Keltové

Tvary, různé suroviny a nespočet druhů jsou nejčastěji dochovanými tradicemi při pečení cukroví. Dospělí i děti si Vánoce bez něj neumí představit. Dříve lidé věřili, že má magickou moc, která ochrání rodinu i obydlí před temnými silami. Na stůl pokládali všechno, co si přáli mít v úrodě následující rok, ať už to bylo pečivo z bílé a žitné mouky, sušené ovoce, houby a ořechy, které měly zajistit plodnost a hojnost. Dnes jsou to vanilkové rohlíčky, linecké, perníčky nebo třeba vosí hnízda, která na vánočním stole nesmí chybět.

Neznámí zloději ukradli největší poklad keltských platidel nalezený ve dvacátém století. V noci z pondělí na úterý ho odnesli z muzea v bavorském Manchingu. Zlaté mince byly ražené na území současného Česka. Sběratelská hodnota ukradeného pokladu činí řádově miliony eur (desítky až stovky milionů korun), uvedl bavorský zemský kriminální úřad. Ministerstvo mluví o organizovaném zločinu, po pachatelích policie pátrá i mimo Německo. Manchingské opidum přitahuje zloděje opakovaně.

Archeologové ze společnosti Archaia objevili při průzkumu v místě budoucí D55 keltskou železářskou pec, která pochází ze třetího století před naším letopočtem. Nález je o to cennější, že navazuje na objev pozůstatků osady ze stejného období.

Jedna z nejvýznamnějších archeologických památek v Česku, hradiště Závist, má projít obnovou. Středočeský kraj chystá na kopci u Dolních Břežan proměnu místa tak, aby se keltské sídlo přiblížilo podobě, jakou mívalo v minulosti. Nový plán má ale i své odpůrce, kteří proti němu sepsali petici. Obávají se betonových prvků na úkor zeleně.

Čtyři tisíce let starou vesnici objevili archeologové během průzkumu v Podbořanech na severu Čech. Na místě, kde má stát nový sběrný dvůr, našli také rozsáhlé pohřebiště a keltskou keramickou pec.

Nečekaný nález oznámili archeologové ve Statenicích u Prahy. Podařilo se jim tam objevit hrob válečníka ze starší doby železné. Jeho podoba podle badatelů naznačuje, že šlo o významnou osobnost, charakter kostry navíc otevírá možnost, že šlo o ženu, což by byl ještě vzácnější nález.

Železné hory se na jaře 1991 staly chráněnou krajinnou oblastí. Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo část Českomoravské vrchoviny o rozloze téměř tří set kilometrů čtverečních po deseti letech snah ochranářů přírody. I díky nim se tamní těžba barytu a zinku musela skrýt pod zem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

V keltském archeoskanzenu v Nasavrkách na Chrudimsku vzniká nová stavba, dům náčelníka. Keltové se při stavbách inspirovali antickou kulturou. Náčelníkovo obydlí tak nabídne  návštěvníkům pohled do historie datované před narozením Ježíše Krista. Objekt i s vybavením bude kompletní v hlavní sezoně. „Skanzen letos slaví desetileté výroči, k jubileu chystá v novém objektu specializovanou výstavu“, řekl předseda spolku Boii Ondřej Vojtíšek.

Zatímco každoročně koncem dubna v mnoha českých městech a vesnicích obvykle vzplanou ohně s figurínami čarodějnic, letos tradici opět kvůli pandemii postihnou koronavirová opatření. Svátek má ovšem dlouhou historii, „ohnivé“ oslavy totiž mají kořeny až v časech keltské kultury, kterou přitom dodnes vyznávají mnozí nadšenci či samozvaní věřící a duchovní. Pohané však během svátků nepořádají průvody čarodějnic ani nekladou figury do ohňů, nýbrž se hlásí k posvátné minulosti tradice.

Vánoce bez pohádek si lze v dnešní době jen těžko představit. Ať už během Štědrého večera sáhneme po knížce nebo televizním ovladači, vyprávění dětských příběhů je v mnoha českých domácnostech zažitým zvykem, stejně jako ozdobený stromeček nebo kapr. Pohádková tradice však sahá hlouběji, než se může na první pohled zdát. Některé z příběhů přitom mohou pocházet z nejrůznějších koutů světa nebo pramenit z legend starých tisíce let. Jako třeba Popelka, které poprvé „princ“ mohl obouvat střevíček ve středověké Číně.

Archeologové objevili u Brandýsa nad Labem hrob keltského bojovníka s dochovanými zbraněmi – mečem, kopím a štítem. Nález pocházející ze čtvrtého století před naším letopočtem našli při průzkumu předcházejícímu výstavbě plánovaného obchvatu. Ostatky převezli do laboratoře, kde je budou zkoumat spolu s antropology.

Tehdy v červnu léta Páně 1771 to v Podmoklech (zřejmě nomen omen) na Rokycansku vypadalo, že se snad nebe nezavře. Neustávající proudy vody podemlely i břeh místního potoka, a jen tak se mohlo stát, že když se nádeník Janota klouzal, jako už tolikrát předtím, po mokré stráni, všimnul si, jak se v bahnitém sesuvu cosi blýská.

Téměř padesát hrobů z doby Přemyslovců odkryli archeologové v obci Zbečno nedaleko Křivoklátu. Pohřebiště podle nich pochází z přelomu 11. a 12. století, kdy v obci stál lovecký dvůr knížat. Záchranný archeologický výzkum ve Zbečně probíhá od letošního 16. ledna.

Řidiče projíždějící Rakovnickem zřejmě čeká brzy neobvyklá podívaná. Na kruhovém objektu v Novém Strašecí by mohli míjet hlavu keltského druida. Třímetrová socha připomene třiceticentimetrovou opukovou plastiku, která byla nalezena v tomto regionu a patří ke stěžejním památkám keltské Evropy. Návrh ještě musí projít zastupitelstvem, reakce jsou rozporuplné.