Lidé bez domova

V Libereckém denním Centru Naděje nabízí ošetření lidem bez domova. Kvůli nízkým teplotám trpí omrzlinami, v zimních dnech chodí do zařízení rekordní počty lidí. Každou středu je tam přicházejí ošetřit pracovníci Českého červeného kříže.

Začátkem ledna do ulic i letos vyšli tříkráloví koledníci. Peníze, které vybírají do zapečetěných kasiček, putují na charitní péči o lidi s handicapem, seniory nebo matky s dětmi v nouzi. Koleda má ale zároveň sloužit jako požehnání a přání všeho dobrého do nového roku. Sbírka potrvá do 14. ledna, v loňském roce vynesla víc než 161 milionů korun, což bylo nejvíc v její historii.

Od začátku prosince ošetřili studenti ze spolku Medici na ulici přes sedmdesát lidí bez domova. Reagovali tak na mrazivé počasí prvních prosincových týdnů, řekl České televizi Vojtěch Král ze spolku Medici na ulici. Nejčastěji se podle něj v zimním období řeší převazy chronických ran nebo omrzliny. Studenti medicíny také poskytují lidem bez domova volně dostupné léky a hygienické potřeby. Medici na ulici působí v Praze a dalších pěti krajských městech. Ročně ošetří přes dva tisíce lidí žijících na ulici.

Mezi lidmi bez domova je mnoho těch, kteří mají závažný zdravotní handicap. Někteří jsou odkázáni na invalidní vozík. Najít pro ně ubytování je těžké. Klasické ubytovny a azylové domy je většinou ubytovat nedokážou – nejsou bezbariérové a nemají potřebný personál. Existují sice specializované ubytovny, ale těch je málo. A tak musí vozíčkáři bez domova často nocovat v mrazivých dnech na ulici. Pro 168 hodin s nimi natáčela Darina Vlková.

Češi už nakoupili skoro tři tisíce nocleženek pro lidi bez domova. ČT to sdělila mluvčí projektu Nocleženka Tereza Melišová. V loňském roce jich lidé nakoupili skoro třicet tisíc. Díky projektu mohou lidé bez domova přespat v noclehárně, kde dostanou polévku a mohou tam vyhledat pomoc sociálního pracovníka. Noclehárny se otevírají 1. listopadu.

Přiblížit zdravotní péči osamělým seniorům nebo lidem bez domova má takzvaná Ošetřenka. Dárci koupí poukaz a tím konkrétnímu člověku zajistí léčbu v ordinacích Armády spásy. Projekt ministerstva zdravotnictví, který to financoval dosud, skončil.

Vánoce jsou považovány za svátky klidu a rodinné pohody. Ne každý však má to štěstí, že je má kde a s kým strávit. Toto období zároveň řadu lidí vybízí k myšlenkám, že vše mají, a část svých prostředků nebo času se rozhodnou věnovat jiným. Jak vypadají Vánoce v denním centru pro lidi bez domova, v nemocnici na onkologickém oddělení nebo doma u osamělých seniorů? A co vede některé k nezištné pomoci druhým zrovna v období koled, rozsvíceného stromečku a splněných přání?

Armáda spásy se po čtyřiceti letech opět vrátila do Československa. Mezinárodní náboženské a charitativní hnutí pracující vojenskou formou v sociální sféře pomáhá dodnes řešit problémy lidí bez domova, ale také těch, kteří hledají duchovní pomoc či oporu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Lidé, kteří nemají stálé bydlení nebo skončili na ulici, to mají těžké. Jejich situaci ještě více komplikuje hrozba covidu-19 a s ní spojená omezení. Podporu nacházejí v Azylovém domě pro lidi bez domova, který patří pod Diecézní charitu Brno. Tamní pracovníci však museli zcela překopat styl práce a nad rámec svých povinností suplují jiné služby, které jsou aktuálně nedostupné. Situace některých lidí bez přístřeší se tak nezlepšuje a jiní se propadají zpět na dno. Pracovníci „azyláku“ se však snaží dál. Současnou situaci lidí bez domova popisuje ve svém článku Karolína Opatřilová.