Balet strana 2 z 3

Ceny Thálie zveřejnily jména herců a hereček, tanečníků a tanečnic či pěvců a pěvkyň, kteří mohou letos získat ocenění za mimořádný jevištní výkon. Nominace byly oznámeny on-line, pouze přes internet se odehraje 14. listopadu i vyhlášení vítězů na scéně Národního divadla. Ocenění už nebude překvapením pro držitele ceny za celoživotní mistrovství, Thálie totiž nové laureáty představily zároveň s odtajněním nominací v jednotlivých kategoriích.

Slavný příběh milenců z Verony a rockovou hudbu skupiny Radiohead spojuje baletní představení Radio and Juliet, které uvede Národní divadlo Brno. V sobotu večer čeká tanečníky odložená premiéra jako dozvuk sezony poznamenané pandemií koronaviru.

Česká televize o víkendu poprvé v celku uvedla klasický romantický balet Korzár. Dílo inspirované poémou britského básníka George Byrona nastudoval baletní soubor Vídeňské státní opery. Do exotického prostředí vtáhne diváky také záznam v iVysílání, ale jen do 1. srpna.

„Pomáhat a chránit“ není v těchto dobách už jen heslem policie. K obojímu vyzývají mimo jiné i umělci, jak čeští, tak zahraniční. V souvislosti s opatřením proti šíření nemoci COVID-19 nemohou sice často na pódia, jeviště či vernisáže, ale mnozí své známé tváře využívají na sociálních sítích k šíření osvěty a vzájemné podpory.

Národní divadlo uvádí v obnovené premiéře balet inspirovaný veršovaným románem ruského romantika Alexandra Puškina. Milostný příběh samolibého mladíka Evžena Oněgina a sentimentální Taťány inspiroval tvůrce napříč žánry. První scéna zvolila nejznámější taneční zpracování od choreografa Johna Cranka.

Studium baletu jako čas plný bolesti, odříkání a také ponižování, přiznává tanečnice Miřenka Čechová. Dnes je uznávanou osobností současného tance a takzvaného fyzického divadla, do doby, kdy nosila baletní piškoty, se ale vrátila v próze s názvem Baletky. Dril, jenž za krásou baletního umění stojí, popisuje se sarkastickým nadhledem.

Téměř dvě stě let starou politickou satiru Leonce a Lena německého spisovatele Georga Büchnera uvedlo Stavovské divadlo jako balet. Německý choreograf Christian Spuck ji už s velkým úspěchem představil na prestižních světových divadelních scénách ve Stuttgartu nebo Montréalu. Jeho choreografie více než na tanci stojí na činohře.

Sluhu dvou pánů si Šaldovo divadlo vybralo pro první premiérové představení po rekonstrukci. Novinku uvádí jako „jazzové“ taneční divadlo na motivy stejnojmenné hry Carla Goldoniho. I liberecká inscenace v nastudování baletního souboru slibuje komedii plnou záměn a nedorozumění.

Porota Czech Press Photo představila nominované snímky 25. ročníku soutěže. Z celku osmi hlavních kategorií byli v sekci Kultura a umění nominováni tři fotografové: Martin Divíšek věnoval svojí pozornost Labutímu jezeru v Národním divadle. Marek Malis přináší pohled do zákulisí Baletu Hommes Fatals – představení, které je součástí programu Divadla na Vinohradech. A fotografa Amose Chapplea zaujal „Zapomenutý komunista“, památník stojící v Bulharsku.

Balet Národního divadla v Praze jako svou poslední inscenaci končící sezony představil adaptaci románu Franze Kafky Proces. Jak soubor v choreografii Itala Maura Bigonzettiho přečetl beze slov toto výsostné slovesné dílo?

Labutí jezero je asi nejslavnějším baletním titulem všech dob. Křehký romantický balet, který je pro mnohé synonymem této umělecké formy, je lákadlem divadelních scén po celém světě a často i stavebním kamenem repertoáru velkých souborů. Verze choreografa Johna Cranka, jež byla v Národním divadle poprvé uvedena v závěru minulého týdne, ale překvapivě – na rozdíl od jiných Crankových děl – velká očekávání nenaplnila.

V této sezoně uplynulo osmdesát let od světové premiéry baletu Sergeje Prokofjeva Romeo a Julie. První uvedení se konalo na konci roku 1938 v Brně, v dnešním Mahenově divadle. I proto se nynější šéf baletního souboru tamního Národního divadla Mário Radačovský rozhodl uvést nové zpracování tohoto skvostu baletního repertoáru. Choreograf následuje v nynějším nastudování původní literární předlohu Williama Shakespeara, zato však výrazně modernizuje taneční slovník v souladu s futuristickou scénografií (Marek Hollý) i kostýmy (Alexandra Grusková).

Národní divadlo Brno nově nastudovalo Prokofjevův balet Romeo a Julie. Ve světové premiéře ho lidé poprvé viděli 30. prosince 1938 právě v Brně, balet se podle archivních pramenů hrál také 15. března 1939, v den okupace nacistickým Německem. První uvedení nové inscenace baletu budou moci sledovat diváci po celém světě živě přes internet.

Král Oidipús, Dostojevského Idiot, Švanda dudák, Lolita nebo Oběd u Wittgensteina. Národní divadlo v Praze pro příští sezonu nachystalo hned dvě desítky premiér. Po generální rekonstrukci se navíc v lednu 2020 znovu otevře Státní opera. Vedení první scény dále oznámilo, že prodloužilo Danielu Špinarovi mandát uměleckého šéfa činohry. Soubor divadla pak posílí herečka Zuzana Stivínová.

Životopisný snímek The White Crow (Bílá vrána) je novým režijním kusem Ralpha Fiennese. Ve filmu se věnuje osobnosti světoznámého baletního tanečníka Rudolfa Nurejeva, jenž se mezinárodně proslavil hlavně po emigraci ze Sovětského svazu.

Nové fotografie zachycují tanečníky Baletu Národního divadla (ND) v interiérech zlaté kapličky a také Uměleckoprůmyslového muzea. Autorem lyrických snímků je demisólista baletu a zároveň fotograf Younsik Kim. Pořídil je pro nástěnný kalendář baletního souboru přední české scény na rok 2019.

Balet Národního divadla ve čtvrtek 11. října uvedl mimořádnou premiéru s názvem Mosty času, a vzdal tak hold Jiřímu Kyliánovi, umělci, který bezesporu patří k největším soudobým choreografům.

Balet Národního divadla vzdává hold jednomu z největších světových choreografů, českému rodákovi Jiřímu Kyliánovi. Inscenaci Mosty času, sestavenou ze čtyř Kyliánových choreografií, poprvé uvede 11. října – a ČT art premiéru významné taneční události odvysílá v přímém přenosu. Vůbec prvním, s nímž umělec mimo své domovské působiště souhlasil. Přenos začíná ve 20:15, o přestávkách osobnost Jiřího Kyliána připomene dokumentární portrét. Představení bude zároveň živě přenášeno na náměstí Václava Havla před Národním divadlem.

Tanečníci baletního souboru Národního divadla moravskoslezského dostali příležitost zkusit si práci choreografů. Se svými kolegy nastudovali v době mimo hlavní sezonu svůj první autorský kus. Osm choreografií tematicky spojuje výrok filozofa Reného Descartese: Myslím, tedy jsem.

Staroměstské náměstí v Praze se stalo scénou pro baletní ztvárnění skladby Bedřicha Smetany Má vlast. V inscenaci, kterou na zakázku Prahy připravili sourozenci Jiří a Otto Bubeníčkové, tančí členové předních evropských baletních souborů, včetně Baletu Národního divadla. Inscenace se poprvé představila ve středu a opakuje se ještě ve čtvrtek, kdy inscenaci od 20:20 živě přenáší Česká televize.

Slovanský temperament předvádí tři autoři ze slovanských států na Nové scéně v Praze. Tři různé mentality a rozdílné způsoby práce s tanečníky spojují společné kořeny. Inscenace je poslední světovou premiérou aktuální sezony Baletu Národního divadla.

Jak současné mladé tanečníky inspiruje klasická hudba, ukáže novinka brněnského baletního souboru. Tři choreografové se popasovali se skladbami Wolfganga Amadea Mozarta.

Národní divadlo v Praze si jako další premiéru této sezony vybralo jeden z nejstarších dochovaných titulů baletní historie. Pražské nastudování Marné opatrnosti potěší nejen „baletomany“.

Balet Národního divadla poprvé ve své historii uvede jeden z nejstarších dochovaných titulů baletní historie, komedii Marná opatrnost. Poprvé byl uveden již v roce 1789. Česká první scéna připravila jeho nejslavnější verzi podle britského choreografa Fredericka Ashtona z roku 1960, která vznikla pro soubor londýnského Královského baletu. Marná opatrnost vypráví klasickou zápletku o zamilovaném páru, jehož lásku se pokoušejí překazit rodiče snahou o domluvený sňatek.