Hornina

Šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Bill Nelson odhalil vzorky hornin, které sonda OSIRIS-REx dopravila na Zemi z planetky Bennu vzdálené 1,9 miliardy kilometrů. Jde asi o 250 gramů materiálu, který vzhledem připomíná černé uhlí o velikostech od drobných kamínků až po jemný černý prach. Zkoumat je v příštích měsících a letech budou stovky vědců v 35 institucích po celém světě, další vědecké týmy budou moci o vzorky k vlastnímu výzkumu požádat za půl roku.

Geologové nacházejí v přírodě spoustu kamenných vzorů, které připomínají včelí plástve – ale tak velké, jako by je stvořil obří hmyz. Nacházejí se na horninách v pobřežních či vlhkých oblastech, pouštích, ale dokonce i na Marsu. Přestože je věda zná už více než sto let, mechanismus jejich vzniku stále nebyl přesně popsaný.

Grónský ledovec není ani zdaleka tak stabilní, jak to ještě nedávno vypadalo. Celé kilometry ho roztály před pouhými 400 tisíci lety. Způsobilo to masivní zvýšení mořské hladiny po celém světě, popsali vědci v odborném časopise Science.

Obrovské podzemní naleziště vysoce kvalitních fosfátů v Norsku, které je označováno za největší na světě, je podle společnosti, která ho využívá, dostatečně velké na to, aby uspokojilo světovou poptávku po hnojivech, materiálech nutných pro výrobu solárních panelů a baterií do elektromobilů nejméně na příštích sto let.

Noah Petro je americký geolog, který se stal hlavním vědcem pro misi Artemis 3. Ta by měla přistát na Měsíci s lidskou posádkou, poprvé od roku 1972. Petro poskytl České televizi rozhovor, ve kterém popsal, proč je návrat člověka na naši přirozenou družici tak důležitý a jakou v něm hraje roli.

ČEZ zakončil první fázi geologických průzkumů místa u Jaderné elektrárny Temelín, kterou vyčlenil pro malý modulární reaktor. Odborníci zjišťovali, jak hluboko bude možné dělat výkopové práce. Na ploše kilometr krát pět set metrů je jeden typ horniny, pararula. V lokalitě je podle geologů možné malý reaktor postavit.

Starší modely předpokládaly, že vznik Měsíce trval měsíce nebo roky a že se na něm podobně podílela Země a těleso, které do ní narazilo. Nová hypotéza ale naznačuje, že všechno se odehrálo úplně jinak. Vychází ze zatím z nejdetailnější simulace této srážky.

Vozítko NASA Perseverance zkoumá známky dávného života na Marsu. Nyní se mu podařilo získat jedny z nejslibnějších vzorků z rudé planety – podle vědců obsahují organické látky. Vozítko je navíc našlo v oblasti, kde před miliardami let byly podmínky vhodné pro život.

Blesky při silných úderech do Země mohly poskytnout dostatek fosforu pro vznik života na naší planetě. Zveřejněná studie britských a amerických vědců tak nabízí alternativní scénář k všeobecně přijímané teorii, že za život vděčíme meteoritům.

Americká vesmírná agentura NASA ve čtvrtek oznámila, že má zájem o jakékoliv materiály sesbírané na Měsíci – a že za ně soukromým společnostem štědře zaplatí.