Olga Lomová

Prezidenti Joe Biden a Si-Ťin Pching řešili na americko-čínském summitu i neobvyklé téma – pandy. Podle Pekingu se Spojené státy s populárními medvědy nemusejí loučit, ačkoliv to zprvu vypadalo, že Čína žádné smlouvy o pronájmu těchto zvířat Washingtonu neprodlouží.

Čína je hrozbou pro bezpečnost a stabilitu v Evropě i jako největší producent léků. Prohlásil to ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka na konferenci ve sněmovně o vztazích s Čínou v uplynulém desetiletí. Čínské aktivity představují pro Česko riziko, proto je třeba jim efektivně čelit a nepodceňovat varování zpravodajských služeb, řekl.

Čína se zároveň s uvolněním proticovidových opatření chystá otevřít světu. Po třech letech lockdownů, povinných karantén a omezených kontaktů zatím jako poslední z velkých ekonomik stále omezuje přístup do země. Od 8. ledna už by ale na hranici měl stačit negativní výsledek PCR testu. Skončí i povinnost třítýdenní izolace, zároveň by čínští občané opět získali možnost cestovat do zahraničí.

Posledním hostem Hyde Parku, kde prezidentští kandidáti odpovídali na dotazy diváků i politiků, byl bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Hlava státu by podle něj měla být sociálně vnímavá, mít ráda svou vlast a být schopna vyjednávat. Prezident by měl také stimulovat vládu k některým krokům. „Vláda by měla být aktivní – když není, prezident je tu od toho, aby jí to připomněl,“ uvedl. Válka na Ukrajině je podle něj selháním diplomacie. „Mělo by se diskutovat a vést diplomatická jednání,“ prohlásil kandidát na prezidenta.

V Číně přerostl odpor proti politice nulové tolerance k šíření nemoci covid-19 v otevřené protesty. Jde o největší protirežimní vzepětí za posledních třicet let. Směřuje i proti prezidentu Si Ťin-pchingovi, který si tvrdé potírání koronaviru vzal za své. Podle biochemika Libora Grubhoffera je tam nulová tolerance ke covidu v současnosti nesmysl. Politický a kulturní geograf Vladimír Baar podotýká, že odpor občanů změnu nemusí přinést, protože jich zatím jsou možná desítky tisíc, ale ne miliony. Situaci se věnoval pořad 90' ČT24.

Čínské velvyslanectví ve Spojených státech uvedlo, že prioritou Pekingu je zabránit tomu, aby se situace na Ukrajině vymkla kontrole. Učinilo tak v reakci na zprávy některých médiích, že Rusko asijskou zemi požádalo o vojenské vybavení. Čína takové zprávy označila za dezinformace. Peking podle sinoložky a překladatelky Olgy Lomové zaskočil celosvětový odpor vůči ruské invazi, Moskvu ale neoficiálně přesto podpoří.

Hongkongský soud shledal vinným z terorismu a separatismu prvního člověka souzeného na základě bezpečnostního zákona. Kontroverzní normu ve své poloautonomní provincii prosadil Peking přes hlasitou místní i mezinárodní kritiku. Výši trestu určí tribunál později, odsouzenému hrozí až doživotí. Odsouzený muž vinu odmítá.

Hongkongský prodemokratický list Apple Daily oznámil, že do soboty ukončí činnost. Tamní policie totiž provedla v redakci deníku minulý týden razii, zadržela jeho šéfredaktora, ředitele mediální skupiny Next Digital a další tři vysoké činitele. Zmrazen byl také majetek v hodnotě osmnácti milionů hongkongských dolarů (49,4 milionu korun), který patří třem společnostem napojeným na Apple Daily.

Šéf čínského e-shopového gigantu Alibaba Jack Ma je stále nezvěstný. Na veřejnosti se neukázal od října 2020. Není to ale zdaleka první podobný případ, v komunistické Číně je naopak poměrně běžné, že se ztrácejí lidé ve vrcholných manažerských pozicích. Svoji zkušenost má i český prezident Miloš Zeman, jehož bývalý poradce Jie Ťien-ming je od února 2018 nezvěstný a zřejmě se nachází v čínském vězení.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy nepokládá za vhodné, že bylo firmě Home Credit uděleno exkluzivní označení hlavního partnera univerzity. V tiskovém prohlášení tak fakulta reagovala na nedávno uzavřené smlouvy o partnerství mezi Karlovou univerzitou a Home Credit. Podle vyjádření univerzity smlouva žádným způsobem neporušuje zásady akademických svobod. Tématem se bude zabývat Akademický senát UK.

Hongkongské protesty představují pro Peking velmi nepříjemnou situaci, domnívá se sinoložka Olga Lomová z Ústavu Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Demokratické požadavky totiž skrytě existují také v čínské společnosti. Lomová byla hostem pořadu Události, komentáře.

Nesouhlas s přijetím tzv. extradičního zákona vyhnal do ulic Hongkongu statisíce lidí. Ti se obávají, že by mohli být pod prakticky jakoukoliv záminkou vydáni do pevninské Číny, kde je na rozdíl od Hongkongu nečeká spravedlivý proces, tvrdí sinoložka Olga Lomová z Ústavu Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Peking se podle ní snaží o naprostou kontrolu společnosti. „To je naprosto nelidská představa, v tom se nedá žít. Hongkong si chce v příštích letech uchovat svůj transparentní právní řád, proto vyšli lidé do ulic,“ říká Lomová.