Apollo strana 2 z 3

Jednou z hlavních osob amerického projektu Apollo byl Wernher von Braun, německý konstruktér, který byl za války členem SS a NSDAP. Později se tento architekt střel V-2, které pustošily Londýn, stal jedním z otců amerického programu cesty lidské posádky na Měsíc.

Řada autorů, kteří píší o dobývání vesmíru, se shoduje, že muži, kteří nakonec na Měsíc v rámci Apolla 11 letěli, nebyli těmi nejvhodnějšími. Původně se totiž počítalo s úplně odlišnou posádkou. Ta však tragicky zahynula.

Zatímco pro běžného uživatele je pád operačního systému nepříjemností, která se dá snadno napravit, pro misi Apollo 11 by případná porucha počítače nebo programu znamenala katastrofu a zřejmě i smrt posádky. Proto museli počítačoví inženýři pro tento vesmírný let vymyslet něco úplně nového a superspolehlivého. Z pohledu současníka přitom tehdejší zázemí astronautů jistil systém velice triviální.

Řada lidí i dnes nevěří, že se Američané skutečně dostali na povrch Měsíce. Jejich argumenty jsou ale podle expertů postavené na zcela vratkých nohách a z pohledu vědy nedávají větší smysl než teorie o tom, že je Země plochá.

Zatímco celý svět (s výjimkou Číny a Ruska) před padesáti lety netrpělivě čekal na to, až Apollo 11 poletí k Měsíci, NASA vyzvala řadu vládců, panovníků a slavných osobností, aby poslali vzkaz k Měsíci. Buckinghamský palác z toho však zpočátku nebyl příliš nadšený, považoval to podle archivů za trik. Zato britské vládě se tato myšlenka zalíbila.

Jak to vypadá na Měsíci? Otázka, která se z našeho současného pohledu zdá hodně jednoduchá. Před 60 lety na ni ale nikdo neuměl s určitostí odpovědět. Nutnost vědět, co lidi na Měsíci čeká, přitom vyplynula v okamžiku, kdy prezident Kennedy v roce 1961 vyhlásil, že se Američané dostanou na přirozenou družici Země ještě před koncem desetiletí.

Šlo o největší mírový projekt, se kterým se do té doby člověk potýkal. Bylo to jako vytvořit deset Panamských kanálů nebo tři Projekty Manhattan: Přistání člověka na Měsíci je příběh mnoha. Je to příběh nejen Neila Armstronga, Buzze Aldrina a Michaela Collinse, ale i statisíců dalších lidí.

Neil Armstrong se stal astronautem díky obrovskému talentu, který byl poprvé prověřen za Korejské války, kdy sloužil u námořního letectva. Od bojování se pak přesunul k testování nových letadel včetně raketového letounu X-15. A jako určující se pro jeho budoucnost ukázala rozvaha, kterou projevil při pilotování právě tohoto stroje.

Kdo byli muži, kteří jako první v dějinách chodili po měsíčním povrchu? Stát se v šedesátých letech dvacátého století astronautem bylo nesmírně náročné. Šanci měli jen nejlepší z nejlepších a museli mít reálnou zkušenost s válkou.

První výstup člověka na Měsíc byl do té doby nejsledovanějším televizním přenosem. Klíčové vysílání v noci z 20. na 21. července 1969 ve 21.56 hodin centrálního amerického letního času (tedy 3.56 hodin ráno středoevropského), kdy Neil Armstrong sestoupil na Měsíční povrch, sledovalo podle odhadů 650 milionů lidí na celém světě.

Před 50 lety vyrazili lidé k Měsíci. V 9:32 východoamerického letního času vystartovalo Apollo 11. Astronauty vynesla na oběžnou dráhu nejsilnější raketa historie – obří Saturn V.

Před půlstoletím se podařil jeden z největších úspěchů lidstva: Američané přistáli na Měsíci a prošli se po jeho povrchu. Podívejte se na reportáže, které na ČT24 k tomuto tématu vznikly. Každý den budou přibývat další.

V dobývání vesmíru, v němž před více než půlstoletím soupeřily USA a Sovětský svaz, měla zprvu navrch Moskva – s první družicí v říjnu 1957 a prvním člověkem v kosmu o čtyři roky později. USA zabodovaly koncem šesté dekády minulého století, kdy „malým krokem“ udělal „velký skok pro lidstvo“ Neil Armstrong, jehož Apollo 11 odstartovalo 16. července 1969. Americký program skončil o tři a půl roku později misí Apollo 17.

Velkou roli v úspěšném dobytí Měsíce Američany sehrála politika. Nebýt závodu o vesmír mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, který v polovině šedesátých let vedla díky vesmírné misi Jurije Gagarina Moskva, člověk by se zřejmě na Měsíc podíval mnohem později – pokud vůbec.

Před půl stoletím se poprvé člověk vydal na Měsíc a také tam přistál. Šlo o jeden z nejdůležitějších symbolických kroků, které se lidstvu podařily. Co všechno o výjimečné misi Apolla 11 víte a nevíte? Otestujte se:

Před půlstoletím se vydala na cestu první lidská expedice s cílem vykročit na Měsíc. Musela se přitom vyrovnat s řadou specifik. Toto těleso je totiž z mnoha důvodů pozoruhodné, jak po stránce geologické, tak i fyzikální a chemické. Ale vůbec není vhodné pro existenci člověka.

„Generace snily o tom, že se člověk vydá na procházku neznámým Měsícem. Byl jsem u toho, když se tento sen začal naplňovat,“ vzpomíná publicista Karel Pacner.

K padesátému výročí přistání člověka na Měsíci vznikl dokumentární snímek prostě pojmenovaný Apollo 11 podle první společné mise astronautů Neila Armstronga, Edwina „Buzze“ Aldrina a Michaela Collinse. Nesměle by mohl tvořit tandem s rok starým Prvním člověkem, jenž vypráví o stejných událostech. Sdílí s ním rovněž snahu vše postihnout z bezprostřední blízkosti a smysl pro úchvatné, až nadpozemské vyznění scén.

Film Skrytá čísla měl tři oscarové nominace, žádnou z nich neproměnil. Ale na vyhlašování Oscarů se díky němu dostala žijící legenda NASA – matematička Katherine Johnsonová. Její život se stal inspirací pro zmíněný film, kde ji hrála Taraji P. Hensonová.

Washington – Zatím poslední stopy v měsíčním prachu zanechala lidská noha 11. prosince 1972, kdy zde úspěšně přistála mise Apolla 17 pod vedením astronauta s českými předky Eugena Cernana. Plány na další cesty na jedinou přirozenou družici Země ale velmoci neopustily. V hledáčku má vesmírné expedice na Měsíc kromě Spojených států i Čína.

Praha - Amerika ztratila v Neilu Armstrongovi jednoho z největších hrdinů, vyhrál Americe závody ve vesmíru a splnil dávný lidský sen. A sebe zapsal do historie. Přistání Apolla 11 sledovala naživo víc než půlmiliarda lidí. Skoro to nevyšlo. Když Armstrong ručně dokončil přistávací manévr, zbývalo palivo na 20 sekund letu. Navzdory nastupující normalizaci a pozdější cenzuře zpráv ze západního světa diváci v tehdejším Československu přímý přenos z Apolla 11 viděli živě. Vysílání ale nebylo oficiálně schválené a proběhlo neplánovaně. Pamětníci proto o tomto přenosu mluví jako o mimořádném úspěchu. Záznamy z něj se ale nedochovaly.

New York - Ve věku 82 let zemřel americký astronaut Neil Armstrong, první člověk, který se prošel po Měsíci. Armstrong na povrch Měsíce vstoupil v červenci 1969 jako velitel mise Apollo 11 a udělal tak pověstný „velký skok pro lidstvo“. Někdejší vojenský pilot poslední čtvrtstoletí strávil v ústraní a publicitě se spíše vyhýbal. Několik let působil jako univerzitní učitel, poté se věnoval podnikání a zúčastnil se i vyšetřování katastrofy raketoplánu Challenger. O jeho úmrtí informoval americký server nbcnews.com, který připomíná, že Armstrong nedávno prodělal operaci srdce.

Washington - Spojené státy americké i zbytek světa si dnes připomínají start mise Apollo 11. Ten proběhl 16. července 1969 z Mysu Canaveral v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě a k Měsíci vynesl trojčlennou posádku - Neila Armstronga, Edwina Aldrina a Michaela Collinse. Když Američané o čtyři dny později na Měsíci skutečně přistáli a Armstrong pronesl slavnou větu „Je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo“, zapsala se trojice astronautů nejen do dějin dobývání kosmu, ale i učebnic světové historie. Vedle vědeckého a technického rozměru totiž mise Apollo 11 splnila v době studené války i funkci politickou.

Washington - Spojené státy si dnes připomínají výročí vylodění amerických kosmonautů na Měsíci. Díky posádce mise na Měsíc z vesmírné lodě Apollo 11 velitele Neila Armstronga, kterou dále tvořili Michael Collins a Edwin Aldrin, přesně 20. července 1969 USA ukázaly světu, kdo hraje ve výzkumu vesmíru prim. „Orel přistál“, zaznělo ve chvíli, kdy po čtyřech dnech letu kosmická loď dosedla úspěšně na Měsíc. Trojici astronautů se tak otevřela cesta k prvním krokům po jediné přirozené družici Země.