Balet strana 2 z 2

Balet Národního divadla v Praze jako svou poslední inscenaci končící sezony představil adaptaci románu Franze Kafky Proces. Jak soubor v choreografii Itala Maura Bigonzettiho přečetl beze slov toto výsostné slovesné dílo?

Labutí jezero je asi nejslavnějším baletním titulem všech dob. Křehký romantický balet, který je pro mnohé synonymem této umělecké formy, je lákadlem divadelních scén po celém světě a často i stavebním kamenem repertoáru velkých souborů. Verze choreografa Johna Cranka, jež byla v Národním divadle poprvé uvedena v závěru minulého týdne, ale překvapivě – na rozdíl od jiných Crankových děl – velká očekávání nenaplnila.

V této sezoně uplynulo osmdesát let od světové premiéry baletu Sergeje Prokofjeva Romeo a Julie. První uvedení se konalo na konci roku 1938 v Brně, v dnešním Mahenově divadle. I proto se nynější šéf baletního souboru tamního Národního divadla Mário Radačovský rozhodl uvést nové zpracování tohoto skvostu baletního repertoáru. Choreograf následuje v nynějším nastudování původní literární předlohu Williama Shakespeara, zato však výrazně modernizuje taneční slovník v souladu s futuristickou scénografií (Marek Hollý) i kostýmy (Alexandra Grusková).

Národní divadlo Brno nově nastudovalo Prokofjevův balet Romeo a Julie. Ve světové premiéře ho lidé poprvé viděli 30. prosince 1938 právě v Brně, balet se podle archivních pramenů hrál také 15. března 1939, v den okupace nacistickým Německem. První uvedení nové inscenace baletu budou moci sledovat diváci po celém světě živě přes internet.

Král Oidipús, Dostojevského Idiot, Švanda dudák, Lolita nebo Oběd u Wittgensteina. Národní divadlo v Praze pro příští sezonu nachystalo hned dvě desítky premiér. Po generální rekonstrukci se navíc v lednu 2020 znovu otevře Státní opera. Vedení první scény dále oznámilo, že prodloužilo Danielu Špinarovi mandát uměleckého šéfa činohry. Soubor divadla pak posílí herečka Zuzana Stivínová.

Životopisný snímek The White Crow (Bílá vrána) je novým režijním kusem Ralpha Fiennese. Ve filmu se věnuje osobnosti světoznámého baletního tanečníka Rudolfa Nurejeva, jenž se mezinárodně proslavil hlavně po emigraci ze Sovětského svazu.

Nové fotografie zachycují tanečníky Baletu Národního divadla (ND) v interiérech zlaté kapličky a také Uměleckoprůmyslového muzea. Autorem lyrických snímků je demisólista baletu a zároveň fotograf Younsik Kim. Pořídil je pro nástěnný kalendář baletního souboru přední české scény na rok 2019.

Balet Národního divadla ve čtvrtek 11. října uvedl mimořádnou premiéru s názvem Mosty času, a vzdal tak hold Jiřímu Kyliánovi, umělci, který bezesporu patří k největším soudobým choreografům.

Balet Národního divadla vzdává hold jednomu z největších světových choreografů, českému rodákovi Jiřímu Kyliánovi. Inscenaci Mosty času, sestavenou ze čtyř Kyliánových choreografií, poprvé uvede 11. října – a ČT art premiéru významné taneční události odvysílá v přímém přenosu. Vůbec prvním, s nímž umělec mimo své domovské působiště souhlasil. Přenos začíná ve 20:15, o přestávkách osobnost Jiřího Kyliána připomene dokumentární portrét. Představení bude zároveň živě přenášeno na náměstí Václava Havla před Národním divadlem.

Tanečníci baletního souboru Národního divadla moravskoslezského dostali příležitost zkusit si práci choreografů. Se svými kolegy nastudovali v době mimo hlavní sezonu svůj první autorský kus. Osm choreografií tematicky spojuje výrok filozofa Reného Descartese: Myslím, tedy jsem.

Staroměstské náměstí v Praze se stalo scénou pro baletní ztvárnění skladby Bedřicha Smetany Má vlast. V inscenaci, kterou na zakázku Prahy připravili sourozenci Jiří a Otto Bubeníčkové, tančí členové předních evropských baletních souborů, včetně Baletu Národního divadla. Inscenace se poprvé představila ve středu a opakuje se ještě ve čtvrtek, kdy inscenaci od 20:20 živě přenáší Česká televize.

Slovanský temperament předvádí tři autoři ze slovanských států na Nové scéně v Praze. Tři různé mentality a rozdílné způsoby práce s tanečníky spojují společné kořeny. Inscenace je poslední světovou premiérou aktuální sezony Baletu Národního divadla.

Jak současné mladé tanečníky inspiruje klasická hudba, ukáže novinka brněnského baletního souboru. Tři choreografové se popasovali se skladbami Wolfganga Amadea Mozarta.

Národní divadlo v Praze si jako další premiéru této sezony vybralo jeden z nejstarších dochovaných titulů baletní historie. Pražské nastudování Marné opatrnosti potěší nejen „baletomany“.

Balet Národního divadla poprvé ve své historii uvede jeden z nejstarších dochovaných titulů baletní historie, komedii Marná opatrnost. Poprvé byl uveden již v roce 1789. Česká první scéna připravila jeho nejslavnější verzi podle britského choreografa Fredericka Ashtona z roku 1960, která vznikla pro soubor londýnského Královského baletu. Marná opatrnost vypráví klasickou zápletku o zamilovaném páru, jehož lásku se pokoušejí překazit rodiče snahou o domluvený sňatek.

Čtyři samostatná čísla od tří choreografů přichystal balet brněnského Národního divadla. Projektem 4 Elements pokračuje v představování současných choreografií.

Před 125 lety se v Mariinském divadle v Petrohradě poprvé tančil Louskáček. Vánoční balet Petra Iljiče Čajkovského se při své premiéře velkého úspěchu nedočkal a kritici jej vyloženě zepsuli. Poprvé za hranicemi Ruska se Louskáček hrál v roce 1908 v Praze, celosvětový hit se z něj však stal až v druhé půlce minulého století, především díky newyorské choreografii George Balanchina. Dnes je pohádka o oživlé hračce a zlém Myším králi kasovním trhákem, bez něhož si některé baletní společnosti jen těžko dokáží představit svou existenci.

Sledované výroční ceny internetového portálu Opera Plus si odnesli sólistka baletního souboru Národního divadla Brno Ivona Jeličová, sólista baletu ve zlaté kapličce Matěj Šust a šéf zdejšího souboru choreograf Petr Zuska. Ocenění za nejlepší operní výkony v uplynulé sezoně portál udělí na podzim – a stejně jako v případě nejlepších tanečních výkonů a choreografie k tomu dojde na prknech první scény.