Auschwitz strana 2 z 2

Německo vrátilo potomkům původních židovských majitelů všech čtrnáct obrazů ze sbírky Cornelia Gurlitta, u kterých se podařilo prokázat, že je nacisté ukradli. Uvedla to v pátek zmocněnkyně vlády pro kulturu Monika Grüttersová, informovala agentura AFP. V Gurlittově sbírce jsou stovky děl předních světových umělců, které se našly v letech 2012 a 2014 v nemovitostech muže, jehož otec pracoval v nacistickém Německu jako obchodník s uměním.

Jezdím tam každý rok se svými studenty. Na samém konci prohlídky, vzadu, u krematorií Birkenau, průvodce Mirek narativně mluví o tom, že na těchto několika desítkách čtverečních metrů zemřelo víc lidí než Britů a Američanů v průběhu druhé světové války. Mirek Obstarczyk mluví bez emocí, ale tím víc je to nesnesitelné.  Autorem komentáře je kněz a přírodovědec Marek Orko Vácha.

Přestože od konce druhé světové války už uplynulo 75 let, stále se najdou příběhy, které zůstaly skoro po celou tu dobu skryté. Patří mezi ně i osudy československých řeholních sester, které prošly koncentračními tábory. Vlivem čtyřiceti let komunismu se o nich veřejně příliš nemluvilo a příběhy jejich hrdinství se tak podařilo rekonstruovat až nyní. Jednou z nich byla Filomena Dolanská, která odpustila udavačce, která ji dostala do koncentračního tábora.

Slovenská kinematografie se pokusí filmového Oscara zaujmout dramatem Zpráva. Snímek o útěku z koncentračního tábora v Osvětimi vychází ze skutečného příběhu. Natočil ho režisér Peter Bebjak, mimo jiné s přispěním České televize. Česká i slovenská kina by měla Zprávu uvést na konci ledna příštího roku.

Režisér a scenárista Peter Bebjak se ve svém nejnovějším filmu inspiroval skutečnou událostí. Drama Zpráva rekonstruuje příběh dvou Slováků, kterým se podařilo utéct z koncentračního tábora v Osvětimi a zpravit svět o tamních hrůzách. Divákům film nyní přibližuje první ukázka.

Dětství Magdy Barney začalo zákazy, co smí a nesmí jako Židovka. Řada jejích spolužáků ze školy nepřežila válku. Magdu s rodinou odvezli transportem do Terezína, přežila Osvětim, Bergen-Belsen i práci v továrně na letadla v Raguhnu. Po roce 1948 tehdejší Československo opustila a odjela do Izraele, kde už zůstala.

Demolice vepřína v Letech u Písku, který stojí v místech protektorátního tábora pro Romy, se o rok odkládá. Práce tak začnou až příští rok v září. Termín dokončení památníku holocaustu Romů a Sintů, který má na místě vzniknout, se ale dodrží. Slavnostní otevření se uskuteční v květnu 2023. Uvedla to ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Říkali mu Afričan, později také Pistolník. Bohuslav Burian byl brněnský kněz, který se postavil nacistům a po válce i komunistům. Přežil pochod smrti, stal se převaděčem přes hranice a po uvěznění se mu podařilo uprchnout z přísně střeženého Leopoldova. To vše stihnul prožít za 40 let, než zemřel na následky vyčerpání a mučení při výsleších Státní bezpečnosti.

Budovy vepřína v bývalém koncentračním táboře v Letech u Písku se začnou bourat letos v červnu. Informaci ČT potvrdil vedoucí památníku holocaustu Petr Oulehla. Čeká se na výsledky architektonické soutěže na nový památník.

Přežil čtyři koncentrační tábory a dva pochody smrti. Půlroční utrpení pak zapsal do deníku slovy a viděním jedenáctiletého kluka. Že si uchránil život, bylo nakonec spíše shodou náhod. O svoje vzpomínky se v pořadu Události, komentáře podělil spisovatel a výtvarník Pavel Taussig.

Přezdívalo se mu „továrna na smrt“. Ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka (Auschwitz-Birkenau) nacisté zavraždili přes milion lidí, hlavně Židů. Koncentrační tábor osvobodila před 75 lety Rudá armáda. Na místě našla už jen poslední tisíce zbídačených vězňů, kteří neměli dost sil absolvovat transport, případně takzvaný pochod smrti. Sověti objevili také mrtvá těla, hromady kufrů, bot a šatů. Odhalování zvěrstev, jež se v Osvětimi odehrála, v dalších letech šokovalo celý svět.

Nizozemský premiér Mark Rutte se jménem vlády omluvil za selhání státních úředníků, kteří nedokázali za okupace Nizozemska nacistickým Německem zabránit deportacím Židů do koncentračních táborů. Podle agentury AP jde o historický krok.

Frank-Walter Steinmeier v projevu u příležitosti 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi přiznal zodpovědnost Němců za vyvraždění šesti milionů Židů za druhé světové války. V jeruzalémském památníku holocaustu Jad Vašem promluvil jako první poválečný prezident Německa. Do Izraele se sjeli nejvyšší představitelé pěti desítek států. Českou republiku zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO).

Otázkou, zda mohli spojenci zachránit tisíce Židů bombardováním nacistických vyhlazovacích táborů, se zabývá nový dokumentární film. Snímek s názvem 1944: Bomby na Osvětim? mohou diváci spatřit krátce před 75. výročím osvobození tohoto tábora. Televizní stanice Arte jej odvysílá v úterý, informovala agentura DPA.

Americký internetový obchod Amazon stahuje z prodeje kontroverzní vánoční ozdoby a další předměty, na kterých je znázorněn nacistický koncentrační tábor Osvětim-Březinka (Auschwitz-Birkenau). Firma tak reaguje na stížnost zástupců památníku v Osvětimi, kteří označili zboží za neuctivé a zneklidňující. Píše o tom britský zpravodajský server Guardian.

Švestky. S Vizovickem jsou spojené stejně nesmazatelně jako jméno Jelínek. Rodina lihovarníků dokázala jednoduchý proces kvašení a pálení ovoce svou zručností a obchodním talentem proslavit po celém světě. Osud vizovické rodiny židovských podnikatelů se ale rozvíjel v československém 20. století a tragičnost historických událostí ji tak postihla v nevídané míře. Poslední záznam o životě Rudolfa Jelínka pochází z 29. září 1944, dne jeho transportu do Osvětimi. Z vyhlazovacího tábora se už nevrátil.

V noci z 2. na 3. srpna 1944 bylo ve vyhlazovacím koncentračním táboře Osvětim-Březinka zavražděno téměř tři tisíce Romů ze čtrnácti zemí světa. Od roku 2014 si Polsko tuto událost připomíná jako Den národní památky Romů a u této příležitosti se v Osvětimi konaly pietní akce. Účastnila se jich i dvacítka přeživších či náměstek německého ministra zahraničí Michael Roth.

Jiří Fišer měl to štěstí, že přežil v Osvětimi zrůdné pokusy na dvojčatech doktora Mengeleho. Při jeho vyprávění až mrazí, když popisuje, jak jemu a bratrovi měnil krev a píchal injekce, které působily horečnatá onemocnění. Před smrtí je zachránilo to, že byli jedni z nejmladších v táboře a Mengele si je šetřil.

Kresba židovského chlapce Petra Ginze Měsíční krajina se po putování na oběžné dráze dostala do Terezína, kde v ghettu pobýval za druhé světové války její autor, než byl zavražděn v Osvětimi. Americký astronaut Andrew Feustel měl kopii obrázku s sebou na své poslední vesmírné misi. Astronautova manželka Indira, která má po matce české kořeny, přiznala, že je to pro ně velmi emotivní zážitek.

Díla ekvádorské malířky českého původu Trude Sojky ztělesňují nekonečnou hrůzu a utrpení, ale také naději a touhu po míru. Nacisté v roce 1944 umělkyni s rodinou deportovali do koncentračního tábora. Její vzpomínky ve formě soch a obrazů nyní vystavuje Památník Terezín na výstavě nazvané Holocaust a mateřství.

Židé dnes mají v řadě evropských zemí opět strach, protože jsou znovu terči nenávistných nejen verbálních, ale i fyzických útoků, řekla eurokomisařka Věra Jourová. Uvedla to na vzpomínkovém setkání v Senátu u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. „Když se zeptáte Židů, jak se jim žije v Evropě, řeknou ve 40 procentech, že doporučili svým dětem, aby se odstěhovaly z Evropy,“ poznamenala s tím, že je to pro Evropu špatná zpráva.

V noci na sobotu zemřel v Torontu pamětník holocaustu Jiří Brady. Bylo mu devadesát let. Za války prošel několika koncentračními tábory, v nichž zemřela celá jeho rodina včetně sestry Hany. Její příběh později Brady využil k tomu, aby předal svědectví o hrůzách holocaustu a nacistického válečného běsnění. V Česku vzbudila též v roce 2016 pozornost kontroverze kolem státního vyznamenání pro Bradyho. V Kanadě žil Brady od roku 1951. O jeho úmrtí informoval jeho synovec, bývalý ministr kultury Daniel Herman.