Bohuslav Sobotka strana 2 z 5

Resort životního prostředí má nového ministra. Marian Jurečka (KDU-ČSL) ho ale povede jen dočasně, sám předpokládá, že to budou asi čtyři týdny. Prezident Miloš Zeman pověřil šéfa lidovců, aby ministerstvo řídil, dokud se nevyjasní situace kolem původního kandidáta Petra Hladíka (KDU-ČSL). V souvislosti s brněnskou bytovou kauzou byla v jeho kanceláři policie. Dosavadní ministryně Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) přes problém s výběrem svého nástupce končí. Rezignaci zdůvodnila zdravotními problémy. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) není možné, aby ještě pokračovala.

Elektronická evidence tržeb by mohla definitivně skončit ke konci letošního roku. Vládní návrh, který s tím počítá, v úterý poslanci propustili do závěrečného čtení. V debatě zněly argumenty pro její zrušení i argumenty opačné z klubu ANO, které s úplným zrušením evidence bez náhrady nesouhlasí. ANO ji chce ponechat alespoň jako dobrovolnou. Poslanci hnutí současně vznesli návrh na zamítnutí vládní předlohy. Sněmovna o něm rozhodne ve třetím čtení.

Novým českým velvyslancem na Slovensku se stane dosavadní ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák. Slovenská strana již s jeho působením souhlasila a udělila mu takzvaný agrément, potvrdil Jindrák. Postu by se měl pravděpodobně ujmout na počátku příštího roku. Ve funkci vystřídá Tomáše Tuhého.

V Letech u Písku v pátek symbolicky začala demolice vepřína, na jehož místě má vyrůst památník zdejšího koncentračního tábora a holocaustu Romů a Sintů. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) jde o historický okamžik, člen Rady vlády pro lidská práva Daniel Herman (KDU-ČSL) prohlásil, že památník bude varováním do budoucnosti. Řekli to v pořadu Události, komentáře.

V Letech na Písecku začíná demolice bývalého areálu vepřína, v jehož místě stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Jde ale jenom o symbolické zahájení prací, příprava na demolice budov začne až v pondělí 25. července. Na místě pak vyroste Památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách. Stavba památníku přijde na víc než sto milionů korun. Stát koupil vepřín před čtyřmi lety.

Elektronická evidence tržeb (EET) by měla skončit ke konci letošního roku. Poslanci v pátek v nočních hodinách v prvním čtení po zhruba osmihodinové debatě, která začala už ve čtvrtek odpoledne, podpořili vládní návrh, který ji bez náhrady ruší. Evidence je stejně v současné době přerušená do konce letošního roku, a to kvůli pandemii nemoci covid-19. Stala se fakticky dobrovolnou. Opoziční hnutí ANO zrušení evidence odmítá, ale s hnutím SPD se přiklání k tomu, aby zůstala dobrovolná. Vládní návrh ale s něčím takovým nepočítá a i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dobrovolnou evidenci odmítá.

Policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu se rozdělí. Policejní prezident Martin Vondrášek oznámil, že vznikne nový útvar, který se bude zabývat extremismem, terorismem a kybernetickým zločinem. Terorismus a kyberkriminalita dosud spadaly pod NCOZ. Centrála vznikla v roce 2016 sloučením útvarů proti korupci a proti organizovanému zločinu. Podle Vondráška se již žádné další dělení zbylých sekcí NCOZ neplánuje. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dal již najevo, že s reorganizací nemá problém.

Velkou podporu ukrajinskému lidu a jeho nynějšímu zápasu vyjádřil papež František při přijetí českého premiéra Petra Fialy (ODS). Šéf české vlády to řekl ve Vatikánu poté, co opustil Apoštolský palác, kde s hlavou katolické církve strávil přibližně hodinu. Audience byla pro předsedu vlády podle jeho vlastního vyjádření „obrovská čest“. Papeže Fiala pozval k návštěvě České republiky. Ačkoliv je podle něj na reakci Vatikánu ještě brzy, premiér věří, že František přijede, pokud mu to dovolí zdravotní stav a bude k tomu mít příležitost. Podle Vatikánu rozhovory ukázaly dobrý stav vzájemných vztahů i vůli je dále zlepšit.

Příští čtvrtek se na oficiální návštěvě Vatikánu setká český premiér Petr Fiala (ODS) s papežem Františkem. Hovořit by měli o české pomoci Ukrajině a mezinárodních otázkách.

Česko patří k zemím s největší závislostí na ruském plynu. Ta vznikla ještě za socialismu a po roce 1990 jsme věřili, že Rusko už není nepřítel. I tehdy však byli lidé, kteří před ním varovali a dokázali na určité období prosadit menší závislost. Od roku 2017 se však vazba opět zesílila, což způsobila celá řada faktorů, od těch politických až po ekonomické. Pro Reportéry ČT natáčeli Jana Neumannová, Adéla Paclíková a Michael Fiala.

Prezident Miloš Zeman podepsal vystoupení Česka z postsovětských institucí, jimiž jsou Mezinárodní investiční banka (MIB) a Mezinárodní banka hospodářské spolupráce (MBHS). Výpověď, kterou navrhla vláda, začne platit za půl roku. Na hradním webu to uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Češka Eva Michaláková, které norská sociální služba v květnu 2011 odebrala oba syny a umístila je do pěstounské péče, se v úterý odvolala proti rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Pro Českou televizi to uvedla její advokátka Dora Boková. ESLP nyní musí rozhodnout, zda se případem ženy bude zabývat Velký senát soudu. Soud ve Štrasburku v lednu rozhodl, že norské instituce neporušily právo Michalákové na respektování rodinného života a svá rozhodnutí přesvědčivě odůvodnily.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) prohlásil, že v současné době není nikdo schopen zodpovědně říct, kdy skončí těžba uhlí. Zástupci kabinetu v posledních měsících mění postoj z programového prohlášení vlády, ve kterém koalice původně plánovala odklon od uhlí do roku 2033. Představensto OKD schválilo, že těžba černého uhlí na Karvinsku se oproti plánu prodlouží do druhého kvartálu 2023. Podle původních plánů měla skončit letos.

Neprošel program mimořádné schůze, kterou svolala předsedkyně Poslanecké sněmovny na žádost opozičních stran. Schůze tak skončila. Promluvili na ní však někteří poslanci s přednostním právem. Věnovali se postupu europoslance a advokáta Stanislava Polčáka (STAN) v kauze Vrbětice. Předseda SPD Tomio Okamura – jehož hnutí svolání schůze iniciovalo – obvinil Polčáka v úvodním projevu, že chtěl osmimilionovou provizi z veřejných peněz za prosazení odškodňovacího zákona. Svého bývalého místopředsedy se naopak zastával šéf STAN Vít Rakušan či místopředsedkyně Věra Kovářová. Rakušan však řekl, že nepodpoří další nominaci Polčáka na kandidátku do europarlantu.

Vystoupení Česka ze dvou postsovětských mezinárodních bank, jimiž jsou Mezinárodní investiční banka (MIB) a Mezinárodní banka hospodářské spolupráce (MBHS), na čtvrteční schůzi odsouhlasil Senát. Podpořil také návrh zákona týkající se panevropského penzijního osobního produktu či daňovou novelu. Horní komora odhlasovala i změny na finančním trhu, které vycházejí z unijních předpisů. Podpořila také ochranu Evropské unie a jejích členů před hospodářským nátlakem třetích zemí.

Bývalý předseda vlády Bohuslav Sobotka se v úterním Fokusu Václava Moravce k tématu ruské agrese na Ukrajině vymezil proti prezidentu Miloši Zemanovi i někdejšímu ministru financí svého kabinetu Andreji Babišovi (ANO). Mimo jiné uvedl, že nevěří podpoře Ukrajiny a odsudku Ruska, které v minulých týdnech zazněly od hlavy státu.

Elektronická evidence tržeb (EET) ke konci letošního roku zřejmě skončí. Počítá s tím návrh ministerstva financí, který ve středu schválila vláda, informovalo ministerstvo financí. Zrušení EET má současná vláda Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení. Evidence je kvůli pandemii do konce roku 2022 přerušena, žádný podnikatel tak nyní nemusí své tržby evidovat a úřady tuto povinnost nekontrolují. Andrej Babiš, který systém EET prosazoval už jako ministr financí, rozhodnutí ostře kritizoval. Strana ANO může zkoušet v parlamentu záník systému obstruovat.

Vysokorychlostní železnice v Evropě slaví „půlkulaté“ výročí. První úsek trati pro rychlost nad 230 kilometrů za hodinu byl zprovozněn před 45 lety v Itálii. Za tu dlouhou dobu se síť rychlodrah rozrostla na tisíce kilometrů, rozsáhlé funkční vysokorychlostní sítě mají kromě Itálie také Francie, Španělsko a Německo. Další země mají jednotlivé tratě – ale zatím jsou to jen státy někdejšího Západu. Na východ od bývalé železné opony se jezdí přes 230 kilometrů za hodinu jedině v Rusku. Česko po desítkách let diskusí a přešlapování zahájilo faktickou přípravu stavby rychlodrah v minulém desetiletí.

Kabinet Petra Fialy (ODS) v nejbližších týdnech vyhlásí tendr na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Vyhodnocení by mělo být uzavřeno do konce roku 2024. Zkušební provoz je nutné spustit v roce 2036. Česká republika má dostatečné nástroje k tomu, aby do projektu kdykoliv zasáhla, řekl Fiala v Otázkách Václava Moravce.

V říjnu budou poprvé od jmenování nynější vlády voliči rozhodovat o složení parlamentu. Konkrétně převolí třetinu jeho horní komory, křesla bude obhajovat i její předseda a tři ze čtyř místopředsedů. Vládní koalice nyní má v horní komoře drtivou převahu. Zatímco v minulosti bývalo téměř samozřejmé, že v Senátu posilovala a postupem času dominovala opozice, tentokrát jsou volby do horní komory zvláštní tím, že opoziční hnutí ANO a SPD se shodně proti Senátu vymezují a od jejich představitelů zazněly návrhy, aby se horní komora zrušila.

Prezident Miloš Zeman pozval papeže Františka k návštěvě České republiky. Pozvání uvedl v dopise, ve kterém mu popřál k 85. narozeninám. František se 85 let dožije v pátek. Papeže na návštěvu Česka Zeman i další představitelé státu pozvali opakovaně.

Policie by měla začít pokutovat ty, kdo porušují platná opatření opakovaně, a to proto, aby nebylo nutné zavádět přísnější restrikce, je přesvědčen kandidát na ministra vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle předsedy sněmovního ústavně právního výboru Radka Vondráčka (ANO) ale dělá policie maximum možného. Intenzivnější pokutování nepovede k většímu respektu k pravidlům, domnívá se. Rakušan s Vondráčkem diskutovali v Událostech, komentářích.

Prezident Miloš Zeman v pátek v Lánech absolvoval další ze schůzek s možnými členy nové vlády. Setkal se Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), který je kandidátem na ministra práce a sociálních věcí a ve funkci by chtěl do dvou let prosadit změny v důchodovém systému. Politici spolu také mluvili o zneužívání sociálních dávek. Lidovecký šéf setkání označil za konstruktivní, k jeho vizím neměl prezident výhrady. Hlavě státu přivezl jako dárek knihu o historii lidovců a křesťanských hodnotách. Jurečka byl v předminulém volebním období ministrem zemědělství v tehdejší Sobotkově vládě.

Pražský hrad prodloužil o rok smlouvu bývalému řediteli analytiky Bezpečnostní informační služby (BIS) Jiřímu Romovi. Respektu a Aktuálně.cz to řekl šéf legislativního odboru prezidentské kanceláře Václav Pelikán. Úřad ale dosud nesdělil, jakou přesně má Rom náplň práce. V minulosti zpracoval například analýzu, v níž tvrdil, že ředitel BIS Michal Koudelka neplní své povinnosti. Rom přitom sám před několika lety patřil mezi kandidáty na šéfa služby, tehdejší vláda Bohuslava Sobotky ale dala přednost právě Koudelkovi.