Bezpilotní letadlo strana 5 z 5

Na střechách některých veřejných budov v Moskvě se objevily systémy protivzdušné obrany Pancir-S1, naznačují videa a fotografie na sociálních sítích. Podle těchto záběrů je jedno z odpalovacích zařízení i na budově ministerstva obrany, další pak v blízkosti sídla ruského vůdce Vladimira Putina za Moskvou. Na jiných místech v Moskvě či jejím okolí se podle snímků ze sociálních sítí objevily raketové systémy S-300. Kreml to odmítl komentovat.

Nasazení bezpilotních letounů do bojů na Ukrajině urychlilo technologický trend, který by mohl brzy přinést na světová bojiště první plně autonomní bojové roboty, a zahájit tak novou éru válčení. Čím déle bude válka trvat, tím je pravděpodobnější, že drony budou identifikovat, vybírat i útočit na cíl bez asistence člověka, domnívají se vojenští analytici, bojovníci a výzkumníci v oblasti umělé inteligence. Vize využití plně autonomních zbraní zároveň vyvolává pochyby, zda je technologie dostatečně spolehlivá, aby nezabíjela civilisty.

Ruská armáda v noci na pondělí opět útočila bezpilotními letouny na Kyjev a jeho okolí. Podle starosty Vitalije Klička úder poškodil objekt energetické infrastruktury, v důsledku čehož byly přerušeny dodávky elektřiny a tepla. Škody na elektrické síti oznámila i společnost Ukrenerho, podle které je ale situace pod kontrolou. Protivzdušná obrana hlásí sestřelení bezmála čtyř desítek cílů. Ukrajinská armáda tvrdí, že na Nový rok zabila ve městě Makijivka v Doněcké oblasti stovky ruských vojáků. Moskva přiznala několik desítek mrtvých.

V Kyjevě a okolí byly v noci slyšet výbuchy a po celé Ukrajině se opět rozezněly sirény varující před leteckým útokem. Ukrajinská armáda oznámila, že její protivzdušná obrana v noci na neděli sestřelila 45 íránských dronů Šáhed, které Rusko používá ke vzdušným útokům. Jen nad Kyjevem byly zničeny přes tři desítky vzdušných cílů.

Jižní Korea v pondělí nasadila do akce stíhačky a bojové vrtulníky a vypálila varovné výstřely poté, co se v jejím vzdušném prostoru objevilo pět severokorejských bezpilotních letounů. S odvoláním na jihokorejskou armádu o tom informují světové zpravodajské agentury. Soul také oznámil, že po narušení svého vzdušného prostoru provedl výzvědný let nad KLDR.

Pád vraku sestřeleného ukrajinského dronu na leteckou základnu Engels v ruské Saratovské oblasti si vyžádal životy tří vojáků, podle ruských tiskových agentur to v pondělí oznámilo ruské ministerstvo obrany. Letecká technika dle něj poškozena nebyla. Základna je od frontové linie na Ukrajině vzdálená stovky kilometrů. Ukrajinská a ruská média předtím informovala o výbuších na této letecké základně. Kyjev se k incidentu nijak nevyjádřil, mluvčí ukrajinského letectva nicméně uvedl, že jde o důsledek ruské agrese vůči Ukrajině.

Při ruském ostřelování jihoukrajinského města Cherson zahynulo v sobotu nejméně sedm lidí, dalších bezmála šedesát je zraněných. Na komunikační síti Telegram to uvedl zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Útok podle něj mířil na centrum města.

Rusko v pondělí nad ránem znovu zaútočilo na Kyjev a okolí bezpilotními letouny. Podle úřadů se v hlavním městě podařilo sestřelit 18 z 23 dronů íránské výroby. Drony poškodily kritickou infrastrukturu a podle starosty Kyjeva Vitalije Klička si úder podle dosavadních informací nevyžádal žádné oběti na životech. Z Kyjevské oblasti kolem metropole jsou hlášeni dva zranění a rozsáhlé škody.

Rusko od začátku října podniká na Ukrajinu rozsáhlé vzdušné útoky, kdy na ni během jednoho dne vyšle desítky raket, jejichž cílem jsou obvykle energetická zařízení. Ukrajina dlouhodobě žádá své západní partnery o protivzdušnou obranu, včetně amerických systémů protiraketové obrany Patriot, aby ji ochránila před silným ruským raketovým ostřelováním. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena doposud souhlas nedala, podle CNN však v současnosti dokončuje plány na vyslání tohoto systému na Ukrajinu a podle dvou amerických představitelů a vysokého úředníka administrativy by mohly být oznámeny již tento týden.

Jednou z ikonických fotografií války na Ukrajině se stal snímek krví potřísněné tváře pilota Vadima Borošylova, který se po sestřelování dronů katapultoval z poškozené stíhačky a ještě si stihl udělat „selfie“. Muže, který pomocí dalších fotografií a videí na sociálních sítích mapuje podobu vzdušného boje s drony, ocenil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když vojáka vyznamenal nejvyšším vojenským řádem Hrdina Ukrajiny.

Na vojenském letišti nedaleko ruského Kursku hoří zásobník ropy. Guvernér Kurské oblasti Roman Starovojt na svém telegramovém profilu napsal, že letiště se stalo terčem ukrajinského dronového útoku. Oběti nejsou hlášeny. Požár podle guvernéra stále trvá. Na místo podle agentury TASS vyjely tři speciální hasičské vlaky. Kyjev se k incidentu nevyjádřil. Spojené státy večer uvedly, že nepodporují Ukrajinu v tom, aby útočila mimo své hranice.

Pondělní výbuchy na dvou ruských leteckých základnách přilákaly pozornost k ukrajinským snahám o vývoj bojových dronů s delším doletem. Ruské ministerstvo obrany v této souvislosti tvrdí, že za nimi stojí úlomky dronů, které předtím jejich protivzdušná obrana sestřelila. Že za útoky stojí ukrajinské drony, potvrdil podle deníku The New York Times (NYT) i nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel. Kyjev se k nim ale oficiálně nepřihlásil.

Rusko zaútočilo na Ukrajinu novou vlnou vzdušných útoků. Úřady hlásí nejméně dva mrtvé a na řadě míst také výpadky proudu. Letecký poplach byl vyhlášen na téměř celém území země. Ukrajinská protivzdušná obrana ale podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského většinu raket sestřelila. Útoky přišly v reakci na exploze na dvou ruských leteckých základnách u Rjazaně a Saratova. Podle ruského ministerstva obrany na ně udeřily ukrajinské drony.

Pokračující ruská agrese na Ukrajině má dopady i na vzdálený Blízký východ. Nestabilní region sužuje nebývalá ekonomická a potravinová krize, která nejvíce zasáhla miliony uprchlíků a přispívá k nepokojům. Když Západ uvalil na Rusko tvrdé sankce, blízkovýchodní region odmítl s Moskvou přetrhat vazby a místo toho posílá zbraně mlčky; Turecko zásobuje Kyjev raketomety, Írán zase Rusko drony. Z války těží hlavně bohaté státy Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií. Konflikt posílil i mocenskou pozici Ankary jako klíčového prostředníka mezi Moskvou a Západem. Turecko chce nyní rozehrát svou vlastní krvavou partii proti kurdským silám v Sýrii.

Že se konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vede pomocí nejmodernější vojenské techniky, není žádným tajemstvím. Ukrajinská armáda se zejména díky pomoci Severoatlantické aliance může spoléhat na jedny z nejvýkonnější raketometů HIMARS nebo turecké bezpilotní letouny Bayraktar. V minulých týdnech ale veřejnost upoutala jiná vymoženost ve službách obránců vlasti – dálkově ovládaná hladinová plavidla, známá také jako námořní drony nebo odborně USVs (unmanned surface vessels).

Nebe nad Ukrajinou už devět měsíců protínají střely okupačních sil, které kromě vojenských cílů hojně útočí i na ty civilní. Minimalizování dopadů raket, ale i útoků dronů nebo stíhaček je úkolem ukrajinské protivzdušné obrany. Přes dodávky západních zbraní je její páteří stále technika sovětské výroby, které má ukrajinská armáda početně nejvíc. Některé starší zbraně ale opět získávají na významu, například jejich nasazení proti dronům je oproti použití moderních střel značně výhodnější.

Reportérky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová navštívily české dobrovolníky, kteří se v oblasti Donbasu zapojili do obrany ukrajinského území před ruskou armádou. Jsou mezi nimi bývalí vojáci, ale například i lékař, který ještě donedávna působil v jedné východočeské nemocnici. Na rozdíl od jihoukrajinského Chersonu, který se v minulých týdnech dočkal osvobození od ruských okupantů, na Donbasu se fronta zasekla a nadále se zde vedou těžké boje.

Ukrajinští operátoři dronů se pohybují velmi blízko fronty, jen těsně z dohledu nepřátel. A přesto, že ve válečných podmínkách používají jen upravené civilní stroje, daří se jim Rusům vzdorovat a znepříjemňovat bojové operace už měsíce. Pokud nepřítele objeví, informace okamžitě předávají letectvu či dělostřelcům.

Írán v sobotu poprvé potvrdil, že Moskvě dodal drony, upozornila agentura Reuters. Íránský ministr zahraničních věcí Hosejn Amírabdolláhján sdělil, že Teherán poskytl Moskvě „malé množství“ bezpilotních letounů několik měsíců před tím, než na Ukrajině v únoru Rusové zahájili plnohodnotnou invazi. Rusko v posledních týdnech používá drony íránské výroby zejména k útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina tento týden uvedla, že se rovněž obává útoků balistických střel, které se Rusko snaží od Íránu získat.

Kvůli útoku dronů v přístavu v krymském Sevastopolu Rusko napřed dočasně odstoupilo od obilné dohody, později z podílu na operaci obvinilo Velkou Británii, jejíž velvyslankyni Deborah Bronnertovou si předvolalo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tím dává najevo, jak důležitý je anektovaný Krym pro vůdce Vladimira Putina a jak velkou roli může v dalším vývoji konfliktu hrát.

Až osm let vězení hrozí pilotovi dronu, který si natáčel zásah u dopravní nehody ve Folmavě na Domažlicku. Bezpilotní letoun se totiž přiblížil k záchranářskému vrtulníku, který zrovna startoval se zraněnou řidičkou na palubě. Podle pilotů podobných případů přibývá v celém Česku. Přitom drony mohou ohrozit letouny i posádku.

Ruské útoky mají za cíl donutit Ukrajinu, aby místo do protiofenzivy investovala více do ochrany infrastruktury, uvedli ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině američtí analytici z Institutu pro studium války (ISW). Jen během soboty Moskva vypálila zejména na energetické objekty čtyřicet raket a vyslala 16 dronů. Bez proudu se po útocích ocitlo 1,4 milionu domácností.

Členské státy Evropské unie ve čtvrtek potvrdily zmrazení majetku třem lidem a jedné firmě odpovědným za dodávky íránských dronů Rusku, které je využívá ve válce proti Ukrajině. Nasazení íránských zbraní budí pozornost i v Izraeli, kde kvůli němu sílí tlak na poskytnutí vojenské pomoci napadené zemi. Vláda to ale odmítá a chce pomáhat jinak. Vztahy Izraele a Ruska zatěžuje i kauza Židovské agentury, jejíž ruskou pobočku chce Moskva zavřít.

Ukrajinské úřady hlásí exploze v několika regionech země. Ruské invazní síly podle nich podnikly útoky na Kyjev, Charkov, Dnipro i další města. V metropoli mířily na objekty kritické infrastruktury na severovýchodě města, píše agentura Unian. Útok na kyjevské energetické zařízení si vyžádal životy dvou lidí, uvedla městská prokuratura. Další člověk je podle předběžných informací zraněný. Ruské útoky zničily podle Kyjeva už třicet procent ukrajinských elektráren.