Al-Džazíra strana 2 z 2

Írán je technicky schopen vyrobit jadernou bombu, musí se ale teprve rozhodnout, zda ji sestrojí. Stanici Al-Džazíra to řekl vysoce postavený poradce íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Informovala o tom agentura Reuters.

Původ projektilu, který v květnu zabil reportérku televize al-Džazíra Širín abú Aklahovou, není možné jednoznačně určit, protože střela byla příliš poškozená. K tomuto závěru dospěli nezávislí odborníci, kteří na americkém velvyslanectví v Izraeli provedli důkladnou forenzní analýzu projektilu. Informovalo o tom v pondělí americké ministerstvo vnitra, které citovala agentura Reuters.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) dospěl k závěru, že palestinsko-americkou reportérku televize al-Džazíra Širín abú Aklahovou zabila střelba izraelských vojáků, nikoliv palestinských ozbrojenců. Závěry jsou podle mluvčí OHCHR Raviny Shamdasaniové výsledkem nezávislého monitoringu incidentu z 11. května. Informuje o tom britský server BBC.

Izraelská policie pochybila při zásahu na pohřbu zastřelené novinářky stanice al-Džazíra Širín abú Aklahové, velitelé akce ale potrestáni nebyli, napsal izraelský deník Haaretz s odkazem na výsledky interního vyšetřování. Izraelská policie uvedla, že její vedení obdrželo vyšetřovací zprávu, její obsah ale nezveřejnilo, uvedla agentura AFP.

Desítky tisíc izraelských nacionalistů prošly muslimskou čtvrtí jeruzalémského Starého Města. Na Chrámové hoře se předtím strhlo několik potyček mezi policií a skupinkami radikálních Palestinců, kteří házeli na bezpečností složky kamení. Policie proti nim zakročila zábleskovými granáty. Pochodem izraelští nacionalisté oslavují výročí dobytí východní části města za války v roce 1967. Toto výročí každoročně vyvolává napětí, protože Palestinci chtějí východní Jeruzalém za hlavní město svého budoucího státu.

Izraelská vojenská policie nebude vyšetřovat smrt reportérky stanice al-Džazíra, která přišla o život minulý týden při izraelské razii na palestinském Západním břehu Jordánu. Stříleli při ní Izraeli i Palestinci, ale není jasné, čí střela Šírín abú Aklahovou zasáhla. Podle čtvrteční zprávy deníku Haarec vojenská prokurátorka dospěla k závěru, že v případu není podezření na spáchání trestného činu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že měl „dlouhý a obsažný“ telefonický rozhovor se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem o vývoji války na Ukrajině, o možnosti záchrany ukrajinských vojáků z oceláren Azovstal v Mariupolu, o perspektivách rozhovorů s Ruskem a o dodávkách pohonných hmot, jejichž nedostatkem Ukrajina trpí i kvůli ruským náletům na sklady paliv a rafinerie.

Nepokoje v Izraeli se v posledních týdnech vyostřují. Izraelce a Palestince teď navíc ještě rozděluje i násilná smrt americko-palestinské reportérky televize al-Džazíra Širín abú Aklahové. Vinu za to dávají Palestinci izraelským úřadům, premiér ji odmítá. Odborník na izraelsko-palestinský konflikt Břetislav Tureček se domnívá, že vyšetřování se nikdy výsledku dobrat nemusí.

Rada bezpečnosti OSN (RB OSN) odsoudila zabití reportérky televize al-Džazíra Širín abú Aklahové, která byla ve středu zastřelena při práci na reportáži o izraelské razii na okupovaném Západním břehu Jordánu. Současně také vyzvala k okamžitému, transparentnímu a nestrannému vyšetření úmrtí novinářky. Silnou mezinárodní kritiku vzbudil také zásah izraelských policistů na pátečním pohřbu novinářky, což izraelské úřady slíbily prošetřit.

Tisíce Palestinců v pátek v Jeruzalémě přišly na pohřeb reportérky televize al-Džazíra Širín abú Aklahové, která byla ve středu zastřelena při práci na reportáži o izraelské razii na okupovaném Západním břehu Jordánu. Palestinská samospráva odpovědnost za smrt novinářky připisuje izraelské armádě. Ta v pátek uvedla, že podle prvních výsledků vyšetřování nelze určit, zda novinářku zastřelili izraelští vojáci, nebo palestinští ozbrojenci. Pohřeb provázely střety mezi izraelskou policií a truchlícími, což vyvolalo znepokojení představitelů OSN či USA.

Palestinská reportérka Širín abú Aklahová, která pracovala pro televizní stanici al-Džazíra, byla ve středu zastřelena na Západním břehu Jordánu. Podle Palestinců i katarských úřadů ji zabili izraelští vojáci, když prováděli zátah ve městě Džanín. Izraelská armáda se brání tím, že nezačala střílet první a že Aklehovou spolu s dalším tamním novinářem zasáhli sami Palestinci. Izrael nabídl společné vyšetřování, palestinská samospráva to odmítla.

Pákistánský parlament v sobotu vyslovil nedůvěru premiérovi Imranu Chánovi, který tak v úřadu končí. Podle agentury Reuters by poslanci měli následně vybrat nového předsedu vlády. Stát by se jím mohl lídr opozice Šahbáz Šaríf. Chán před hlasováním vyzval své příznivce, aby vyšli do ulic, informuje televize Al-Džazíra.

V Kataru se v sobotu konají první volby do Poradní rady, která má v této konstituční monarchii funkci parlamentu a jejíž členy dosud vybíral katarský emír. Ten bude dál vybírat patnáct z 45 členů tohoto orgánu, informovala agentura AFP, podle níž jde o neobvyklou událost v oblasti Perského zálivu, která nicméně výrazně neovlivní absolutní moc vládnoucí dynastie v této zemi.

Letiště v afghánském Kábulu je opět v provozu. Příletům letadel několik hodin bránily davy Afghánců na přistávací ploše, které se snažily za každou cenu opustit zem. Otevření letiště na tiskové konferenci oznámil mluvčí Pentagonu John Kirby. V Praze ráno přistálo první letadlo, které přivezlo 46 Čechů a místní spolupracovníky. Radikální islamististické hnutí Taliban, které přebírá vládu nad Afghánistánem, uvedlo, že nechce být izolováno a přeje si udržovat vztahy s mezinárodním společenstvím.

Tuniský prezident Kaís Saíd ve středu odvolal z funkce ředitele státní televize a na jeho místo jmenoval dočasného zástupce, uvedla s odvoláním na prohlášení prezidentské kanceláře agentura Reuters. Odvolání ve středu odpoledne předcházel incident, kdy byl zástupkyni syndikátu novinářů SNTJ a lidskoprávnímu aktivistovi odepřen vstup do budovy televize, přestože byli pozvání jako hosté televizního pořadu. Do vysílání se nakonec později dostali. Saíd také prohlásil, že asi 460 lidí podle něj připravilo zemi o 13,5 miliardy dínárů (103 miliard korun). Je prý ochoten to „právně“ vyřídit, pokud dotyční peníze vrátí.

Situace v Tunisku se po odvolání premiéra a pozastavení činnosti parlamentu zklidnila. Agentura DPA oznámila, že budovu zákonodárného sboru a vládní instituce stále střeží armáda. Prezident Kaís Saíd nařídil dvoudenní přerušení práce veřejných úřadů a do konce srpna má platit zákaz nočního vycházení. Hlavní parlamentní strana An-Nahda, která prezidentův krok hodnotila v pondělí jako puč, vyzvala své stoupence ke klidu.

Ani týden po zničení kancelářské budovy v Gaza City v Pásmu Gazy není zřejmé, z jakého důvodu na ni izraelská raketa cílila. V budově se údajně nacházely kanceláře teroristů z palestinského hnutí Hamás, sídlily tam ale i redakce agentury Associated Press (AP) a televize al-Džazíra. Novináři prý o přítomnosti Hamásu nevěděli, podle jiných s ním ale mohli spolupracovat a krýt ho. Navíc se objevily spekulace, že útokem chtěl Izrael cenzurovat informace, které se do světa z místa dostávají. Kde je pravda? A jak moc tato událost může poškodit zmíněná média? Odpovědi se snažil nalézt pořad Newsroom ČT24.

Izraelská armáda v noci na pondělí zesílila bombardování palestinského Pásma Gazy. Podle armádního prohlášení bylo zničeno patnáct kilometrů tunelů a domy devíti velitelů radikálního hnutí Hamás. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze oznámilo, že o život přišel další Palestinec, izraelská armáda tvrdí, že zabila jednoho z velitelů skupiny Islámský džihád. Také Hamás pokračoval v noci s ostřelováním izraelského území. USA už potřetí v OSN zablokovaly rezoluci vyzývající k ukončení bojů. Dávají zatím Izraeli podporu i čas.

Palestinské radikální hnutí Hamás v noci na neděli podniklo dosud nejsilnější útok na izraelskou metropoli Tel Aviv a město Beer Ševa. Podle tamních lékařů utrpělo nejméně deset lidí zranění. Letectvo židovského státu pro změnu provedlo útoky na cíle v Pásmu Gazy, při kterých zemřelo 33 lidí. Škody utrpěl rovněž dům, v němž žije vůdce hnutí Jahjá Sinvár. Zděšení nad děním vyjádřil generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Spojené státy sdělily, že nabídly diplomatickou pomoc.

Malajsie začala s deportací více než tisícovky migrantů zpět do Myanmaru. Učinila tak navzdory několik hodin starému rozhodnutí soudu, který plánovaný návrat dvanácti set uprchlíků pozastavil. Podle odpovědných úřadů mezi vyhoštěnými lidmi nejsou Rohingové ani žadatelé o azyl, píše agentura AFP. Soud svým rozhodnutím vyhověl žádosti dvojice lidskoprávních organizací, které argumentovaly mimo jiné porušováním lidských práv v Myanmaru po nedávném vojenském převratu. Informovala o tom agentura AP.

Na začátku února si egyptští policisté přišli pro Ašrafa Hamdího. Autor humorných kreslených skečů, jehož na internetu sledují asi tři miliony lidí, se – nahlíženo perspektivou egyptské vlády – dopustil těžkého zločinu: vzdal hold demonstrantům, kteří před deseti lety dokázali svrhnout režim Husního Mubaraka. Tento případ ilustruje, že Egypt se po krátkém pokusu zkombinovat demokracii s islámem vrátil do pevného sevření vojenské diktatury. A to ještě brutálnější.

Kyperská vláda od příštího měsíce zastaví program udělování pasů za milionové investice, který v předchozích letech kritizovala i Evropská komise a díky němuž získávají kyperský, tedy evropský, pas obyvatelé nečlenských zemí EU. Informoval o tom v úterý deník Kathimerini. Kyperská vláda oznámila zastavení programu den poté, co se v médiích objevilo video, na němž předseda kyperského parlamentu vyjádřil ochotu pomoci získat pas čínskému obchodníkovi s kriminální minulostí.

Zdá se, že v Evropě pandemie způsobená novým koronavirem zeslabuje, situaci zřejmě zvládla také velká část zemí v jihovýchodní Asii. Ale jedna z prvních zemí, kde se COVID-19 objevil, hlásí další problém: Jižní Korea zaznamenala nejméně 222 lidí, kteří byli po uzdravení znovu testováni na virus –⁠ a výsledek byl pozitivní. Odborníci si nejsou jistí proč.