ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo vyhoštění 15 nizozemských a čtyř rakouských diplomatů a zatím blíže neupřesněného počtu pracovníků belgického velvyslanectví v Rusku. Moskva tak podle svého prohlášení reaguje na dřívější deportaci ruských diplomatů z těchto zemí. Evropské státy od začátku ruské invaze na Ukrajinu vyhostily více než 300 zaměstnanců ruských diplomatických misí, napsala agentura Reuters.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ani americký prezident Joe Biden se v tuto chvíli nechystají na Ukrajinu. Ta vyplnila dotazník, který by se měl stát výchozím bodem pro rozhodování Evropské unie o členství Kyjeva v EU. Rusko pokračuje ve vyhošťování cizích diplomatů ze země. Za nežádoucí osoby prohlásilo některé pracovníky bulharského velvyslanectví v Moskvě. Ruský prezident Vladimir Putin také telefonicky hovořil se šéfem palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem o jednání Moskvy s Kyjevem či o eskalaci izraelsko-palestinského napětí.

Zemřel známý vůdce ruské krajní pravice Vladimir Žirinovskij, který se léčil z covidu. Jeho smrt oznámil šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin.

Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko v úterý oznámily, že celkem vypovědí přes sedmdesát ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a také to, že ruští diplomaté údajně v zemích prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko vypoví 33 pracovníků velvyslanectví v Lublani. Podobný krok oznámilo také Rumunsko a Portugalsko. Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu uhlí do Evropské unie. O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí Unie, a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.

Čeští vojáci odjedou v pondělí na misi na Slovensko, kde povedou mnohonárodní bojové uskupení Severoatlantické aliance. Jednotka vznikla kvůli snaze NATO posílit východní členské země Aliance kvůli zhoršené bezpečnostní situaci po útoku Ruska na Ukrajinu. Uskupení může mít až 2100 vojáků, česká armáda do něj vyšle několik set lidí.

V noci ruské rakety zcela zničily plný sklad ropy v Dnipru, zranění nikdo neutrpěl. Invazní armáda podle ukrajinských médií ostřelovala rovněž opuštěný sklad Červeného kříže v Mariupolu. Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že otevře humanitární koridor z Mariupolu do Záporoží v pátek. Šéf NATO očekává přeskupení ruské armády a další útoky. Z areálu odstavené jaderné elektrárny Černobyl se zcela stáhly ruské jednotky. Během ruské invaze na Ukrajinu, která trvá pět týdnů, zemřelo v této zemi nejméně 1232 civilistů, oznámil to ve čtvrtek Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.

Lídři zemí Severoatlantické aliance ve čtvrtek na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní. Spojené státy a Evropská unie podniknou konkrétní společné kroky ke snížení evropské závislosti na ruských energiích, uvedl americký prezident Joe Biden ve společném prohlášení s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Biden po jednání v Bruselu také vyzval, aby Západ zůstal sjednocen v postupu proti ruské invazi.

Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. V Moskvě to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Obvinil také USA z údajného maření „obtížných“ rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. V Bruselu ve čtvrtek začne mimořádný summit NATO, na kterém chce k vyslání mírové mise vyzvat své spojence Polsko. Ministerstvo zahraničí Polska si ve středu ráno předvolalo ruského velvyslance, Varšava později oznámila, že vyhostí 45 ruských diplomatů, které viní ze špionáže.

Bulharská policie zadržela bývalého premiéra Bojka Borisova kvůli podezření ze zneužití peněz Evropské unie, informuje agentura DPA. Zadržen byl i někdejší ministr financí Vladislav Goranov, bývalá šéfka rozpočtového výboru bulharského parlamentu a někdejší vedoucí tiskového odboru vlády.

Rusko uzavřelo vzdušný prostor pro letecké dopravce z České republiky, Polska, Bulharska a Rumunska. Jde o odvetu za stejné rozhodnutí, které kvůli ruské invazi na Ukrajinu tyto země učinily vůči ruským leteckým společnostem v pátek. Na uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla se v sobotu dohodly také všechny pobaltské země, stejný krok oznámilo i Slovinsko a chystá ho rovněž Německo.

Záchranáři nalezli živého jednoho z pohřešovaných na italském trajektu, na němž nedaleko řeckého Korfu vypukl požár. Informovalo o tom řecké ministerstvo, pod které spadá lodní doprava. Hasiči později jednoho z pohřešovaných objevili mrtvého, informovala agentura Reuters. Podle provozovatele trajektu a řeckých úřadů se tak stále pohřešuje 10 cestujících. Má jít o řidiče kamionů z Bulharska, Řecka, Turecka a Litvy.

Bulharský krajně pravicový poslanec Evropského parlamentu Angel Džambazki při odchodu od řečnického pultu na plenárním zasedání ve Štrasburku zvedl pravici v nacistickém pozdravu. Vedení europarlamentu mu za to hrozí sankcemi.

Šest ruských velkých výsadkových lodí míří ze Středozemního do Černého moře, aby se tam zapojily do plánovaných vojenských cvičení. Rusko kromě toho zahájilo manévry na jihu země s použitím obrněných vozidel a dělostřelectva. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba popřel, že by francouzský prezident Emmanuel Macron a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj posuzovali mimoblokové postavení Ukrajiny. Reagoval na spekulace tisku o údajné dohodě Macrona a šéfa Kremlu Vladimira Putina. Ve snaze zmírnit napětí plynoucí z hromadění ruských jednotek kolem Ukajiny se připravují další diplomatická jednání.

Malý počet amerických vojáků se kvůli napětí souvisejícímu s Ukrajinou přesune do východní Evropy, řekl americký prezident Joe Biden. O podobném kroku, zřejmě však ve větším rozsahu, uvažuje i Velká Británie. Budapešť žádost USA o dočasné umístění amerických jednotek v Maďarsku odmítla. Podle Spojených států by mohlo v únoru na Ukrajinu zaútočit Rusko, které v posledních týdnech výrazně posílilo svou vojenskou přítomnost u hranic. Kreml ovšem popírá, že by hrozila invaze.

Severoatlantická aliance je kvůli hrozícímu útoku Ruské federace na Ukrajinu připravena posílit svou vojenskou přítomnost ve východní Evropě, zvažuje nasazení jednotek i na Slovensku. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď (OĽANO) v pořadu Události, komentáře řekl, že by si uměl představit i nasazení českých vojáků na slovenském území.

Sedmdesátá léta byla pro civilní letectví v celém světě velmi nešťastným obdobím. Létalo se již vcelku běžně, do provozu vstoupila nová velkokapacitní letadla, ale bezpečnost ještě měla řadu nedostatků. A tak se v této dekádě stala vůbec nejhorší katastrofa v historii (Tenerife 1977), nejhorší britská letecká nehoda (Staines 1972), nejtragičtější nehoda ČSA (Damašek 1975) i mnoho dalších. Výjimečná byla katastrofa letu Jugoslávských aerolinií JU 367, kterou způsobila exploze za letu. Trosky letadla dopadly poblíž Srbské Kamenice na Děčínsku, a přestože stroj spadl z desetikilometrové výšky, nehodu přežila jedna členka posádky. S 27 oběťmi je to historicky třetí nejtragičtější letecká nehoda, která se stala v českém vzdušném prostoru, tehdy však byla vůbec nejhorší. Od nehody uplynulo rovné půlstoletí.

Ruské vojenské námořnictvo zahájilo v Baltském moři rozsáhlé cvičení s účastí dvou desítek plavidel. Oznámení následovalo po prohlášení NATO, že uvedlo své síly do pohotovosti a vyslalo další lodě a letadla na východ Evropy kvůli rostoucí koncentraci ruských jednotek u Ukrajiny a na okupovaném Krymu. Rusko v reakci na krok Aliance obvinilo Západ z eskalace napětí. Informovalo také o plánu uspořádat námořní cvičení u pobřeží Irska. Větší vojenskou přítomnost ve východní Evropě zvažují podle listu The New York Times Spojené státy.

Ministři zahraničí Spojených států a Ruska, Antony Blinken a Sergej Lavrov jednali v Ženevě o ruských požadavcích ohledně Ukrajiny a stažení aliančních vojsk z východního křídla NATO. Setkání mělo podle pozorovatelů ukázat, zda krizi vyvolanou akcemi ruské armády poblíž ukrajinského území a na okupovaném Krymu lze ještě vůbec řešit diplomatickou cestou. USA dají podle Lavrova Rusku příští týden písemné odpovědi na bezpečnostní požadavky Moskvy, Blinken to potvrdil.